Téma týdne

Narízení vlády c. 201/2010 Sb. – Jednotlivé paragrafy – Cást I.

16.08.2010 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Dalsí cást naseho seriálu, zamereného na zmeny, které s sebou nese narízení vlády 201/2010 Sb. Formou otázek a odpovedí se dnes blíze podíváme na cást jednolitvých paragrafu.

KLÍCOVÁ SLOVA: legislativa, právní predpisy, narízení vlády

Narízení vlády c. 201/2010 - paragrafy - cást 1.2

Proc § 2 narízení vlády c. 201/2010 Sb. upravuje tak podrobne obsah knihy úrazu?

Na rozdíl od narízení vlády c. 494/2001 Sb., které zamestnavateli ukládalo, ze tzv. kniha úrazu musí obsahovat vsechny údaje potrebné k sepsání záznamu o úrazu a nestanovilo ani príkladným výctem jejich okruh blíze, narízení vlády c. 201/2010 Sb. vyhovelo pozadavkum praxe a stanovilo údaje, které musí obsahovat kniha úrazu taxativne.  Jde o urcitý odklon od staré právní úpravy, kdy narízení vlády c. 494/2001 Sb. predpokládalo, ze se do knihy úrazu zapíse vse to, co se zapisuje do záznamu o úrazu. V tomto smeru se jedná o snízení administrativní nárocnosti pro zamestnavatele. Z toho duvodu stanoví narízení vlády taxativní údaje, které musí kniha úrazu obsahovat. Zamestnavatel je ve smyslu ustanovení § 101 zákoníku práce plne odpovedný za dodrzování BOZP, tak musí z tohoto pohledu i sám zhodnotit jak pro nej bude nejvýhodnejsí evidovat pracovní úrazy. Narízení vlády mu dává moznost volby – elektronický záznam nebo listinná podoba. To aby byl záznam prokazatelný pro orgány inspekce práce.

V ustanovení § 105 zákoníku práce ani v narízení vlády c. 201/2010 Sb. se výslovne nestanoví ani, zda má mít zamestnavatel pouze jednu knihu úrazu nebo více. I to je vec, kterou si musí posoudit zamestnavatel sám zejména s ohledem na velikost podnikatelského subjektu, pocet zamestnancu, rozmístení pracovist zamestnavatele a pak predevsím s ohledem na zhodnocení míry rizikovosti vykonávané práce ve smyslu ustanovení § 102 zákoníku práce.
Kniha úrazu musí obsahovat vsechny údaje potrebné k sepsání záznamu o úrazu, kdyz by se pozdeji (treba za mesíc nebo i za pul roku) ukázalo, ze následkem pracovního úrazu byla zamestnanci vystavena neschopenka na dobu delsí nez tri kalendární dny a ze je treba vyplnit záznam o úrazu.

Vysvetlete, prosím, § 2 odst. 2 narízení vlády c. 2010/2010 Sb.

V ustanovení § 2 odst. 2 nového narízení vlády se pamatuje na prípady, kdy k úrazu dojde u jiného zamestnavatele, k nemuz byl úrazem postizený zamestnanec vyslán nebo docasne pridelen. Toto ustanovení je nové, narízení vlády c. 494/2001  Sb. ho neobsahovalo. Vyslání zamestnance upravuje § 40 odst. 2 zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení platí, ze vysílá-li zamestnavatel zamestnance na pracovní cestu k plnení svých úkolu do jiné organizacní slozky (k jinému zamestnavateli), muze poverit jiného vedoucího zamestnance (jiného zamestnavatele), aby zamestnanci dával pokyny k práci, poprípade jeho práci organizoval, rídil a kontroloval; v poverení je treba vymezit jeho rozsah. S poverením musí být zamestnanec seznámen. Vedoucí zamestnanci jiného zamestnavatele vsak nemohou cinit vuci zamestnanci jménem vysílajícího zamestnavatele právní úkony.

Vysílání zamestnancu se tedy realizuje v prípadech, kdy není praktické, a nekdy témer ani mozné, aby se zamestnanec na pracovní ceste rídil pokyny vedoucího zamestnance, který ho na pracovní cestu vyslal. Zamestnavatel, který zamestnance vysílá na pracovní cestu, poverí jiného vedoucího zamestnavatele (jiného zamestnavatele), aby zamestnanci dával pokyny k práci, jeho práci rídil a kontroloval. Zákoník práce nepredepisuje formu poverení, je vsak v zájmu prukaznosti preferovat písemnou formu.  Druhým prípadem, kdy muze k pracovnímu úrazu dojít mimo pracoviste odpovedného zamestnavatele je prípad pridelení zamestnance podle ustanovení § 13 odst. 2 písm. h) zákoníku práce. Toto ustanovení omezuje moznost zamestnavatele pridelit zamestnance docasne k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobe jen na agenturní zamestnávání. 

Pro oba tyto prípady, kdy muze dojít k pracovnímu úrazu mimo pracoviste odpovedného zamestnavatele, stanoví narízení vlády výslovne, ze záznam v knize úrazu musí provést jak zamestnavatel odpovedný za pracovní úraz (tedy zamestnavatel, se kterým úrazem postizený zamestnanec uzavrel pracovní pomer nebo dohodu o práci konané mimo pracovní pomer), tak zamestnavatel, který k nemuz byl zamestnanec vyslán nebo docasne pridelen, tedy zamestnavatel na jehoz pracovisti k úrazu doslo. To vse souvisí se skutecností, ze podle ustanovení § 105 zákoníku práce objasnení prícin a okolností vzniku pracovního úrazu príslusí zásadne zamestnavateli, u nehoz k úrazu doslo. Zákon mu také ukládá dalsí povinnosti, mimo jiné bez zbytecného odkladu informovat zamestnavatele úrazem postizeného zamestnance, aby tento mohl ucinit dalsí relevantní kroky, zejména vyhotovit záznam o úrazu a ohlásit úraz príslusným orgánum a institucím.

Proc § 2 odst. 3 narízení vlády ukládá povinnost zamestnavateli predat kopii záznamu z knihy úrazu postizenému, kdyz  tuto povinnost stanoví § 105 ZP?

Ustanovení § 2 odst. 3 narízení vlády je zcela nové. Ustanovení § 105 zákoníku práce a i narízení vlády c. 494/2001 Sb. sice ukládá, ze záznam o úraze se v jednom vyhotovení vydá zamestnanci a v prípade smrtelného pracovního úrazu pozustalým. Ustanovení § 2 nového narízení vlády je vsak ustanovení o knize úrazu a o záznamech v knize úrazu, takze bylo nezbytné tuto povinnost zalozit výslovne i pro úcely knihy úrazu. Je to praktické téz proto, ze zápis v knize úrazu je pro zamestnance jediným dokladem, který zachycuje skutecný prubeh úrazového deje.

Proc si narízení vlády definuje smrtelný pracovní úraz?

Nové narízení vlády rozlisuje stejne jako jeho predchudce: 

1. pracovní úrazy a
2. smrtelné pracovní úrazy. 

Definice pojmu „smrtelný pracovní úraz“ byla nove upravena jiz v narízení vlády c. 494/2001 Sb. pouze pro úcely tohoto narízení vlády a pro potreby národní a mezinárodní statistiky pracovní úrazovosti a byla upresnena doba úmrtí v dusledku pracovního úrazu nejpozdeji do jednoho roku.  Toto narízení vlády si tedy samo pro úcely statistického výkaznictví definuje pojem smrtelný pracovní úraz jako poskození zdraví, které zpusobilo smrt po úrazu, nebo na jehoz následky zamestnanec zemrel nejpozdeji do jednoho roku, tj. do dne, který se pojmenováním nebo císlem shoduje se dnem, kdy k úrazu pred rokem doslo. Doslo-li by tedy ke smrti následkem pracovního úrazu treba jen jeden den po uplynutí této rocní lhuty, nejedná se jiz pro úcely statistického výkaznictví o úraz smrtelný, byt odskodnení se provede v souladu s ustanovením § 369 zákoníku práce.

Vysvetlete § 4 narízení vlády c. 201/2010 Sb.

Ustanovení § 4 nového narízení vlády je rozcleneno do dvou odstavcu, ve kterých je taxativne vyjmenován v souladu se zmocnením obsazeným v  ustanovení § 105 odst. 7 zákoníku práce okruh organizací a institucí, jimz se ohlasuje pracovní úraz a smrtelný pracovní úraz. Narízení vlády upravuje souhrnne veskeré ohlasovací povinnosti, které se ke vzniku pracovního úrazu vází.

Obecne platí, ze ohlásit pracovní úraz a smrtelný pracovní úraz musí zamestnavatel bez zbytecného odkladu. Narízení vlády ani ustanovení § 105 zákoníku práce nestanoví presnou lhutu, nebot to není ani praktické jiz z toho duvodu, ze jiná je moznost nahlásit pracovní úraz, který se stal v pracovní den prímo na pracovisti zamestnavatele, jiná je moznost nahlásit úraz, ke kterému doslo napr. ve svátek, kdy se na pracovisti zamestnavatele zdrzovali jen nekterí zamestnanci. Je vsak v zájmu vsech, tj. jak zamestnavatele, tak i zamestnance, aby úraz byl oznámen vsem zde vyjmenovaným orgánum a institucím urychlene a to predevsím z duvodu vcasného a rychlého vysetrení prícin a odskodnení pracovního úrazu.

Zákoníkem práce ani tímto narízením vlády není stanoven zpusob ohlásení, tj. telefon, fax, e-mail apod. Je dáno na volbe zamestnavatele, který zpusob bude povazovat za vhodný. Je vsak potrebné, aby si zamestnavatel zjistil jméno osoby, které úraz ohlásil nebo mel jiný doklad o splnení této povinnosti. Predpokládáme, ze v praxi se bude nejvíce pouzívat elektronická posta.

Jak si mám vysvetlit pojem „príslusný“ v § 4 nového narízení vlády? 

V praxi se objevuje jako výkladový problém objasnení pojmu „príslusný“ u jednotlivých orgánu a institucí vyjmenovaných v ustanovení § 4. Zde je treba se vsak rídit ustanovením § 10 narízení vlády, podle kterého platí, ze príslusnost útvaru Policie Ceské republiky a správních úradu podle ustanovení § 4, § 6, § 7 a § 8 se rídí místem, kde k úrazu nebo smrtelnému úrazu doslo. V prípadech orgánu a institucí, které presetrují, zda napr. v souvislosti s úrazem nedoslo ke spáchání trestného cinu, ci zda nedoslo k porusení obecne závazných a bezpecnostních predpisu (tj. územne príslusný útvar policie Ceské republiky, príslusný oblastní inspektorát  práce nebo príslusný obvodní bánský úrad) je tedy treba dovodit, ze se úraz musí ohlásit tzv. místne príslusnému orgánu, tj. orgánu, který je úrazu nejblíze, aby presetrení okolností prípadu mohlo být rychlé a úcinné. 

TISKNOUT | POSLAT MAILEM

 

SEZNAM KAPITOL

• Narízení vlády c. 201/2010 - paragrafy - cást 1.1
• Narízení vlády c. 201/2010 - paragrafy - cást 1.2