Téma týdne

Pripravovaná novela narízení vlády c. 361/2007 Sb.

14.12.2009 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Pocátkem minulého týdne vlozilo Ministerstvo zdravotnictví do Eklepu, vládní knihovny pripomínkového rízení, návrh narízení vlády, kterým se mení narízení vlády c. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví pri práci. Jde pomerne o rozsáhlou novelu tohoto narízení vlády a dá se predpokládat, ze bude na prelomu roku prijata, a tak jsme se rozhodli o ni strucne informovat.

KLÍCOVÁ SLOVA: legislativa

Novela si klade za cíl upravit nekteré základní pozadavky narízení vlády, jejichz vyjádrení se jeví jako vysoce odborné a jejichz aplikace v praxi pusobí zejména zamestnavatelum problémy. To se týká zejména problematiky posuzování záteze teplem na pracovisti a její eliminace pomocí stanovení kratsí pracovní doby a pracovního úkonu, a dále pak i problematiky poskytování ochranného nápoje z duvodu tepelné záteze, jehoz nárok je treba prokazovat.

Co se týká oblasti prokazování míry tepelné záteze pro úcely poskytování ochranného nápoje, stávající právní úprava výslovne pro uzavrená pracoviste stanoví jediné kritérium, a to zjistení úrovne operativní teploty, která se vypocítává z namerených ukazatelu. Prestoze tento princip je odborne správný, pro úcely poskytování ochranného nápoje je ponekud tezkopádný, nebot není reálné pri pretrvávajících teplotních podmínkách kazdodenne provádet pozadovaná merení, paklize tato mohou navíc provádet jen akreditovaná a autorizovaná pracoviste a je logické, ze pri pocetním zastoupení takto exponovaných míst, není ani reálné toto merení kapacitne zajistit.

Je sice mozné i v soucasné dobe, aby si zamestnavatel orientacne teplomerem s bezným tepelným cidlem overil teplotu na pracovisti, avsak toto merení muze pouzít jen tehdy, byla-li jiz na nem stanovena operativní teplota na základe odborne provedeného merení a soucasne mezi tím nedoslo ke zmene podmínek práce. Tento zpusob je pouzíván na tech pracovistích, kde je výskyt tepelné slozky celorocní, a kde se tato merení a stanovení operativní teploty provádí více méne automaticky.

Závazný problém vsak vzniká na pracovistích, kde taková tepelná slozka není celorocne prítomna a vliv tepelné záteze se v podstate redukuje jen na teplé období roku. Prestoze zákon c. 309/2006 Sb. v § 7 stanoví zamestnavateli podmínku, aby v prípade, ze nelze prekrocení nejvyssích prípustných hodnot rizikových faktoru vyloucit omezoval jejich pusobení technickými, technologickými a jinými opatreními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zrízení kontrolovaných pásem, pouzívání vhodných osobních ochranných pracovních prostredku nebo poskytování ochranných nápoju, nezminuje povinnost upravit samotnou stavbu, tzn. zajistit izolaci proti teplu.  Z techto duvodu se proto navrhuje, aby bylo oddeleno zjistování limitní teploty pro úcely dlouhodobe a krátkodobe únosné doby práce a pro teplotní minima a maxima na pracovisti po celý kalendární rok od zjistování okamzité teploty na pracovisti, pro úcely poskytování ochranného nápoje.

S temito úpravami souvisí i úprava definice resp. kritérií ochranného nápoje poskytovaného pri zátezi teplem, která reaguje na skutecnost, ze puvodne uzité kritérium - obsah pevných rozpustených látek, který byl uváden na etikete jako povinný se na základe zmeny vyhlásky 275/2004 Sb., vycházející ze smernice Rady 80/777/EHS o sblizování právních predpisu clenských státu týkajících se vyuzívání a prodeje prírodních minerálních vod jiz uvádet nemusí a tato ani nenabízí moznost jiného spolecného ukazatele, který by bylo mozné pro úcely jednoduché informace pro zamestnavatele, pouzít.

Z tohoto duvodu se navrhuje upravit ochranné nápoje tak, aby slo primárne o prírodní minerální vody se strední mineralizací podle vyhlásky c. 423/2001 Sb., (vyhláska o zdrojích a lázních), které ovsem neslouzí k lécebným úcelum, a protoze existuje moznost doplnit jiné nápoje o minerální látky, lze i tyto povazovat za ochranné, pokud objem minerálních látek bude stejný, jako u prírodní minerální vody.

Podmínky nároku na ochranný nápoj se stanoví jednotne, a to po splnení prekrocení hygienického limitu ztráty tekutin, tedy vyssí nez 1,25 litru za osmihodinovou smenu, avsak se budou lisit v mnozství, nebot povinná 70% náhrada bude odlisná pri ztráte  1,25 litru, kdy bude cinit cca 0,9 litru ochranného nápoje, od ztráty napríklad 4 litry, kdy náhrada bude cinit 2,8 litru.

Dalsí oblast navrhovaná k úprave zahrnuje celkovou fyzickou zátez, lokální svalovou zátez, pracovní polohy a rucní manipulaci s bremeny. Jmenované faktory jsou sice definovány podle ukazatelu a jsou pro ne stanoveny hygienické limity, avsak tyto v soucasnosti narízení vlády váze na tzv. charakteristickou smenu, coz v prípade techto faktoru se jeví jako obtízné. Charakteristická smena totiz vymezuje celorocní nebo casove vázáný standard, coz v prípade jmenovaných rizikových faktoru není mozné aplikovat. U tech se musí smena stanovit tak, aby zohlednovala stálé menící se podmínky, které prímo vyplývají z charakteru dané práce, a proto je nutné takovou smenu definovat odlisne, a to jako smenu prumernou. Rovnez tak se upresní, ze pouze u prumerných hygienických limitu lze tyto procentuálne navýsit za urcitých podmínek, pokud pujde o smeny delsí nez osmihodinové nebo o nerovnomerne rozlozenou pracovní dobu.  

Návrh novely se doplnuje o stanovení frekvence cistení zdroju osvetlení a frekvenci úklidu a malování pracovist a sanitárních a pomocných zarízení, které v soucasné právní úprave je cástecne upraveno jen pro cistení zdroju osvetlení, avsak jen odkazem na ceské technické normy, úklid a malování není v soucasné dobe upraveno vubec. Tato úprava reaguje na fakt, ze pouhé vyjádrení pravidelnosti podle zákona c. 309/2006 Sb. nesplnuje jeho zámer, a to zajistit, aby na pracovistích a v dalsích prostorách byla nejen udrzována cistota obecne, ale aby ty zdroje, které mají bezprostrední negativní vliv na úroven pracovního ovzdusí, jako je prach a chemické látky, nebo vliv na pozadovanou intenzitu osvetlení, byly vcas eliminovány. Prestoze se má za to, ze bezný denní úklid je samozrejmostí, stejne tak, jako udrzování cistoty sten a stropu, ukazuje se v praxi, ze ne vzdy toto platí.

V prípade posuzování kvality osvetlení se touto úpravou dále odstraní zejména zdlouhavé prokazování snízení míry intenzity osvetlení prostrednictvím merení v prípadech, kdy je oprávnená pochybnost o tom, ze míra znecistení zdroju osvetlení, ale také odrazových ploch k ní prispívá. V takových prípadech nese financní náklady za toto merení zamestnavatel, paklize tato pochybnost byla prokázána. Stanovením ukazatelu znecistení a k nim priclenených casových vymezení nejenze umoznuje zamestnavateli stanovit si rozvrh techto úkonu a vcas zajistit jejich realizaci, ale zároven omezí zminovaná merení na minimum. Dalsí navrhované úpravy se pak týkají odstranení ustanovení § 43 a prílohy c. 6, které resily tzv. cisté provozy, kdy se ukazuje, ze tato úprava je jiz nadbytecná, nebot nezahrnuje vsechny moznosti, ale je dnes i prekonaná, kdyz specifické pozadavky na cistotu pracovního ovzdusí lze stanovit podle ceských technických norem.

 V cásti sanitárních zarízení se navrhuje úprava v príloze c. 10 týkající se zrízení tzv. hygienické smycky, kterou by po úprave nebylo nutné zrizovat vzdy, kdy jde o cinnost epidemiologický závaznou podle zákona o ochrane verejného zdraví. Zde se má na mysli, ze kadernické nebo  kosmetické sluzby lze provádet v prostredí, které jsou pro tuto cinnost vycleneny ze soukromých prostor a bylo by nelogické, aby se zde praktikovalo oddelení cistého a spinavého provozu. Obdobne návrh ponechává na uvázení zamestnavatele pri ochrane výroby nebo výrobku, zda hygienickou smycku zrídit, ci nikoliv. Tato úvaha smeruje k tomu, ze pri malém poctu zamestnancu, lze cistotu výroby zajistit i jinak. 

TISKNOUT | POSLAT MAILEM