Téma týdne

Nemoci z povolání v Ceské republice v roce 2010

11.07.2011 | ZDROJ: SZÚ | AUTOR: Kolínský Oldrich

Sledování výskytu profesionálních onemocnení zahrnujících nemoci z povolání a ohrození nemocí z povolání je významným ukazatelem zdravotního stavu obyvatelstva. Vsechna nove vzniklá profesionální onemocnení se hlásí do Národního registru nemocí z povolání (NRNP). Data z tohoto registru jsou kazdorocne publikována ve statistické rocence Nemoci z povolání v Ceské republice.

KLÍCOVÁ SLOVA: nemoci z povolání, statistiky

Cást I.

Statistickou jednotkou vstupující do registru je kazdá zjistená nove vzniklá a uznaná nemoc z povolání nebo ohrození nemocí z povolání u osob v pracovním pomeru k zamestnavateli se sídlem na území Ceské republiky, tzn. vcetne cizincu.

Úvodem

Sber dat do NRNP zajistuje Státní zdravotní ústav (SZÚ), správcem registru je Ústav zdravotnických informací a statistiky CR (ÚZIS CR). Vstupním formulárem pro evidenci jednotlivých prípadu v registru je „Hlásení o uznání - nemoci z povolání - ohrození nemocí z povolání“. Postup pri uznávání nemocí z povolání nebo ohrození nemocí z povolání stanovuje Vyhláska Ministerstva zdravotnictví c. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup pri uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zarízení, která tyto nemoci uznávají, ve znení pozdejsích predpisu. Nemoci z povolání uznávají pouze strediska nemocí z povolání, která jsou uvedena v príloze výse uvedené vyhlásky. Pojem nemoc z povolání je definován v § 1 odst. 1 Narízením vlády c. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, jako „nemoci vznikající nepríznivým pusobením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných skodlivých vlivu, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí téz akutní otrava vznikající nepríznivým pusobením chemických látek“. Jednotlivé druhy nemocí z povolání jsou uvedeny v Seznamu nemocí z povolání, který tvorí príloha narízení vlády c. 290/1995 Sb. Zákoník práce v § 347 odst. 1 ríká, ze ohrozením nemocí z povolání „se rozumí takové zmeny zdravotního stavu, jez vznikly pri výkonu práce nepríznivým pusobením podmínek, za nichz vznikají nemoci z povolání, avsak nedosahují takového stupne, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a dalsí výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání.“ Lékarský posudek o ohrození nemocí z povolání vydává zdravotnické zarízení príslusné k vydání lékarského posudku o nemoci z povolání.

Profesionální onemocnení hlásená v Ceské republice v roce 2010

V roce 2010 bylo v Ceské republice hláseno u 460 zen a 590 muzu celkem 1292 profesionálních onemocnení, z toho bylo 1236 nemocí z povolání a 56 ohrození nemocí z povolání. U 179 osob byly v prubehu roku hláseny dve, u 22 osob tri, u 5 osob ctyri, u jedné osoby pet nemocí z povolání, ohrození nemocí z povolání nebo jejich kombinace. Nejcasteji hlásenou kombinací byl syndrom karpálního tunelu na pravé a na levé ruce.

Ve srovnání s rokem 2009 klesl v roce 2010 nejen absolutní pocet pracovníku postizených profesionálním onemocnením (pokles o 57, tj. o 5,1% prípadu), ale také celkový pocet hlásených profesionálních onemocnení (pokles o 21, tj. o 1,6% prípadu). Incidence profesionálních onemocnení byla v roce 2010 celkem 30,0 prípadu na 100 tisíc nemocensky pojistených osob (podle zákona c. 187/2006 Sb., o nemocenském pojistení, ve znení pozdejsích predpisu).

Nemoci z povolání hlásené v Ceské republice v roce 2010

V roce 2010 byl ve srovnání s predchozím rokem zaznamenán nepatrný úbytek poctu nove hlásených prípadu nemocí z povolání (NzP) o 9 hlásení na 1 236 prípadu. Výraznejsí pokles na 56 prípadu vykazují ohrození nemocí z povolání, kterých bylo v roce 2009 o 12 hlásení více. Celkove byly v roce 2010 hláseny 3 prípady NzP v souvislosti s úmrtím, z toho ke 2 úmrtím doslo v dusledku rakoviny plic z radioaktivních látek a jedno úmrtí zpusobila rakovina plic ve spojení s azbestózou. Na druhou stranu celkem 24 prípadu NzP bylo jeste ve stejném roce vyléceno a odhláseno, z toho 18 prípadu predstavovaly infekcní a parazitární NzP, 5 prípadu NzP zpusobené chemickými látkami a jeden prípad kozní NzP.

Nejvíce nemocí z povolání bylo v roce 2010 diagnostikováno v Moravskoslezském kraji (celkem 313, tj. 25,3% vsech hlásených prípadu). Nejpocetnejsí kategorii hlásených nemocí z povolání v Moravskoslezském kraji predstavovala onemocnení zpusobená fyzikálními faktory – 215, tj. 32,7% vsech prípadu hlásených v rámci kapitoly II seznamu nemocí z povolání. Slo o nemoci z vibrací, o nemoci z pretezování koncetin  a o poruchu sluchu z hluku. Ve srovnání s rokem 2009 doslo v 6 krajích k nárustu poctu hlásených nemocí z povolání. Nejvetsí nárust (o 30 a o 24 prípadu) byl zaznamenán v kraji Jihoceském a v kraji Moravskoslezském. Naopak nejvetsí pokles (o 46 a o 19 hlásených prípadu nemocí z povolání) byl zaznamenán v kraji Vysocina a v kraji Zlínském. U 8 pracovníku vznikla nemoc z povolání pri plnení pracovních úkolu na ruzných místech Ceské republiky a 13 pracovníku onemocnelo prenosnými a parazitárními nemocemi (11 x), alergickou rýmou (1 x) a kontaktním alergickým ekzémem (1 x) pri práci v zahranicí.

V roce 2010 nejcasteji onemocneli pracovníci v odvetví ekonomické cinnosti (CZ NACE) „zdravotní a sociální péce“ (celkem 180 prípadu). V sestupném poradí následovalo odvetví „tezba a dobývání“ se 163 prípady a odvetví „výroba motorových vozidel, prívesu a návesu“ se 131 hlásenými prípady. V dalsích 47 odvetvích ekonomických cinností byl pocet hlásených nemocí z povolání v rozmezí 1–117 prípadu. Nejvíce nemocí z povolání vzniklo v roce 2010 v podnicích s 500 a více zamestnanci (celkem 590, tj. 47,7% prípadu). U osob samostatne výdelecne cinných (OSVC) byla hlásena nemoc z povolání celkem 15 x. Nemocí z povolání v roce 2010 nejcasteji onemocneli pracovníci zarazeni podle Klasifikace zamestnání (KZAM) do hlavní trídy c. 7 s názvem „Remeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opravári“ (celkem 547, tj. 44,3% prípadu) a do hlavní trídy c. 8 s názvem „Obsluha stroju a zarízení“ (celkem 355, tj. 28,.7% prípadu). V obou techto dvou hlavních trídách se nejcasteji vyskytovala onemocnení zpusobená fyzikálními faktory (celkem 354 a 216 prípadu). V dalsích trídách bylo postizeno 1 az 109 pracovníku.

Nejvíce nemocí z povolání vzniklo u pracovníku pri práci zarazené do rizikové kategorie 3 – dle § 37 zákona c. 258/2000 Sb., o ochrane verejného zdraví, ve znení pozdejsích predpisu (celkem 546, tj. 44,2% prípadu). V rizikové kategorii 4 vzniklo celkem 118 nemocí z povolání, v rizikové kategorii 2R to bylo 66 prípadu. Pri práci nerizikové zarazené do kategorie 1 vzniklo 179 onemocnení, v nerizikové kategorii 2 to bylo 274 onemocnení. Pri uvedených dvou nerizikových pracích vznikaly zejména nemoci infekcní a parazitární (celkem 72, respektive 70 prípadu), nemoci kozní (54, respektive 62 prípadu) a alergické nemoci plic a horních cest dýchacích (14, respektive 26 prípadu), u nichz dopredu nelze moznost onemocnení predvídat, protoze se zde uplatnuje také individuální vnímavost jednotlivých osob. Problémem zustávají nemoci z povolání, které vznikly v dusledku pusobení fyzikálních faktoru (vibrace a pretezování koncetin) u prací puvodne zamestnavatelem zarazené do nerizikových kategorií 1 a 2 (celkem 142 prípadu). Protoze v rámci setrení nemoci z povolání bylo overeno, ze podmínky vzniku nemoci z povolání byly splneny, znamená to, ze u techto prípadu byla puvodní kategorizace prací provedena zamestnavatelem chybne. U dalsích 21 prípadu nebyla kategorizace práce dosud provedena vubec.

Nejvíce nemocí z povolání bylo vyvoláno pusobením fyzikálních faktoru (657 prípadu). V sestupném poradí následovaly nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobrisnice (246 prípadu), nemoci prenosné a parazitární (180 prípadu), nemoci kozní (140 prípadu), nemoci zpusobené chemickými látkami (13 prípadu). V rámci kapitoly nemoci zpusobené ostatními faktory a ciniteli nebylo v roce 2010 hláseno zádné onemocnení.

Ohrození nemocí z povolání

V roce 2010 bylo u 49 postizených pracovníku hláseno celkem 56 prípadu ohrození nemocí z povolání, coz bylo o 12 prípadu méne nez v roce 2009. Nejvíce prípadu ohrození nemocí z povolání bylo hláseno z kraje Moravskoslezského – celkem 37, tj. 66,1% prípadu. V dalsích osmi krajích bylo ohrození nemocí z povolání zjisteno v jednom az peti prípadech, v zahranicí ohrození nemocí z povolání vzniklo jednou. Postizeni byli predevsím pracovníci pri tezbe a dobývání uhlí (celkem 12 prípadu). Nejcasteji bylo diagnostikováno ohrození nemocí z povolání poskozením periferních nervu z vibrací (celkem 26, tj. 46,4% prípadu) a ohrození poskozením periferních nervu z dlouhodobé nadmerné jednostranné záteze koncetin (celkem 20, tj. 35,7% prípadu) V rámci techto polozek byl diagnostikován lehký syndrom karpálního tunelu celkem 44 x. Nejvíce ohrození nemocí z povolání vzniklo v roce 2010 v podnicích s 500 a více zamestnanci (35, tj. 62,5% prípadu). U OSVC ohrození nemocí z povolání hlásena nebyla. Ohrození nemocí z povolání bylo v roce 2010 nejcasteji diagnostikováno u pracovníku zarazených podle Klasifikace zamestnání (KZAM) do hlavní trídy c. 7 s názvem „Remeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opravári“ (celkem 36, tj. 64,3% prípadu). V dalsích trídách bylo postizeno 1 az 16 pracovníku.

Nejvíce ohrození nemocí z povolání vzniklo u pracovníku pri práci zarazené do rizikové kategorie 3 (celkem 39, tj. 69,6% prípadu). V rizikové kategorii 4 vzniklo celkem 7 prípadu, v rizikové kategorii 2R to byly dva prípady. Pri nerizikové práci zarazené do kategorie 1 nebo 2 vzniklo ohrození nemocí z povolání celkem 8 x. Slo zejména o ohrození nemocí z povolání periferních nervu v dusledku pretezování koncetin (5 x) nebo v dusledku pusobení vibrací (3 x). Protoze v rámci setrení ohrození nemoci z povolání bylo overeno, ze podmínky vzniku onemocnení byly splneny, znamená to, ze u techto prípadu byla puvodní kategorizace prací provedena zamestnavatelem chybne.

Záver

Ve srovnání s rokem 2009 byl v Ceské republice v roce 2010 zaznamenán mírný pokles poctu prípadu hlásených profesionálních onemocnení, ale také pokles poctu postizených osob s diagnostikovaným onemocnením. V absolutních poctech se pokles týká predevsím infekcních nemocí (predevsím svrabu) a kozních nemocí z povolání. Naopak nárust byl zaznamenán u nemocí periferních nervu z pretezování koncetin a nemocí z azbestu. Pres uvedené skutecnosti nadále platí, ze pocty profesionálních onemocnení byly i v roce 2010 s vysokou pravdepodobností podhodnoceny a neodpovídají zcela realite.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM

 

SEZNAM KAPITOL

• Cást I.
• Cást II.