Téma týdne

Zmeny v nemocenském pojistení

07.02.2011 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Dandová Eva

Dne 1. ledna 2011 nabyl úcinnosti zákon c. 347/2010 Sb., kterým se mení nekteré zákony v souvislosti s úspornými opatreními v pusobnosti MPSV. Tento zákon prinesl zmeny v zákone c. 347/2006 Sb., o nemocenském pojistení (dále jen zákon o NP), v zákone c. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpecení a príspevku na státní politiku zamestnanosti,v zákone c. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v zákone c. 117/1995 Sb., o státní sociální podpore, v zákone c. 435/2004 Sb., o zamestnanosti a v zákone c. 108/2006 Sb., o sociálních sluzbách.

KLÍCOVÁ SLOVA: nemoci, pojistení, právní predpisy

Zmeny v tomto zákone uvedené v první cásti se týkají trech oblastí zákona o NP, a to

• nemocenského pojistení OSVC
• dávek nemocenského
• poskytování penezité pomoci v materství.

Zásadní zmenou zákona je, ze okamzik vzniku nároku na dávky nemocenského se posouvá o týden, na 22. kalendární den pracovní neschopnosti. To souvisí s novou právní úpravou v zákoníku práce. Zákon prodluzuje dobu, po kterou poskytuje zamestnavatel zamestnanci náhradu mzdy, platu nebo odmeny z dohody o pracovní cinnosti pri docasné pracovní neschopnosti (karanténe) ze 14 kalendárních dnu v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 na 21 kalendárních dnu. Nárok na dávky nemocenského podle zákona o NP tedy vzniká az 22. dnem pracovní neschopnosti (karantény). Tato zmena se na nekolika místech objevuje i v zákone o NP.

Náhrada mzdy, platu nebo odmeny z dohody o pracovní cinnosti pri docasné pracovní neschopnosti (karanténe) podle zákoníku práce príslusela v roce 2009 a 2010 po dobu prvních 14 kalendárních dnu pracovní neschopnosti zamestnanci, který ke dni vzniku pracovní neschopnosti splnuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle zákona o NP.

Doba pracovní neschopnosti je z pohledu zákoníku práce prekázkou v práci. Aby tedy zamestnanci vzniklo právo na náhradu mzdy (platu) nebo odmeny z dohody o pracovní cinnosti pri docasné pracovní neschopnosti podle zákoníku práce, musí být splneny následující 4 podmínky:

• zamestnanec v pracovneprávním vztahu nemuze z objektivních duvodu (nemoci) pracovat,
• zamestnanec nebyl vzat do vazby ani nenastoupil výkon trestu odnetí svobody,
• zamestnanec necerpá neplacené volno,
• zamestnanec není úcastníkem stávky.

Vzhledem k tomu, ze se jedná o náhradu mzdy, poskytuje se pouze za pracovní dny s výjimkou tzv. karencní doby. Je proto treba si uvedomit, ze zamestnanci pracujícímu v rovnomerne rozvrzené pracovní dobe na pet dnu v týdnu by príslusela náhrada mzdy za patnáct pracovních dnu, zamestnanci pracujícímu v nerovnomerne rozvrzené pracovní dobe se smenami napr. 12 hodin pouze treba jen za osm dnu.

Pro náhradu mzdy pri docasné pracovní neschopnosti je nezbytne nutný rozvrh smen. Podle § 84 ZP je zamestnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zamestnance nejpozdeji 2 týdny a v prípade konta pracovní doby 1 týden pred zacátkem období, na nez je pracovní doba nerovnomerne rozvrzena, pokud se nedohodne se zamestnancem na jiné dobe seznámení. To nelze nicím nahradit, jde o zákonnou povinnost zamestnavatele, za jejíz nesplnení muze být zamestnavateli ulozena pokuta. Na správne sestaveném rozvrhu smen zálezí správné poskytování náhrady mzdy.
Náhrada mzdy pri docasné pracovní neschopnosti totiz príslusí zamestnanci, který splnuje podmínku nároku na výplatu nemocenského v rámci onech 21 kalendárních dnu za dny, na které byly rozvrzeny smeny a dále za svátky, na které by pripadla smena nebo za které by príslusela náhrada mzdy nebo za který by se mzda nekrátila.

U rovnomerne rozvrzené pracovní doby pri sestavování rozvrhu smen by nemely být v praxi problémy. U rovnomerne rozvrzené pracovní doby je podmínkou, ze pracovní doba (at jiz stanovená nebo sjednaná kratsí) musí být odpracována v príslusném týdnu. Je vsak treba dbát na to, aby byl rozvrh smen stanoven presne na hodiny, protoze i délka smen v rovnomerne rozvrzené pracovní dobe muze v rámci týdne kolísat. Náhrada mzdy pri docasné pracovní neschopnosti se totiz neposkytuje za dny, ale za hodiny.

U nerovnomerne rozvrzené pracovní doby je treba dbát na sestavování rozvrhu smen, protoze bez nej prakticky nelze dobre spocítat náhradu mzdy zamestnance pri docasné pracovní neschopnosti. Rozvrh smen musí být sestaven i s prípadnými svátky, aby bylo jednoznacne patrno od kdy do kdy který den mel zamestnanec pracovat.

V praxi nastává problém v prípade zamestnancu pracujících v pruzné pracovní dobe, u zamestnancu pracujících na základe dohod o pracovní cinnosti a zamestnancu, kterí nepracují na pracovisti zamestnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro nej vykonávají sjednanou práci v pracovní dobe, kterou si sami rozvrhují podle § 317 ZP. U techto zamestnancu se totiz rozvrh smen predem nestanoví. Platí ale, ze i pro tyto zamestnance je povinen zamestnavatel stanovit rozvrh smen, byt fiktivní, pro úcely poskytování náhrady mzdy pri docasné pracovní neschopnosti.

Pro léta 2011 az 2013 bude zamestnavatel poskytovat zamestnanci náhradu mzdy, platu nebo odmeny z dohody o pracovní cinnosti pri docasné pracovní neschopnosti (karanténe) po dobu prvních 21 dnu pracovní neschopnosti s výjimkou karencní doby. Karencní doba je dobou prvních trí pracovních dnu, po kterou ze zákona právo na náhradu mzdy (platu) pri docasné pracovní neschopnosti nepríslusí. Karencní dobu zavedl jiz od 1.1.2008 zákon o stabilizaci verejných rozpoctu do staré právní úpravy nemocenského pojistení. Pro úplnost je treba jen dodat (jak i vyplývá z § 192 odst. 2 ZP), ze karencní doba u karantény neplatí. V praxi to znamená, ze u zamestnancu s rovnomerne rozvrzenou pracovní dobou do petidenního týdne bude náhrada mzdy poskytována za patnáct, nebo v prípade, kdy zamestnavatel bude respektovat karencní dobu, po dvanáct pracovních dnu.

V praxi je treba vycházet z § 2 ZP, podle kterého práva nebo povinnosti v pracovneprávních vztazích mohou být upraveny odchylne od tohoto zákona, jestlize to tento zákon výslovne nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, ze se od nej není mozné odchýlit. K odchylné úprave práv nebo povinností muze dojít smlouvou a za podmínek stanovených § 305 ZP téz vnitrním predpisem. To znamená, ze v kolektivní smlouve muze být dohodnuta nebo ve vnitrním predpisu stanovena náhrada mzdy nebo platu nad minimální výsi uvedenou v § 192 odstavci 2 vete první ZP s tím, ze celková náhrada nesmí prevýsit prumerný mesícní cistý výdelek zamestnance.

Kompenzace lze tedy sjednat jak po karencní dobu, tak po dalsí dobu pracovní neschopnosti.  V prípade karencní doby lze sjednat kompenzace v podstate tremi zpusoby  - ve výsi nemocenské pred zavedením karencní doby, nebo ve výsi prumerného „denního“ výdelku zamestnance nebo pevnou cástkou za den.
Po dobu pracovní neschopnosti lze sjednat kompenzace opet tremi zpusoby – ve výsi „doplatku“ nemocenské, ve výsi doplatku prumerného „denního“ výdelku zamestnance nebo pevnou cástkou za den. Kompenzaci lze sjednat jak za kalendární dny, tak pouze za dny pracovní. Formy kompenzací lze sjednat jen pro prípad karencní doby a nikoli pro ostatní dny docasné pracovní neschopnosti, kdy jiz nálezí nemocenská, nebo je lze sjednat pro oba prípady.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM