Téma týdne

Mezinárodní konference na téma Rámcová smernice 89/391/EHS

13.07.2009 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Hrubá Katerina

Pri prílezitosti 20. výrocí uvedení v platnost Rámcové smernice 89/391/EHS se konala 25. cervna v Praze mezinárodní konference Strategie a postupy snizování rizika pri práci – hodnocení dopadu Rámcové smernice 89/391/EHS. Na konferenci zaznely zajímavé názory na zavádení této smernice v clenských státech EU.

KLÍCOVÁ SLOVA: konference, smernice

Transpozice a implementace Rámcové smernice 89/391/EHS je pres veskeré problémy pro clenské státy EU prínosná. Toto poznání si odnesli úcastníci mezinárodní konference Strategie a postupy snizování rizika pri práci – hodnocení dopadu Rámcové smernice 89/391/EHS, která se konala 25. cervna 2009 v Praze. Konferenci porádala Evropská agentura pro BOZP ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních vecí CR, Ceskomoravskou konfederací odborových svazu (CMKOS) a Evropským odborovým institutem (ETUI).

Pri prílezitosti 20. výrocí uvedení v platnost Rámcové smernice 89/391/EHS (dále jen Rámcová smernice), se na konferenci sesli odborníci pusobící na poli BOZP, zástupci státní správy, zamestnavatelu i zamestnancu z ruzných evropských zemí. Stoiberova skupina (antibyrokratická 15clenná komise, která má za cíl zredukovat do r. 2012 evropskou byrokracii v podnikatelské oblasti o 25 %) se snazí o zmírnení nekterých ustanovení Rámcové smernice pro malé a strední podniky, napríklad vyjmout malé firmy z povinnosti mít písemné hodnocení rizik. Úcastníci konference se shodli na tom, ze takové zmírnení je neprípustné, jednalo by se o kseftování se zdravím zamestnancu.

Konferenci zahájil a jednotlivé príspevky uvádel Viktor Kempa z ETUI. Hlavním tématem prednásek byla implementace smernice v clenských zemí EU.  Jak uvedla Daniela Kubícková z MPSV CR: „Toto téma je zvlást prípadné, protoze letosní evropská kampan BOZP je zamerena na hodnocení rizik.“ Dále zduraznila, ze na této konferenci bychom meli najít nejjednodussí cesty k implementaci smernice.

O zkusenosti zavádení smernice ve své zemi se s úcastníky podelil Kai Frick z Malardale University ve Svédsku. Zjistil, ze spatná péce o bezpecnost a ochranu zdraví pri práci zpusobuje kazdorocne stejné ekonomické ztráty jako hospodárská krize.  Za mimorádne rizikové faktory oznacil hluk a stres, také expozici nebezpecným látkám. Ve svém príspevku zduraznil nutnost dialogu zamestnavatele s pracujícími a aktivní podporu odboru.  Problém vidí v tom, ze malé podniky nemají na BOZP cas, také vedení bývá mnohdy nedostatecné. Vedoucí pracovníci nemají zpusobilost, schopnosti, nekteré aspekty rizik neznají a nekteré neresí.

Se situací v oblasti BOZP v Ceské republice nás seznámil Ladislav Baron ze spolecnosti ENVIFORM, bývalý inspektor práce. Ve své prednásce Brzdy implementace v Ceské republice zhodnotil pozitiva a negativa vyplývající ze zavádení Rámcové smernice u nás. Za neprílis dobré povazuje napríklad fakt, ze Zákoník práce a z. c. 309/2006 Sb., o zajistení dalsích podmínek bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci, vzal v úvahu pouze velikost firmy, nikoli povahu cinnosti, a stanovil u firem do 25 zamestnancu, ze zde muze zamestnavatel vykonávat cinnosti v prevenci rizik sám, má-li k tomu potrebné znalosti. Dalsím negativem je moznost zamestnavatele vykonávat cinnost v prevenci rizik sám, pokud je odborne zpusobilý, ve firmách do 500 zamestnancu.

Nekterí zamestnavatelé, zvláste se jedná o malé a strední podniky, se mylne domnívají, ze s prijetím odborne zpusobilé osoby v prevenci rizik nejsou za BOZP zodpovední.

V necem je ceská legislativa oproti Rámcové smernici lepsí. Napríklad v cl. 5 Rámcové smernice se pripoustí, ze se muze snízit odpovednost zamestnavatele pri mimorádných situacích. Ceská legislativa tuto moznost nepripoustí. V CR nese objektivní odpovednost za pracovní úrazy vzdy zamestnavatel.

Pokud je více zamestnavatelu na jednom pracovisti, musí se podle clánku 6. odst. 4 Rámcové smernice navzájem informovat o rizicích. Nás Zákoník práce je v tomto velmi konkrétní - o rizicích se musí informovat písemne, coz je snadno kontrolovatelné. Musí být písemne urcen zamestnavatel, který bude koordinovat cinnosti.

Rámcová smernice vyzaduje, aby zamestnavatelé vedli seznam pracovních úrazu s pracovní neschopností delsí nez 3 dny. V CR se musí vést evidence o vsech pracovních úrazech.

Cl.14 odst. 2 Rámcové smernice pojednává o tom, ze se zamestnanec muze na své prání pravidelne podrobit lékarské prohlídce. V CR jsou stanoveny termíny podle charakteru pracoviste – riziková apod., na nocní práce musí být prohlídka jednou do roka.

Ceská legislativa stanovila hodnocení a rízení rizik jako povinnost. „Dosel jsem k názoru, ze cím jednodussí metoda, tím je hodnocení rizik efektivnejsí“, ríká L. Baron.

Obecné príciny nedostatku pri implementaci vsech ustanovení Rámcové smernice v CR vidí napríklad v nedostatecné motivaci zamestnavatelu, nedostatecné státní kontrole (je málo inspektoru, OIP má vetsinou na starosti dva kraje), neexistenci zástupcu zamestnancu pro BOZP. Velkým problémem, a to v celé EU, jsou samozamestnavatelé neboli OSVC. Jsou to pracovníci bez jakékoli ochrany, kterí mnohdy nejsou ani pojistení. Pro firmy je výhodné si je najímat a kdyz se stane úraz, tak ho nevysetrují.

Resení Ladislav Baron vidí v novém systému úrazového pojistení – systém pozitivní i negativní motivace, vyssí úroven odskodnení, zkrátka investování do BOZP se musí vyplácet!

Informace týkající se komisí BOZP (dále jen komise) a BOZP ve firmách získávali pomocí dotazníkového pruzkumu Miroslav Kosina a Blanka Vintrová z CMKOS. Podarilo se jim sebrat 232 dotazníku z 31 odborových svazu (doprava, energetika a chemie, kovoprumysl, hornictví, kultura a ochrana prírody, textil, odev a kuze, verejná správa a obrana, skolství, nezarazené). Dotazník se skládá ze trí cástí. První se zabývá komisemi BOZP - jak casto se setkávají, co projednávají, jaká je kvalita dokumentu diskutovaných v komisi, práva a zdroje komise apod.

Druhá cást se venuje rízení BOZP v podniku a sluzbám. Jestli je v podniku pracovní lékar, oddelení bezpecnosti práce, jaká ocenení podnik získal,  jaká jsou opatrení k ochrane zdraví, opatrení inspekce práce vzhledem k BOZP proti podniku apod.

Tretí cást se týká místa a role odboru v rízení BOZP v podniku. Otázky typu: Kolik máte casu na své povinnost v BOZP? ; Jak byste popsal kontakty s následujícími osobami: bezpecnostní technik, lékar, inspektor OIP apod.; Má Vase clenství v komisi vliv na Vase vztahy s ostatními zamestnanci? atd.

Dotazník je velmi rozsáhlý a zatím ve fázi zpracovávání, kompletní výsledky budou známy pozdeji.

Ze implementace Rámcové smernice není v jednotlivých clenských zemích jednoduchá, ukázal na praktickém príkladu Wim Van Weelen z federace odboru v Nizozemí (FNV). Jeden z clenu FNV dostal nemoc z povolání. Zádal zamestnavatele o dokument hodnocení rizik a zamestnavatel odmítl. Vec nyní projednává komisar EU pro zamestnanost, sociální zálezitosti a rovné prílezitosti Vladimír Spidla. S napetím ocekávají jeho vyjádrení, které bude mít význam i pro dalsí clenské státy. V soucasnosti probíhá v Nizozemí diskuse o právech pracovníku na pracovisti. Pouze ctvrtina má moznost dostat se k hodnocení rizik. Ve 20 % prípadu, kdyz pracující pozádal o hodnocení rizik, zamestnavatel odmítl, prestoze podle Rámcové smernice mají zamestnanci právo na informace, které se týkají závodu obecne a konkrétne kazdého pracoviste nebo pracovní cinnosti. Do nizozemského zákona o pracovních podmínkách to také bylo zapracováno.  „Ted se k veci vyjadruje nás ministr práce a sociálních vecí a bohuzel je toho názoru, ze pracující nemají právo na dokument o hodnocení rizik, prý k tomu zamestnavatele nemuze nutit ani Rámcová smernice. Nase argumenty jsou vsak podlozené zákonem, podle kterého má zamestnavatel povinnost poskytnout informace“, ríká Wim Van Weelen.

Situaci ve své zemi popsala Emilia Dimitrova z Konfederace nezávislých odboru Bulharska (CITUB). Ve srovnání s r. 2007 se podíl podniku, kde je zhodnoceno riziko, zvýsil o 4 %, pocet podniku, které prijaly program na snizování rizika, se zvýsil o 3 %. Ukazuje se, ze nekterá pracoviste nemají hodnocení rizik, neberou ho jako prubezný úkol. Mnoho zamestnavatelu respektuje zákonnou povinnost, ale nechápou, ze hodnocení rizik jim dává moznost prijmout opatrení na ochranu zdraví svých zamestnancu. Mnoho firem má programy na hodnocení rizik, které zpracovávají externí dodavatelé, zamestnavatel je jen podepisuje. Kontrola techto podniku se dotázala 17 tis. zamestnancu, více nez 30 % jich bylo vystaveno ruzným rizikovým faktorum.

Návrh vyjmout malé firmy z povinnosti mít písemné hodnocení rizik, jak navrhuje Stoiberova skupina, povazuje Roland Gauthy z Belgie (ETUI) za odtrzené od reality. „S iniciativou, aby se právní predpisy snáze provádely a byly efektivnejsí, se dá souhlasit, pokud hlubsím cílem je uplatnování právních predpisu“, ríká. Nová legislativní iniciativa by snízila pocet stránek textu pracovních predpisu, doslo by k fuzi smernic, napr. smernice o tezkých nákladech a manipulace s nimi. Ruzné evropské vlády se k tomu staví ruzne. Hodnocení rizik muzeme brát jako administrativní bremeno nebo rozjetí urcitého efektivního procesu. „Pro me je to jedinecný originální efektivní proces, z kterého dostaneme dlouhodobé financní výstupy. Dobrá ergonomie je dobrá ekonomie“, ríká R. Gauthy.

Na záver se konala diskuse, pri níz vystoupili odborníci na problematiku BOZP v CR, aby strucne shrnuli témata konference. Diskutovali: Eva Dandová z CMKOS, Pavel Dvorák z MPSV, Rudolf Hahn ze SÚIP, Anezka Sixtová z MZ a Lidmila Kleinová z Hospodárské komory.

Hlavní body, na kterých se vsichni shodli a které by se mely resit:

• Mel by být prijat zákon o úrazovém pojistení (bohuzel se plánuje jeho dalsí odlození na r. 2013), tím by byli zamestnavatelé motivováni k zlepsení BOZP - zamestnavatel, který nemá pracovní úrazy by platil nizsí pojistení a naopak ten, který jich má mnoho, by platil víc.
• Rámcová smernice by se nemela zjednodusovat.
• Hodnocení rizik casto provádejí ve firmách externí pracovníci, kterí nemají dostatecné informace.
• Zamestnavatele bychom meli delit podle cinnosti a ne podle poctu zamestnancu.
• Velmi závazný celoevropský problém je bezpecnost OSVC.
• Problematické podmínky, za nichz pracují agenturní zamestnanci, cizinci.
• Nutnost duslednejsí kontroly – volání po vyssích personálních kapacitách.
• Zatím nemáme zákon týkající se pracovního lékarství. Nekdy je obtízné sehnat lékare, který by závodní preventivní péci vykonával.
• Hranice zlepsení se nekladou, kladou se hranice minimálních standardu!

 

 

TISKNOUT | POSLAT MAILEM