Téma týdne

Nad skolským zákonem a jeho zmenami ve prospech zvýsení BOZ

15.12.2008 | ZDROJ: VÚBP, v. v. i. | AUTOR: Hrubá Katerina

Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i., vzhledem k velkému zájmu, jiz podruhé v tomto roce usporádal setkání zástupcu vrcholových orgánu státní správy, ucitelu, metodických a rídících pracovníku, pracovníku verejné správy, vzdelávacích institucí a odborníku z ruzných sfér k problematice bezpecnosti a ochrany zdraví detí a mládeze i v celém odvetví skolství. Setkání se konalo 12.12.2008 v Parkhotelu Praha.

KLÍCOVÁ SLOVA: skolství

OBRÁZKOVÁ GALERIE: 22 obr.

Význam problematiky je podtrzen i prístupem vlády, která usnesením c. 920  z 23. 7. 2008 (schválením dokumentu „Národní politika BOZP CR na období 2006 – 2012“) vyjádrila v této oblasti konkrétní priority a cíle.  Mimo jiné je v dokumentu konstatováno, ze dulezitou úlohu ve vzdelávání k BOZP má základní skolství, nebot návyky, jak predcházet rizikum, se získávají jiz v detském veku. Soucástí základního vzdelání je i získání povedomí  o dulezitosti ochrany zdraví a principech prevence pred úrazy. Stanoveným cílem (bod 4.1) je zaradit do výuky detí, záku a studentu na skolách a skolských zarízeních základy BOZP zpusobem a formami odpovídajícími veku a zamerení skoly, s vyuzitím jiz existujících výsledku výzkumu.

Ing. Milos Palecek, CSc., vedecký tajemník z Výzkumného ústavu bezpecnosti práce, v.v.i., uvedl konferenci i jednotlivé príspevky prednásejících. Upozornil na fakt, ze úrazovost u vekové skupiny 20 – 24 let není ani nizsí, ani stejná, ani dvojnásobná, ale trojnásobná nez v jiných vekových kategoriích a zamýslel se nad duvody, proc tomu tak je. Mladí lidé pricházejí do pracovního procesu bez zkuseností, tretina podniku tyto zamestnance nezaucuje, neplní základní povinnosti, ani skola neucí své studenty základním prístupum v oblasti rizik. Jestlize chceme efektivne zlepsit stav BOZP, musíme prejít od slov k cinum a zabývat se problematikou mladých lidí. Ing. Palecek navrhl zavedení obdobné souteze jako je Bezpecný podnik i pro skoly!

O tom, ze se na konferenci jednalo o závaznou problematiku, svedcila i  úcast dalsích významných hostu. Jedním z nich byl JUDr. Petr Simerka, státní tajemník z Ministerstva práce a sociálních vecí se svým príspevkem Bezpecnost a ochrana ve skolách v intencích Národního programu BOZP CR 2008 – 2012. Podekoval organizátorum za vhodne zvolené téma i úcastníkum, kterí se v predvánocním shonu sesli v tak hojném poctu. Zduraznil, ze se jedná o problematiku, která nespadá pouze do resortu Ministerstva práce a sociálních vecí (MPSV) nebo Ministerstva skolství, mládeze a telovýchovy (MSMT), ale týká se úplne kazdého cloveka po celý zivot. Nikdo nemuze ríct, ze je jeho zálezitostí, zda-li bude dodrzovat bezpecnost nebo ne. Velmi casto porusováním predpisu jednoho cloveka, utrpí napríklad pri pozáru, výbuchu ci jiných katastrofách nevinní lidé. Aby si díte osvojilo principy bezpecného chování, musí se zacínat s výukou BOZ uz v materské skole. Rodice musí deti ucit chovat se bezpecne, role státu by mela být v oblasti legislativy. JUDr. Simerka vyzdvihl význam Rady vlády pro BOZP, která má ve svém programu zabývat se i problematikou BOZ ve skolství. Úkolem do budoucna bude zaclenit BOZ do výchovných a vzdelávacích programu, zkvalitnit úroven vzdelávání v této oblasti pri príprave na budoucí povolání a venovat zvýsenou pozornost specifickým skupinám osob,  které jsou vystaveny rizikum spojeným s výkonem povolání a prípravou na nej a mladistvým.

MUDr. Anezka Sixtová vedoucí Oddelení hygieny práce a pracovního lékarství z Ministerstva zdravotnictví prednásela na téma Ochrana verejného zájmu v oblasti bezpecnosti a ochrany zdraví detí, záku a studentu ve skolách a skolských zarízení. Deti a mladí lidé jsou skupinou, u které je treba klást zvýsený duraz na kvalitu prostredí a správné návyky. Organismus detí a mladých lidí je ve fázi vývoje, proto je vzhledem k této nezralosti náchylnejsí k ohrození riziky. MUDr. Sixtová seznámila prítomné s  legislativními zmenami, které se plánují do budoucna. V právních predpisech se napríklad objeví, ze nejen pred zarazením na praktickou prípravu bude sledován zdravotní stav záka, ale i v prubehu prípravy. Péci a posuzování by mel provádet závodní lékar toho pracoviste, kde budou záci praktickou prípravu absolvovat. Výskyt nemocí z povolání u mladistvých (1991 – 2007) má klesající tendenci. Zdá se, ze prevence je úcinná, v posledních letech témer zádný výskyt není. Hlavní prícinou úmrtí ceských detí a mladých dospelých jsou úrazy a násilí. Kazdý sestý úraz zanechává trvalý následek. Pokud bychom u nás snízili úrazovost na úroven státu s nejnizsí úrazovostí, zachránili bychom 153 detí do 19 let rocne. Nejvíce úrazu se stává v domácnosti, dále  pri sportu a na skolách.

Prof. Ing. Zuzana Dvoráková, CSc., vedoucí katedry Personalistiky Vysoké skoly ekonomické (VSE) v Praze nás ve svém príspevku strucne seznámila s prípravou vysokoskolsky vzdelaných specialistu BOZP. Kazdý student VSE si s nástupem na magisterské studium musí zvolit vedlejsí specializaci. BOZP je otevrena pro prezencní formu (na zimní semestr) a distancní formu studia (kdykoliv, kdyz je zájem). Studenti mohou volit tyto predmety: Bezpecnost a ochrana zdraví pri práci, Prevence rizik v BOZP, Hygiena práce, Management BOZP, od prístího roku Krizový management. Absolvent je pripraven pro výkon funkce manazer BOZP junior. Skola spolupracuje z Výzkumným ústavem bezpecnosti práce, v. v. i., odkud vzesel návrh na prípravu specialistu vysokoskolské úrovne, a s Ceskou spolecností pro jakost. V plánu je realizace programu pro ucitele stredních skol. Na Vysoké skole bánské probíhá podobné vzdelávání zamerené na technickou bezpecnost.

JUDr. Petr Novák, reditel odboru kanceláre úradu z Ceské skolní inspekce (CSI) se venoval bezpecnosti a ochrane zdraví ve skolském zákone. O problematice BOZP pojednává § 29 skolského zákona, kde je zakotvena povinnost overovat, zda pri vzdelávání a s ním prímo souvisejících cinnostech jsou zajisteny podmínky pro BOZP, jestli existují informace pro záky a  pedagogické pracovníky  v této oblasti, povinnost vést evidenci úrazu a vyhotovovat záznamy o úrazech. CSI má svuj vlastní inspekcní postup – neverejný dokument – slouzící pro vnitrní kontrolu problematiky BOZP. CSI kontroluje, zda-li existuje skolský vzdelávací program, vnitrní rád, jestli je tam zarazena problematika BOZ a tzv. materiální publikaci, to znamená, jestli vsichni byli s tímto seznámeni, zda-li je porádáno skolení apod. Hodnotí konkrétní mozné nebezpecí zdraví u detí a studentu, zda-li byla podniknuta konkrétní opatrení k mimorádným událostem, skolení pedagogu atd. Tam kde probíhá praktická výuka, kontroluje, jestli probehlo rádné poucení, periodické prohlídky, OOPP v souvislosti s odborným výcvikem, trídy, telocvicny, hriste.

Nová zpráva s výsledky inspekcní cinnosti bude publikována v prubehu ledna na webových stránkách CSI. Prestoze bylo zjisteno, ze 98 % skol vyhodnocuje zdravotní a bezpecnostní rizika  a zpracovalo svoji preventivní strategii, úrazovost ve skolách neklesá. Nejvyssí je v základních, pak na stredních skolách, velký nárust na vyssích odborných skolách, naopak velmi nízká v skolách materských. Podle kraju se nejvíce úrazu objevilo na Vysocine a Pardubickém kraji, nejmensí úrazovost v Praze.

PaedDr. Pavel Skácelík, Ph.D. se také venoval skolním úrazum. Upozornil na nejdulezitejsí právní predpisy, které musí být realizovány, aby skola z hlediska BOZ fungovala. Je jich spousta, casto se mení, a situace je znacne neprehledná. Metodický pokyn k zajistení  bezpecnosti a ochrany zdraví detí, záku a studentu se vztahuje pouze na skoly, které zajistuje MSMT. Není to závazný pokyn, proto muze dojít k nejednotnosti a kontroverzním situacím. S Ing. Romanenkem z Ceskomoravské konfederace odborových svazu usilují o to, aby se skolský zákon rozsíril o vyhlásku, o zajistení BOZ ve skolách, a o novelizaci vyhl. c. 64/2005 Sb., o evidenci úrazu detí, záku a studentu. Doufejme, ze tento návrh bude realizován. 

Skolní úrazovost sleduje nekolik institucí: CSI, Statistický úrad, Státní úrad inspekce práce, Ústav pro informace ve vzdelání, Ústav zdravotnických informací a statistiky. Jednotlivé úrady se hodne lisí v poctech vykázaných úrazu, proto je snaha, aby kompletní problematiku úrazovosti prevzala CSI. Za posledních 8 let úrazovost záku vzrostla o 30 tis. evidovaných úrazu. V roce 2000 bylo vyplaceno 17 mil. Kc na odskodném, dnes 74 mil. Kc. Zajímavé je, ze sestkrát nizsí úrazovost je na Slovensku. Dalsí námety do budoucna, kterým se dosud nikdo nevenuje – úrazovost na vysokých skolách, skolní úrazovost v zemích EU.

JUDr. Eva Dandová, specialistka na otázky bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci pracovneprávní problematiku upozornila na nedostatecnou úpravu BOZP ve skolském zákonu. Paragraf 29 skolského zákona rámcove definuje základní zásady BOZP ve skolách a povinnost vést evidenci skol. úrazu, § 65 upravuje podmínky praktické výuky. K § 29 se vztahuje provádecí vyhl. c. 64/2005 o evidenci úrazu detí, záku a studentu, ale nemáme provádecí predpis, který by upravoval BOZ ve skolách. Máme pouze metodický pokyn, který MSMT vydalo pro skoly, jichz je zrizovatelem a je doporuceno, aby se jím rídily i ostatní. Resením by mohlo být prijetí vyhlásky, která by stanovila jasná práva a povinnosti záku a studentu. BOZ ve skolách resit pouze metodickým pokynem je prílis málo. Dále JUDr. Dandová odpovedela na dotazy publika na téma BOZ ve skolství.

Lenka Charvátová, odborne zpusobilá osoba v prevenci rizik z firmy L+M Conzulting nám predala praktické rady a zkusenosti vyplývající z výkonu funkce odborne zpusobilé osoby v prevenci rizik ve skolách. Zduraznila, ze ve skolském zákone chybí stanovení zodpovednosti rodicu za deti. Rodice mají pocit, ze za deti prebírají zodpovednost ucitelé. Kdyz se díteti stane ve skole úraz, skola ho musí odskodnit, ale vina mnohdy bývá na strane rodicu, kterí napríklad nedali díteti vhodné prezuvky.Velký problém nekterých skol je kourení a také piercing. Prestoze je ve skolním rádu zákaz piercingu, záci ho nerespektují a stane-li se úraz, skola je povinná ho odskodnit. „Zazila jsem i situaci, kdy si paní reditelka nechala od rodicu podepsat papír, ze pokud díte díky piercingu zpusobí sobe nebo nekomu jinému úraz, jsou za to zodpovední. Nevím, jestli je to tak právne v porádku a jak to zarídit, aby skola nebyla zodpovedná“, ríká L. Charvátová. „Zdá se mi, ze ucitelé mají povinnosti a rodice a deti práva. Práce ucitelu je málo cenena.“

V záverecné diskuzi k dané problematice s referujícími a úcastníky konference se otevrela rada kontroverzních témat. Na dotazy z pléna odpovídali tito odborníci a pridali i vlastní príspevky:
JUDr. Pavel Dvorák vedoucí odboru 433 z Ministerstva práce a sociálních vecí, RNDr. Josef Novák, CSc., tajemník z Výzkumného ústavu pedagogického Praha, Ing. Zorka Husová z Národního ústavu odborného vzdelávání, Ing. Michal Ronin, vedoucí inspektor z Oblastního inspektorátu pro hl. m. Prahu , Ing. Jaromír Elbel, vedoucí inspektor z Oblastního inspektorátu pro Stredoceský kraj, MUDr. Anezka Sixtová z Ministerstva zdravotnictví, Ing. Jan Romanenko z Ceskomoravské konfederace odborových svazu.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM