Príprava

Príprava spocívá ve shromazdování vsech dostupných podkladu. Jedná se zpravidla o popis procesu, výkresovou dokumentaci a provozní predpisy. Je nutné, aby podklady byly dostupné zejména pro vlastní týmovou práci pri studii. Jedná-li se o stávající zarízení, je vhodná fyzická prohlídka zarízení. Je vhodné predbezne pripravit nekteré otázky pro studii. Zdrojem otázek muze být minulá studie nebo podobná studie.

Porada

Vlastní porada zacíná odborne fundovaným popisem a vysvetlením úcelu daného procesu. Pri popisu se tým seznámí se zajistením bezpecnosti procesu, bezpecnostní výstrojí a postupy pouzívanými pro zajistení bezpecnosti obsluhy. Dalsím krokem je formulování dotazu. Cas potrebný pro formulaci dotazu nelze predem vymezit. Je potreba, aby tým vyuzil schopností vsech clenu a dokázal je navíc kombinovat tak, aby dotazy pokryl a peclive proveril celý proces. Doba trvání porady by nemela presáhnou 4 hodiny, zejména pokud porada dalsí den pokracuje. Není vsak vhodné ukoncit poradu v okamziku tvorivého premýslení. Pokud se jedná o vetsí proces, je vhodné ho rozdelit na mensí cásti, které se proverují postupne. Tím se lze vyhnout únavné formulaci velkého poctu otázek, které budou teprve nekdy pozdeji posuzovány.

Otázky se formulují na základe zkuseností a aplikují se na existující podklady a popis procesu. Napr.: „Co se stane, kdyz operátor otevre místo ventilu A ventil B?“. Otázky mohou souviset s jakýmikoliv abnormálními podmínkami, nejen s poruchami komponent nebo odchylkami procesu. Otázka muze být formulována takto: „Co se stane, kdyz se vstupní koncentrace významne zmení?“ Vsechny otázky se zapisují. V prubehu porady vsak muze být vznesena jakákoliv námitka týkající se bezpecnosti procesu, dokonce i kdyz není vyjádrena prímo jako otázka. Napr.: „Obávám se, ze by mohl být dodán nesprávný materiál.“

Otázky formulované postupne jednotlivými úcastníky porady zasahují do ruzných odborných oblastí. Je proto vhodné dotazy roztrídit do nekolika tématických skupin, napr. bezpecnost elektrického zarízení, zajistení pred pozárem nebo bezpecnost a ochrana zdraví obsluhy. Kazdé oblasti se muze venovat tým slozený z jednoho nebo více odborníku. V prípade, ze je jiz takové nebo podobné zarízení nekde provozováno, lze vyuzít konzultací s pracovníky provozu. Cílem porady je  identifikovat nebezpecné stavy a provozní situace. Dále pracovní tým odhaduje mozné následky a navrhuje opatrení vedoucí ke snízení rizika.

Metody relativní priorizace rizik

Relativní priorizace je spíse analytickým postupem nez jednoduse definovanou analytickou metodou. Tento postup umoznuje srovnávat jednotlivé znaky  nekolika procesu nebo aktivit a urcit, zda obsahují nebezpecné faktory natolik významne, aby bylo potreba je podrobit dalsímu zkoumání. Relativní priorizace rizik umoznují porovnávat stávající zarízení a technologie i technologie a zarízení ve fázi návrhu a získávat informace o tom, která varianta je lepsí, tj. bezpecnejsí.

Porovnání je provádeno na základe císelných vyjádrení, která predstavují relativní úroven významnosti, kterou analytik prirazuje kazdému zdroji rizika. Relativní priorizace rizik by mela být provádena jiz ve fázi návrhu technologického procesu, aby bylo mozno nalézt optimální variantu resení z hlediska bezpecnosti. Muze vsak být stejne dobre pouzita i u jiz existujících zarízení k posouzení a porovnání rizik ruzných provozních operací a stavu. Bezne se uzívá rada metod pro tyto úcely. Zde se zmíníme o dvou metodách, které jsou uzívány predevsím pro identifikaci nebezpecí a hodnocení rizik pro úcely havarijního plánování.
Jedná se o indexovou metodu Dow Fire and Explosion Index a metodu IAEA 727.

Metody relativní priorizace rizik jsou zalozeny na trech otázkách:

1. Co se muze stát?
2. Jak je pravdepodobné, ze se to stane?
3. Jaké to muze mít následky?

Pomerná jednoduchost metod relativní priorizace umoznuje jejich pouzití pri základním zmapování a identifikaci nebezpecí a vyhodnocení rizik, jeste nez pouzijeme metody presnejsí, ale drazsí a casove nárocnejsí.

Dow index  vyhodnocuje existenci a závaznost nebezpecí vzniku pozáru, exploze nebo toxicity v rozsáhlých zarízeních. Pri analýze se proces nebo cinnost rozdelí do jednotlivých funkcních jednotek, které se ohodnotí indexy na základe materiálových fyzikálních a chemických vlastností, podmínek provozu, rozlození zarízení a dalsích faktoru. Jednotlivé faktory jsou kombinovány a vyhodnocovány pomocí indexu a konecného skóre. Skóre jednotlivých provozních jednotek pak mohou být porovnávána, coz umoznuje pomerne snadnou priorizaci rizik jednotlivých zarízení.

Metoda IAEA-TECDOC-727 reprezentuje moderní postup relativní klasifikace rizika velkých nehod pri skladování, zpracování a preprave nebezpecných látek. Metoda je vhodná pro klasifikaci rizika ve velkých podnicích i regionech, svými výsledky umoznuje provozovateli se rozhodnout, na které zdroje rizika se zamerit nejdríve.

Principem metody je oddelené hodnocení následku a pravdepodobnosti vzniku závazných havárií. Pri urcování následku a pravdepodobnosti se pouzívají zejména následující údaje: vlastnosti a mnozství nebezpecných látek v zarízení, rozmístení osob v okolí, cetnost smeru vetru, frekvence operací (nakládání a vykládání), existence bezpecnostních a protipozárních systému, stárí zarízení, kvalita a existence bezpecnostních postupu, havarijní plán apod.

Výsledkem hodnocení jsou následky a pravdepodobnost vzniku nehod, které je mozno zobrazit v matici rizik, kde na ose X jsou následky a na ose Y je pravdepodobnost vzniku nehod. 

Dalsím metodám se budeme na BOZPinfo.cz venovat v jednom z prístích Témat týdne.