BOZPinfo.cz logo
07:49 | Streda 23. 5. 2012

BOZPinfo Úvodní strana RADY PRO VÁS LEGISLATIVA VEDA A VÝZKUM KNIHOVNA BOZP AKCE A SEMINÁRE PRACOVNÍ MÍSTA
CASOPIS JOSRA MSP & OSVC

KDE JSEM: Hlavní strana > Knihovna BOZP > Cítárna > Téma týdne > 10 otázek na téma koordinátor BOZP na stavenisti

Otázky a odpovedi

Nevíte si rady se situací z oblasti BOZP?

Napiste nám


Doporucit server

Pokud se Vám nase strany líbí, doporucte je kolegum:

Vase jméno:

E-mail príjemce:

Clánek

Téma týdne

10 otázek na téma koordinátor BOZP na stavenisti

30.06.2008 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR: Hrubá Katerina

Od data úcinnosti z. c. 309/2006 Sb., o zajistení dalsích podmínek bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci, uplynul uz témer rok a pul. Podle § 14 tohoto zákona je zadavatel stavby povinen urcit potrebný pocet koordinátoru BOZP na stavenisti (dále jen koordinátor), kde pracují zamestnanci více nez jednoho zhotovitele.

KLÍCOVÁ SLOVA: oip, koordinátori

Pozádala jsem Ing. Milana Moravce, vedoucího stavebního oboru Oblastního inspektorátu práce pro hl. m. Prahu, aby zodpovedel dotazy na téma koordinátor a zhodnotil situaci na prazských stavenistích.

1. Jaké máte z pohledu inspektora práce zkusenosti s funkcí koordinátora?

Jeste donedávna bych se nemohl  k této otázce vyjádrit. Koordinátoru bylo málo z duvodu, ze mnohé stavby mely stavební povolení jeste z roku 2006, kdy povinnost koordinátora BOZP jeste nebyla zavedena. Teprve ted mohu situaci zhodnotit. Asi nejlépe jsou na tom stredne velké firmy (investori). Myslím spís podle financní velikosti, nez podle poctu zamestnancu. Obvykle koordinátora najímají, mají mensí pocet staveb, takze situaci zvládají. U malých firem, pokud stavba dosáhne na potrebu koordinátora, je situace horsí obvykle z duvodu nevedomosti. Obtízne se orientují ve slozité legislative, bezpecnost práce si zajistují samy apod. Problémem jsou firmy nejvetsí, i kdyz to samozrejme není pravidlo.  Neplatí to pro firmy, které resí státní zakázky nebo zakázky pro mesto. Tam si je investor obvykle vedom, jak vse má správne probíhat a pohlídá si to. V soukromém sektoru je to jiné. Vse vypadá dobre papírove, ale skutecnost je jiná. Vedí, ze mají koordinátora mít, ale nekdy tuto povinnost zkousí obcházet. Myslí, ze se jim vyplatí zaplatit radeji pokutu, nez vynalozit náklady na bezpecnost práce. V jiných prípadech koordinátora mají, ale má toho na starosti tolik, ze nestíhá a pak chybí tam, kde je ho zrovna potreba.

2. Kdo má za povinnost koordinátora urcovat?

Ze zákona (§ 14 z. c. 309/2006 Sb.) urcuje koordinátora zadavatel stavby, ale praxe je taková, ze mnohdy se zadavatel stavby snazí této povinnosti zprostit a smluvne ji prenásí na generálního dodavatele. Mozná by bylo praktictejsí, kdyby i v zákone bylo ustanoveno, aby koordinátora urcoval hlavní dodavatel stavby. Dríve, pred nabytím úcinnosti z. c. 309/2006 Sb., zodpovídali za bezpecnost práce hlavní stavbyvedoucí a to jsou lidé, kterí mají praxi. Vezmeme napríklad prípad úspesného lékare (a ten jsme tady i meli), který si chce postavit kliniku. Sezene peníze, dnes je to mozné i z eurodotací apod. Stavba bude pozadovat koordinátora, ale dotycný lékar, který je mozná i trochu ekonom, se ve stavebnictví neorientuje. Nebo treba malá obec, kde je minimum zamestnancu ve verejné správe, si chce postavit cistírnu odpadních vod. Získají peníze od státu, z EU, meli by jmenovat koordinátora. Samozrejme je pro ne také lepsí najmout si dodavatele, který potrebné zarídí.

3. Jakou kvalifikaci by mel mít koordinátor?

Krome dobre vykonané zkousky z odborné zpusobilosti k cinnostem koordinátora BOZP na stavenisti by mel mít i kvalifikaci stavební, minimálne strední skolu s maturitou, ale to je vlastne i podmínka pro pripustení ke zkousce z odborné zpusobilosti. Zatím platí prechodné petileté období, az do konce r. 2011 muze zastávat tuto funkci bez zmínené zkousky. Musí mít celkový prehled o stavbe, predvídat, jaká nebezpecí se mohou prihodit. Nekterí koordinátori, kterí mají odbornou zkousku, si k ruce mohou vzít dalsí pomocníky, kterí se teprve zacvicují.

4. Existuje nekde seznam koordinátoru BOZP?

Pokud vím, u Ceské spolecnosti stavebních koordinátoru takový seznam existuje. Je tam pomerne dost záznamu. V Praze je koordinátoru také hodne. Myslím, ze je to pro „bezpecáky“ zajímavá práce, dostanou se k lepsím zakázkám.

5. Kdy (v jaké fázi projektu) je treba urcit koordinátora? Jednou z nejcastejsích otázek, které pricházejí do nasí redakce na toto téma je: zadavatel stavby najme jednoho zhotovitele, který pozdeji najme dalsí zhotovitele. Urcuje se tedy koordinátor BOZP dodatecne? Je treba zajistovat koordinátora, i kdyz se firmy na stavbe nepotkají?

Lze ho urcit i dodatecne, i kdyz by mel být znám uz ve fázi projektové dokumentace. Stavební úrady by si to mely zkontrolovat. Ve chvíli, kdy generální dodavatel najme jednu podnikající fyzickou osobu, uz je povinnost daná. I kdyz se tam nepotkají, protoze v rámci novely z. c. 309/2006 Sb. vypadlo v § 14 odst. 1 slovo soucasne. Pokud se tam opravdu firmy strídají, koordinátor bude fungovat pouze ve chvíli, kdy firma predává staveniste druhé firme. To asi lze pouze u jednodussích staveb, jinak je casove výhodnejsí delat víc cinností najednou. Ale to  zálezí na investorovi. Kazdý zadavatel stavby musí, a melo by to být i v jeho zájmu, sledovat, kdo na stavbe pracuje. Musí si hlídat, kdy mu povinnost mít koordinátora vznikne. Ale jak uz jsem rekl, muze to nechat smluvne na generálním dodavateli.

6. Zpracovává koordinátor plán BOZP?

Nemusí ho zpracovávat, ale urcite by se na nem mel podílet. Uz ve fázi zpracovávání projektové dokumentace stavby. Plán by mel být její soucástí. Jsou firmy, které se zabývají pouze projektovou dokumentací. Obcas organizace posílají dokumentace k posouzení k nám na inspektorát.

7. Jaké hlavní body by mel plán BOZP obsahovat?

Postup prací, zabezpecení staveniste (nejenom pro delníky, ale i proti vniknutí tretích osob, napríklad detí), oznacení tabulkami. To je vetsinou v porádku. Nebývá vyhrazená místnost pro  porady, prostredky pro 1. pomoc – lékárnicky. Na to se casto zapomíná. Vzdy jim napíseme, ze je to potreba doplnit, ale nestalo se, ze bychom kvuli tomu zastavili stavební rízení. Nechceme házet firmám klacky pod nohy. Obcas se také stává, ze dokumentace je zkopírovaná z internetu a konkrétnímu stavenisti to neodpovídá. Napríklad firma stavela prístupovou cestu a v plánu byla pasáz o práci ve výskách a nad volnou hloubkou.

8. Má koordinátor pravomoc skolit zamestnance?

Skolit muze. Nikde není dáno, ze by nemohl. On zná rizika, ví jaká rizika od vsech firem pricházejí. Naopak by bylo dobré, pokud stíhá, aby zamestnance pred zahájením jejich práce proskolil. Protoze práve koordinátor by toho mel vedet o bezpecnosti na stavbe nejvíc.

9. Kdy je potreba více koordinátoru na stavenisti?

Pocet koordinátoru by se mel odvíjet od velikosti stavby. To je asi jasné. Zatím jsme tak velkou stavbu, kde by bylo potreba více koordinátoru, nekontrolovali. Ale videl bych to napríklad u staveb silnic – na pomerne velké plose pracuje hodne firem na nezávislé stavební povolení. Nebo by to mohla být velká nákupní centra, letiste. Tam bych to videl na dva koordinátory.

10. Jak byste zhodnotil situaci na stavenistích v Praze, kde je pole Vasí pusobnosti coby inspektora práce?

V Praze je alarmující velký pocet pracovních úrazu, i smrtelných. Casto bývá prícinou, a o tom se moc nemluví, jazyková bariéra. Na stavbe pracují lidé ruzných národností. Nedávno byl problém pádu bremene z jerábu, kdy jerábník byl ze Slovenska a signalista z Ukrajiny. Ve chvíli, kdy nastal nejaký problém s bremenem, signalista zacal kricet, ale jerábník mu nerozumel a zvedal bremeno tak dlouho, az se vyháklo a spadlo na sousední pozemek.

Dalsím problémem je, stejne jako u obchodních retezcu, tlak na dodavatele s cenami. Tlací se na snízení ceny stavebních prací a odnese to bezpecnost práce, která vse „zdrzuje a prodrazuje“. Pokud dodavatel bude jít chtít výs s cenou, vybere se jiná firma. Je to riziko majitelu firem, ze se stane napríklad smrtelný úraz, ale presto jsou ochotni riskovat.

O pracovní úrazovosti ve stavebnictví od r. 2003 si muzete udelat prehled podle v následující tabulky.

Rok

2003

2003

2003

2004

2004

2004

2005

2005

2005

Druh úrazu

Ostatní

Smrtelný

Tezký

Ostatní

Smrtelný

Tezký

Ostatní

Smrtelný

Tezký

OIP

Pocet úrazu

Pocet úrazu

Pocet úrazu

Pocet úrazu

Pocet úrazu

Pocet úrazu

Pocet úrazu

Pocet úrazu

Pocet úrazu

OIP Praha

779

10

36

686

8

30

648

1

31

OIP jihomoravský

949

5

29

853

6

43

845

7

28

OIP pro Jihoceský kraj a Vysocinu

817

4

13

830

2

19

818

3

10

OIP pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj

727

5

26

718

7

12

703

4

15

OIP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj

668

1

24

670

7

34

666

5

33

OIP severomoravský

644

6

37

735

2

21

621

3

37

OIP stredoceský

452

3

16

413

3

16

388

2

22

OIP západoceský

689

5

11

646

3

17

624

8

15


Rok

2006

2006

2006

2007

2007

2007

2008

2008

2008

Druh úrazu

Ostatní

Smrtelný

Tezký

Ostatní

Smrtelný

Tezký

Ostatní

Smrtelný

Tezký

OIP

Pocet úrazu

Pocet úrazu

Pocet úrazu

Pocet úrazu

Pocet úrazu

Pocet úrazu

Pocet úrazu

Pocet úrazu

Pocet úrazu

OIP Praha

643

9

28

548

5

29

171

3

7

OIP jihomoravský

896

6

27

824

11

36

239

1

11

OIP pro Jihoceský kraj a Vysocinu

744

1

18

708

6

16

164

3

4

OIP pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj

680

6

11

650

3

15

154

3

9

OIP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj

678

2

21

536

2

30

175

2

10

OIP severomoravský

679

7

29

666

5

24

142

 

8

OIP stredoceský

450

4

23

422

10

21

121

2

8

OIP západoceský

644

3

13

605

3

18

165

1

5


TISKNOUT | POSLAT MAILEM

DISKUZE KE CLÁNKU

Celkem 11 príspevku : VSTUPTE DO DISKUZE