Téma týdne

Ergonomické aspekty práce – nová rizika

28.04.2008 | ZDROJ: VSB– TU Ostrava, FBI | AUTOR: Fiserová Svetla, Bartlová Iva

Téma týdne je zamereno na shrnutí dosavadních prístupu k ergonomickým aspektum práce a jejich soucasnému zvysujícímu se významu ve vztahu k tzv. novým rizikum, která vznikají v návaznosti na menící se hospodárské, sociální a demografické podmínky a menící se podmínky práce v souvislosti s uplatnováním nových technologií.

KLÍCOVÁ SLOVA: ergonomie, nastupující rizika, ergonomická hodnocení práce, kategorizace práce, komunikace rizika

Úvod

Zamerení na ergonomické aspekty práce je nezbytné a rozhodující v soucasných podmínkách dynamicky probíhajících zmen, v návaznosti zejména na ekonomické a sociální podmínky práce a zavádení nových technologií. Nové technologie spolu s rozvojem a na jedné strane usnadnením nekterých pracovních postupu prinásejí na druhé strane zároven zvysující se nároky na odbornou i psychickou zpusobilost zamestnancu k podávání ocekávaného a kvalitního výkonu práce.

Evropská agentura pro bezpecnost a ochranu zdraví pri práci vydala v roce 2005 Odbornou prognózu o nastupujících fyzikálních rizicích souvisejících s bezpecností a ochranou zdraví pri práci. Je zde zduraznena nutnost zamerit se na tzv. nová rizika v návaznosti na menící se hospodárské, sociální a demografické podmínky a menící se podmínky práce v souvislosti s uplatnováním nových technologií. Cílem sledování rizik je rozpoznat a predvídat evropské trendy týkající se bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci, a tím umoznit lepsí vyuzití zdroju a vcasnejsí a efektivnejsí reakce na tyto trendy.

Co to jsou „nová rizika“

Nová rizika jsou definována jako rizika bud nove vzniklá nebo taková, která jiz dríve existovala, ale nebyla povazována za významná. V obou prípadech predpokládáme, ze riziko se zvysuje tak, ze pocet nebezpecí, které vedou k riziku, roste, nebo se zvysuje pravdepodobnost vystavení se nebezpecí, které vede k riziku, nebo se zhorsuje dopad nebezpecí na zdraví zamestnancu. Nejvýznamnejsí nastupující fyzikální rizika související s BOZP vyplývají ze situace ve 14 evropských zemích a v USA, kde setrení probíhalo. Rizika uvedená v prognóze odrází vzrustající obavy z rizik zahrnujících také více faktoru.

Nedostatek fyzické aktivity

Mezi identifikované príciny patrí stále rozsírenejsí pouzívání displeju a automatizovaných systému, coz má za následek prodlouzení doby sezení na pracovisti, jakoz i cím dál delsí sezení na pracovních cestách. Z bibliografického prehledu vyplynulo, ze povolání, která vyzadují velmi málo fyzické aktivity a u nichz se zvysuje výskyt muskuloskeletálních chorob, obvykle zahrnují dlouhé sezení. Povolání vyzadující dlouhé stání jsou vsak za riziková povazována také. Mezi zdravotní problémy, které taková povolání zpusobují, patrí muskuloskeletální choroby horních koncetin a zad, krecové zíly a hluboká zilní trombóza, obezita a nekteré typy rakoviny.

Soucasné pusobení rizika muskoloskeletálních chorob a psychosociálních rizikových faktoru

Má se za to, ze nepríznivé psychosociální aspekty zvysují úcinky fyzikálních rizikových faktoru a prispívají ke zvýsenému výskytu muskoloskeletálních chorob. Literatura se zameruje na pracovníky pouzívající displeje, zamestnance call center a na zdravotnický personál. Mezi nepríznivé psychosociální faktory patrí prílis vysoké ci naopak prílis nízké pracovní nároky, slozité úkoly, znacný casový stres, nízká míra vlastní kontroly tempa práce, nízká míra rozhodování, nedostatecná podpora ze strany kolegu, nejistota zamestnání a sikanování. Soucasné pusobení rizika muskoloskeletálních chorob a psychosociálních rizikových faktoru má na zdraví pracovníku mnohem váznejsí dopad nez vliv pouze jednoho rizikového faktoru.

Slozitost nových technologií a rozhraní clovek-stroj

Fyzikální aspekty pracoviste, napr. spatné ergonomické usporádání rozhraní clovek-stroj, zvysují dusevní a emocionální zatízení pracovníku, a tím i výskyt lidských chyb a riziko úrazu. „Inteligentní“, ale slozitá rozhraní clovekstroj lze nalézt v leteckém prumyslu, ve zdravotnictví (pocítacove podporované chirurgii), pri rízení nákladních automobilu, zemních pracích (napr. pri práci s pákou rucního rízení v kabine) a slozité výrobní cinnosti (robotizace).

Rizika zahrnující více faktoru

Odborníci upozornili zejména na rizika zahrnující více faktoru. Literatura se zameruje na call centra, kterých stále pribývá a která sebou prinásejí nové typy povolání zahrnujících více rizik: dlouhé sezení, hluk na pracovisti, neodpovídající sluchátka, spatnou ergonomii, nízkou míru vlastní kontroly tempa práce, znacný casový stres a vysoké dusevní a emocionální nároky. U pracovníku call center byly zaznamenány muskuloskeletální choroby, krecové zíly, nosní a krcní nemoci, poruchy hlasu, únava, stres a vycerpání.

Nedostatecná ochrana vysoce rizikových skupin proti dlouhodobým ergonomickým fyzicky zatezujícím rizikum

Tato problematika se v prognóze nekolikrát opakuje. Bylo zjisteno, ze ohrozeni jsou zejména pracovníci na nizsích pracovních pozicích, kterí pracují ve velmi spatných pracovních podmínkách a na nez se paradoxne vztahuje méne skolení a opatrení o zvysování povedomí. Príkladem jsou pracovníci v zemedelství a stavebnictví, jejichz znalosti o tepelných rizicích pri práci ve studeném ci teplém prostredí jsou spatné.

Tepelné nepohodlí

Je treba upozornit na nedostatek opatrení proti zamezení tepelného nepohodlí na prumyslových pracovistích, kde bylo dosud poukazováno pouze na tepelný stres. Má se za to, ze dopad teplotních podmínek na stres ci pohodu pracovníku není odpovídajícím zpusobem vyhodnocen. Tepelné nepohodlí muze zhorsit výkonnost pracovníku a dodrzování bezpecnostních predpisu, coz muze vést ke zvýsení pravdepodobnosti pracovních úrazu.

Obecné zvýsení vystavení se ultrafialovému zárení

Ultrafialové zárení je odborníky, kterí se zúcastnili pruzkumu, povazováno za závazné nastupující riziko. Vystavení se ultrafialovému zárení má kumulativní úcinky. Cím více jsou mu pracovníci v prubehu pracovní doby i mimo ni vystaveni, tím více jsou na nej pri práci citliví. Zavedení preventivních opatrení na pracovisti je tedy cím dál tím naléhavejsí.

Soucasné pusobení vibrací, neprirozeného drzení tela a práce svalu

Vibracím, prestoze jsou povazovány za „tradicnejsí“ riziko, bylo venováno více pozornosti az ve Smernici Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. cervna 2002 o minimálních pozadavcích na bezpecnost a ochranu zdraví pred expozicí zamestnancu rizikum spojeným s fyzikálními ciniteli (vibracemi) (Úr. vest. L 177, 6.7.2002). V Ceské republice je situace velmi dobre osetrena prísnejsím prístupem, nez který je obsazen v doporuceních uvedené smernice EU. Prognózu o fyzikálních rizicích doplnují odborné prognózy o lidských, sociálních a organizacních rizicích, chemických rizicích a biologických rizicích.

Soucasná pozice ergonomie a ergonomických prístupu k hodnocení podmínek práce

Ergonomická hodnocení práce svými prístupy a formulovanými zásadami skýtá prílezitost k objektivizaci pracovních podmínek. Vyuzívání postupu a metod ergonomických hodnocení není v soucasné dobe venována pozornost, která by jim príslusela. Je to dáno zejména slozitostí jednotlivých procesu a také tím, ze takováto objektivizace podmínek práce není zákonne vymahatelná – není ulozena povinnost zamestnavatelum takováto podrobná ergonomická hodnocení práce provádet. Povinností je provádení kategorizace prací. Kategorizace prací vsak neobsahuje dusledné pozadavky na optimalizaci pracovních podmínek. Má ovsem velký význam a v mnoha ohledech také velký prínos pro zlepsení podmínek práce s cílem snízení mozných nepríznivých zdravotních dopadu

Ergonomie se v celém svém rozsahu a prístupech k resení situací v pracovních systémech s cílem optimalizace zameruje na konkrétní osoby, konkrétního cloveka s jeho konkrétními dispozicemi a indispozicemi. Hygienu práce a problematiku ochrany zdraví pri práci chápeme jako respektování predevsím minimálních pozadavku legislativy, neustálého zlepsování pracovních podmínek a s tím související pracovní záteze, které lze obecne chápat tak, ze se týkají prumerného normálního (zdravotne zpusobilého cloveka), a to az na výjimky bez ohledu na vek – prestoze víme, ze veskeré fyzické, senzorické i mentální dispozice se vekem ruzní. Také je odlisné vnímání a citlivosti vuci napr. chemickým skodlivinám, biologickým cinitelum, charakteristické fyziologické pracovní zátezi není ve velké vetsine rizikových faktoru zohlednováno, u platných hygienických limitu (az na výjimky napr. mladiství, tehotné zeny apod.) není brán ohled na pohlaví, fyzické dispozice ani vek.

V ergonomii jsou vsechny cinnosti jako je analýza, hodnocení, rízení, komunikace a vnímání rizika, posuzovány vzdy ve vztahu k fyzickým, fyziologickým, senzorickým a mentálním dispozicím cloveka. Zahrnutí procesu komunikace a percepce rizika (zejména vlivem pracovních podmínek na konkrétní osoby) je soucástí vsech oblastí ergonomie, predevsím speciální oblasti ergonomie, která je uvádena pod pojmem „participacní (úcastnická) ergonomie“.

Nelze ovsem predpokládat, ze uzitím ergonomických postupu lze dosáhnout optimálního stavu tak, aby vyhovoval jak zamestnavatelum tak zamestnancum. Na obou stranách je potreba ujít jeste dlouhý kus cesty.

Oblasti a úrovne ergonomických aktivit

Rozlisujeme tri úrovne cinností, které jsou nutné pro ergonomické vytvorení pracovního místa. Jsou to:

• Návrh pracoviste
• Návrh pracovního místa
• Návrh práce (postupu)

Návrh pracoviste zahrnuje vyuzití oboru jiz výse zmínených – antropometrie a biomechaniky (vcetne funkcní anatomie a fyziky) – stejne jako inzenýrství (technické) a psychologii. Psychologie je zde zahrnuta, protoze ukáze pohled na to, jak clovek prijímá informace a podnety, jaký je prubeh jednoho ci více úkonu v mozku, jaká delá rozhodnutí a jak vykonává, co je mu dáno. Zkusenosti a výcvik mohou zlepsit vnímání a rozhodování. Vnímání
nekterých podnetu, jako treba vizuálních, je ovlivneno vekem.

Návrh pracovního místa obsahuje zejména jeho zabudování do navrzeného pracoviste a vseobecným návrhem samotného pracovního místa. Ten zahrnuje problematiku hlucnosti, teploty, osvetlení, barevné a rozumné usporádání osob i materiálu.

Návrh práce (job design) bere v úvahu vse, co bylo receno výse, ale také se zameruje na zpusob provádení úkonu a jejich prerusování, na rozhodovací procesy a skupinové operace. Dulezité je posoudit úrovne mentálních podnetu (prímých a neprímých), konflikty mezi ruznými osobami a ruznými pracovními oblastmi, význam (smysl) práce, stupen kontroly (konzultací). Motivace a tudíz i bezpecnostní kultura jsou velmi dulezitými ciniteli. Psychologie selhání a typu selhání jsou dulezitým aspektem bezpecnosti. Fyziologie hraje roli v overování zpusobu lidské výkonnosti, cástecne i v podmínkách extrémních teplot
a vlhkosti.

Analýza, hodnocení, rízení, komunikace a vnímání rizika

„Ergonomie je vedecká disciplína zalozená na porozumení interakcí cloveka a dalsích slozek systému. Aplikací vhodných metod, teorie i dat zlepsuje lidské zdraví, pohodu i výkonnost.“ – definice Mezinárodní ergonomické spolecností (IEA) Ergonomii muzeme také definovat jako multidisciplinární vedecký obor zabývající se vytvárením pracovních míst,
zarízení, stroju, náradí, výrobku, pracovního prostredí a pracovních systému v interakci s lidským fyzickým, fyziologickým, biomechanickým a psychologickým potenciálem. Synonymy k termínu ergonomie rozumíme ty, které jsou casteji uzívané napr. USA a Kanade. Jedná se o termíny jako „Human Factors“, „Human Factors Engineering“, „Human Engineering“, „Engineering Psychology“ nebo také „Fitting the task to the individual“ (prizpusobení práce cloveku).

Samotná analýza rizik pri práci vychází ze systematického sledování (monitorování) vsech faktoru pracovního prostredí a pracovních podmínek z hlediska záteze lidského zdraví temito faktory a jejich mozného skodlivého vlivu na zdraví a bezpecnost pracovníku pri práci. Predpovídá moznost vzniku pracovních úrazu, nemocí z povolání ci jiných poskození zdraví souvisejících s prací a pracovními podmínkami (napr. nemocí spojených s prací). Soucástí této cinnosti je posouzení návrhu na opatrení k omezení nebo vyloucení rizik vcetne kontroly a hodnocení prijatých opatrení.

Hlavní zásady pro analýzu zdravotních rizik pri práci:

• provádení analýz vsech známých rizik dané práce, ne jenom nekterých ci vybraných rizik,
• analýza rizik musí vycházet zejména z objektivních merení a zjistení,
• analýza rizik je zalozena na hodnocení expozic (v úvahu se bere nejen objektivne zjistená - zmerená - hodnota záteze faktory pracovního prostredí, ale i doba, po kterou je v práci clovek této zátezi vystaven; tento prístup vyzaduje detailní znalost jednotlivé posuzované práce a vsech cinností, které obsahuje - profesiogramu),
• teprve po analýze rizik je mozné provést porovnání s pozadavky legislativy a navrhnout zarazení práce do jednotlivých dílcích kategorií dle faktoru a souhrnne do výsledné kategorie; práce spojená s expozicí nekolika faktorum se zaradí do kategorie odpovídající nejneprízniveji hodnocenému faktoru,
• znalost legislativy a postupu z nich vyplývajících – legislativa (vyhláska c. 432/2003 Sb.) administrativne omezuje analýzu rizik tím, ze nekteré kategorie u nekterých faktoru nedefinuje (napríklad ctvrtou kategorii u fyzické záteze a u jiných faktoru), neuvádí seznam príkladových prací, jejichz povaha neumoznuje zarazení do kategorií (v nekterých zemích je zdravotní charakteristika profese základem pro provádení preventivních
  lékarských vysetrení).

Základními pojmy v hodnocení a rízení rizik jsou nebezpecí, nebezpecnost, riziko, expozice, hodnocení rizika, odezva organismu. Pojmy ve vztahu k ochrane zdraví pri práci jsou v Ceské republice definovány legislativne. (zejména zákon c. 258/2000Sb., o ochrane verejného zdraví, ve znení pozdejsích predpisu, vládní narízení c. 178/2001 Sb., o ochrane zdraví zamestnancu pri práci, ve znení pozdejsích predpisu a vyhláska MZd. c. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zarazování prací do kategorií,…).

Význam komunikace rizika

Mezi zjevné problémy soucasnosti patrí zcela nepochybne naprostý nedostatek systematického tréninku v oblasti komunikace a casto i nedostatecná profesionální úroven osob, které se tohoto úkolu chápou. Správne vedený dialog o rizicích je pro spolecnost vzdy lepsí, nez jejich zastírání. Komunikací obvykle myslí proces, kterým se prostrednictvím komunikacního kanálu prenásí informace pocházející z urcitého zdroje, v tomto kontextu casto oznacovaná jako vzkaz, k príjemci, kterým je obvykle skupina individuí, s cílem tuto informaci sdílet. Komunikace muze mít podobu psanou, verbální i nonverbální. Termínem komunikacní kanál se oznacuje mechanismus, kterým se informace prenásí od zdroje na místo urcení. Mezi komunikacní kanály patrí interpersonální komunikace (komunikace z ocí do ocí), rozhlasové
a televizní vysílání, tisk (noviny, casopisy, plakáty, billboardy, prírucky, letáky), webové stránky a rada dalsích.

Poznané a vyhodnocené riziko musí být odpovídajícím zpusobem sdíleno (komunikováno) s cílovou komunitou, aby jí mohlo být primerene vnímáno. Pouhé sírení informací, které nebere v úvahu celou sírku problému a nejistoty zahrnuté v riziku, nezajistuje nutne efektivní komunikaci rizika. Správne naplánovaný a rízený postup pomáhá, aby predávaná informace byla zádoucím zpusobem formulována, predávána, vnímána a vse vyústilo ve smysluplnou akci.

Sedm hlavních pravidel komunikace rizika:

1. Akceptování a zainteresování komunity jako partnera.
2. Peclivé naplánování a vyhodnocení postupu (ruzné cíle a ruzné publikum vyzadují odlisný prístup).
3. Sledování konkrétního zájmu cílové skupiny (komunity).
4. Nutnost být cestný, uprímný a otevrený.
5. Spolupráce s dalsími vhodnými partnery.
6. Spolupráce se sdelovacími prostredky (médii).
7. Jasné podání a zaujetí pro problém.

Presto je nutné ocekávat zcela rozdílnou percepci (vnímání) rizik napr. podle vzdelání clenu komunity, jejich stárí, pohlaví, zivotní zkusenosti, osobního vztahu k problému.

U postizení významu nových rizik a zejména ergonomických aspektu práce bude mít komunikace i percepce rizik velký vliv.

Záver

Zabývat se cílene v technické praxi ergonomickým posuzováním práce podporuje také stávající trend vývoje výskytu nemocí z povolání. V Ceské republice od roku 1992 docházelo k poklesu absolutních poctu výskytu profesionálních poskození zdraví i k poklesu incidence vzniku onemocnení na 100.000 zamestnancu v CR. Statistické hodnocení vývoje nemocí z povolání v roce 2005 zaznamenává mírný nárust, tento se v roce 2006 nepotvrdil. Ani nárust profesionálních onemocnení nelze ovsem nyní povazovat za významný, bude zálezet na trendu a vývoji v dalsím období. Také je nutno vzdy vycházet z faktu, ze na vznik profesionálního poskození zdraví mají vliv záteze pusobící zpravidla po dlouhou dobu výkonu práce. Onemocnení zpusobená fyzikálními faktory mají vsak mezirocne vzrustající tendenci. Jedná se predevsím o onemocnení nervu, onemocnení kostí a kloubu rukou, zápestí nebo loktu horních koncetin vznikající pri práci s vibrujícími nástroji a zarízeními a nemoci vznikající z dlouhodobého nadmerného jednostranného pretezování.

Onemocnení pohybového aparátu mají obecne spolu s respiracními onemocneními nejvyssí podíl na celkové nemocnosti. V rámci moderního pojetí se vsak ergonomie netýká pouze pracovních systému, ale zasahuje i do vsech mimopracovních oblastí.

Posuzování ergonomických aspektu práce i dalsích uvedených nových rizik v konkrétních podmínkách práce by melo být provádeno s perspektivou aplikace zjistených poznatku v praxi tak, aby trvale podporovalo optimalizaci pracovních podmínek, bezpecného a spolehlivého pracovního výkonu a také zároven zamezilo vzniku poskození zdraví. Cílem bývá ovsem casto pouze zvysování výkonnosti a prípadne kvality práce. Provádet posuzování ergonomických aspektu práce jako nová rizika s cílem optimalizace pracovních podmínek není striktne legislativne narízeno.
 
Provádet posuzování ergonomických aspektu práce jako nová rizika s cílem optimalizace pracovních podmínek není striktne legislativne narízeno.

Dodrzování platných hygienických limitu nezarucuje ani optimální výkonnost cloveka, ani spolehlivost a bezpecnost pracovního systému a ani záruku zdraví bez negativních zdravotních projevu vlivem vykonávané práce. Soucasný trend prodluzování veku odchodu do duchodu by mel být dalsím argumentem pro ergonomické prístupy k posuzování práce –
s ohledem na osobní dispozice, vek, pohlaví i celkovou zdravotní zpusobilost k trvalému výkonu práce.

Literatura:

[1] Taylor, G., Easter, K., Hegney, R.: Enhancing Occupational Safety and Health, Elsevier, UK, 2004, p.449-451, ISBN: 0-7506-6197-6
[2] Tucek, M, Cikrt, M, Pelclová, D.: Pracovní lékarství pro praxi, Grada Publishing, a.s., Praha 2005, ISBN 80-247-0927-9
[3] Kolektiv autoru CPL SZÚ: Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica,císlo 1/2005, Státní zdravotní ústav, Praha, ISSN 0862- 5956
[4] Fiserová, S.: Ergonomie a kvalita pracovního prostredí, Sborník Mezinárodní vedecké konference k 10.výrocí vzniku FEVT TU Zvolen,TU Zvolen, 2006, ISBN 80-228-1649-3
[5] Fakta c.60, Odborná prognóza o nastupujících fyzikálních rizicích souvisejících s bezpecností a ochranou zdraví pri práci, Evropská agentura pro bezpecnost a ochranu zdraví pri práci, ISSN 1725-7018
[6] Powell, D.: An Introduction to Risk Communication and the Perception of Risk. (http://www.foodsafetynetwork.ca/risk/risk-review/risk-review.htm)
[7] Fiserová, S.: Aplikace ergonomických poznatku v soucasné technické praxi Sborník Mezinárodní konference BOZP 2005, SPBI, Ostrava 2005, ISBN: 80-86634-64-7
[8] Gilbertová, S., Matousek O.: Ergonomie, Grada Publishing a.s., Praha 2002, ISBN 80-247-0226-6
[9] Fiserová, S.:2006, Tvorba strukturovaného systému ergonomických informací, IGS FBI 040/2101/BI0406011
[10] Fiserová S., Mikulová E., Krocová M.: Ergonomické informacní zdroje a jejich struktura, Pozární ochrana 2006, SPBI, Ostrava, 2006, ISBN 80 –86634 – 88 – 4
[11] portál Mezinárodní ergonomické spolecnosti IEA http://www.iea.cc/ergonomics/
[12] Registr NZP SZÚ Praha http://www.szu.cz/chpnp/index.php?page=NZP

TISKNOUT | POSLAT MAILEM