Téma týdne

Bezpecnost práce v doprave

06.06.2011 | ZDROJ: SÚIP | AUTOR: kolektiv autoru SÚIP

Kontrola BOZP v souvislosti s provozem vozidel je kazdorocne zarazována do celorepublikových hlavních úkolu kontrol. Predmetem inspekcní cinnosti je pracovní rezim ridicu, organizace dopravy, obecná bezpecnost. V clánku jsou rozebrány výsledky kontrolní akce v doprave za minulý rok.

KLÍCOVÁ SLOVA: doprava, kontroly bozp

Doprava patrí spolu se stavebnictvím k odvetvím s nejvyssí mírou úrazu. Zájem o snizování nehodovosti v doprave z celorepublikového pohledu je dlouhodobý. I v dobe ceského predsednictví EU byla bezpecnost v silnicní doprave jednou ze ctyr hlavních priorit. Na dodrzování bezpecnostních predpisu v doprave dohlízí hned nekolik kontrolních orgánu - Policie CR, krajské úrady, celní správa a Státní úrad inspekce práce (SÚIP).

Nejen kazdorocní tragická statistika vede inspekci práce k tomu, ze kontrola bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci v souvislosti s provozem vozidel byla a je kazdorocne zarazována do celorepublikových hlavních úkolu kontrol. Kontroly SÚIP jsou cílené a mají zejména preventivní charakter. Vetsina kontrol vychází z rocního plánu kontrolních akcí, který je sestavován na Státním úradu inspekce práce a je zalozen na analýzách z dlouhodobe vedených databází jak o pracovních úrazech (zejména prícinách a okolnostech jejich vzniku), tak o rizicích pri výkonu práce. V následující tabulce je uveden prehled pracovní úrazovosti v doprave za posledních 5 let.

	Rok úrazu	2006	2007	2008	2009	2010
Odvetví	Druh úrazu	Pocet úrazu
Doprava silnicní a zeleznicní	Ostatní	3 723	3 318	3 207	2 450	2 125
	Smrtelný	21	22	19	9	18
	Závazný	80	152	69	55	65
	Soucet	3 824	3 492	3 295	2 514	2 208

Predmetem inspekcní cinnosti v roce 2010 provádené u právních subjektu, provozujících dopravu vcetne dopravy pro vlastní potrebu, byla kontrola dodrzování pozadavku organizace pracovního rezimu ridice, organizace dopravy jako takové (místní provozní bezpecnostní predpis) a obecná bezpecnost. Opakovane jsme pri kontrole dodrzování stanoveného pracovního rezimu ridicu navázali na dlouholetou cinnost inspektoru jednotlivých oblastních inspektorátu práce systému Státního úradu inspekce práce v oblasti dopravy. Kontrolní cinnost byla rozdelena na dve cásti, administrativní a vlastní kontrolu pracoviste.

Administrativní kontrola

• seznamování zamestnancu s pokyny zamestnavatele k zajistení BOZP pri nástupu,
• obsah místního bezpecnostního predpisu (dále jen MPBP) s ohledem na nekterá vybraná rizika na pracovisti,
• skolení BOZP (dokumentace),
• organizování pracovní doby podle NV c. 589/2006 Sb.,
• pravidelné prohlídky pracoviste,
• poskytování OOPP,
• odborná a zdravotní zpusobilost zamestnancu,
• povinnosti zamestnavatele pri pracovních úrazech.

Vlastní kontrola na pracovisti

• znacení komunikací,
• umístení bezpecnostních znacek,
• provozní deník (aktuální údaje),
• návod k obsluze techniky,
• stav technické základny z pohledu BOZP.

Z výse uvedeného je organizování pracovního rezimu zamestnavatelem prvotním krokem pro správné nastavení dob odpocinku mezi smenami a odpocinku v týdnu. Z toho duvodu se tato problematika stala stezejní. Do problematiky kontroly organizování pracovní doby ridicu byla zahrnuta kontrola vedení evidence pracovní doby a sledování délky pracovní smeny. Rovnez predmetem zájmu inspektoru bylo splnení povinnosti ze strany zamestnavatele informovat zamestnance o rozvrzení týdenní pracovní doby. Pokud zamestnanci neznají délku své týdenní pracovní doby a její rozvrzení, nemohou sami kontrolovat, zda zamestnavatel nevyzaduje práci prescas nad rozsah narízené práce prescas.

K 31.12.2010 bylo oblastními inspektoráty práce provereno 452 podnikatelských subjektu. Bylo zjisteno, ze 186 kontrolovaných subjektu rádne nevedlo evidenci pracovní doby. Pri kontrole pouze predlozily záznamy o dobe rízení vozidla. Pokud subjekty predlozily nejakou evidenci, jednalo se vetsinou o pouhou evidenci docházky nebo prítomnosti na pracovisti, která neodpovídala skutecne odpracované pracovní dobe (porovnání s evidencí doby rízení vozidla). S nevedením evidence pracovní doby souvisí neprukaznost splnení povinnosti zamestnavatelem v oblasti proplácení prescasových hodin, cerpání náhradního volna za dobu práce prescas, ale taky urcení dovolené, popr. její proplácení. Zvázíme-li, ze v doprave jde zejména o nerovnomerné rozvrzení pracovní doby a zkusenosti ukazují, ze práve téma dovolených je v provozech s nerovnomerne rozvrzenou pracovní dobou tématem slozitým a zamestnavatelé v této problematice casto chybují.

Ve 40 prípadech byl zjisten nedostatecný odpocinek mezi dvema smenami. Zamestnavatelé popsanou situaci oduvodnovali tím, ze ridici se ve výjimecných prípadech vraceli zpet v nocních hodinách a jiz brzo ráno museli odjízdet na jednotlivé dohodnuté stavby. Bylo zjisteno, ze napríklad ridic mel v prubehu 34 hodin souvislý odpocinek max. 4 hodiny po sobe jdoucí nebo prípad, kdy ridic mel predepsaný odpocinek (min.9 hodin po sobe jdoucích) az po uplynutí 35 hodin namísto pozadavku v prubehu kazdých 24 hodin. Nedostatek pri informování o délce týdenní pracovní doby a jejím rozvrzení byl zjisten ve 103 prípadech. Zamestnavatelé nestanovili délku týdenní pracovní doby, nestanovili její rozvrzení do smen, nestanovili pocátek a konec smeny.

Celkove nejcasteji zjisteným nedostatkem bylo:

1. 303 x neinformování zamestnance v souladu s § 37 zákoníku práce,
2. 271 x nedostatky v oblasti prokázání zdravotní zpusobilosti zamestnance- §103 odst.1
   písm.a) zákoníku práce,
3. 245 x nedostatky v oblasti skolení zamestnance viz. § 103 odst. 2 a 3 zákoníku práce,
4. 227 x nedostatky v MPBP dle narízení vlády c. 168/2002 Sb., z cehoz nejcasteji se vyskytlo, ze u kontrolovaného subjektu dochází k ohrození zamestnancu dopravou na pracovisti a toto riziko nebylo popsáno v MPBP (104x).

V zajistování zdravotní zpusobilosti byly zjisteny nedostatky a to u 271 ridiĉu. Mnohé predlozené zdravotní posudky ridiĉu motorových silnicních vozidel byly lékari vypracovány na nestandardních dokumentech bez dodrzení postupu stanoveného vyhláskou c. 277/2004 Sb., ve znení pozdejsích predpisu, o stanovení zdravotní zpusobilosti k rízení motorových vozidel, zdravotní zpusobilosti k rízení motorových vozidel s podmínkou a nálezitosti lékarského potvrzení osvedcujícího zdravotní duvody, pro nez se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla pripoutat bezpecnostním pásem (vyhláska o zdravotní zpusobilosti k rízení motorových vozidel). Pokud jsou nejaké posudky predkládány a ne jen „výmenné listy - na nichz lékar potvrdil vhodnost pro práci ridice, neobsahují povetsinou údaje vyzadované vyhláskou c. 277/2004 Sb. ve znení pozdejsích predpisu. Lékari zrejme nejsou informování o aktualizacích pozadavku na výkon povolání ridice.

Dále bylo zjisteno, ze zamestnavatelé nezajistují radové lékarské prohlídky zamestnancu, nekontrolují vcas platnost lékarské prohlídky a v nekterých prípadech kontrolované subjekty nepredlozily potvrzení, ze ridic byl vysetren lékarem pred zarazením na nocní práci a následne pravidelne, nejméne vsak jednou
rocne byl opakovane vysetren.

V oblasti, která byla jako tretí nejvíce zastoupeným porusením, bylo provádení skolení zamestnancu. Zamestnavatelé nezajistují skolení, které by obsahove pokrývalo mozná rizika vykonávané práce a rizika, s nimiz muze zamestnanec prijít do styku na pracovisti. Nedostatek se vyskytl ve 172 prípadech a 73 prípadech zamestnavatelé neurcili obsah a cetnost skolení k zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci nebo zpusob overování a vedení dokumentace o provedeném skolení. Výsledky kontrolních zjistení potvrdily, ze u malých a stredních firem, kde preváznou cást zamestnancu tvorí ridici, zamestnavatelé nezajistují skolení BOZP v domnení, ze jsou proskoleni v autoskole a dalsí skolení povazují za nadbytecné. V nekolika prípadech bylo zjisteno, ze skolení bylo provádeno ze starých, jiz zrusených predpisu.

Posledním ze ctyr nejvíce zjistovaných nedostatku byla úroven zpracování místního provozního bezpecnostního predpisu (dále jen MPBP). Pri kontrole této problematiky se inspektori zamerili zejména na konkrétní pracovní operace, které mají vliv na úrazovost v doprave. MPBP byl u kontrolovaných subjektu oznacován jako podniková smernice nebo dopravne provozní rád. Pri kontrolách bylo zjistováno, ze velmi casto tento predpis neresil oblast nakládky a vykládky (pomocí manipulacních vozíku, mobilní rampy, zdvihací zarízení, stácecí zarízení, apod.) vcetne zajistení výstupu a sestupu z lozné plochy dopravního prostredku nebo zeleznicního vozu (zejména cisternového typu). Dle technologických postupu bylo zrejmé, ze se na pracovních úkonech a na pracovisti strídají a podílejí nejen zamestnanci dopravce, ale i zamestnanci jiných právních subjektu, kterí meli být písemne informováni o rizicích výkonu práce a pracoviste a proto mely být tyto informace soucástí techto vnitropodnikových predpisu, protoze jiné informace u dopravce nejsou k dispozici.

Samostatným problémem bylo vytvorení odpovídajících podmínek pro bezpecný zpusob plachtování, popr. plombování. V nekolika prípadech nebyl vubec dolozen místní provozní bezpecnostní predpis pro dopravu, nebo tento predpis pouze citoval narízení vlády c. 168/2002 Sb. a neresil konkrétní podmínky a pracovní postupy kontrolované oblastním inspektorátem. Souhrnne lze ríci, ze ve 227 prípadech se vyskytl nedostatek související s pracovními a technologickými postupy pro bezpecné provozování dopravy.

Nad rámec plánovaných kontrol v roce 2010 byla provedena kontrolní kampan pod názvem KAMPAN V DOPRAVE V ROCE 2010, která byla zamerena na podnikatelské subjekty, které se zabývají prevozem materiálu na tzv. "sklápeckách". Probíhala v letních mesících - cervenec - srpen. V rámci kampane bylo sledováno nekolik oblastí v rámci BOZP, na které se soustredila pozornost inspektoru pri provádených kontrolách. Stredem zájmu inspektoru byla kontrola organizace pracovní doby u ridicu, jejich zdravotní a odborná zpusobilost a organizování dopravy v rámci místního provozního bezpecnostního provozu. V rámci kampane bylo zjisteno:

• zamestnavatelé doposud neprokazují zdravotní zpusobilost v rozsahu, který stanovuje vyhláska 253/2007 Sb., prestoze obsah potvrzení je závazný jiz od 1.12.2007.
• ackoliv se kvalita Místního provozního rádu jiz znacne zlepsila od dob, kdy byla poprvé predmetem kontrolních aktivit, tj. od roku 2003, presto doposud inspektori zjistují, ze tento dokument neobsahuje vsechny cinnosti, které by mely být jeho obsahem.
• dlouhodobe zjistovaným nedostatkem, stále se opakujícím, je porusení povinností pri evidenci pracovní doby. Nadále zamestnavatelé vydávají záznamy jízdy za evidenci pracovní doby. Na nekterých inspektorátech probíhala kontrola BOZP spolecne s PVP, v rámci kampane se ukázalo, ze tam, kde zamestnavatel nevede evidence pracovní doby, nemuze prokázat, ze správne proplácí príplatky za práci prescas, príplatky za pracovní pohotovost, za práci v noci atd. Nedostatek na úseku vedení evidence odpracované pracovní doby byl zjisten v rámci kampane u 43 % kontrolovaných subjektu.
• kampan jako soucást provádených kontrol plánovaných pro rok 2010 v oblasti dopravy potvrdila, ze se stále opakují nedostatky, na které inspektori poukazovali jiz behem predchozích let a situace se v této oblasti nemení k lepsímu. Potvrdila dulezitost systematického uplatnování plánovaných kontrolních postupu.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM