V letosním roce získalo pracovní povolení v Ceské republice 34 938 lidí (není rozliseno, jestli se jedná o povolení nová, nebo o prodlouzení prac. povolení), Ministerstvo práce a sociálních vecí doposud obdrzelo 31 odvolání proti rozhodnutí úradu práce o nevydání povolení k zamestnání a 25 odvolání proti rozhodnutí úradu práce o neprodlouzení vydaného povolení k zamestnání. Cizinci, kterí na nasem území pobývají legálne a vinou soucasné ekonomické situace se ocitli bez pracovního uplatnení, mají moznost získat peníze na cestu domu díky Projektu dobrovolných návratu. V cervenci zacala jeho II. fáze. První fáze projektu se zúcastnilo 1871 zájemcu.

O letosní novinku - zelenou kartu, která predstavuje pracovní a pobytové povolení zároven, od 1.1.2009 pozádalo 85 zájemcu,16 uspelo a pouze 1 si ji vyzvedl. Zdenek Král z Odboru azylové a migracní politiky Ministerstva vnitra si vysvetluje malý zájem o zelenou kartu tím, ze pro zamestnavatele je výhodnejsí získávání zahranicních pracovníku pres zprostredkovatelské agentury. „Zelená karta je vystavena pouze na konkrétní pracovní pozici k jednomu konkrétnímu zamestnavateli, zatímco pracovní povolení se týká i zamestnancu agentur. Zprostredkovatelské agentury zapujcují své zamestnance jinam, coz je výhodné jak pro agentury, tak pro zamestnavatele“, ríká.

Tato slova potvrzuje i Lubos Rejchrt, prezident Asociace poskytovatelu personálních sluzeb a manazer v agenture Grafton Recruitment, která zamestnává na severu Cech na pracovní povolení Vietnamce pracující pro spolecnosti Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o. Pusobí v lakovne a u montází a firma s nimi má výbornou zkusenost. Rychle se ucí, jsou výkonní, zodpovední, presní a mají nulovou nemocnost. Zajímavé je, ze pred nástupem Vietnamcu byla ve firme vysoká fluktuace (z 80 prijatých uchazecu jich v prubehu krátké doby odeslo 75). Po nástupu Vietnamcu se provoz velmi stabilizoval a zefektivnil. Komunikace s nimi probíhá pomocí tlumocníka, na 100 zamestnancu funguje 6 koordinátoru – tlumocníku.

Horsí zkusenost se zamestnáváním cizích státních príslusníku má Jirí Soucek (jméno bylo na jeho zádost redakcí zmeneno), který pusobí jako osoba odborne zpusobilá v prevenci rizik (OZO) ve východních Cechách. Jako OZO pusobí v organizacích, kde pracují Ukrajinci a cizinci ze zemí bývalého Sovetského svazu, Poláci, Vietnamci, Mongolové. Vinou hospodárské krize jich mnoho z firem vymizelo. V prevázné vetsine vykonávají pomocné manuální práce ve stavebních firmách, dále ve zpracovatelském potravinárském prumyslu, také jako ridici nákladních vozu.

V pracovních kolektivech se dobre zapracovali Poláci, Ukrajinci a pracovníci ze zemí bývalého Sovetského svazu, protoze u lidí strední a starsí generace je jeste urcitá znalost rustiny a tito pracovníci o komunikaci mají zájem. Dosti oddelene zijí Mongolové a Vietnamci. Ti si vytvárejí své vlastní uzavrené kolonie. „Myslím, ze v této oblasti neplní své poslání i zprostredkovatelské agentury, nebot se starají o své zamestnance pouze, kdyz je problém, a jinak je nechají na pospas. Problém u agentur vidím i v tom, ze  nepripravují zahranicní pracovníky (Mongoly, Vietnamce, z bývalého Sovetského svazu) také na to, ze u nás jsou odlisné kulturní a hlavne (a to podtrhuji) hygienické zvyklosti (napríklad problém osobní hygieny, pouzívání WC apod.). Tento problém se výrazne projevuje na spolecných pracovistích i na ubytovnách“, ríká J. Soucek.

Za oblast BOZP, napríklad skolení, zodpovídá agentura. Malé a strední firmy, které cizince zamestnávají, si nemohou dovolit platit jeste vlastního oficiálního tlumocníka. „Zahranicní pracovníci jsou ze strany agentur seznámeni se zásadami BOZP v teoretické rovine (bohuzel je zcela opomíjena velmi dulezitá problematika pozární ochrany), ale plne je pochopí az po odborném zaskolení na pracovistích. Zahranicní pracovník by mel být proskolen nejlépe ve svém rodném jazyku a nebo v jazyku, který ovládá. A toto skolení by mel provést prekladatel, který ovládá príslusný jazyk i z hlediska odborných názvu, nebot v prípade rízení pred soudem by se zkoumalo, kdo vlastne provádel preklad a jestli tomu daný pracovník rozumel, i kdyz na nejaké prezencní listine podepsal, ze vsemu rozumí. Jiste uznáte, ze pro malou firmu (do  40 - 50 pracovníku) je tezké zajistit takto fundovaného prekladatele s príslusnou licencí",  dodává Jirí Soucek.

Pracovní agentury by se mely více se zajímat o prípravu pracovníku pro práci a hlavne zivot v nasich podmínkách vzhledem k odlisnostem v jejich a nasem zpusobu zivota.

Inspektorka Alena Svecová, vedoucí Odboru pracovneprávních vztahu z Oblastního inspektorátu práce pro hlavní mesto Prahu, vidí hlavní problém z hlediska kontrolní cinnosti v tom, ze není v mnoha prípadech mozné prokázat existenci nejakého pracovneprávního vztahu mezi cizincem a organizací (neexistují zádné písemné doklady a zamestnavatel zamestnávání neprizná). „V takovém prípade prechází kontrolní cinnost na úrad práce, kterému informaci predáváme (zákon o zamestnanosti resí nelegální zamestnávání). Také je velký problém zjistit, cí zamestnanci-cizinci na kontrolovaném pracovisti jsou. Ve velké vetsine jsou dodáváni dodavatelsky jako "kus" na základe obchodního vztahu v rámci poskytování sluzeb podle obchodního zákoníku na základe objednávky urcité cinnosti“, ríká.

Pokud ceské firmy mají zamestnance v pracovneprávním vztahu, nebylo z hlediska kontrolní cinnosti zjisteno, ze by zamestnavatelé cinili rozdíl mezi obcany CR a cizinci, podmínky v oblasti pracovneprávních vztahu i BOZP jsou srovnatelné. Pokud se jedná o zamestnavatele cizí (mimo zeme EU) a rídí se právem CR, nezrídka své povinnosti vuci zamestnancum stanovené zákoníkem práce neznají a tím pádem ani nedodrzují, at uz v oblasti pracovneprávních vztahu nebo BOZP. „Potrebná by byla podstatná legislativní zmena - zpresnení znení zákonu, aby nebylo mozné znení zákonu obcházet. Návrhy na zmeny jsou prubezne podávány, ale legislativními orgány nebyly dosud akceptovány“, dodává záverem Alena Svecová.