Téma týdne

Dobrá úroven BOZP – prínos pro podnik

17.05.2010 | ZDROJ: FS ZCU v Plzni | AUTOR: Pokorná Václava

Bezpecnost a ochrana zdraví pri práci predstavuje zákonnou a sociální povinnost pro kazdý druh podnikání. Je prostredkem k tomu, aby se lidé pri práci nezranili a neposkodili si zdraví, coz vede v lepsím prípade ke krátkodobé neschopnosti.

KLÍCOVÁ SLOVA: bozp, podniky

Úvod

Pri závaznejsí situaci k trvalým následkum, jejichz nejcastejsí prícinou je pracovní úraz ci nevhodné pracovní podmínky. Ty jsou z velké cásti prícinou nemoci z povolání. Ne vzdy jsou pro zamestnavatele na první pohled patrné prínosy, které vycházejí z dobré úrovne BOZP v konkrétním podniku. Dnes je jiz známou skutecností, ze je lepsím resením durazneji se zabývat prevencí, nez vynakládat velké prostredky na odstranování skod.

Bezpecnost a ochrana zdraví pri práci se v posledních letech dostává stále více do podvedomí nás, zamestnancu ci zamestnavatelu. V bezném zivote, ale rovnez v case, který trávíme v práci je kazdá cinnost, kterou provádíme zdrojem rizik pro cloveka.Co se rozumí zdravotním rizikem? Definice zní: Pod pojmem zdravotní riziko rozumíme pravdepodobnost poskození lidského zdraví úcinkem expozice cloveka urcitému faktoru (chemickému, fyzikálnímu nebo biologickému) Ta pravdepodobnost je, vetsí ci mensí, vlivem mnoha dalsích, doplnujících faktoru a situací. Pokud budeme specifikovat pouze zdravotní rizika, plynoucí z pracovní cinnosti, musí se brát v úvahu: profese, zpusob a doba vykonávané cinnosti, pracovní prostredí a technická ci technologická vybavenost konkrétního pracovního místa.

S rostoucím poctem nových výrobních technologií, pouzíváním nových technických novinek, materiálu aj. narustá pocet neznámých rizikových faktoru, které zejména v oblasti diagnostiky mohou být za nekolik let urcujícími pro rozsírení seznamu nemoci z povolání. Pro osoby, které po celou dobu vykonávání zamestnání s temito prístroji pracují. Hodnocení rizika jiných faktoru, nez jsou chemické látky (fyzikální, biologické), je stále spíse na zacátku.

Prícinou je nedostatek dat a potrebná doba pro nezvratné potvrzení ci zamítnutí domnenky, kdy se daná expozice jeví nebezpecnou pro zdraví cloveka. Nejvetsí deficit se týká dvou oblastí v procesu hodnocení: vztah dávka – úcinek, a poté následné hodnocení expozice. Samozrejme i v bezném zivote se zdravotní rizika rozsirují do nekonecného poctu nebezpecí ohrození zdraví, plynoucí z aktivit, které ve svém volnu kazdý z nás vykonává. S rostoucí zivotní úrovní se napríklad adrenalinové sporty stávají módní zálezitostí, které lákají nevsedními zázitky siroké spektrum zájemcu. A s ním narustá i pocet prípadných úrazu.