Téma týdne

Azbest v ovzdusí a ochrana zdraví pri práci

06.07.2009 | ZDROJ: Státní zdravotní ústav Praha | AUTOR: Lajcíková Ariana

Se vzrustajícím poctem rekonstrukcí a demolic se stává aktuálním riziko poskození zdraví z prachu s obsahem azbestu. Ten byl dríve hojne uzíván, dnes je jeho pouzití zakázáno. V clánku je uvedena legislativa, která upravuje správný postup pri práci s azbestem.

KLÍCOVÁ SLOVA: azbest, vláknitý prach, ochrana zdraví, legislativa

Úvod

V poslední dobe se objevují casteji  dotazy, týkající se azbestu a  nebezpecí jeho vdechování. Zvýsil se totiz významne pocet demolic a  prestaveb starsích zdených, ale i panelových bytu a domu. Rizikové mohou být zejména rekonstrukce elektroinstalací a vzduchotechnických rozvodu. Problémem není existence a prítomnost azbestu ve stavbách, problémem je prasnost vzniklá pri likvidaci materiálu s jeho obsahem.

Azbest,  cesky osinek, patrí podle svého slození do skupiny prírodních vláknitých minerálu, silikátu. Jsou to horecnaté nebo vápenato-horecnaté kremicitany. Vyskytují se dvou formách, které se lisí svými vláky. Serpentiny (cesky hadce) mají vlákna spirálová,  amfiboly (cesky jinorázy) mají vlákny rovná. Nejznámejsím zástupcem serpentinu je chrysotil, bílý azbest. Ten se vyskytuje v prasném aerosolu v ovzdusí nejcasteji. Mezi amfiboly patrí amozit (hnedý azbest), krokydolit (modrý azbest), aktinolit, tremolit a antofylit.  Významná naleziste azbestu jsou v Rusku, Kanade, Austrálii, Indii a Jizní Africe. U nás se azbest nikdy netezil.

Spolecnou vlastností vsech azbestu je vláknitá struktura. Délka jejich vlákna mnohonásobne prevysuje jejich prumer. Podle mezinárodních konvencí se za vlákno povazuje pevná cástice, jejíz pomer délky ku prumeru je vetsí nez 3 : 1. Za nejvíce nebezpecná pro zdraví se pak povazují vlákna delsí nez 5 mμ o prumeru mensím nez 3 mμ. 

Azbest se v minulosti hojne vyuzíval zejména ve stavebnictví pro své vynikající fyzikální a chemické vlastnosti. Je záruvzdorný, nehorlavý, odolný vuci chemikáliím, je pevný, ohebný a má dobré elektroizolacní vlastnosti. Azbestocementové potrubí muzeme proto nalézt ve vzduchotechnických instalacích, jako kourovody, v rozvodech odpadu, azbestocementové desky se pouzívaly  ke stavbám bytových jader, ke krytí stropu, ve stresních krytinách, azbestové nástriky se pouzívaly jako protipozární a elektroizolacní ochrana u ruzných rozvodu. 

U nás práci s azbestem definitivne ukoncil zákon c. 309/2006 Sb., (zákon o zajistení dalsích podmínek bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci). V § 8, odst. 2 tohoto zákona se ríká: „Zakázány jsou práce s azbestem. Zákaz techto prací neplatí, jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce na likvidaci zásob, odpadu a zarízení, která obsahují azbest, a práce pri odstranování staveb a cástí staveb obsahujících azbest, nebo opravy a udrzovací práce na stavbách nebo práce s ojedinelou krátkodobou expozicí“. V odst. 3 téhoz paragrafu cteme: „Aplikace azbestu nástrikem a pracovní postupy, které zahrnují pouzití tepelne nebo zvukove izolacních materiálu s hustotou mensí nez 1 g/cm3 obsahující azbest, jsou zakázány“.

Ojedinelou a krátkodobou expozici pak definuje Vyhláska c. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinelou a krátkodobou expozicí azbestu a postup pri urcení ojedinelé a krátkodobé expozice azbestu. V zásade platí, ze za krátkodobé a ojedinelé práce se povazují práce související s údrzbou, odstranováním a zapouzdrováním (potahování ochranným prostredkem proti uvolnování) nerozrusených a nedrolivých materiálu, nebo odber vzorku za úcelem merení koncentrace v ovzdusí za podmínek, kdy  lze predpokládat neprekrocení prípustného limitu pro azbest v ovzdusí.

Dríve se azbest se na území  Ceské republiky na nekolika místech zpracovával – viz tab. 1.

Druh stavebního materiálu	Místo výroby	Rok ukoncení výroby
Stresní sablony Eternit, Beronit	Sumperk, Beroun	1996
Vlnitá stresní krytina	Sumperk, Beroun, Hranice	1995
Hrebenáce, tvarovky, stresní vetrací prvky	Sumperk, Beroun, Hranice	1996
Netkaná textilie NETAS	Zverínek	1990
Izolacní desky ID a IDK	Zverínek	1990
Kvetinové truhlíky a zahradní doplnky	Beroun	1999
Tlakové kanalizacní roury, trubky a tvarovky	Beroun, Hranice	1999
Interiérové desky DUPRONIT, EZALIT	Beroun, Sumperk	1995
Exteriérové a podstresní desky DEKALIT, LIGNÁT, CEMBALIT, CEMBOPLAST, UNICEL	Beroun, Hranice, Sumperk	1995
Protipozární desky PYRAL s Al fólií	Praha	1992
Asfaltové desky ASBIT	Praha	1992
Asfaltové pásy s mletým azbestem ARALEBIT, BITAGIT, CUFOLBIT, ARABIT-S, PLASTBIT.	Brno, Belá p/Bezd	1990
PYROTHERM – nástriková hmota	Praha	1992
Brzdové, trecí a izolacní materiály	Kostelec nad Orlicí	1993

Tab. l. Stavební materiály s obsahem azbestu vyrábené v minulosti na území dnesní Ceské republiky (Mnoho dalsích výrobku, zejména tkaniny a snury, se vyrábely na Slovensku).

V posledních letech bylo prokázáno karcinogenní pusobení azbestu a jeho pouzívání a zpracování bylo proto ve vetsine zemí zakázáno. Mechanismus pusobení azbestových vláken nebyl dosud spolehlive objasnen. Je kombinací drázdivého, biologického a chemického pusobení. V poslední dobe je hlavní prícina vzniku zhoubných nádoru vyvolaných azbestem vysvetlována pres volné radikály, jejichz vznik azbestová vlákna cestou oxidacního stresu usnadnují. Vlákna, vdechnutá do plic, zpusobují mikrotraumatizaci tkáne, hovorí se o „jehlovém efektu“.

Vláknitý prach je v ovzdusí prítomen neustále  (otery, zvetrávání a drolení slabe vázaného azbestu, brzdové desticky automobilu aj.). Azbestová vlákna se v ovzdusí sírí na velké vzdálenosti, z ovzdusí je odstranuje jen dést a sníh. Vlákna ale zustávají na zemi, na budovách, odkud se mohou po case dále sírit. Podstatne  vetsí nebezpecí je pri práci, zejména ve stavebnictví, pri bourání a rekonstrukcních pracích. Neodborná manipulace s materiály obsahujícími azbest muze zpusobit zvýsenou  prasnost s obsahem azbestových vláken. Po dlouhodobé  a opakované expozici  (20 az 30 let ) takovému prachu se muze objevit onemocnení jak u  pracovníku, tak u obyvatelstva zijícího v bezprostredním okolí zdroje znecistení (napr. skládky suti s obsahem azbestu). Vdechování takového prachu muze zpusobit prosté zaprásení plic, tzv. azbestózu. Je to vlastne difúzní fibróza plic, kdy zdravá pruzná plicní tkán je nahrazována vazivem. Toto onemocnení bývá dlouho klinicky nemé, bezpríznakové, a je nekdy u exponovaných jedincu nalezeno náhodne pri rtg vysetrení, protoze se do vaziva ukládá ve zvýsené míre vápník. V pokrocilém stádiu dochází k dechovým potízím. S tímto onemocnením lze, stejne jako s hyalinózou pleury, coz jsou vazivové zmeny na pohrudnici, zít. Podstatne závaznejsím onemocnením je bronchogenní karcinom plic, zhoubné onemocnení,  castejsí u kuráku nez u nekuráku pri soucasné dlouhodobé profesionální expozici. Relativne krátkodobým efektem vdechování azbestových vláken je vznik pleurálního nebo peritoneálního mezoteliomu, nádorového onemocnení pohrudnice ci pobrisnice. Tomuto onemocnení predchází zpravidla nejméne patnáctiletá profesionální expozice. Z dostupných statistik vyplývá, ze kuráci, exponovaní azbestu, zemrou na nádorové onemocnení 5 x casteji nez exponovaní nekuráci  a 50 x casteji nez nekuráci bez expozice. U profesionálne exponovaných se tato onemocnení hlásí jako nemoci z povolání.

Je treba ríci, ze riziko onemocnení v nepracovním prostredí je velice malé a nepravdepodobné. Presto je treba pri jakékoliv cinnosti, pri které by mohlo dojít ke zvýsení poctu azbestových vláken v ovzdusí, postupovat setrne, odborne  a v souladu s pozadavky platné legislativy. Zamestnanci musí být odpovídajícím zpusobem chráneni.

 

TISKNOUT | POSLAT MAILEM

 

SEZNAM KAPITOL

• Úvod
• Povinnosti pred zapocetím prací spojených s rizikem vzniku prachu s obsahem azbestu
• Pozadavky na pracoviste a na pracovní postupy
• Zacházení s odpadem s obsahem azbestu
• Záver