Téma týdne

Tabák a alkohol jako celospolecenský problém

10.11.2008 | ZDROJ: SZÚ, PCP | AUTOR: Sovinová Hana, Csémy Ladislav

Na kvalite zdraví se významne podílejí ruzné faktory zivotního zpusobu ci chování. K nejvýznamnejsím rizikovým faktorum negativne ovlivnujícím lidské zdraví patrí kourení tabáku a pití alkoholu.

KLÍCOVÁ SLOVA: alkohol, kourení

Kourení tabákových výrobku se radí k nejzávaznejsím známým rizikovým faktorum ovlivnujícím vznik, rozvoj a prubeh celé rady onemocnení. Na následky kourení umírá polovina dlouholetých kuráku a polovina techto úmrtí je predcasná, v produktivním veku kuráku, pricemz tito kuráci ztratí 20—25 let zivota.

Temto onemocnením a úmrtím je pritom mozno predejít úcinnými preventivními opatreními. Celosvetová epidemie kuráctví mela ve dvacátém století za následek 100 milionu úmrtí, a pokud nebudou zavedena úcinná preventivní opatrení, zabije tabák v 21. století miliardu lidí Vysoké jsou i ztráty ekonomické. Dochází k nárustu výdaju na lécbu onemocnení vyvolaných kourením, nezanedbatelné jsou dalsí skutecnosti výrazne vyssí je u kuráku doba strávená v pracovní neschopnosti a snízení produktivity práce.

V Ceské republice kourí priblizne ctvrtina dospelé populace (15+) a na následky kuráctví rocne umírá více nez 17 tisíc lidí,

Podle výzkumu z roku 2007 lze v Ceské republice 26,6% obcanu ve veku 15-64 let oznacit za pravidelné kuráky, kourící v soucasné dobe více nez 1 cigaretu denne. Pokud bychom vzali v úvahu výsledky platné pro celou populaci (vcetne nejstarsí vekové skupiny nad 65 let, u které je prevalence kourení výrazne nizsí), potom podíl kuráku, kourících nejméne 1 cigaretu denne ciní 24 %. Z dlouhodobého hlediska lze konstatovat, ze zatím nebyl zaznamenán trend, signalizující snízení prevalence kourení v populaci. Zastoupení kuráku mezi obcany CR je pomerne stabilní a dosud prijatá protikurácká opatrení ke snízení jejich poctu neprispela. (SZÚ, Vývoj prevalence kuráctví - Výzkumná zpráva, 2008)

Samostatnou kapitolou jsou pozáry zpusobené horící cigaretou. Ty mají krome znacných materiálních skod za následek mnohá poranení a ztrátu lidských zivotu, Podle GR HZS CR bylo v období let 2003—2007 zpusobeno kourením celkem 4 578 pozáru, pri nichz zemrelo 102 osob a dalsích 415 osob bylo poraneno.

Vývoj prevalence kourení v populaci ve veku 15-64 let v letech 1997-2007 (%)
Legenda: 1 - kurák v soucasné dobe kourící nejméne 1 cigaretu denne
2 - kurák v soucasné dobe kourící méne nez 1 cigaretu denne
3- bývalý kurák, který v zivote vykouril více nez 100 cigaret, ale jiz nekourí
4 - nekurák, který v zivote vykouril méne nez 100 cigaret
5- nekurák, který nikdy nekouril

Vývoj spotreby alkoholu na obyvatele v CR 1950 - 2006

Hrozba, kterou epidemie kuráctví predstavuje pro vznik onemocnení, následnou invaliditu a predcasná úmrtí, nemá obdoby. Jedine mnohostranná strategie, jejímz cílem bude odradit od zacátku kuráctví deti a mládez, chránit pred skodlivým úcinkem tabákového koure nekuráky a poskytovat dostatecné informace o dopadu kuráctví na lidské zdraví vsem kurákum muze tuto závaznou situaci zvrátit. Je ovsem treba zacít neodkladne jednat.

Klinický a epidemiologický výzkum prokázal, ze alkohol je toxická látka, která má závazný dopad na zdraví a podílí se na vzniku a prubehu více nez 60 nemocí. Ve verejnosti je vliv alkoholu zpravidla vnímán v souvislosti s jeho vlivem na psychiku, tj. ve smyslu jeho behaviorálních a sociálních dusledku (agresivita, týrání a zanedbávání detí a rodiny, dopravní nehody a úrazy). Zdravotní skody spojené s alkoholem se samozrejme neomezují jen na úrazy
a závislost. Nejvýraznejsí jsou zdravotní dopady alkoholu v oblasti onemocnení zazívacího traktu (cirrhosa jater, jícnové varixy, zánet slinivky brisní) a v oblasti nádorových onemocnení. Velmi vysoká jsou relativní rizika vzniku rakoviny dutiny ústní a hltanu, dále jícnu, hrtanu o jater, pri prumerné denní spotrebe alkoholu 40 a více gramu u zen a 60 a více gramu u muzu (relativní riziko > 3,6) (Poznámka — pullitr piva obsahuje priblizne 16 gramu alkoholu).

Dopad alkoholu na zdraví je ovlivnen dávkou alkoholu a délkou konzumace. Projevy mnoha onemocnení se objevují az po letech nadmerné konzumace. V zahranicí i v CR existují práce, které kvantifikují dopad alkoholu na mortalitu. Podle poslední studie se po roce 2000 alkohol podílí na rocní úmrtnosti 7,6 % u muzu a 4,2 % u zen (Vrána 2007).

Spotrebou alkoholu patrí CR k predním zemím v Evrope i ve svete. V posledních letech je rocní spotreba sice stabilizovaná, ale na dosud nejvyssí hladine v historii — tj. na úrovni 10 litru cistého líhu na obyvatele. Podle nedávných setrení pije témer ctvrtina ceských dospelých muzu alkohol nad zdravotne bezpecnou hranicí doporucenou Svetovou zdravotnickou organizací. U zen je to 11 %. Dotazová setrení mezi detmi a dospívajícími naznacují, ze ceské deti se do kontaktu s alkoholem dostávají relativne brzo a formy pravidelného konzumu alkoholu, vcetne castého pití nadmerných dávek, jsou mezi nimi castejsí nez u vekove srovnatelných vzorku z jiných zemí.

Mezi laickou verejností sice existuje povedomí o vlivu alkoholu na vedomí a chování, ale jde casto o informovanost povrchní, kdy jsou za rizikové povazovány pouze situace spojene s výrazne nadmerným príjmem alkoholu. Naprosto se podcenuje pití mensích dávek alkoholu, kdy se koncentrace alkoholu v krvi sice jeste neprojeví ve vnejsí forme chování, ale jiz ovlivnuje psychické funkce. Bylo prokázáno, ze jiz pri relativne nízké koncentraci alkoholu dochází k prodluzování reakcního casu a zhorsení úsudku. Práve z techto duvodu se alkohol významne spolupodílí na celkové míre úrazovosti (v CR podíl okolo 10%) a pochopitelne také na dopravní nehodovosti.

Jak ovlivnuje vývoj problémového pití prubeh pracovní kariéry zamestnance (vydal SZÚ Praha, 2002)

Mezi kourením cigaret a rizikovým pitím alkoholu existuje statisticky prukazná souvislost, a je zrejmé, ze synergie techto rizikových faktoru se pak promítá i do zdravotních a sociálních dusledku. Kdyz jsme v souvislosti s kourením uvádeli pocet pozáru a také úmrtí, je jisté, ze na cásti techto skod se spolupodílel alkohol, který zde mohl ovlivnit potrebnou obezretnost v chování.

Zdravotní a sociální skody, vznikající v dusledku nadmerné konzumace alkoholu, je mozné omezovat rozumnou alkoholovou politikou, která by mela zahrnovat jak opatrení zamerená na snizování dostupnosti alkoholu, tak opatrení smerující ke snizování poptávky. Efekt osvety sice nebe precenovat, ale v prípade alkoholu je jeho soustavné podcenování spolecensky nezodpovedné.

Literatura:
Vrána K., Vliv alkoholu na úmrtnost v Ceské republice. Demografie, 2007, dostupné na http://www.demografie.info/?cz.detail_clanku=8artcllD=496

Zdroj: Tabák a alkohol jako celospolecenský problém, BOZP & PO akutálne 10/2008, s. 1-2

TISKNOUT | POSLAT MAILEM