Jan Prusa je profesí odborne zpusobilá osoba v prevenci rizik v oblasti skolství a ve volném case se uz 15 let venuje parasutismu v Paraskole IMPACT. Krome výcviku pro parasutisty a vyhlídkových letu tato skola nabízí i tandemové seskoky (skok ve dvou s tandempilotem) ze 4 km, kterých se muze zúcastnit témer kazdý clovek starsí osmi let. Do osmnácti let vsak pouze se souhlasem rodicu.

Zákazník dostane kombinézu, prilbu, ochranné brýle a musí mít sportovní obuv. Je vybaven speciálním postrojem pro pripnutí k tandempilotovi. Nejdríve shlédne instruktázní video a podepíse, ze byl seznámen s pravidly pro seskok, ze netrpí urcitými chorobami (napr. závrate, epilepsie, srdecní problémy, cukrovka) a  nemá závislost na drogách nebo alkoholu. V prípade, ze nastávající pasazer nemuze podepsat toto zdravotní prohlásení, musí si zajistit pred seskokem lékarské osvedcení.  Aby se skoky mohly uskutecnit, musí být dobrá viditelnost a ne moc silný vítr (do 11m/s).

Pri seskoku se pouzívá hlavní a je pripraven i zálozní padák. Bezpecnost zvysuje zabezpecovací prístroj Cypres pro otevrení zálozního padáku v predem stanovené výsce pro prípad, ze tak neuciní tandempilot sám. Padáky podléhají pravidelné kontrole. O jejich balení se stará osoba vyskolená a prezkousená z balení konkrétního typu padáku. Piloti jsou zkusení parasutiské, tandempilot musí splnovat urcitá kritéria (min. vek 21 let, drzitel kategorie parasutisty D a oprávnení H, min. 1000 seskoku, min. 400 min. volného pádu, doklad o zkousce pilota tandemových seskoku).

Na prání zákazníku se skok natácí na video. V tom prípade s nimi z letadla vyskocí i kameraman, který snímá volný pád a otevrení padáku. Musí pristát dríve, aby nafilmoval i pristání. Zákazník si vybere hudbu a po krátké dobe odchází i s DVD jako vzpomínkou na tento adrenalinový zázitek.

Zajímavé je, ze bezne o tyto skoky mají zájem i lidé telesne postizení (vozíckári, nebo i nevidomí). „Myslím, ze rizika jsou stejná nebo dokonce mensí nez u jiných sportu, napríklad pri lyzování.“ ríká Jan Prusa.

Bungee jumping pochází z Nového Zélandu a do Ceské republiky se dostal v roce 1993. Ve svete funguje jako sportovní disciplína. Jirí Stolín, jehoz firma provozuje tento sport u Chomutova, ríká, ze nebezpecí bungee jumpingu hrozí v prípade, ze clovek podcení svuj zdravotní stav. Také muze ublízit spís strach pred skokem, nez samotný skok. Pokud zákazníci dodrzí pokyny, které dostanou, nemelo by se nic stát. Jsou upozornováni, za jakých podmínek by nemeli skákat, napríklad po cerstvých nebo po váznejsích operacích. Nekdy vsak skutecnosti zamlcí a jdou do toho na vlastní riziko.

Zájemci si mohou vybrat tri druhy skoku - z mostu, z jerábu nebo do obrí houpacky. „Kazdá firma, at je to u nás nebo ve svete, pouzívá jiná lana, i systém úvazu za nohy nebo za postroj je jiný a jedinecný. My pouzíváme mekcí lana, certifikovaná u firmy TÜV Germany, která jsou setrná k lidskému organismu. Lano se natáhne na ctyrnásobek svojí délky, brzdení je plynulé, na dlouhé dráze. Nejsou zatezována na maximální moznou míru. Ale je to jenom materiál, muze selhat, tak jeste pro jistotu pouzíváme sekundární jistení, které by melo v prípade selhání lana cloveka zastavit 10 m nad zemí,“ vysvetluje Jirí Stolín a dodává, ze pokud zákazníka prepadne pred skokem strach, snazí se ho psychicky podporit. To se stává napríklad na jerábu, kdyz zacne klec stoupat do výsky. „Povídám si s ním na jiné téma. Kdyz prijedeme nahoru, nerozebírám jeho pocity, ale dám mu pokyny ke skoku. V zahranicních firmách je instruktorum jedno, jestli clovek nakonec bude skákat nebo ne, zaplacené to má, ale já ho chci presvedcit. Aby mel za své peníze zázitek.“ Skáce se za kazdého pocasí, i v desti nebo ve vedru, kdy jsou lidé pod vetsím psychickým tlakem. Trvá déle, nez se odhodlají. Ale je opravdu málo tech, kterí si to rozmyslí.

O „skokany“ se stará nekolik instruktoru, pro které je bungee jumping konícek a privýdelek zároven.  Instruktorem muze být kdokoliv, koho baví práce s lidmi, vyhledává adrenalin a je odolný vuci extrémnímu pocasí.  Vsichni neustále navzájem kontrolují svoji práci. Nemají na starosti jenom oblékání a prípravu zákazníku, ale i uklidnování. V prípade, ze by clovek po skoku nereagoval, neprovedl domluvená gesta a nevnímal povely, zacíná záchranná akce. Kdyby byl v bezvedomí, i kdyz se to nestává, byl by spusten dolu pod most, kde instruktor provede první pomoc. Kazdý týden se konají cvicné záchranné akce jako príprava na zvládnutí necekané situace.

„Lidem bych chtel vzkázat, at se nebojí skákat, je to sport adrenalinový, ne nebezpecný,“ ríká Jirí Stolín.