Téma týdne

Faktory ovlivnující cloveka v pracovním systému

19.09.2011 | ZDROJ: VÚBP, v.v.i. | AUTOR: Skrehot Petr

Striktní posuzování vlivu fyzikálních faktoru na spolehlivost cloveka dnes jiz není povazováno za postacující. Problematika posuzování spolehlivosti lidského cinitele dnes zahrnuje globální posuzování celého spektra prvku.

KLÍCOVÁ SLOVA: lidský cinitel

Cást I. Úvod

Úvod

Problematika lidského cinitele, jakozto interakce cloveka (charakterizovaná jeho jednáním) s pracovním prostredím, resp. pusobení faktoru prostredí, je stále více chápána jako významná oblast vlivu na bezpecnost provozu zarízení a technologií. V tomto pojetí není rozhodující, o jaký druh zarízení ci technologie se jedná (zda se jedná o rízení jaderné elektrárny, letového provozu ci výrobní technologie v chemickém závode), nýbrz o to, jakým vlivum je zde clovek vystaven [4,7,8].

Striktní posuzování vlivu fyzikálních faktoru na spolehlivost cloveka dnes jiz není povazováno za postacující. Nejen zvysující se nárocnost technologií, ale také napríklad zmeny ve spolecenském klimatu, s sebou prinásejí stále vetsí zatízení cloveka, pricemz tento tlak se odrází zejména na výkonech jeho mentálních a smyslových funkcí a také na jeho psychickém stavu. Nazírání na interakci pracovního prostredí a cloveka je dnes proto nutno vnímat ponekud citliveji ve vztahu k cloveku samotnému. Zcela logicky nynejsí trendy smerují k posunu od hodnocení pouhé roviny vlivu pusobení jednotlivých faktoru pracovního prostredí k výraznému zakomponování zhodnocení pusobení samotného systému rízení, (tj. organizace práce, diferenciace úkolu atd.) [10], zhodnocení následku interakce clovek-stroj, resp. clovek-pocítac (Human-Computer Interaction) a také interakcí mezi lidmi samými, tj. interakci clovek-clovek uvnitr pracovního systému.

Problematika posuzování spolehlivosti lidského cinitele dnes proto zahrnuje globální posuzování celého spektra prvku. Ty lze charakterizovat pomocí faktoru (napr. systémové faktory managementu, procesní faktory, faktory spolehlivosti ci organizacní faktory), které jsou nejcasteji známy pod oznacením Performance Shaping Factors (PSF) nebo Performance Influencing Factors (PIF). Pouzije-li se nekterý ze zpusobu ocenování úrovne techto faktoru, lze je vyuzít i jako urcité indikátory charakterizující zkoumaný pracovní systém ci pracovní proces. Hodnocení PSF resp. PIF bývá obvykle kvalitativní, ale postupne se prosazuje také semikvantitativní ci plne kvantitativní ocenení (zejména pak v souvislosti s predikovanými chybami). Tímto zpusobem lze získat pomerne verohodnou informaci o dulezitosti daného faktoru v rámci posuzovaného pracovního systému a tedy i obrázek o úrovni kultury bezpecnosti v podniku.
 
Charakterizace faktoru ovlivnujících výkonnost obsluhy a jejich taxonomie

Význam a definice PSF a PIF

Ackoli se lze v nekterých pracích setkávat s ruzným pojetím PSF a PIF, skutecností vsak je, ze jejich význam je stejný. Obecne lze pouze ríci, ze PSF se vyvinuly puvodne pro hodnocení spolehlivosti pracovních systému v jaderné energetice, kdezto s PIF se muzeme setkávat výlucne v procesním prumyslu.

Definice PSF i PIF není jednoznacne stanovena, a proto se muzeme v ruzné literature setkávat s ruznými variacemi. V prípade PSF se pouzívá výklad, ze jsou to faktory pracovního systému, které jednání cloveka nejvíce ovlivnují [2], nebo ze to jsou faktory, které ovlivnují nebo by mohly ovlivnovat výkon cloveka, jeho spolehlivost, resp. chybování a také jeho zotavení po provedené chybe [9]. V jaderné energetice se vsak nejcasteji pouzívá následující definice: PSF predstavují výkonové faktory slouzící pro hodnocení spolehlivosti cloveka v pracovním systému, které jsou aplikovány pro kontrolu kvality provádených úkolu s cílem minimalizovat pravdepodobnost vzniku chyby. PSF pomáhají urcovat pravdepodobnost vzniku chyby nebo zpusob efektivního lidského výkonu, ale nemusejí být prímo sdruzeny s lidským selháním. Jsou-li vsechny relevantní PSF týkající se urcité specifické situace optimální, pak výkon cloveka v pracovním systému bude také nejefektivnejsí a pravdepodobnost vzniku chyby minimální [6].

Definice PIF je obdobná a v literature se lze setkávat prevázne s touto formulací: PIF jsou výkonové faktory slouzící pro hodnocení spolehlivosti cloveka v pracovním systému v procesním prumyslu, které jsou aplikovány pro kontrolu kvality provádených úkolu s cílem minimalizovat pravdepodobnost vzniku chyby. PIF pomáhají urcovat pravdepodobnost vzniku chyby nebo zpusob efektivního lidského výkonu, ale nemusejí být prímo sdruzeny s lidským selháním. Jsou-li vsechny relevantní PIF týkající se urcité specifické situace optimální, pak výkon cloveka v pracovním systému bude také nejefektivnejsí a pravdepodobnost vzniku chyby minimální [6].

Výse uvedené definice jsou sice naprosto vycerpávající, avsak prílis slozité, a proto Embrey [3] navrhl pouzívat zjednodusené vyjádrení. Podle nej jsou PIF faktory, které charakterizují lidskou cinnost spojenou s provádením pracovních úkolu, a které se kombinují se základními lidskými chybami, jez mohou pri jednotlivých akcích vznikat. Ackoli lze tedy PIF sdruzovat s lidskými chybami (tj. ke kazdému PIF lze identifikovat relevantní chyby, které mohou vzniknout v prípade nízké úrovne daného PIF v organizaci), nelze je v zádném prípade spojovat s tzv. neúmyslnými chybami  (omyly) [3], které vznikají napríklad ruznými „prehmaty“ apod. a nemají tedy prímou prícinu.

Pri hodnocení úrovne spolehlivosti pracovního systému slouzí PSF resp. PIF predevsím pro nalezení situací kritických z hlediska bezpecnosti. V obecné rovine mohou být tyto faktory popsány také jako urcité výkonové akce (ci situace), pri jejichz provádení muze s urcitou pravdepodobností dojít k selhání lidského cinitele. Kvantitativní slozka techto faktoru (tj. ona pravdepodobnost vzniku chyby) tudíz úzce souvisí s kvalitou predpisu a pracovních postupu (procedur), s casovým stresem ci s kvalitou skolení a výcviku, a stejne jako tyto cinitelé se mení podle vnejsích podmínek. Je tedy zjevné, ze pri hodnocení PSF resp. PIF získáváme informaci také o úrovni kultury bezpecnosti ve firme.

* Chyby pri posuzování nebo rozhodování, kdy je vykonána chybná cinnost, o které se vsak predpokládá, ze je správná. To se muze projevit v situacích, kdy je výkon dané cinnosti zalozen na zásadách naucených nazpamet nebo na známých postupech anebo také pri neznámých situacích.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM

 

SEZNAM KAPITOL

• Cást I. Úvod
• Cást II. Navrhování jednotlivých PSF a PIF
• Cást III. Prehled pouzívaných faktoru
• Cást IV. Hodnocení významnosti faktoru
• Cást V. Pravdepodobnost vzniku chyby
• Cást VI. Záver