Zivotní prostredí

Evropská unie buduje nové prístupy k prírodním a technologickým rizikum

15.03.2004 | ZDROJ: 112 | AUTOR: Holub, Jirí

Spolecné nástroje, aktivity a postupy Evropského spolecenství pro ochranu obyvatelstva, zivotního prostredí a majetku pred katastrofami a haváriemi.

KLÍCOVÁ SLOVA: rizika, eu

Evropské státy musejí brát v úvahu siroký rozsah rizik, stejne jako mnoho katastrof a havárií, které zasáhly evropský kontinent v posledních nekolika letech více nez bohate. Tato rizika predstavují ohrození pro obyvatelstvo, zivotní prostredí1) a jejich majetek.

Proto i Evropská komise (dále jen Komise) zareagovala na tuto skutecnost a v srpnu roku 2002 oznámila Evropskému parlamentu a Rade EU (dále jen Rada), ze má v úmyslu vytvorit Evropskou strategii pro prevenci, pripravenost a reakci na prírodní, technologická a jiná rizika a prosazovat opatrení, vztahující se ke kvalitnejsí prevenci prírodních katastrof v úzké spolupráci s clenskými státy. Nebývalé záplavy ve strední Evrope v srpnu a havárie tankeru Prestize v ríjnu roku 2003 vedly komisy k znovupotvrzení svého úsilí. Predtím, nez dojde k vlastnímu definování této strategie, pripravuje Komise v techto mesících novou zprávu pro Radu, Evropský parlament, Ekonomický a sociální výbor a Výbor pro regiony. Úcelem je sumarizovat diskuse, které Komise vedla behem nekolika let s clenskými státy, státy kandidátskými a dalsími vrcholnými predstaviteli v procesu konzultací pri definování vhodného rámce zprávy. Zpráva má tak v zásade usnadnit vetsí úcast a otevrenost státu v souladu s principy, které byly prezentovány v Bílé knize o evropském vládnutí. Ceská republika se rovnez úcastní procesu konzultací pri zpracování konecného návrhu zprávy.

Následující odstavce predstavují výtah z návrhu této zprávy z lonského roku. Cílem je seznámit odbornou verejnost z hlavními smery zájmu evropských orgánu v oblasti ochrany obyvatelstva, jeho majetku a zivotního prostredí. Jelikoz se jedná o pracovní návrh, je nutné upozornit, ze nekteré odstavce jeste mohou doznat zmen pred konecným schválením.

Prírodní rizika

Prírodní rizika prakticky ovlivnují vsechny clenské a kandidátské státy. Nicméne, síla a intenzita rizik se rok od roku, oblast k oblasti významne mení, proto obvykle mají vliv na prijatá eventuální opatrení.

Prírodní rizika jsou zdrojem velkého mnozství mimorádných událostí jako jsou záplavy, zemetresení, vulkanické erupce, sesuvy pudy, laviny, lesní pozáry a boure. Nicméne, zde se objevuje rostoucí názorová skupina, která je proti pouzívání pojmu „prírodní“ pri charakteristice techto rizik.

Aktivity cloveka a lidí obecne jsou casto obsazeny v menících se puvodech mnoha katastrof, jako napríklad lesní pozáry a povodne. Pojistovací prumysl vykresluje alarmující obrázek situací, vztahujících se k rozsáhlým prírodním katastrofám v mezinárodním merítku, na pozadí statistik, které ukazují alarmující zvýsení obojího – poctu katastrof a jejich ekonomických dopadu.

Tomuto trendu muze napomoci mnoho faktoru. Za prvé je mozné, ze kvalitnejsí výmena informací vede k zaznamenání vetsího mnozství katastrof. Zvysující se prosperita muze také znamenat, ze tyto katastrofy, i kdyz jejich závaznost nebo pocet zustává stejný, vedou k vyssím ekonomickým dopadum. I kdyz zvysující se prosperita hraje urcitou roli, pri porovnání mezi zvysujícími se ztrátami ve vztahu k prírodním katastrofám a rustu HDP v Japonsku, v zemi, kde rust byl prakticky optimistický behem srovnávacího období, ukazuje, ze vyssí prosperita sama o sobe nezpusobuje tento trend.

Jasnejsí vysvetlení lze hledat ve zvysujícím se poctu katastrof a nad to v rostoucí koncentraci prostredku a osob v oblastech, kterých se rizika týkají.

Následující statistiky z databáze EM-DAT se vztahují k celému evropskému kontinentu. Povodnové statistiky ukazují zvýsení v poctu katastrof, jejich intenzity ci prinejmensím v poctu obetí a úrovní zpusobených skod.

Technologická rizika

Termín „technologická rizika“ pokrývá siroký rozsah jevu v oblastech, jakými jsou chemický prumysl, energetický prumysl a dopravní sektor. Proces diskusí a konzultací s vysokými predstaviteli Spolecenství potvrdil, ze iniciativy civilní ochrany (dále jen „CO“) by se mely zvláste zamerit na ty nehody, které zahrnují nebezpecné látky.

Rust uvedomení

Relativne malé mnozství existujících databází má dvojí duvod. Jednak je venovaná malá pozornost úcinkum prírodních katastrof v EU a dále ukazuje neznalost anebo nedostatek uvedomení si, jak dulezitá je prevence. Avsak lidské tragedie, prímé materiální skody a jejich prímé sociálne-ekonomické dopady jsou daleko od bezvýznamnosti. Tudíz rostoucí uvedomování je produktem strohých ekonomických císel nebo statistik, vztahujících se k poctu osob, postizených takovou katastrofou.

Nedávná zajistování, stejne jako poslední Eurobarometr (pruzkum verejného mínení) o postojích Evropanu k zivotnímu prostredí ukazuje, ze lidé Evropy se ve zvýsené míre zabývají prírodními a technologickými riziky a tato problematika se postupne stává i hlavním zájmem zivotního prostredí.

Závery z dat

Predne je velmi obtízné porovnat relativní dulezitost jednotlivých individuálních jevu. Existuje nekolik mozných kriterií. jakými jsou napríklad pocet obetí, pocet postizených osob, rozsah skod, dopad na zivotní prostredí, pocet událostí ke kterým dojde za urcité období, a podobne. Krome toho urcité „vzácne se vyskytující“ události, jako jsou závazné vulkanické erupce nebo zemetresení, mohou být potencionálne velmi nebezpecné a jedna událost by mohla mít podstatné lidské, ekonomické a environmentální následky.

Trebaze statistiky v soucasné dobe nepotvrzují jednoznacný záver, ze pocet a intenzita katastrof je na vzestupu, je zde nicméne varující trend v poctu urcitých zdroju rizik, jako napríklad povodní.

Zmeny budou ovsem významne vetsí po rozsírení, ackoli populace kandidátských státu je mensí nez soucasná ve clenských státech, ztráty na zivotech jsou o mnoho vyssí.

Statistiky minulých katastrof nesmejí zaprícinit ztrátu durazu na stálé potreby se adaptovat na nové výzvy nebo ohrození, která mají novou kvalitu. Stále existující vysoké nebezpecí teroristických útoku a havárií tankeru Prestize ukázaly potrebu stále pracovat ve zmínených oblastech, zvláste na zlepsení kvality zásahu ze strany spolecenství.

Rizika NRBC

Jako odezva na výzvu vedoucích predstavitelu státu a vlád ke zdokonalení spolupráce mezi clenskými zememi v oblastech pripravenosti, detekce a zásahu k minimalizování následku jaderných, radiologických, biologických a chemických ohrození spolecnosti vznikl pod patronací Rady a Komise nový program.

Tento program prijatý 20.12.2002, vytýcil sedm strategických cílu ke zdokonalení ochrany obyvatelstva, zivotního prostredí, potravinového retezce a hmotných statku proti jaderným, radiologickým, biologickým a chemickým ohrozením:

• rozsírení analýzy rizik a zhodnocení NRBC ohrození a navrzení propagace,
• snízení zranitelnosti obyvatelstva, zivotního prostredí, potravinového retezce a hmotných statku cestou preventivních opatrení,
• zajistení detekce, identifikace a výmeny informací (monitorování-varování-komunikace),
• zmírnování následku útoku a zajistování návratu k normálním podmínkám – následný management,
• posílení vedecké základny programu,
• spolupráce s tretími zememi a mezinárodními organizacemi,
• zajistení efektivního vyuzití a koordinace pouzitých instrumentu.

Predtím, nez byl Program prijat, Komise jiz prijala dve sdelení – dne 28.11.2001 a 11.6.2002. Tato sdelení vyjadrovala podstatný pokrok, který byl ucinen v ruzných oblastech, jako napríklad civilní ochrana a zdraví a výzkum, které jsou zvláste citlivé k jaderným, radiologickým, chemickým a biologickým ohrozením. Duraz je kladen na spolupráci mezi clenskými zememi a koordinaci práce a vyuzití zdroju v ruzných oblastech. Toto úsilí musí být vyvíjeno v úzkém spojení s clenskými státy a dalsí aktivity se budou rozvíjet podle potreby.

Nástroje a aktivity

Existuje mnoho nástroju na úrovni Spolecenství, které se zabývají menícím se rozsahem prírodních a technologických rizik. Nekteré nástroje lezí v oblast výzkumu a regionální koncepce, dalsí, jako napríklad ty, které jsou rozvíjené v rámci dohody EUROATOM, zemedelského a územního rozvoje, energie a dopravy, rozvoje podniku nebo ochrany zdraví a zákazníku, mají tendenci být cíleny ke specifickým rizikum.

V soucasné dobe se nástroje, vyvíjené a rízené v oblasti CO, primárne týkají prípravy a zásahu, ackoliv existují také cinnosti týkající se prevence, zvláste prevence velkých havárií s prítomností nebezpecných látek.

Nové technologie a techniky vyvíjené v oblasti spolecného výzkumného centra Spolecenství a Informacní spolecnosti zajistují významnou podporu aktivitám v oblasti CO.

Integrovaný stupnovaný prístup

Revize zdroju, které jsou v soucasnosti dostupné na úrovni Spolecenství, ukazuje, ze jsou fragmentovány a rozdeleny do sektoru a nejsou schopny zajistit vseobecný pohlede na problém.

Je nutné zduraznit, ze specifické aktivity v oblasti prevence, prípravy, zásahu a obnovy, zvláste rozhodnutí o územním plánování a plánování na úrovni mest a zeme, musí být ucinena na místní úrovni.

To samozrejme není v rozporu s návrhy jistých obecních principu a minimálních standardu, které se provádejí se zámerem omezit neadekvátnost mezi regiony z pohledu rizik, které mají casto významný dopad na obyvatelstvo, zivotní prostredí a ekonomiku. Císla, která ilustrují katastrofy a zvláste prírodní katastrofy, ukazují evropskou dimenzi problematiky. Kdyz dojde k vetsí katastrofe, clenská zeme muze spoléhat na podporu ze strany EU prostrednictvím Fondu solidarity.

Identifikace rizik, informování obyvatelstva a prijímání preventivních opatrení jsou vsechno vhodné cinnosti, jez podporují udrzitelný rozvoj, který prirozene zapadá do rámce koncepce zivotního prostredí Spolecenství, který musí prispívat k ochrane a zlepsování kvality zivotního prostredí a ochrane zdraví obyvatelstva. Takovéto cinnosti také vhodne zlepsují bezpecnost a ekonomické zájmy zákazníku a napomáhají zajistovat právo obyvatelstva na informace. Rovnez v souladu s principem dobré správy obecních zálezitostí prirozene napomáhají sociálnímu dialogu a zapojení verejnosti do rozhodovacího procesu az do rozsahu, kdy je verejnosti zajistena jasná, harmonizovaná a vseobecná informovanost o ruzných úrovních rizik, kterému je vystavena.

Je jasné, ze to bude nejakou dobu trvat nastolit takový evropský prístup, avsak první kroky musí definovat problematiku presneji. Jestlize identifikujeme na základe vseobecných kritérií cásti Evropy vystavené uvedeným rizikum, je nepochybné, ze je to první výzvou v tomto kontextu. Konzultacní proces potvrdil potrebu postupu smerem kupredu, s ohledem na princip vzájemného se doplnování. Identifikace rizika je tedy obojí povahy, jak výchozí bod, tak prostredek, který napomáhá dosáhnout cíle v oblasti efektivnejsí prevence a prípravy.

Mapování rizik

Znalost toho, kde je nebezpecí a co predstavuje, je predpokladem vývoje efektivnejsích preventivních opatrení, která omezí jejich úcinek. Podle své povahy jsou rizika abstraktního charakteru a jejich opakování nepravdepodobné do té doby, nez k nim dojde. Identifikace techto rizik a vývoj nástroju, abychom je vyjádrili specificteji a viditelneji, je první výzvou, kterou musíme prijmout v tomto kontextu. K dosazení efektivity musí tento instrument splnovat urcité pozadavky: predevsím umoznovat srovnání mezi oblastmi, zvláste v príhranicních oblastech a musí být dosazitelný a vstrícný k poskytování základny pro rozhodovací proces na vsech úrovních.

Mapování rizik muze slouzit jako základna pro mnoho aplikací jako napríklad informování obyvatelstva, príprava nouzových plánu, sumarizace rizik v územním plánování a prijetí dodatecných preventivních opatrení tam, kde je to nutné.

Existují silné argumenty ve prospech harmonizace mapování rizik na úrovni EU. Pocátecní konsultacní proces potvrdil potrebu venovat zvlástní pozornost evropské pridané hodnote mapování rizik, zalozené na harmonizované metodologii. Ukazuje se, ze pouzití ruzných metodologií pro mapování rizik muze vyústit v diskontinuitu na regionálních nebo státních hranicích.

K tomu dále obyvatelé clenských zemí musí mít minimální informace o jednotlivých rizicích, které existují v oblastech, kde zijí nebo plánují zít, i po omezené casové období. Tato informace musí být doprovázena doporucením opatrení, která budou podniknuta v prípade nehody nebo katastrofy. Identifikace rizik podle vseobecných kriterií bude umoznovat dosazení jednotné úrovne informovanosti obyvatelstva.

Identifikace rizik také umozní racionálnejsí pouzití zdroju vyhrazených pro prevenci tím, ze umozní predurcovat je na základe vseobecných kriterií, kdy urgentní nápravná cinnost je potrebná prostrednictvím zdokonalení vyclenení zdroju na vsech úrovních. Známe-li, které oblasti jsou ohrozeny, pomuze nám to vyhnout se financování urcitých projektu v techto oblastech, jestlize se dá predpokládat, ze investice by zde mohly být ztraceny v prípade, ze dojde napríklad k prírodní katastrofe.

Pouzití bezných metodologií bude napomáhat prevenci rozvoje podobných, ale nekompatibilních studií a nástroju v ruzných regionech Spolecenství. Znamení duplikování úsilí zajistuje, aby byly aktivity zamereny na príspevek k lepsí kvalite výsledku pri co nejnizsích celkových nákladech. Dále rozvoj obecné metodologie bude umoznovat urcité mezinárodní investice, zvláste pro dopravce a pro síte, dodavatele energií a telekomunikacní operátory.

Záver

Jako dusledek prírodních a technologických katastrof, které zasáhly vetsinu clenských a kandidátských státu behem posledních nekolika let, zacala EU a vlády na vsech úrovních prezkoumávat pripravenost a schopnost zabránit takové katastrofe a uvazovat o dopadu techto hrozeb na spolecnost.

Komise oznámila ve své zpráve ze srpna 2002, ze má v úmyslu ve spojení s jinými clenskými státy podporit opatrení k rozsírení prevence prírodních a technologických katastrof. Bezná zpráva muze být povazována za první krok v tomto smeru, coz ukazuje, ze nástroje, které byly prozatím vytvoreny na úrovni Spolecenství, jsou casto sektorové a ne vzdy splnují cíle.

Proti této minulosti uvádí Komise integrovaný prístup, krok za krokem, který vychází z identifikace zdroju rizika. Jakmile je zdroj rizika identifikovaný, bude mozné prizpusobit prípravné a preventivní opatrení pro snízení pravdepodobnosti výskytu rizika nebo pro zmírnení následku.

Aby byla identifikace zdroju rizika pouzitelná, bude muset vycházet z harmonizované metodologie. Vyvinout takovou metodologii bude velký úkol, který se Komise chystá prevzít, spolecne s pomocí clenských státu, kandidátských zemí, jiných evropských organizací a obecne se vsemi zainteresovanými stranami, které se vyslovily pro tuto iniciativu na konsultacním jednání 28. února 2002.

Komise bude také velice vsímavá k reakcím na jiné návrhy o zálezitostech jako je vytvárení zpetné vazby a otázky, které jsou speciálne napojené na technologická rizika a na zlepsování prevence a nástroju pro odvetu.

Podrobnejsí informace bude k dispozici na webové stránce Spolecenství: http://www.europa.eu.int/comm/environment/civil/prote/
integrated_strategy_en.htm, prostrednictvím které mohou zúcastnené strany téz zasílat své pripomínky ke zpráve.

ZDROJ:
Holub, Jirí. Evropská unie buduje nové prístupy k prírodním a technologickým rizikum. 112, c. 2 (2004), s. 22 - 24.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM