Zivotní prostredí

Nebezpecné odpady. Pohled na soucasný stav v CR

27.10.2003 | ZDROJ: Nebezpecné odpady. Pohled na soucasný stav v CR. Odpadové fórum, c. 10 (2003), s. 23 – 24. | AUTOR: Veverka, Zdenek – Veverková, Milena

Podle autoru clánku jsou nekteré skutecnosti z oblasti nakládání s nebezpecnými odpady v rozporu s ustanoveními zákona o odpadech.

KLÍCOVÁ SLOVA: prostredí zivotní

Nakládání s nebezpecnými odpady je na jedné strane zjednodusováno a na druhé strane naopak témer démonizováno. Vzhledem k dosavadním zkusenostem s pohledy na nakládání s nebezpecnými odpady, které jsou ve své podstate shodné u odborné verejnosti a u pracovníku orgánu verejné správy, jsou nekteré skutecnosti z oblasti nakládání s nebezpecnými odpady v rozporu s ustanoveními zákona o odpadech. Co nás k uvedenému konstatování opravnuje?

Nebezpecné odpady jsou podle definice zákona c. 185/2001 Sb., o odpadech, uvedeny v Seznamu nebezpecných odpadu a jsou to také jakékoli jiné odpady vykazující jednu nebo více nebezpecných vlastností uvedených v príloze c. 2 k tomuto zákonu. Jedná se o techto 14 nebezpecných vlastností:

H1 Výbusnost, H2 Oxidacní schopnost, H3-A Vysoká horlavost, H3-B Horlavost, H4 Drázdivost, H5 Skodlivost zdraví, H6 Toxicita, H7 Karcinogenita, H8 Zíravost, H9 Infekcnost, H10 Teratogenita, H11 Mutagenita, H12 Schopnost uvolnovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami, H13 Schopnost uvolnovat nebezpecné látky do zivotního prostredí pri odstranování a H14 Ekotoxicita.

Skutecný potenciál nebezpecnosti

Definice a kritéria nebezpecných vlastností odpadu jsou stanoveny vyhláskou MZP c.376/2001 Sb., o hodnocení nebezpecných vlastností odpadu. Nakládání s nebezpecnými odpady je predpisy upraveno v souladu s pozadavkem preventivního prístupu pro vsechny nebezpecné odpady shodne, bez konkrétního vyhodnocení skutecného potenciálu nebezpecnosti odpadu pro zivotní prostredí a zejména pro zdraví lidí.

Povinnosti vyplývající z príslusných ustanovení zákona o odpadech jsou pro celou mnozinu druhu nebezpecných odpadu i pro jednotlivé odpady, které jsou podle Katalogu odpadu zahrnuty pod jedno katalogové císlo, stejné. Tuto skutecnost je dobré si uvedomit zejména pri nakládání napr. s toxickými odpady, které pred tím, nez se staly odpady, byly klasifikovány jako vysoce toxické látky (nebo jako vysoce toxické chemické prípravky) podléhající prísné evidenci, stejne jako pri nakládání napr. s pilinami znecistenými ropnými látkami.

Pri hledání príkladu významne ruzného potenciálu nebezpecnosti vybraných druhu nebezpecných odpadu, pro nez zákon o odpadech stanovuje stejné povinnosti, je mozné najít odpady, u nichz by byly srovnatelné referencní dávky ve smyslu toxicity pro lidi odlisné ve hmotnostních jednotkách az o 6 rádu (μg a g). Obdobne rozdílný potenciál nebezpecnosti je mozné nalézt u nebezpecných odpadu s nebezpecnou vlastností karcinogenitou pri vyjádrení míry jejich nebezpecnosti pomocí smernice karcinogenity. S obdobnými rozdíly je mozné identifikovat potenciál nebezpecnosti odpadu ve smyslu ostatních nebezpecných vlastností. Potenciál nebezpecnosti odpadu se, vzhledem k charakteru nekterých odpadu charakteristických prítomností nekolika nebezpecných vlastností, muze lisit jeste významneji.

Priority

Zákonem o odpadech je chránený zájem zejména o lidské zdraví a zivotní prostredí. Tuto skutecnost je nutné si uvedomit pri nakládání s nebezpecnými odpady. Pro pripomenutí této skutecnosti jsou dále citována vybraná ustanovení zákona o odpadech, která predcházející konstatování dokladují (zvýraznení textu citovaného ze zákona o odpadech provedli autori):

§ 10 odst. 1: „…..odpady, jejichz vzniku nelze zabránit, musí být vyuzity, prípadne odstraneny zpusobem, který neohrozuje lidské zdraví a zivotní prostredí a který je v souladu s tímto zákonem a se zvlástními právními predpisy“.

§ 11 odst. 3: „Pri posuzování vhodnosti zpusobu odstranení odpadu má vzdy prednost zpusob, který zajistí vyssí ochranu lidského zdraví a je setrnejsí k zivotnímu prostredí. Ulozením na skládku mohou být odstranovány pouze ty odpady, u nichz jiný zpusob odstranení není dostupný nebo by prinásel vyssí riziko pro zivotní prostredí nebo riziko pro lidské zdraví a pokud ulození odpadu na skládku neodporuje tomuto zákonu nebo provádecím právním predpisum“.

§ 12 odst. 1 a 2: „Kazdý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze zpusobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními predpisy vydanými na ochranu zivotního prostredí. Nakládání s nebezpecnými odpady se rídí téz zvlástními právními predpisy platnými pro výrobky, látky a prípravky se stejnými nebezpecnými vlastnostmi, pokud není v tomto zákone nebo provádecích právních predpisech k nemu stanoveno jinak“. „Pokud dále není stanoveno jinak, lze s odpady podle tohoto zákona nakládat pouze v zarízeních, která jsou k nakládání s odpady podle tohoto zákona urcena. Pri tomto nakládání s odpady nesmí být ohrozeno lidské zdraví ani ohrozováno nebo poskozováno zivotní prostredí a nesmejí být prekroceny limity znecistování stanovené zvlástními právními predpisy.“

§ 16 odst. 1 písm. j): Puvodce odpadu je povinen: „vykonávat kontrolu vlivu nakládání s odpady na zdraví lidí a zivotní prostredí v souladu se zvlástními právními predpisy a plánem odpadového hospodárství“.

§ 19 a 20: Provozovatel zarízení k vyuzívání a k odstranování odpadu je povinen: „…oznámit bez zbytecného odkladu príslusnému obecnímu úradu obce s rozsírenou pusobností nepríznivé vlivy nakládání s odpady na zdraví lidí nebo zivotní prostredí, které jsou v rozporu s vlivy ocekávanými nebo popsanými v provozním rádu zarízení, nebo vlivy, které prekracují stanovené limitní hodnoty.“

Dulezitost ochrany zdraví lidí pri nakládání s odpady je zduraznena v § 75 zákona o odpadech: „Orgány ochrany verejného zdraví

1. jsou dotceným správním úradem pri rozhodování ve vecech, které se dotýkají zájmu chránených podle tohoto zákona v oblasti ochrany lidského zdraví,
2. hodnotí a rídí zdravotní rizika a vydávají z hlediska ochrany zdraví lidí odborné stanovisko k návrhum pri nakládání s odpady, zejména k jejich vyuzívání, úprave a odstranení,
3. spolupracují s ostatními správními úrady v oblasti ochrany zdraví lidí pri nakládání s odpady,
4. vyjadrují se k provozním rádum zarízení k vyuzívání, odstranování, sberu a výkupu odpadu.

Hodnocení zdravotního rizika

Dosavadní zkusenosti s uplatnováním zákona o odpadech v praxi, zejména pri nakládání s nebezpecnými odpady, naznacují, ze hodnocení zdravotních rizik pri nakládání s odpady se zatím nestalo samozrejmým postupem. V tomto smeru je nutné obrátit se ke zkusenostem s hodnocením rizik v rámci rizikových analýz starých ekologických zátezí, k vyhlásce MZ c. 184/1999 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpecných chemických látek pro zdraví cloveka a k hodnocení kategorizace pracovist v souladu s vyhláskou MZ c. 89/2001 Sb.

Samostatná metodika pro hodnocení zdravotních rizik odpadu není dosud k dispozici. Vzhledem ke skutecnosti, ze snizování zdravotních rizik v souvislosti s nakládáním s nebezpecnými odpady je jednou ze zásad nakládání s nebezpecnými odpady Plánu odpadového hospodárství CR [narízení vlády c. 197/2003 Sb., bod 2, písm.c)] je príslusná metodika, která by identifikovala a kvantifikovala zdravotní rizika vyplývající z nakládání s nebezpecnými odpady a tím umoznila diferencovaný prístup k temto odpadum, jedním z nástroju, které by prispely k duslednému uplatnování zákona o odpadech v praxi.

Podle názoru autoru by hodnocení zdravotních rizik, vyplývajících z nakládání s nebezpecnými odpady, melo být soucástí zejména plánu odpadového hospodárství kraju a jednotlivých puvodcu a také soucástí hodnocení nebezpecných vlastností odpadu.

Diferencovaný pohled na nakládání s nebezpecnými odpady v závislosti na míre zdravotních rizik pro obyvatelstvo plynoucích z nakládání s nimi by rovnez objektivizoval pohled na produkci nebezpecných odpadu. V tomto smyslu by bylo vhodné definovat indikátor (nebo souhrn indikátoru), který by umoznoval hodnocení produkce nebezpecných odpadu kvantifikovat ve vztahu ke zdravotním rizikum.

Pro úplnost a konkretizaci úkolu vyplývajících pro následující období z Plánu odpadového hospodárství CR pro nakládání s nebezpecnými odpady pouze pripomínáme, ze základním cílem je snízení merné produkce nebezpecných odpadu mezi roky 2000 a 2010 o 20 %. Jestlize podle ISOH byla merná produkce nebezpecných odpadu v roce 2000 v CR na jednoho obyvatele cca 30 kg, není zdravotní riziko vyplývající z této produkce kvantifikováno. Pokud bychom vycházeli z metodiky rízení ochrany zivotního prostredí Plán odpadového hospodárství stanovuje cíl ve smyslu zdravotního rizika a v soucasnosti resený Realizacní program prevence a nakládání s nebezpecnými odpady by mel stanovit cílovou hodnotu a program k jejímu dosazení.

Pokud bychom ve smyslu obecne uzívané metodiky rízení ochrany zivotního prostredí a zdraví lidí vycházeli z tzv. spirály kvality, nedohledali bychom rutinne uzívané indikátory, jejichz pomocí by bylo mozné sledovat zkvalitnení ochrany lidí, tzn. snizování zdravotního rizika z produkce a nakládání s nebezpecnými odpady pro obyvatele.

Ve smyslu posledního predcházejícího odstavce spatrují autori rezervy pri naplnování ustanovení zákona o odpadech v praxi, respektive stav, jez je v rozporu s jeho ustanoveními.

Cestu k náprave spatrují autori ve stanovení a zverejnení metodiky stanovení vybraných indikátoru, které by samostatne nebo ve svém souhrnu popisovaly (identifikovaly a kvantifikovaly) zdravotní rizika plynoucí z produkce nebezpecných odpadu a nakládání s nimi a jejich zavedení do praxe. Dulezitým momentem k naplnení dikce zákona o odpadech by bylo posílení dozorové a kontrolní cinnosti orgánu verejného zdraví pri nakládání s nebezpecnými odpady.

Jako významnou cestu k omezení zdravotních rizik vyplývajících z produkce a nakládání s nebezpecnými odpady spatrují autori ve stanovení postupu, který by u vecí vyznacujících se významnými zdravotními riziky omezoval moznost jejich odstranení uvolnením do zivotního prostredí napr. ulozením na skládku.

ZDROJ:
Veverka, Zdenek – Veverková, Milena. Nebezpecné odpady. Pohled na soucasný stav v CR. Odpadové fórum, c. 10 (2003), s. 23 – 24.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM