Zivotní prostredí

Dopady havárií na zivotní prostredí

16.04.2002 | ZDROJ: | AUTOR: Pavel Danihelka

Nebezpecné látky, zvl. chemické, zvysují moznost vzniku havárie. Metodiky stanovení a hodnocení dopadu havárií na zivotní prostredí, analýza rizik havárie s úcastí nebezpecné látky podle metodiky Hazard & Vulnerability Index (H&V Index).

KLÍCOVÁ SLOVA: havárie, prostredí zivotní

Obrázek c. 1: Události se zásahy jednotek PO

Zákon c. 353/1999 Sb. o prevenci závazných havárií predepisuje podnikum zarazených dle tohoto zákona do skupiny A ci B zpracovat bezpecnostní dokumentaci (bezpecnostní program a bezpecnostní zprávu). Vyhláskou c. 8/2000 Sb. je dán zpusob zpracování bezpecnostní dokumentace, která mimo jiné musí obsahovat detailní hodnocení rizik a stanovení rozsahu mozných skod pro:

• ohrození zdraví a zivotu osob
• ohrození zivotního prostredí (ZP)
• ohrození majetku.

Pro hodnocení dopadu havárií na zdraví a zivot osob, ohrození majetku existuje rada metodik (IAEA TEC DOC 727, Dow CEI, Dow F&EI, RMP EPA Guide apod.), které jsou vhodné pro tuto analýzu rizik. Temito metodami lze efektivne stanovit dosahy úcinku nebezpecných látek, pravdepodobnost vzniku havárie ci pocet potenciálne usmrcených a ohrozených osob.

Stanovení dopadu havárií na ZP má svá specifika. Zatímco pri haváriích s dopadem na obyvatelstvo lze za cestu prenosu povazovat pouze sírení vzduchem (toxický mrak, tlaková vlna, tepelné zárení), pri analýzách s dopadem na ZP existuje moznost sírení nejen vzduchem, ale i pudním prostredím a vodou. Rovnez cíl, který muze být havárií zasazen je specifický. V ZP nedochází jen k ohrození zivých organismu. Potenciální havárií mohou být ovlivneny rovnez povrchové vody (vcetne vodohospodársky významných vodních del), pudní prostredí, bonita pudy a v neposlední rade podzemní voda, prostrednictvím které muze dojít k dalsímu sírení kontaminantu a ohrození zásob pitné vody. Prubeh havárie v ZP není závislý jen na vlastnostech nebezpecné látky. Dulezitými parametry, které je treba analyzovat, jsou rovnez mnozství látky, aktuální klimatické, hydrologické, sezónní podmínky a zranitelnost slozek zivotního prostredí.

Pro analýzu rizik havárie s úcastí nebezpecné látky na ZP byla navrzena metodika pro stanovení dopadu havárií na zivotní prostredí nazývaná pracovne „H&V index“ (Hazard & Vulnerability Index).

Pro zjistení a sestavení indexu byla vybrána následující kritéria:

Multikriteriální hodnocení

V úvahu jsou brány ruzné vlastnosti látek a ruzné slozky ZP, napr. povrchová voda, podzemní voda, puda, zivé organismy

Dosazitelnost dat

Hodnocené vlastnosti musí být pokud mozno lehce dosazitelné, napríklad z bezpecnostních listu, informací o ZP dostupných na úradech atd. Z tohoto duvodu byly voleny napr. R a S vety, vodohospodárské mapy, BPEJ atd.

Vyuzití existujících metod analýzy rizik

Tam, kde to bylo mozné, byly adaptovány jiz existující a pouzívané metody jako IAEA TECDOC 727, Dow indexy atd.

Jednoduchost výstupu

Výstup by nemel být slozitý, avsak mel by pritom reflektovat komplexní pohled na jednotlivé hodnocené slozky. Z tohoto duvodu  byla celá metoda navrzena jako indexová, pricemz výsledný index vzniká kombinací dílcích indexu, zahrnujících jednotlivé slozky a vlastnosti.

Metodika navazuje na detailní hodnocení rizik (viz obr. c. 2). Vyuzívá v detailním hodnocení rizik urcené scénáre, pravdepodobnosti a mnozství uniklé látky. Neexistuje-li detailní analýza rizik, predpokládáme  pri provádení analýzy únik celkového mnozství látky v zarízení. Vlastní analýza mozných dopadu havárií s úcastní nebezpecné látky na zivotní prostredí probíhá ve trech základních krocích:

• posouzení nebezpecnosti látky;
• posouzení zranitelnosti zivotního prostredí;
• stanovení závaznosti havárie.

Prvním krokem je posouzení (eko)toxických a fyzikálne-chemických vlastností látky z hlediska jejich úcinku na jednotlivé slozky prostredí. Výsledkem je index nebezpecí ekotoxicity látky pro biotickou slozku prostredí, index nebezpecí ekotoxicity látky pro pudní prostredí, index nebezpecí ekotoxicity pro vodní prostredí a index nebezpecí horlavosti látky s dopadem na biotickou slozku prostredí.

V prípade, ze látka vykazuje nebezpecnost pro nekterou ze slozek ZP, je dále analyzována zranitelnost zivotního prostredí. V této cásti jsou samostatne posuzovány slozky prostredí:

• povrchové vody (zejména jejich vodohospodárský význam);
• podzemní vody (propustnost hydrogeologického prostredí, charakteristika horninového kolektoru, vodohospodárský význam kolektoru apod.);
• pudní prostredí (pudní druh a pudní typ);
• biotické slozky prostredí (prítomnost cenných biotopu, lesních porostu, zemedelské pudy apod.).

Výsledkem této cásti je stanovení indexu zranitelnosti povrchových vod, indexu zranitelnosti podzemních vod, indexu zranitelnosti pudního prostredí a indexu zranitelnosti biotické slozky prostredí.

Obrázek c. 2: Hodnocení dopadu havárií na ZP v návaznosti na analýzu rizik

Pred stanovením závaznosti havárie je provedena syntéza indexu (viz obr. c. 3). Syntézou indexu nebezpecnosti a zranitelnosti a v kombinaci s mnozstvím uniklé látky je stanovena závaznost havárie ve stupnici A – E. Výsledná závaznost havárie je pak hodnocena stejne, jako nejvyssí kategorie závaznosti jednotlivých slozek ZP. Tuto vypoctenou závaznost lze vynést do matice závaznost a pravdepodobnost a urcit prijatelnost rizika dopadu havárie na zivotní prostredí.

 Obrázek c. 3: Prubeh hodnocení dopadu havárií na ZP

V soucasné dobe je popisovaná metodika pripomínkována odborníky. Plný text metodiky pro analýzu dopadu havárií s úcastí nebezpecné látky na zivotní prostredí je ve formátu PDF dostupný na www stránkách VSB – Technické univerzity v Ostrave viz H&V Index.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM