Zivotní prostredí

Dopady havárií na zivotní prostredí

06.04.2007 | ZDROJ: 112 | AUTOR: Procházková Dana

Poznatky, které vyplynuly z prednásek a diskuzí na konference „Environmentálné aspekty poziarov a havárií“.

KLÍCOVÁ SLOVA: konference, zivotní prostredí, pozáry, havárie, nebezpecné látky

Dne 19. ledna 2007 se v Trnave uskutecnila konference „Environmentálné aspekty poziarov a havárií“. Jejím poradatelem byla materiálovotechnologická fakulta v Trnave, která je soucástí Slovenské technické univerzity v Bratislave. Konference se zúcastnilo 120 odborníku a studentu a bylo predneseno 24 referátu.

Z prednesených prednásek a diskuzí vyplynuly tyto poznatky:

1. Byla zduraznena potreba prosazení integrální bezpecnosti zalozené na verifikovaných metodách hodnocení ohrození od vsech mozných pohrom a z nich plynoucích rizik, která zvazují existující zranitelnosti prostredí i zdroje mozných domino efektu.

2. Pri hodnocení dopadu dopravy ci havárií na zivotní prostredí se stále více doporucuje pouzívat multikriteriální postupy zalozené na vytvorení rozhodovací matice s kategoriemi 0 – 5 a s následnou interpretací, která se pouzívá u dalsích typu matic rizika. Pri razení do kategorií se v oblasti dopravy napr. pouzívají indexové metody.

3. V oblasti hodnocení závazných havárií s prítomností nebezpecných látek v prumyslu je dnes v EU dalsí softwarový nástroj, který se oznacuje MORT (Management Oversight and Risk Tree). Je zalozen na stromu událostí, který je zpracován komplexne pro danou technologii skupinou specialistu. Poté se pouzívá pri kazdé následné kontrole rizik spojených s technologií s cílem odhalit místa, v nichz je v dobe kontroly riziko vyssí nez prijatelné, aby nápravná opatrení, mající za cíl zajistit prijatelnou bezpecnost, mohla být provedena adresne a cílene.

4. Ve Slovenské republice v soucasnosti vydaly v oblasti protipozární ochrany lesa ruzné kompetentní orgány (Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zivotního prostredí a Ministerstvo hospodárství) tri predpisy, které jsou ve vzájemném vecném rozporu, a tudíz správce/vlastník lesa, který pecuje o ochranu a rozvoj lesa, je nemuze najednou naplnit. Z toho vyplývá obecné poucení, ze rozvoj území znacne poskozují právní predpisy, které jsou rozporné a nesmerují k jednomu verejne prospesnému cíli.

5. Prostredky na hasení pozáru, a to penidla a jiné prostredky pro ruzné typy pozáru, se stále vyvíjejí. Krome nich se vyvíjejí i dalsí prostredky potrebné pro likvidacní práce jako jsou sorbenty a norné steny. Lez ríci, ze problému v predmetné oblasti spíse pribývá, protoze dnes se u pouzívaných prostredku resí nejen otázka spolehlivého a vcasného uhasení pozáru, ale i problémy jejich dopadu na zivotní prostredí a pres slozitou sít vazeb následne i na zdraví cloveka. Velká pozornost se v tomto ohledu venuje péci o vodní zdroje.

6. Prestoze problematika pozární bezpecnosti v prumyslu je v CR a SR tradicne na dobré úrovni, problémy jsou stále, napr. v prumyslu je stále vetsí poptávka po kabelech odolných vuci horení.

7. Doprava a prumysl mají velmi ruznorodé dopady na zivotní prostredí. napr. doprava vytvárí krome emisí významné záteze zivotního prostredí v oblasti odpadu, protoze autovraky obsahují velké mnozství nebezpecného odpadu.

8. Je vseobecne známo, ze statická elektrina zpusobuje nezádoucí jevy v mnoha prumyslových odvetvích, a to od soku, sekundárních zranení lidí az po pozáry a exploze ve výbusném prostredí. Existují prípady, kdy statická elektrina zpusobila také výbuchy a pozáry letadel pri tankování paliva, napr. v Miami na Floride v roce 1994 a v Belehrade v roce 2000.

9. Bezpecnost prepravy v tunelech je komplexní problém, protoze se jedná o systém, který zahrnuje stavbu, její technologické zarízení i dynamické procesy vyvolané prepravou a okolními podmínkami. Samotné technologické zarízení tunelu tvorí nekolik systému, a to systém rozvodu elektriny, vetrací systém, dopravní systém, protipozární systém, bezpecnostní systém a monitorovací systém. Tyto dílcí systémy pracují v rezimu normálního provozu, nouzového (havarijního) provozu a v rezimu prechodovém pri údrzbe, opravách a cistení. To pri srovnání se soucasnými znalostmi znamená, ze v bezpecnostní dokumentaci tunelu chybí rezim dílcích systému kritických podmínek a ze nejsou reseny vnitrní souvislosti vyvolané vzájemnou závislostí výse vyjmenovaných dílcích systému.

10. Ve dnech 11. az 14. prosince 2005 doslo ve skladovacím areálu Buncefield u mesta Hemel Hempsteade nedaleko Londýna k pravdepodobne nejrozsáhlejsí prumyslové havárii v Evrope i ve svete. Pri precerpávání paliva (benzinu) z cisteren do skladovacích nádrzí doslo k sérii výbuchu a k následným pozárum, které úplne znicily 21 z 26 nádrzí na palivo. To znamená, ze jen pet jich bylo hasici zachráneno. Bylo zraneno 40 lidí, protoze k prvnímu výbuchu doslo v nedeli ráno, kdy byla pracoviste liduprázdná. Vsechny stavební objekty v okruhu dvou kilometru byly zniceny nebo velmi poskozeny výbuchem a pozárem, tj. byla zasazena i obytná zóna, ze které bylo evakuováno pres 3000 lidí. Vysetrování prícin havárie ukázalo, ze k havárii doslo v dusledku selhání technického zarízení nádrze, tj. neuzavrel se prívodní ventil, kdyz palivo v nádrzi dosáhlo vyznaceného objemu. Tím doslo k preplnení nádrze a palivo zacalo vytékat z nádrze vetracími otvory ve strese. Pretékající palivo se nejen hromadilo v príslusné nádrzi oklopující skladovací nádrz, ale v dusledku vetru a specifických teplotních podmínek v ovzdusí vytvorilo mrak o tloustce priblizne jeden metr, který se postupem casu dle záznamu prumyslových kamer síril vsemi smery a po dosazení kritických hodnot ve smesi doslo k explozím a následným pozárum. Doposud nebyly uzavreny vsechny studie, které ocenují dopady na zivotní prostredí bezprostrední i casove zpozdené, napr. znecistení zdroju podzemní vody pro Londýn, které se nacházejí práve v postizené oblasti (zdrojem znecistení jsou jak uniklé ropné produkty, tak produkty horení i produkty vzniklé pri hasení). Vysetrování ukázala, ze výpocty v bezpecnostní dokumentaci neuvazovaly zranitelnost okolí, tj. vítr a teplotní podmínky pri pretecení nádrze, tj. ze nebyly zvázeny vsechny príciny mozné závazné havárie. Poucení potvrzuje, ze v bezpecnostních analýzách je nutné brát v úvahu ohrození ze strany vsech zivelních a jiných pohrom, které mohou mít dopady v daném míste (tj. prístup all hazard approach), a také vsechny místní zranitelnosti zpusobené místní stavbou podlozí, vlastnostmi objektu a jeho technologického zarízení, meteorologickými podmínkami i nekvalifikovanou lidskou obsluhou.

ZDROJ:
Procházková, Dana. Dopady havárií na zivotní prostredí. 112, c. 3, 2007, s. 27.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM