Zivotní prostredí

Kdo (za)platí ekologické skody?

23.03.2010 | ZDROJ: Enviweb.cz | AUTOR: Salandová Renata

V souvislosti se zvysujícím se spolecenským povedomím o ochrane zivotního prostredí a vzhledem k menící se legislative si firmy postupne zacínají uvedomovat svoji odpovednost za ekologické skody a mozné financní dopady v podobe nákladu na sanaci techto skod.

KLÍCOVÁ SLOVA: havárie, pojistení

V dobe nedávné, kdy se ochrana zivotního prostredí rídila zejména Zákonem c. 17/1992 Sb., o zivotním prostredí byly náklady na sanaci ekologických skod vetsinou placeny státem, tedy danovými poplatníky. Nebylo témer mozné penalizovat skodu na slozkách zivotního prostredí, které nebyly predmetem vlastnictví (obcanskoprávní pojetí). S implementací Zákona c. 167/2008 Sb. o predcházení ekologické újme a o její náprave, postaveného na 3 základních pilírích - principu prevence, principu "znecistovatel platí" a principu naturální restituce, je vsak ve vztahu ke skodám na zivotním prostredí nove umozneno i verejnoprávní pojetí odpovednosti a s ním akcentována individuální odpovednost znecistovatele (tj. provozovatele, který svou cinností skodu zpusobí ) za zpusobené skody/újmy na zivotním prostredí

Pro mnoho firem jsou pojmy prevence a likvidace ekologických skod cizí a tezko vycíslitelné. Proto se podívejme na nekolik environmentálních skod, které se v posledních letech staly v Ceské republice.

• Nejhorsími skodami na zivotním prostredí jsou bezesporu cerné skládky. Napríklad náklady na odstranení ocelových lahví s válecným plynem fosgenem a kyanovodíkem v Libcanech a Chvaleticích na Královéhradecku se vysplhaly na 30 milionu Kc. Policie obvinila 4 muze propojené se spolecností SNOG HK z prechovávání nebezpecných látek. Ceská inspekce zivotního prostredí ulozila firme SNOG HK pokutu 10 milionu korun za skladování jedovatých chemikálií, avsak firma behem téhoz roku skoncila v konkurzu.
• Dalsím príkladem je znecistení reky Labe únikem jedovatých kyanidu z Lucebních závodu Draslovka a.s. Kolín na zacátku roku 2006. Znecistení kyanidy bylo znatelné na úseku Kolín-Melník, celkem uhynulo 39 tun ryb a byl výrazne narusen vodní ekosystém. Spolecnost se k odpovednosti za havárii prihlásila az po nekolika dnech na základe setrení CIZP. CIZP ulozila pokutu v celkové hodnote 2 miliony Kc.
• Dalsím prípadem je nedávné znecistení reky Bíliny smesí benzínu po úniku z chemického závodu Petrochemie spolecnosti Unipetrol RPA. CIZP zahájila správní rízení, firme hrozí az nekolikamilionová pokuta.
• Za povsimnutí stojí problém nekontrolované skládky nebezpecných odpadu Pozdátky na Trebícsku. Nevhodným zpusobem ulozených 10 000 tun zelené skalice s obsahem kyseliny sírové prosáklo do podzemní i povrchové vody. K této havárii doslo v roce 1996, avsak az v breznu 2009 zacaly sanacní práce v dostatecné kvalite. Odhad nákladu na sanacní práce byl 250 milionu Kc.

Pokud by se ve výse uvedených prípadech postupovalo dle nového Zákona o predcházení ekologické újmy, byl by dle kritérií uvedených v zákone znecistovatel/provozovatel povinen podílet se na náhrade nákladu na preventivní a nápravná opatrení. Protoze vsak zákon nabyl úcinnosti az v roce 2008 budou náklady na sanaci skod nejspíse opet z prevázné cásti hrazeny ze státního rozpoctu.

V §14 nový Zákon ukládá provozovatelum povinnost financního zajistení; presto, ze úcinnost tohoto paragrafu je odlozena k 1.1.2013 je nutno podotknout, ze zákon jako celek jiz nabyl úcinnosti a tedy jiz déle nez rok ciní provozovatele za prípadnou ekologickou skodu/újmu odpovedným. Provozovatel si zpusob financního zajistení muze vybrat dle svého uvázení; vhodnou volbou je pojistení. Bez tohoto financního zajistení nebude v budoucnu mozné zahájit definované cinnosti uvedené v príloze c. 1 k Zákonu.

Zdroj: Salandová, Renata. Kdo (za)platí ekologické skody? In Enviweb.cz [online]. Brno: Enviweb, 2010 [cit. 01-03-2010]. Dostupný z WWW: <http://www.enviweb.cz/clanek/havarie/80823/kdo-za-plati-ekologicke-skody>.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM