Je mozné se tam setkat také s vysokými poplatky za skládkování a spalování odpadu, platbou domácností podle mnozství produkovaného odpadu nebo financní podporou pro obce na aktivity ke snizování vzniku odpadu.

Na vlámský systém nakládání s domovními odpady, kterým se zrejme inspirovalo i Ministerstvo zivotního prostredí CR pri tvorbe svého návrhu nového zákona o odpadech, se podívejme podrobneji. Vlámská vláda v 80. letech minulého století prenesla kompetence v nakládání s odpady a zlepsování pud na Verejnou agenturu odpadového hospodárství Vlámska (OVAM). Základem její komplexní a systematické odpadové politiky se staly predevsím petileté plány odpadového hospodárství pro jednotlivé odpadové toky, tj. zvlást i pro domovní odpady. Do jejich tvorby a realizace OVAM zapojuje jak obce a odpadové spolecnosti, tak prumyslovou sféru. Propojení kompetencí pro nakládání s odpady a péce o pudu v regionu pod jedinou instituci pak logicky uzavírá kolobeh napríklad mezi produkcí kompostu a jeho aplikací na pudy.

Pilíre odpadové politiky

Zástupce agentury OVAM John Wante je shrnuje do nekolika bodu: Základem je systematická práce na vsech stupních odpadové hierarchie najednou, separace odpadu na úrovni domácností a zmena prístupu obcanu k odpadu. Dále je to omezení kapacity pro nakládání se zbytkovým odpadem na minimum a postupne úplný zákaz skládkování. Pomocí tzv. chytrých daní zavedených pro spalování (i s energetickým vyuzitím) a skládkování domovních odpadu se ekonomicky zatraktivní systémy oddeleného sberu. V soucasnosti se skládkovací dan pohybuje okolo 80 eur za tunu, skládkování jedné tuny prijde pak na 150 eur. Spalování je zdaneno 7 eury za tunu a cena je kolem 110 eur za tunu. Príjmy z techto daní se vyuzívají pro podporu environmentální politiky, plynou zpet i do nakládání s odpady. Napríklad prostrednictvím programu spolupráce OVAM mohou obce získat prostredky na predcházení vzniku odpadu.

Výsledkem je, ze skládkování domovních odpadu pokleslo na 1,2 % proti 50 % v 90. letech minulého století. Zatímco úroven spalování zustala za posledních patnáct let stejná, výrazne se zvedla procenta recyklace a domácího kompostování. V roce 2007 bylo ve Vlámsku prostrednictvím systému oddeleného sberu sbíráno 70 % domovních odpadu. Za nejvetsí výzvu do budoucna povazuje John Wante prevenci, která by snízila produkci domovních odpadu - dnes dosahuje 560 kg na obyvatele. Z tohoto mnozství pripadá na obyvatele 156 kg zbytkového - smesného domovního odpadu.

Predcházení vzniku odpadu

Nejúcinnejsím zpusobem predcházení vzniku odpadu je domácí kompostování, které se ve Vlámsku systematicky podporuje od roku 1997. V soucasnosti tam samostatne kompostuje okolo 25 % domácností. Podle OVAM je pri tom dulezité neustále komunikovat s obcany, a také vzdelávání. V "tréninku" kompostování hrají klícovou roli tzv. mistri kompostári - vyskolení dobrovolníci, kterí lidem vysvetlují jeho výhody, poskytnou radu a praktickou ukázku prímo na zahrade nebo kompostárne.

Jedním z cílu prevence je rovnez rozsírení nabídky ekologicky setrných výrobku a jejich vetsí preference spotrebiteli. Agentura spolupracuje jak s obcany prostrednictvím informacních aktivit, tak s distribucním sektorem. Nakupováním ekologicky setrných výrobku a verejnými zakázkami se snazí jít príkladem i vlámské instituce.

Platím tolik, kolik vyhazuji

Zvýsenou míru recyklace si zamestnanci OVAM jednoznacne spojují se zavedením prímých plateb za zbytkový domovní odpad. Tím se podporuje princip "producent platí". K tomuto opatrení pristoupila priblizne tretina vlámských obcí, pricemz systémy svozu i výse zpoplatnení se mohou lisit. Nejcasteji se vyuzívá pytlový sber zbytkových odpadu se svozem dum od domu. Pytel na smesný odpad (60 l) si lidé kupují a zaplatí za nej az 2,50 eura. Zpoplatnuje se i odvoz nekterých vytrídených surovin a bioodpadu, ale mnohem mensí cástkou. V nekterých obcích je zavedena platba za smesný odpad podle hmotnosti ci objemu vlastního kontejneru, který je ocipován. Srovnání úcinnosti jednotlivých zpusobu (pruzkum se uskutecnil v roce 2005) ukázalo, ze lidé odevzdávali nejméne zbytkového odpadu pri nejvyssí platbe za pytel. Jeste o neco lepsího výsledku se dosahovalo pri vázení kontejneru.

Nelegální zpusob zbavování se odpadu se vyskytuje i v Belgii. Vetsinou jde o materiály, které mají lidé moznost odevzdávat zdarma, proto není tento problém spojován se zavedením plateb za zbytkový odpad.

Ani oddelený sber bioodpadu nefunguje v celém regionu stejne. Minimálne na úrovni sberných dvoru je vsak dostupný kazdému. Mnozství vyseparované v roce 2005 predstavovalo 25 % z celkové produkce domovních odpadu.

Ve sberných dvorech muze obcan odevzdat az 40 druhu odpadu. Rocne se tímto zpusobem vysbírá 50 % domovních odpadu. Trídí se vse, na co si OVAM dokázal nasmlouvat odberatele - od matrací po korkové zátky, CD ROM, zárivky, az po plastové kvetináce. Na sberném dvore si zájemci mohou koupit i kompostér nebo hotový kompost, kterého se v roce 2005 takto prodalo 70 tisíc tun.

Zdroj: Belgický recept na vysokou míru recyklace. EnviWeb.cz [online], 2009 [cit. 18-06-2009]. Dostupný z http://www.enviweb.cz/?env=odpady_archiv_hghji/Belgicky_recept_na_vysokou_miru_recyklace.html

TISKNOUT | POSLAT MAILEM

TAKÉ SI MUZETE PRECÍST

Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i. - provozovatel portálu

Kontakty na redakci BOZPinfo.cz | Informace o portálu BOZPinfo.cz | Právní výhrada portálu BOZPinfo.cz
RSS kanál | Mapa webu