Zivotní prostredí

Revize programu EMAS

01.09.2006 | ZDROJ: Environmentální aspekty podnikání | AUTOR: Ruzicka Pavel

Následne po prepracování Narízení Evropského parlamentu a Rady (ES) c. 761/2001 probíhají diskuse nad podobou pripravované „velké“ revize programu EMAS. Prijetí nového evropského narízení pod oznacením EMAS III se ocekává v prubehu roku 2007.

KLÍCOVÁ SLOVA: eu, normy, programy, prostredí zivotní

V roce 2004 doslo k novelizaci normy ISO 14001, která byla do ceské normalizacní soustavy prevzata jako CSN EN ISO 14001:2005. Vzhledem k faktu, ze základem systému EMAS je environmentální manazerský systém podle ISO 14001, doslo k prepracování príslusného textu Narízení c. 761/2001. Zároven probíhá diskuse nad podobou pripravované „velké“ revize Programu EMAS, která by mela být prijata v roce 2007 jako EMAS III. 

V prubehu roku 2007 muzeme ocekávat prijetí nového evropského narízení o programu EMAS – pracovne EMAS III. Práce na revizi byly zahájeny v minulém roce, nekterá potrebná rozhodnutí jiz byla prijata, o jiných se diskutuje.

Revize vychází ze dvou základních pozadavku:

1. V prosinci roku 2004 byla vydána nová verze normy ISO 14001 pro systémy environmentálního rízení. Vzhledem k faktu, ze pozadavky normy tvorí základ systému environmentálního rízení podle EMAS, bylo nutné pristoupit k aktualizaci narízení c. 761/2001. („malá“ revize)
2. Clánek 15 narízení c. 761/2001 ukládá Evropské komisi zahájit revizi celého systému nejpozdeji pet let po nabytí úcinnosti narízení. („velká“ revize)

ISO 14001:2004 a „malá“ revize

Jak jiz bylo uvedeno, vydala Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) v prosinci 2004 aktualizovanou normu ISO 14001, kterou CR prijala jako CSN EN ISO 14001 v cervnu 2005.

Vzhledem k faktu, ze pozadavky normy ISO 14001 tvorí základ systému environmentálního rízení podle EMAS, rozhodla se Evropská komise pristoupit k úprave prílohy I narízení c. 761/2001. K tomu doslo vydáním „zmenového“ narízení c. 196/2006 letos v únoru. Puvodní text prílohy byl nahrazen textem cásti 4 normy ISO 14001.

Organizace vedené v registru EMAS v dobe vstupu tohoto narízení v platnost v registru zustávají, splnení aktualizovaných pozadavku u nich bude zkontrolováno v prubehu následujícího overování. Pokud by k nemu melo dojít dríve nez za pul roku, muze být datum overování o sest mesícu prodlouzeno. (U organizací, které mají zaveden EMAS i ISO 14001, lze splnení nových pozadavku ocekávat do 15. 5. 2006, kdy vyprsí prechodné období stanovené normou ISO 14001.)

Clánek 17 narízení zároven zarucuje, ze veskeré akreditace environmentálních overovatelu zustanou i nadále v platnosti. Akreditacní orgány vsak musí v rámci svých akreditacních a dozorových postupu zabezpecit, aby overovatelé byli schopní provádet validaci podle upraveného EMAS.

„Velká“ revize – EMAS III

Pokud jde o „velkou“ revizi EMAS, tj. o revizi podle clánku 15 narízení, ta bude vycházet ze dvou základních zdroju: studie, jez si nechala Evropská komise zpracovat, a variantních scénáru, které vypracovala sama Komise.

Scénáre Evropské komise

S prvními hrubými návrhy na dalsí rozvoj programu EMAS a jeho budoucí podobu prisla samotná Evropská komise, kdyz v cervnu 2005 prezentovala nekolik mozných scénáru revize EMAS:

• EMAS jako nástroj CSR: EMAS by nebyl nástrojem environmentálního rízení (neobsahoval by pozadavky EMS), nýbrz nástrojem pro spolecenskou odpovednost organizací (CSR – Corporate Social Responsibility). Soustredil by se nejen na environmentální otázky, ale také na otázky sociálního charakteru. CSR vsak zatím není ve svete prílis vyuzívána, podniky z ní praktikují zatím pouze reporting. Navíc jde o nárocný nástroj, který by v soucasné chvíli tezko vyhovoval potrebám a moznostem SMEs.
• EMAS jako nástroj reportingu: EMAS by nebyl nástrojem environmentálního rízení (neobsahoval by pozadavky EMS), nýbrz nástrojem pro environmentální reporting. Environmentální prohlásení by pak mohlo nahrazovat ostatní zprávy a pozadavky na reporting, vyzadované ruznými predpisy a organizacemi. Hrozí zde vsak konkurence s jiz existujícími nástroji environmentálního reportingu (napr. GRI – Global Reporting Initiative).
• Provázání EMS a environmentálního znacení: Základem EMAS by zustal systém environmentálního rízení (ISO 14001), více nez doposud by se EMAS soustredil na výrobky a související procesy. Doslo by tak k vetsímu provázání s environmentálním znacením (at uz typem I – ekoznacením, nebo typem III – EPD). Problém vsak muze spocívat v konkurenci ke stávajícímu systému ekoznacení. Resením by mohla být integrace obou nástroju do jednoho spolecného.
• Zjednodusení stávajícího systému: Základem EMAS by zustal systém environmentálního rízení, avsak nikoliv podle ISO 14001 (EMAS by obsahoval vlastní, zjednodusený EMS). Ostatní pozadavky by se prílis nelisily od soucasného stavu, spíse by doslo k jejich jasnejsí specifikaci (napr. standardizované environmentální prohlásení). Takový systém by mohl více prilákat SMEs, pravdepodobne by ale doslo k odlivu velkých firem, pro které by nebyl EMAS dostatecným.

Studie univerzity Bocconi

Cílem studie, kterou pro Evropskou komisi zpracovala milánská univerzita Bocconi, bylo kritickým zpusobem zhodnotit stávající stav ve fungování dvou dobrovolných nástroju – EMAS a ekoznacení (The Flower), identifikovat problémy a prekázky jejich vetsího rozsirování a navrhnout potrebné zmeny pro zlepsení stávajícího stavu.

Ke získání vstupních údaju pro zhodnocení vyuzili resitelé jednak analýzu existující literatury a jednak dotazníkové setrení zamerené na ruzné skupiny. V rámci EMAS to byly predevsím certifikované a necertifikované firmy, státní úrady, místní samosprávné úrady, environmentální overovatelé a neziskové organizace. Celkem bylo osloveno 199 respondentu, z toho 77 registrovaných organizací (u sedmi se jednalo o místní úrady), 38 nezaregistrovaných podniku (sedm z nich dríve melo EMAS zavedeno) a 84 ostatních zainteresovaných subjektu (odpovedné orgány, overovatelé, neziskové organizace, apod.).

Analýza literatury ukázala, ze doposud neexistuje mnoho studií, které by se zabývaly porovnáním ruzných úrovní environmentálního rízení ve vztahu k environmentální výkonnosti pod- niku a dalsím prínosum. Nekolik málo studií tohoto charakteru vsak existuje a shodují se na vyssím príspevku EMAS k environmentální výkonnosti, zejména pokud jde o soulad s legislativou. Jedna nemecká studie také vyzdvihuje príspevek EMAS k inovacím (technologie, výrobky).

Z uskutecnených rozhovoru vyplývá, ze je velmi tezké zjistit príspevek EMAS ke zlepsení environmentální výkonnosti v kontextu príspevku dalsích nástroju vyuzívaných v organizaci. 68 % registrovaných organizací verí, ze EMAS ke zlepsování environmentální výkonnosti prispívá, za významnejsí faktory vsak povazují regulaci (predpisy) a technologický pokrok. 94 % organizací uvedlo zlepsování environmentální výkonnosti v posledních letech, EMAS k nemu – podle jejich názoru – prispívá v 89 %.

Ocenovány jsou také neprímé efekty EMAS, napr. jeho vyuzívání jako srovnávací základny pro dalsí prístupy a subjekty (best practice, benchmarking), moznost ovlivnení dodavatelsko-odberatelského retezce, vliv na environmentální profil výrobku ve vsech fázích zivotního cyklu nebo zjednodusení aplikace environmentálních predpisu a dalsích pozadavku. Pozitivne jsou hodnoceny i prínosy pro podniky, které se úcastnily projektu na zavádení EMAS, ale systém nakonec neimplementovaly, nebo které z EMAS odesly, ale nadále udrzují urcité postupy a prvky EMS.

Pri hodnocení motivacních prvku a prekázek zavádení EMAS byl zaznamenán významný posun – jinak organizace hodnotí motivaci a prekázky vnímané v dobe zavádení a jinak v soucasné dobe pri rozhodování o dalsím setrvání v EMAS. Tyto „nové“ motivacní prvky a prekázky se promítají také do rozhodování organizací, které v soucasné dobe o zavedení EMAS uvazují.

Za nejvýznamnejsí motivacní faktory byly puvodne oznaceny lepsí rízení a zabezpecení souladu s environmentální legislativou, zkvalitnení v oblasti rízení rizik a prevence mimorádných událostí – tedy duvody nesouvisející prímo s konkurenceschopností organizace. V soucasné dobe je naopak na prvním míste práve faktor zvýsení konkurenceschopnosti, a to spolecne se snahou zlepsit vztahy se zainteresovanými stranami.

Mezi hlavními prekázkami zavedení EMAS uvedly registrované organizace náklady na implementaci (predevsím malé a strední podniky), nedostatek lidských zdroju a problémy s motivací zamestnancu. Nicméne zádná z techto prekázek nebyla oznacena za významnou. V soucasnosti vnímají podniky jako významné prekázky predevsím nedostatecné ohodnocení ze strany zainteresovaných stran (státu, verejnosti, obchodních partneru – trhu) a související nedostatek externích pobídek (nejen financního charakteru). Jako nevýhoda EMAS je téz zminována jeho omezená teritoriální pusobnost (Evropa) ve srovnání s mezinárodní platností certifikátu ISO 14001. Za prekázku není povazováno porozumení pozadavkum EMAS ani jejich praktické zavedení.

Nejvýznamnejsí prínosy zavedeného EMAS vidí organizace v lepsím povedomí, moznostech plánování a dosazení shody s legislativními pozadavky. Ocenovány jsou také prínosy v organizacní oblasti (pravomoci, odpovednost, práce s lidmi) a snízení nákladu (úspory). Samostatne byly hodnoceny výhody vzhledem ke konkurenceschopnosti, kde 84 % registrovaných organizací ocenuje zlepsení image a 62 % souhlasí s tvrzením, ze EMAS je pro konkurenceschopnost uzitecným a efektivním nástrojem. Stejne vsak smýslí pouhých 32 % podniku, které EMAS zaveden nemají, coz predstavuje velký problém pro rozsirování poctu úcastníku programu. Vetsina registrovaných organizací (60 %) je presvedcena, ze financní prostredky investované do EMAS se podniku vrátily (vrací).

Dalsí cást výzkumu se týkala integrace EMAS s ostatními existujícími politikami a nástroji, zejména v oblasti výrobku. 72 % registrovaných organizací uvádí, ze EMAS ovlivnuje environmentální profil jejich výrobku, a to nejen ve výrobní fázi zivotního cyklu. Synergii mezi EMAS a ekoznacením (The Flower) vidí 46 % respondentu, 52 % podniku s EMAS ci ekoznackou se domnívá, ze EMAS by se mel stát povinným pozadavkem pro získání ekoznacky. Respondenti vidí také významný vztah mezi obema programy a environmentálním znacením (prohlásením) typu III (EPD). Z „nevýrobkových“ politik byly mozné synergie nejcasteji zminovány v oblastech IPPC, obchodování s emisemi, smernicí Seveso, smernicí na ekodesign energetických spotrebicu a cástecne také v prípade REACH. Respondenti také vidí prílezitosti v propojení EMAS s problematikou BOZP (62 %), sociálními aspekty ci CSR (50 %).

Záverecný blok dotazníku se zameril na pobídky a podpory poskytované podnikum. Ty nejcasteji pozadují financní pobídky (nikoliv ve forme podpor na zavedení EMAS, ale spíse následných opatrení – napr. snízení daní) a úlevy ze strany regulátoru (napr. vyuzití environmentálního prohlásení místo dalsích zpráv a hlásení, méne casté kontroly, zjednodusení povolovacích rízení a procesu, apod.). Verejné instituce by také mely venovat více prostoru informacním a propagacním kampaním zamereným na EMAS a zahrnout jej do kritérií verejných zakázek (green public procurement). 74 % podniku, které EMAS zaveden nemají, pozaduje mezinárodní platnost systému (resp. overeného prohlásení). Nizsí poptávka (24 %) je po prímých financních podporách a technické asistenci (napr. manuály). Výjimku v tomto smeru tvorí malé a strední podniky a verejné instituce.

Výsledky studie poskytují jeste nekolik dalsích zajímavých postrehu a informací. Jedná se napr. o následující:

• Je velice tezké najít pro rozhovor podnik, který by o EMAS vubec nevedel.
• 83 % organizací, které jsou registrovány v EMAS, mají zároven certifikaci podle ISO 14001. Rozdíly v prínosech prílis nevnímají, ale vidí, ze EMAS jim neco navíc prinést muze (napr. úlevy ze strany regulátoru, green public procurement, vztahy s místními úrad, apod.). V soucasnosti vsak nejsou tyto potenciální prínosy naplnovány.
• Mnohé organizace se obávají reakce úradu, a proto svou registraci v EMAS prílis nepropagují, environmentální prohlásení aktivne nerozesílají.
• Organizace by rády pouzívaly logo EMAS na výrobcích.
• Studie se speciálne venuje sektoru turistického ruchu, kde mohou nastat problémy – spolecnost muze zvolit bud EMAS, nebo ekocertifikaci (= konkurence). Podniky s EMAS si myslí, ze rozsirování ekoznacení do sektoru sluzeb je zbytecné.
• V odpovedích existují rozdíly mezi starými a novými clenskými státy EU, zejména pokud jde o motivaci a prekázky zavedení EMAS. Více informací k tomu bude uvedeno v záverecné zpráve, nebudou vsak kvantifikovány.

Scénáre budoucího rozvoje EMAS

Zpracovatelé studie zároven prezentovali své návrhy mozností a scénáru budoucího rozvoje EMAS, vytvorené na základe získaných výsledku. Bylo predlozeno celkem 17 mozností, které zahrnují jak scénáre dalsího rozvoje (1-14), tak scénáre zrusení EMAS (15 a 16) ci jeho ponechání ve stávajícím stavu (17). Nekteré scénáre se vzájemne doplnují (jdou kombinovat), jiné mírí spíse proti sobe. V nekolika prípadech (napr. varianty 10 ci 12) by se jednalo spíse o dobrovolné rozsírení podnikového systému pro organizace, které by o to mely zájem (není to zamýsleno jako povinný prvek EMAS).

1. Financní a trzní podpory – EMAS jako preferencní podmínka pro prístup ke zdrojum financování (fondum), green public procurement, snízení daní (zejména dane z príjmu).
2. Marketing a propagace – intenzivnejsí marketing a propagace ze strany státu (stanovit propagaci clenským státum jako povinnost), vetsí moznosti pro vyuzívání loga EMAS.
3. EMAS jako nástroj reportingu  a) moznost sirsího a flexibilnejsího vyuzití environmentálního prohlásení (napr. vyuzití prohlásení místo jiných zpráv a hlásení, pokud splní predem stanovené pozadavky na obsah a indikátory), vetsí duraz na vyuzívání environmentálních indikátoru. b) EMAS jako nástroj pouze pro reporting bez pozadavku na systém rízení (overoval by se pouze obsah prohlásení, nikoliv zpusob, jak se k uvádeným informacím doslo).
4. Kodex zásad (Code of principles) – nebyly by stanoveny presné pozadavky, pouze urcité zásady, jejichz konkrétní naplnování by podniky reportovaly príslusným subjektum.
5. Mezinárodní systém – umoznení registrace i organizacím z neclenských zemí EU, mezinárodní platnost overeného environmentálního prohlásení.
6. Integrace s dalsími politikami – EMAS bude zahrnut do dalsích politik a strategií EU (napr. IPPC, Seveso, atp.), environmentální prohlásení bude vyuzito jako jednotný nástroj reportingu (pri splnení pozadavku na obsah).
7. Standard excelence – registrace EMAS bude udelována na základe environmentální výkonnosti organizace (budou stanoveny klícové environmentální indikátory, ve kterých musí organizace dosáhnout urcité úrovne a zlepsovat se).
8. Povinný EMAS – stanovit EMAS jako povinný nástroj pro urcité skupiny organizací (napr. nejvetsí znecistovatele, municipality, velké akce [pr. sportovní], apod.), zahrnutí i dalsích aspektu (napr. BOZP).
9. Zamerení na malé a strední podniky – vypracovat manuály a jednoduché postupy pro SMEs, step-by-step postupy s mozností casove omezené registrace jednotlivých fází.
10. Zamerení na aspekty výrobku – provázání EMAS s ekoznacením a EPD, moznost overování EPD v rámci EMAS a pouzívání loga.
11. Skupinové zavádení EMAS (Cluster aproach, networking) – zjednodusení procesu zavádení EMAS pro malé a mikro organizace, vyuzití skupinového zavádení a registrace.
12. Integrace s CSR – integrace EMAS s CSR resp. rozsírení o kritéria udrzitelnosti, environmentální prohlásení jako zpráva o udrzitelnosti.
13. Zahrnutí financního sektoru – duraz na roli bank a pojistoven v celém systému (napr. nizsí úrokové sazby ci sazby pojistného v dusledku nizsího rizika).
14. EMAS pro verejné instituce a úrady – zamerení na verejné instituce a úrady, standardizovaný obsah (model) environmentálního prohlásení.
15. Rychlá smrt – zrusení EMAS a prechod na ISO 14001.
16. Pomalá smrt – odbourání veskerých podpor a zdroju poskytovaných v souvislosti s EMAS, nechat ho vlastnímu vývoji (ukáze se, zda je to zivotaschopný nástroj).
17. Zádné zmeny – zádné výrazné zmeny, pouze drobné úpravy a prizpusobení se nekterým zjistením vzeslým ze studie, predevsím zmeny institucionálního a organizacního charakteru.

V záverecné zpráve ke studii bude kazdá ze zmínených mozností podrobne vysvetlena, popsáno, jaké kroky by bylo potreba realizovat, jaké jsou klady a zápory daného scénáre a jaké jsou predpokládané dopady jeho realizace.

Následne budou identifikována nejvhodnejsí opatrení k realizaci, pricemz hlavními hodnotícími kritérii jsou vliv na environmentální Jako významná podpurná opatrení byly identifikovány scénáre marketing a propagace (2), mezinárodní systém (5), skupinové zavádení (11), zahrnutí financního sektoru (13) a integrace s CSR (12).

Jak bude vypadat EMAS III ?

V diskusi vedené k výsledkum studie a návrhum scénáru dalsího rozvoje EMAS na posledních dvou zasedáních Rídícího výboru EMAS se ukázala znacná názorová rozdílnost jednotlivých státu na budoucí podobu programu. Ani sama Evropská komise nenaznacila, zda se kloní spíse k úpravám stávajícího systému, ci k provedení výraznejsích zmen.

Mnohé státy nevidí problém malého rozsírení EMAS v jeho samotné podstate, nýbrz v nedostatecné odezve ze strany trhu a státu. Proti výraznejsím zmenám se staví také nekteré nové clenské zeme, kde bylo narízení c. 761/2001 implementováno teprve v nedávné dobe a kde by vetsí zmena znamenala podstatný zásah do cerstve vytvoreného systému. Vidí v této souvislosti i problémy pri „náboru“ podniku.

Vetsina clenu výboru nakonec vyjádrila podporu názoru, ze by se EMAS stal „modulárním systémem“ obsahujícím jednotlivé bloky (moduly), z nichz nekteré by byly povinné a nekteré volitelné (napr. CSR, otázky výrobku, apod.). Organizace by si pak mohla zvolit, zda chce nekteré z volitelných zálezitostí zahrnout do svého systému, ci nikoliv. Nehrozil by tak odliv malých a stredních podniku v dusledku prílisné nárocnosti EMAS, ani nezájem velkých firem z duvodu nedostatecnosti zahrnutých prvku a pozadavku.

Na základe výsledku studie, predlozených scénáru, diskuse a vlastních návrhu prezentovaných na minulém zasedání zpracuje Evropská komise materiál s návrhy na dalsí postup revize EMAS, který bude prezentován, diskutován a prubezne upravován v rámci následujících zasedání Rídícího výboru EMAS. Nové narízení o EMAS by melo být vydáno v roce 2007.

Príspevek zaznel na mezinárodní konferenci „Systém úcetnictví a reportingu udrzitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni“, která se konala ve dnech 22.-24. kvetna v Brne.

ZDROJ:
Ruzicka, Pavel. Revize programu EMAS. Environmentální aspekty podnikání, c. 2, 2006, s. 16 – 18.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM