Zivotní prostredí

I v malých sídlech lze docílit efektivnejsího zpetného odberu

20.03.2008 | ZDROJ: Moderní obec | AUTOR: Rysavý Ivan

Necekane dobré výsledky prinesl pilotní projekt na podporu zvýsení zpetného odberu vyrazených elektrozarízení ve vybraných deseti mensích stredoceských obcích.

KLÍCOVÁ SLOVA: elektrická zarízení

Necekane dobré výsledky prinesl pilotní projekt na podporu zvýsení zpetného odberu vyrazených elektrozarízení ve vybraných deseti mensích stredoceských obcích.

V cervenci az listopadu 2007 jej pod zástitou Stredoceského kraje ve spolupráci se neziskovou spolecností ASEKOL, provozující kolektivní systém zpetného odberu, organizovala firma Safina, která má ve Vestci u Prahy linku na zpracování elektroodpadu.

Jednatel spolecnosti ASEKOL Mgr. Jan Vrba pripomíná, ze smyslem projektu bylo podporit zpetný odber elektrozarízení i v tech nejmensích sídlech, pokusit se jej pro obcany ucinit co nejkomfortnejsí - a zároven porovnat výhodnost dvou ruzných variant svozu vyslouzilých elektrozarízení. Podmínkou pro zarazení obce do projektu byl nejen zájem ze strany zastupitelstva. Ale také to, aby obec nemela více nez tisíc obyvatel, aby v ní nebyla zádná prodejna elektrospotrebicu (tzv. poslední prodejce má ze zákona povinnost pri prodeji elektrospotrebice od kupujícího bezplatne odebrat formou "kus za kus" pouzitý spotrebic a moznost odevzdávat pouzitá elektrozarízení v místní prodejne by zkreslovala výsledky projektu) a aby svoz  odpadu  v obci obstarávala spolecnost Remondis (která v projektu zajistovala zejména dohled nad prebíráním elektrozarízení od obcanu).

Ve vsech deseti obcích pilotnímu projektu navíc predcházela intenzivní informacní kampan, kterou si zajistovaly obce samy, avsak s vyuzitím bohatých zkuseností spolecnosti ASEKOL.

Drobná elektrozarízení testují efektivitu

V peti obcích (Okrouhlo, Slapy, Svinare, Zadní Trebán a Jíloviste) lidé mohli mensí elektrozarízení vhazovat do trvale pristavených uzavrených kontejneru podobných tem, které pod ruznými rozlisovacími barvami známe z  trídeného   sberu  skla, papíru a plastu. Limitem pro velikost spotrebice byl vstupní otvor kontejneru 30x50 cm. Kontejnery byly vyvázeny jednou mesícne.

Pripomenme tvrzení expertu, ze práve podle mnozství zpetného odberu drobných elektrozarízení lze usuzovat na efektivitu celého kolektivního systému. Mezi lidmi uz totiz sice sílí tendence vracet velké elektrospotrebice, jako napríklad televizory, pocítace a jejich monitory. Jenze význam zpetného odberu drobných elektrozarízení typu kalkulacek, mysí ci klávesnic, dálkových ovladacu, ale treba i elektrických a elektronických hracek apod. obvykle dosud prehlízejí. Proto mensí pouzitá elektrozarízení casto stále zbytecne koncí v bezném  komunálním   odpadu  , címz nejenze ztrácejí sanci na  recyklaci  , ale také ohrozují  zivotní   prostredí  .

"Uprímne receno, ponekud jsme se obávali, zda stacionární kontejnery nebudou vykrádány nebo jestli obcané do nich nezacnou vhazovat i  odpad  , který do nich nepatrí," konstatuje Mgr. Jan Vrba. "Nakonec se ukázalo, ze v malých obcích si lidé dokází sami pohlídat kontejnery treba pred vandaly ci zlodeji. Ale hlavne jsme z techto kontejneru behem pouhých peti mesícu svezli celkem 1250 kg drobných elektrozarízení, tedy v prumeru 0,48 kg na kazdého obyvatele."

Za pet mesícu hrave splnili rocní limit z Bruselu

V dalsích peti obcích (Pohorí, Bratrínov, Lísnice, Cernolice a Trnová) byl obcanum k dispozici pravidelne jednou za mesíc kontejner s obsluhou pro odevzdání vyslouzilých elektrospotrebicu bez ohledu na jejich velikost. Obsluha pritom prijímala i ta zarízení, jejichz zpetný odber ASEKOL jinak nezajistuje.

Mobilní svozy zpetne odebraných elektrozarízení v mensích obcích fungují zpravidla dvakrát rocne. Nevýhodou tohoto typu sberu je relativne vysoká casová a s tím spojená financní nárocnost. Pro obcany to také znamená, ze elektrozarízení nemohou odevzdat na urcené místo kdykoliv, ale musí cekat az na vyhlásený termín. Kdo ztratí trpelivost, obvykle se zbavuje starých spotrebicu, zejména tech mensích, klasickým zpusobem - odlozí je do popelnice. Pristavením kontejneru s obsluhou jednou mesícne si spolecnost ASEKOL v peti obcích overovala, zda si tam obcané na castejsí svozy zvyknou a nevycerpají-li se casem jejich moznosti kontejner naplnit.

"Ani tyto obavy se nenaplnily," podotýká Mgr. Jan Vrba. "Obcané nejvíce prináseli televizory a pocítacové monitory. Ale i chladicí zarízení, byt jejich zpetný odber nase spolecnost nezajistuje. Dulezité vsak je, ze obyvatelé techto obcí behem peti mesícu nanosili do pristavených kontejneru 5760 kg elektrozarízení, tedy témer 6,5 kg na kazdého. Jen pro porovnání: Loni kazdý Cech odevzdal k následné  recyklaci  v prumeru zhruba 2,5 kg elektrospotrebicu, a to ve vsech skupinách, v nichz zpetný odber zajistují kolektivní systémy provozované spolecnostmi ASEKOL, ELETROWIN a EKOLAMP. Pritom uz letos by se mel v celé CR zpetný odber zvýsit na 4 kg na osobu rocne, jinak by mohly následovat sankce ze strany Evropské unie. Prumer zemí "puvodní evropské patnáctky" pritom ciní 9,6 kg, ve Skandinávii dokonce az 14 kg. na hlavu," pripomíná Mgr. Jan Vrba.

V Jílovisti uz usetrili

Ing. Jan Vorel, místostarosta Jíloviste (607 trvale zijících obyvatel bez prilehlých ctyr chatových osad), si projekt pochvaluje jako vykrocení správným smerem k  ekologickému  nakládání s vyslouzilými elektrospotrebici.

Starosta Jíloviste Karel Dostálek doplnuje, ze dríve obec také obcanum umoznovala zbavit se napríklad starých televizoru ci monitoru a odlozit je do pristaveného kontejneru. Ale delo se tak na vlastní náklady obce, pricemz obsah kontejneru byl draze likvidován jako nebezpecný  odpad  . Obyvatelé Jíloviste na základe zákona c. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, platí za svoz a likvidaci  odpadu  500 Kc rocne, tedy na samé horní hranici dané zákonem. Vlastní náklady obce na svoz a likvidaci  odpadu  vsak predloni cinily 536 Kc na hlavu, loni uz jen 512 Kc. Toto snízení starosta pripisuje na vrub i pilotnímu projektu na podporu zvýsení zpetného odberu vyslouzilých elektrozarízení.

Vzhledem k pozitivním výsledkum projektu bylo nyní testování rozsíreno i na území mesta Kladna, kde funguje pet stacionárních kontejneru pro shromazdování drobnejsích vyslouzilých elektrozarízení.

Pilotní projekt je ojedinelý také v evropském srovnání a spolecnost ASEKOL s jeho výsledky chce seznámit i evropskou asociaci kolektivních systému pro zpetný odber elektrozarízení - WEEE Fórum.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM