Technická bezpecnost

Revize „Nového prístupu“

15.11.2006 | ZDROJ: Jakost bezpecnost ekologie | AUTOR: Floriánová Hana

Evropskému parlamentu a Rade byl predlozen po nekolikaleté diskusi a práci legislativní dokument, který bude predstavovat tzv. horizontální legislativu. Harmonizace horizontálních otázek se dotýká shody, oznacování výrobku, pozadavku na notifikované osoby, notifikacního procesu, akreditace, dozoru nad trhem a funkcí standardizace.

KLÍCOVÁ SLOVA: normalizace, shoda, akreditace, harmonizace

Systém tzv. nového prístupu (pozdeji rozsíreného o globální prístup) se zacal uplatnovat od r. 1985. Proto bylo nutné vyuzít zkusenosti s jeho aplikací a zamyslet se nad jeho dalsími moznostmi. Clenské státy cestou skupin vyssích státních úredníku (SOGS) spolupracovaly s orgány Evropské komise (EK) na príprave nového dokumentu. Jeho návrh je pripraven v zárí 2006 a predkládá se Evropskému parlamentu a Rade ke schválení jako návrh nové legislativy. Predpokládaná úcinnost výse uvedeného dokumentu je r. 2008. Vedoucí pracovníci EK a zástupci Nemecka se  k této otázce vyjadrovali pro casopis KAN Brief (blizsí www.kan.de). Dále jsou uvedeny nekteré myslenky z jejich komentáre k této revizi.

V Evrope bylo zpracováno 25 evropských smernic podle systému tzv. nového prístupu (tzv. regulovaná oblast). Tyto smernice úspesne fungují pro jednotný evropský trh. Historicky ale dosud platí, ze dosud existují oblasti, kde jsou znacné rozdíly v rámci evropského spolecenství, a které také vyzadují harmonizaci (tzv. neregulovaná oblast).

Po rozsáhlé diskuzi, která zacala v r. 2002 na úrovni clenských státu a Evropské komise (EK), je Rade a Evropskému parlamentu EK predlozen dokument, který resí horizontální  legislativu * (predpokládané je bud narízení nebo smernice). Byla zpracována na základe dosud shromázdených zkuseností s aplikací nového prístupu. Je snaha zde vyresit problémy, které se objevily pri harmonizaci a prispet k vylepsení smernic. Zabývá se podrobne posuzováním shody, oznacováním výrobku, pozadavky na notifikované osoby, notifikacním procesem, akreditací, dozorem nad trhem a funkcí standardizace. Ocekává se, ze harmonizace horizontálních otázek prispeje k vetsí duveryhodnosti jednotného trhu a jeho funkcnosti.

Výsledkem techto aktivit bude rozsírení nového prístupu do dalsích výrobkových sektoru (tzv. neregulovaná oblast). Od r. 1985, kdy se zacaly uplatnovat principy nového prístupu, byly umele vytvoreny bariéry mezi tzv. novým a starým prístupem a byla tak uplatnena rozdílná role evropských normalizacních subjektu. To vsak nebyl úmysl. Nyní je podle nového podkladu politika posuzování shody rozsírena pro uzití ve vsech oblastech. To znamenalo rozsírit mechanismus evropských norem na nové výrobkové sektory a dát moznost vetsí flexibility legislativcum a hospodárským subjektum. Principy posuzování shody byly vytvoreny k zajistení  dostatecné transparentnosti vazby hospodárských subjektu a autorit dozoru nad trhem.

Evropské a mezinárodní normy se uplatní i v jiných sektorech nez dosud spadajících pod nový prístup a budou zde hrát stejne dulezitou roli jako v sektorech pokrytých novým prístupem. Tyto normy jsou i nyní uplatnovány tam, kde není evropská legislativa, protoze podporují nejvetsí transparentnost a upevnují konkurenceschopnost evropských podniku.

Navrhované zmeny v oblasti normalizace a akreditace

EK chce ponechat principy harmonizované evropské standardizace i v budoucnosti. Pri revizi nového prístupu se dospelo k nutnosti zpresnení definice „harmonizované normy“ a „predpokladu shody“. Napr. ve smernicích pro elektromagnetickou kompatibilitu (EMC) 108/2004/ES, stroje (42/2006/ES), rádiová a telekomunikacní koncová zarízení (5/1999/ES) apod. je dostatecná základna pro diskuzi ke sjednocení definic. Jednotná definice musí vyjasnit roli harmonizované normy pod novým prístupem a v dalsích regulovaných oblastech, kde je pouzití norem nezbytné. Musí být stanoven presný rozdíl mezi harmonizovanou normou pouzívanou v oblasti evropských smernic v rámci nového prístupu a ostatními normalizacními dokumenty (napr. technická specifikace, technické zprávy, pravidla pro aplikaci urcitých dokumentu nebo odsouhlasené dokumenty ze semináru), které nebyly zpracovány na základe dohody vsech úcastníku zainteresovaných stran (angl. stakeholders). Tyto tzv. ostatní normalizacní dokumenty nemohou být vyuzívány pro podporu evropských smernic.

Podle smernice 98/34/ES je evropskou normou technická specifikace zpracovaná a schválená uznaným certifikacním orgánem (CEN, CENELEC, ETSI). specifickým postupem pro opakované nebo trvalé pouzití. Harmonizované normy podle nového prístupu jsou evropské normy zpracované podle mandátu EK a publikované ve vestníku EU. Harmonizované normy musí být vhodné pro základní pozadavky príslusné smernice nového prístupu. Takováto norma obsahuje ustanovení týkající se nejen základních pozadavku, ale i dalsí zálezitosti. Vztah mezi základními pozadavky smernice a harmonizovanou normou je uveden ve speciální príloze normy. Pouzití harmonizovaných norem, které poskytují predpoklad shody je dobrovolné, tedy není povinné legislativne. Splnením harmonizované normy je zajisteno, ze jsou splneny základní pozadavky smernice (v norme obsazené) – tzv. predpoklad shody.

V návrhu predkládaném EK je uvedena presná definice „harmonizované normy“ a pridruzeného  „predpokladu shody“. V budoucnosti se predpokládá pouzití jak harmonizovaných norem tak i technických specifikací, které nejsou zpracovány evropskými normalizacními organizacemi, ale jsou v Evrope schváleny (napr. Kodex potravin – Codex Alimentarium, atd.). Podmínky pro tento prístup zálezí ne príprave vsemi zúcastnenými odsouhlasených dokumentu pro danou oblast.

Velkou dulezitost v procesu revize nového prístupu má proces akreditace. Z tohoto duvodu je logické, ze revize nového prístupu závisí hlavne na rozsírení a zpresnení akreditace. Akreditace je sluzba ve verejném zájmu. Dosud neexistuje statut pro fungování akreditace i v jiných oblastech nez podle nového prístupu. Proto EK navrhla nekolik pozadavku na akreditaci na evropské a národní úrovni. Podobne jako posuzování shody a dozor nad trhem, pro akreditaci musí být definovány standardy a jednotné podmínky. Základní pro tento úcel je evropská akreditacní infrastruktura. Výhodou je existující evropská spolupráce v rámci akreditace (European co-operation for Accreditation – EA). Pro budoucí akreditacní infrastrukturu je dulezité zpracování organizace vzájemného monitorování akreditacních subjektu.

Clenské státy mají na výber ustanovení jednoho akreditacního orgánu nebo systém akreditovaných subjektu. Bez ohledu na vybranou moznost, v kazdém prípade musí být akreditace nezávislá na ekonomických zájmech. Napr. v Nemecku je situace v neregulované oblasti taková, ze akreditované subjekty soutezí mezi sebou  a tato situace se proto musí v budoucnosti zmenit. I subjekty pro posuzování shody na národní úrovni budou akreditovány podle norem rady ISO/IEC 17000. Pouze zcela výjimecne bude mozné vyuzít sluzeb subjektu schváleného orgánem odpovedným za notifikace a toto schválení bude akceptováno jako náhrada za akreditaci. Nemecko predpokládá, ze od zacátku r. 2007 bude na národní úrovni zalozena Rada akreditace, která bude napomáhat jiz rok pred nabytím úcinnosti nových pravidel k jejich správné aplikaci. Bude slozena ze zástupcu prumyslu, státních úradu a spotrebitelských sdruzení a bude poradním orgánem pro tuto oblast.

ZDROJ:
Floriánová, Hana. Revize „Nového prístupu“. Jakost bezpecnost ekologie, c. 3, 2006, s. 7 – 8.

* Tzn. resení prurezových – spolecných otázek pro vsechny oblasti (existuje také vertikální – speciální legislativa pro danou oblast)

TISKNOUT | POSLAT MAILEM