Statistika pracovních úrazu v CR

Vývoj ukazatelu pracovních úrazu v CR

25.10.2004 | ZDROJ: CÚBP, VÚBP | AUTOR: Turc Josef

1 tabulka: Casové rady ukazatelu pracovních úrazu v CR v letech 1994 - 2003, 5 grafu: Pocet prípadu pracovních úrazu v CR v letech 1994 - 2003, Cetnost prípadu pracovních úrazu na 100 pojistencu v CR v letech 1994 - 2003, Prumerné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v CR v letech 1994 - 2003, Prumerná délka trvání prípadu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v CR v letech 1994 - 2003, Bázické indexy ukazatelu pracovních úrazu v CR v letech 1994 - 2003

KLÍCOVÁ SLOVA: statistiky, úrazy

Hodnoty ukazatelu pracovních úrazu v CR v roce 2003
V tomto clánku komentované ukazatele se vztahují ke 4 435 434 nemocensky pojisteným zahrnutým do zjistování provedeného CSÚ podle "Programu statistických zjistování na rok 2003".
V roce 2003 bylo v Ceské republice nove hláseno celkem 83 019 prípadu pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy. Ty mely za následek 3 599 340 kalendárních dnu pracovní neschopnosti. Proti predcházejícímu roku doslo v roce 2003 ke snízení ukazatele poctu pracovních úrazu o 7 848 prípadu, tj. o 8,64%, které bylo spojeno se snízením poctu kalendárních dnu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, a to o 188 736 dnu (tj. o 4,98%).
Z výkazu téz plyne, ze 80 898 prípadu pracovních úrazu bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delsí nez 3 dny. Z toho ve 22 180 prípadech byly déle nez 3 dny práce neschopné zeny. Bez následné pracovní neschopnosti bylo v roce 2003 vykázáno celkem 37 486 prípadu pracovních úrazu, z toho v 7 067 prípadech u zen.

Z nove hlásených pracovních úrazu bylo 20 735, tj. témer 25%, zpusobeno zenám a 103, tj. 0,12%, mladistvým (Mladiství predstavují 0,21% z celkového poctu pojistencu.). Proti roku 2002 to znamená pokles poctu pracovních úrazu o 1 565 prípadu u zen a snízení poctu pracovních úrazu o 92 prípadu u mladistvých. Cetnost prípadu pracovních úrazu mladistvých na 100 mladistvých se proti predcházejícímu roku snízila, a to z hodnoty 1,95 na 1,46. U zen doslo u tohoto ukazatele k nepatrnému snízení, a to z hodnoty 1,06 na 1,00.
Pri snízení poctu pracovních úrazu proti predcházejícímu roku o 8,64% prípadu a soucasném nepatrném snízení poctu pojistencu o témer 0,7% (o 31 265 osob) doslo k poklesu hodnoty ukazatele cetnosti prípadu pracovních úrazu na 100 pojistencu. Tento ukazatel poklesl z hodnoty 2,03 na hodnotu 1,87, to znamená snízení zhruba o 7,9%.
V roce 2003 proti roku 2002 stoupla hodnota ukazatele prumerné délky trvání prípadu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, a to z hodnoty 41,69 kalendárního dne na hodnotu 43,36. To predstavuje vzestup o 1,67 kalendárního dne.
Ukazatel prumerného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz proti predcházejícímu roku klesl, a to z hodnoty 0,232 na hodnotu 0,222, tj. pokles o 4,3%.
V roce 2003 bylo v dusledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz denne v práci neprítomno v prumeru 9 861 osob. To predstavuje o 517 neprítomných osob méne nez v predcházejícím roce.

Vývojové tendence ukazatelu pracovních úrazu v CR
Vývoj hodnot jednotlivých ukazatelu pracovních úrazu v intervalu let 1994 az 2003 je zaznamenán v tabulce c. 1., ale tendence jejich vývoje budou nejlépe patrné z níze uvedených spojnicových grafu c. 1 az 4 popr. z grafu c. 5,  v nemz je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelu vyjádren bázickými indexy.

Tabulka c.1: Casové rady ukazatelu pracovních úrazu v CR v letech 1994 – 2003

A – Pojistenci  B - Pocet prípadu pracovních úrazu  C - Dny pracovní neschopnosti  D - Cetnost prípadu na 100 pojistencu  E - Prumerné procento pracovní neschopnosti . F - Prumerná délka trvání prípadu ve dnech  G - Prumerný denní stav práce neschopných  H - Pocet smrtelných pracovních úrazu

V grafu c. 1 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatele poctu nove hlásených prípadu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (poctu prípadu pracovních úrazu) v desetiletém intervalu. Z grafu vyplývá, ze vývoj hodnot poctu prípadu pracovních úrazu neprobíhá monotónne a jsou v nem patrné jednotlivé etapy charakteristické odlisnými tendencemi vývoje.

Graf c. 1: Pocet prípadu pracovních úrazu

 

V prvních peti létech pocínajících rokem 1994 je videt zretelný útlum nebo spíse ustálení hodnot ukazatele poctu pracovních úrazu v úzkém rozpetí kolem 106 tisícu prípadu za rok. Tento útlum trval az do roku 1998.
I pres nepatrné zvýsení poctu prípadu pracovních úrazu v roce 2001 proti predcházejícímu roku je v posledních sesti létech opet naznacen pocínající trend poklesu hodnot tohoto ukazatele v case.
Podle dlouhodobého vývoje hodnot ukazatele poctu prípadu pracovních úrazu od konce 50. let (viz dílcí úkol Metody prognózování vývoje pracovních úrazu z projektu MPSV 57/00 Strategie zvysování úrovne bezpecnosti práce v CR) vzniká dojem, ze vývoj hodnot tohoto ukazatele probíhá v urcitých neustále se zkracujících cyklech charakterizovaných zpocátku plynulým a postupne se zpomalujícím poklesem hodnot v case, který koncí ustálením na urcitých konstantních hodnotách.
Nabízí se hypotéza, ze intervaly od pocátku cyklu k jeho ukoncení stabilizací hodnot závisejí na vnejsích faktorech. Jde napr. o zákonné úpravy z první poloviny 60. let týkající se náhrad skod pri pracovních úrazech nebo náhrad nákladu lécebné péce ci dávek nemocenského pojistení a duchodového zabezpecení vznikající státu, dále konstituování státního odborného dozoru nad bezpecností práce v létech 1968 a 1969, proces privatizace s následným poklesem poctu pojistencu v 90. létech a rozpadem velkých ekonomických subjektu, postupné prosazování pojistení odpovednosti zamestnavatele za skodu pri pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a úprava § 133c zákoníku práce a jej provádejícího narízení vlády c. 494/2001 Sb.
Tak jako u ukazatele poctu prípadu pracovních úrazu lze sledovat obdobný vývoj i u ukazatele cetnosti prípadu pracovních úrazu na 100 pojistencu, který je zaznamenán v grafu c. 2.

Graf c. 2: Cestnost prípadu pracovních úrazu na 100 pojistencu

 

Dynamika pohybu hodnot ukazatele cetnosti pracovních úrazu na 100 pojistencu se od dynamiky ukazatele poctu prípadu pracovních úrazu nepatrne lisí, jak je patrné zejména z grafu c. 5, a to tím, ze vykazuje výraznejsí tendence k poklesu v case.
V grafu c. 3 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatele prumerného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz.

 Graf c. 3: Prumerné procento pracovní neschopnosti

 

Vývoj hodnot tohoto ukazatele byl v létech 1970 az 1989 charakterizován dlouhodobým plynulým, ale postupne se zpomalujícím poklesem hodnot v case. Zpomalování bylo prímo závislé na plynulém rustu prumerné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, který nastal po roce 1971.
Od roku 1990 vykazují hodnoty tohoto ukazatele znacne nepravidelný vývoj. Ten souvisí nejen s trendem vývoje hodnot ukazatele cetnosti prípadu pracovních úrazu na 100 pojistencu, ale zejména se strme stoupajícím trendem vývoje hodnot ukazatele prumerné délky trvání prípadu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz.
Po rázném vzestupu tohoto ukazatele z hodnoty 0,199 na hodnotu 0,215, který byl zaznamenán v roce 1990, nastalo urcité ustálení hodnot na této výsi, které trvalo az do roku 1994.
Po roce 1994, v nemz se az do roku 1998 ustálily hodnoty ukazatele cetnosti prípadu pracovních úrazu na 100 pojistencu na hodnote kolem 2,25, je pri soucasném trvalém rustu hodnot ukazatele prumerné délky trvání prípadu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz patrný strmý vzestup hodnot ukazatele prumerného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Ten trval az do roku 1997.
Po nem nastal výrazný pokles na hodnotu 0,226, který souvisel s tím, ze v roce 1998 hodnota prumerné délky trvání prípadu nepatrne poklesla a ze v dalsích létech nastal výrazný pokles hodnot ukazatele cetnosti prípadu pracovních úrazu na 100 pojistencu.
Od roku 1999 je opet patrný rust hodnot tohoto ukazatele az do roku 2002, potom následuje v roce 2003 výrazný pokles na hodnotu 0,222, tj. pod úroven roku 1995 (kdy mel hodnotu 0,223).
Narozdíl od naznaceného príznivého vývoje hodnot ukazatelu poctu prípadu pracovních úrazu a cetnosti prípadu pracovních úrazu na 100 pojistencu, a to zejména v posledních létech, zustává znepokojivým jevem vývoj hodnot ukazatele prumerné délky trvání prípadu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, který má nepríznivý vliv i na vývoj ukazatele prumerného procenta pracovní neschopnosti.
Ukazatel prumerné délky trvání prípadu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz vykazuje od roku 1971, kdy bylo zaznamenáno lokální minimum hodnot tohoto ukazatele, trvale vzestupný trend. Od toho roku do roku 2003, kdy bylo zaznamenáno maximum, vzrostla hodnota tohoto ukazatele z 21,9 kalendárního dne na hodnotu 43,36 kalendárního dne. To predstavuje nárust proti roku 1971 (lokální minimum) o témer 98%.
Zejména od roku 1990 je patrný razantní rust hodnot tohoto ukazatele. Od toho roku do roku 2003, tj. za 13 let, vzrostla jeho hodnota z 28,1 kalendárního dne na 43,36 kalendárního dne. To znamená nárust o 15,26 kalendárního dne, tj. o více nez 54%.
Zdá se, ze akcelerace rustu hodnot ukazatele prumerné délky trvání prípadu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz od roku 1990 do znacné míry souvisí s postupným prosazováním odpovednosti zamestnavatelu za skody, které vznikly jejich zamestnancum pri plnení pracovních úkolu, a to zejména z pracovních úrazu (viz poznámka c. 1).

Poznámka c.1: Byl to nejprve § 22 odst. 1 zákona c.105/1990 Sb., o soukromém podnikání obcanu, o rok pozdeji § 68 zákona c. 455/1991, o zivnostenském podnikání (zivnostenský zákon), jímz bylo zavedeno povinné smluvní pojistení odpovednosti zamestnavatele za skody vzniklé jeho zamestnancum a konecne to byl zákon c. 231/1992 Sb., jímz byl nove zaveden § 205d zákoníku práce, kterým bylo stanoveno a zákonem c. 37/1993 Sb. definitivne upraveno zákonné pojistení odpovednosti zamestnavatele za skodu pri pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Vývoj casové rady hodnot tohoto ukazatele je v grafu c. 4.

Graf c. 4: Prumerná délka trvání pracovního úrazu

 

V grafu c. 4 je patrný trend monotónne rostoucích hodnot ukazatele prumerné délky trvání prípadu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v intervalu posledních desíti let.
Je patrné, ze v casové rade hodnot tohoto ukazatele byla zaznamenána nepatrne nizsí hodnota proti predcházejícímu roku pouze v roce 1998 a v roce 2001. V letech 2002 a 2003 hodnota ukazatele opet stoupla.

Aby trendy vývoje jednotlivých ukazatelu pracovních úrazu lépe vynikly, byly v grafu c. 5 vyjádreny bázickými indexy, v nichz jsou hodnoty ukazatelu zaznamenané v roce 1994 rovny 100%.

Graf c. 5: Bazické indexi ukazatelu pracovních úrazu

 

Z grafu c. 5 je patrné, ze pokles hodnot ukazatele poctu prípadu pracovních úrazu se vyvíjel v letech 1998 az 2000 dynamicteji nez pokles ukazatele cetnosti prípadu pracovních úrazu na 100 pojistencu, a to vlivem vývoje hodnot ukazatele poctu pojistencu, který nevykazuje výraznejsí tendenci k poklesu hodnot v case. Od rokem 2000 mají oba tyto ukazatele zhruba stejnou dynamiku.
V grafu 5 lépe vyniká trend trvale rostoucích hodnot ukazatele prumerné délky trvání prípadu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz.

Související téma týdne: Analýza úrazovosti za rok 2003

TISKNOUT | POSLAT MAILEM