Statistika pracovních úrazu v CR

Pracovní úrazy podle územního clenení CR v letech 1999 - 2003

25.10.2004 | ZDROJ: CÚBP, VÚBP | AUTOR: Turc Josef

4 tabulky (ve formátu pdf): Ukazatele pracovních úrazu v CR v roce 2003 v krajích podle CZ-NUTS, Ukazatele pracovních úrazu v CR v roce 2003 v území pusobnosti IBP, Vývoj ukazatelu pracovních úrazu podle území pusobnosti IBP podle bývalého císelníku CKO v CR v letech 1999 - 2003; 5 grafu: Rozdelení pracovních úrazu v CR v roce 2003 podle kraju, Pocet prípadu pracovních úrazu v území pusobnosti IPB v CR v letech 1999 - 2003, Cetnost prípadu pracovních úrazu na 100 pojistencu podle území pusobnosti IBP v CR v letech 1998 - 2002, Prumerné procento pracovní neschopnosti podle území pusobnosti IBP v CR v letech 1999 - 2003, Prumerná délka trvání prípadu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v územích pusobnosti jednotlivých IBP v CR v letech 1999 - 2003

KLÍCOVÁ SLOVA: úrazy, statistiky

V roce 2000 byla poprvé pri zpracování úlohy Nem Úr 1-01 pouzita pro zarazení územních jednotek v CR klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS (La Nomenclature des Unités Territoliales Statistiques), která byla po schválení vládou CR a ve shode s vymezením NUTS v rámci EU prijata Eurostatem.
Pro zachování kontinuity pri sledování ukazatelu pracovních úrazu podle území pusobnosti jednotlivých inspektorátu bezpecnosti práce byl proto proveden pro léta 2000 a 2001 prepocet ukazatelu v krajích (vyssích územních samosprávných celcích) podle klasifikace CZ-NUTS na ukazatele odpovídající subjektum v území pusobnosti inspektorátu bezpecnosti práce v období do konce roku 2001, tj. v krajích podle bývalého "Císelníku kraju a okresu" (CKO). Prepoctené hodnoty absolutních i relativních ukazatelu jsou uvedeny v pomocné tabulce c. 3. Tato pomocná tabulka je urcena k vytvorení grafu. V roce 2002 byla jiz území pusobnosti inspektorátu bezpecnosti práce uvedena do souladu s územní klasifikací CZ-NUTS.

Poznámka redakce: Vzhledem k rozsahu jednotlivých tabulek, jsou tabulky c. 1, c. 2 a pomocná tabulka c. 3, k dispozici ke stazení v souboru ve formátu pdf. (Soubor se otevre jako nové okno)

1. Ukazatele pracovních úrazu v roce 2003 v krajích

1.1 Ukazatele pracovních úrazu v roce 2003 v krajích podle CZ-NUTS
 
V tabulce c. 1jsou ukazatele pracovních úrazu v CR za rok 2003 usporádané podle kraju - vyssích územních samosprávných celku (VÚSC) podle klasifikace CZ-NUTS. Rozlození pracovních úrazu do jednotlivých kraju (VÚSC) je v grafu c. 1.

Z grafu  c. 1 plyne, ze ze ctrnácti kraju vznikla témer polovina pracovních úrazu (49,3%) v pouhé tretine kraju (VÚSC), a to na území hl. m. Prahy (11,5%), dále ve Stredoceském kraji (10,2), v Jihomoravském kraji (10%), v Moravskoslezském kraji (9,5%)a v Jihoceském kraji (8,1%).
Nejméne pracovních úrazu jako v predeslém roce vykázal Karlovarský kraj (2,8% pracovních úrazu), následovaný Libereckým krajem (4,5%), Pardubickým, Olomouckým a Zlínským krajem (vsechny tri shodne 5,3%).

Graf c. 1: Rozdelení pracovních úrazu v roce 2003 podle kraju

 

Ponekud jiná posloupnost vznikne, srovnají-li se kraje podle hodnot ukazatelu cetnosti pracovních úrazu na 100 pojistencu. Potom nejvyssí hodnoty tohoto ukazatele vykázal Plzenský kraj (2,7), následovaný Vysocinou (2,62), Jihoceským krajem (2,61), Královéhradeckým (2,44), Libereckým krajem (2,22) a Pardubickým krajem (2,12).
Naopak nejnizsí hodnoty tohoto ukazatele vykázalo hl. m. Praha (1,1), dále Moravskoslezský kraj (1,66), Jihomoravský kraj (1,68) následovaný Zlínským (1,83), Stredoceským (1,93), Olomouckým (1,94), Ústeckým (2,02) a Karlovarským krajem (2,04).
Nejvyssí hodnota prumerného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz byla zaznamenána v Plzenském kraji (0,309). Po nem následovala Vysocina (0,284), dále Jihoceský kraj (0,282), Královéhradecký kraj (0,244), Liberecký kraj (0,259) a témer shodne Moravskoslezský kraj (0,254). Nejnizsí hodnotu prumerného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz vykázalo hl. m. Praha (0,129), následované s urcitým odstupem Jihomoravským (0,205) a Stredoceským (0,217) a dále Karlovarským krajem (0,218), v nemz byla také vykázána nejnizsí hodnota ukazatele prumerné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (39,01 pracovních dnu).

1.2 Ukazatele pracovních úrazu v roce 2003 podle území pusobnosti IBP
Ukazatele pracovní úrazovosti v CR v roce 2003 podle území pusobnosti jednotlivých inspektorátu bezpecnosti práce (IBP) jsou v tabulce c. 2. Rozdelení je v  grafu c. 2.
Prevod absolutních ukazatelu pracovních úrazu v krajích (VÚSC) podle klasifikace CZ NUTS na ukazatele v území pusobnosti jednotlivých IBP je v pomocné tabulce c. 2. 

Z tabulky c. 2 a grafu c. 2 plyne, ze nejvíce pracovních úrazu vzniká v území pusobnosti inspektorátu bezpecnosti práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj (15,3% úrazu), Moravskoslezský a Olomoucký kraj (14,8% pracovních úrazu) a pro Jihoceský kraj a Vysocinu (14,4% pracovních úrazu). V území pusobnosti techto trí IBP vzniká témer polovina pracovních úrazu (44,5% zaznamenaných prípadu). Nejméne pracovních úrazu bylo zaznamenáno v území pusobnosti IBP pro Stredoceský kraj (10,2%) a IBP pro Plzenský a Karlovarský kraj (10,3% pracovních úrazu).
Pri zretelném snízení poctu prípadu pracovních úrazu proti roku 2002 doslo v územích pusobnosti vsech IBP i ke snízení hodnot ukazatelu cetnosti prípadu pracovních úrazu na 100 pojistencu. Slo zejména o IBP pro Stredoceský kraj (snízení z 2,18 na 1,93) a IBP pro Jihoceský kraj a Vysocinu (snízení z 2,83 na 2,61), v nemz jsou spolu s IBP pro Plzenský a Karlovarský kraj vykazovány nejvyssí hodnoty tohoto ukazatele v roce 2003.

Graf c. 2: Rozdelení pracovních úrazu v roce 2003 podle území pusobnosti IBP pro kraj

 

Nejnizsí hodnoty ukazatele cetnosti prípadu na 100 pojistencu jsou delsí cas zaznamenávány na územích pusobnosti IBP pro hl. m. Prahu (v roce 2003 to bylo 1,1), IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj (1,73) a Moravskoslezský a Olomoucký kraj (1,75).
Nejvyssí hodnoty ukazatele prumerného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz vykazuje IBP pro Jihoceský kraj a Vysocinu (0,283), dále IBP pro Plzenský a Karlovarský kraj (0,279), na tretím míste je IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj (0,260) následovaný IBP pro Ústecký a Liberecký kraj (0,240), u IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj se hodnota tohoto ukazatele v dusledku nejvyssí zaznamenané hodnoty prumerné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz zaradila na páté místo v poradí (0,248). Nejnizsí hodnoty tohoto ukazatele byly zaznamenány u IBP pro hlavní mesto Prahu (0,129), dále u IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj (0,213) a IBP pro Stredoceský kraj (0,217).
Nejvyssí hodnoty ukazatele prumerné délky trvání prípadu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz byly vykázány v území pusobnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj (51,71 kalendárního dne), IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj (44,96 dne), IBP pro hl. m. Prahu (42,86 dne) a IBP pro Ústecký a Liberecký kraj (41,95 kalendárního dne). Nejnizsí hodnota byla zaznamenána v území pusobnosti IBP pro Jihoceský kraj a Vysocinu (33,54 kalendárního dne). Hodnota tohoto ukazatele se v roce 2003 snízila pouze v území pusobnosti IBP pro Jihoceský kraj a Vysocinu a v území pusobnosti ostatních IBP se zvetsila.

2. Vývoj ukazatelu pracovních úrazu na území pusobnosti jednotlivých IBP
Vývojové rady hodnot absolutních i relativních ukazatelu pracovních úrazu podle území pusobnosti jednotlivých inspektorátu bezpecnosti práce jsou v pomocné tabulce c. 2.

Graf c. 3: Vývoj pracovních úrazu v uzemí pusobnosti IBP pro kraj

 

Z grafu c. 3 je patrné, ze v území pusobnosti trí IBP, které mají rozhodný podíl na celkovém poctu pracovních úrazu, pokracoval výrazný trend poklesu hodnot ukazatele poctu prípadu pracovních úrazu. Slo o území pusobnosti IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj, IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj a IBP pro Jihoceský kraj a Vysocinu. Oproti minulému roku poklesl pocet prípadu pracovních úrazu v území pusobnosti IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj o témer 7,5%, v území pusobnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj o 10% a v území pusobnosti IBP pro Jihoceský kraj a Vysocinu témer o 10%. Hodnota tohoto ukazatele poklesla téz v územích pusobnosti ostatních inspektorátu. Náhlý vzrust poctu úrazu v území pusobnosti IBP pro Jihoceský kraj a Vysocinu v roce 2002 byl zpusoben zmenou jeho území pusobnosti.
Nejvyssí hodnoty tohoto ukazatele vykazuje trvale území pusobnosti IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj následované územím pusobnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Ale je treba vzít v úvahu, ze spolu s územími pusobnosti IBP pro hl. m. Prahu zahrnují tato území vyssí pocty pojistencu.
Nejnizsí pocty prípadu pracovních úrazu vykazuje v roce 2003 území pusobnosti IBP pro Stredoceský kraj, za ním tesne následuje území pusobnosti IBP pro Plzenský a Karlovarský kraj.

V grafu c. 4 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatelu cetnosti prípadu pracovních úrazu na 100 nemocensky pojistených v  územích pusobnosti jednotlivých IBP

Graf c. 4: Vývoj cetnosti pracovních úrazu na 100 pojistencu v území pusobnosti IBP pro kraj

 

Z grafu c. 4 je patrné, ze - obdobne, jako v prípade ukazatele poctu prípadu pracovních úrazu - dochází ke snízení tohoto ukazatele v  území pusobnosti vsech IBP.
Po vzestupu hodnot tohoto ukazatele v roce 2002 v územích pusobnosti IBP pro Jihoceský kraj a Vysocinu a IBP pro Plzenský a Karlovarský kraj, které také dlouhodobe vykazují nejvyssí hodnoty tohoto ukazatele, nastal v roce 2003 pokles pod hodnoty roku 2000. Tretí místo zaujímá území pusobnosti IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj, ale zde je patrný trvale sestupný trend hodnot cetnosti prípadu pracovních úrazu na 100 pojistencu.
Nejnizsí hodnoty cetnosti prípadu pracovních úrazu na 100 pojistencu jsou dlouhodobe vykazovány v území pusobnosti IBP pro hl. m. Prahu. Tyto hodnoty predstavují pouze 64% hodnoty tohoto ukazatele vykazované v území pusobnosti IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj a 63% hodnoty vykazované v území pusobnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj, které vykazují dalsí nejnizsí hodnoty tohoto ukazatele a udrzují se pod prumernými hodnotami zaznamenanými za CR.

Graf c. 5: Vývoj prumerného procenta pracovní neschopnosti v území pusobnosti IBP pro kraj
 

 

Z grafu c. 5 je patrné, ze vlivem vývoje ukazatele prumerné délky trvání prípadu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz a cetnosti prípadu pracovních úrazu na 100 pojistencu doslo v roce 2003 k poklesu hodnot prumerného procenta pracovní neschopnosti v území pusobnosti vsech IBP. Nejvyssí hodnoty tohoto ukazatele vykazuje IBP pro Jihoceský kraj a Vysocinu, IBP pro Plzenský a Karlovarský kraj a dále IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj, IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj a IBP pro Ústecký a Liberecký kraj. Pod hodnotami tohoto ukazatele pro celou CR se pohybují území pusobnosti IBP pro Stredoceský kraj, IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj a IBP pro hlavní mesto Prahu, které vykazuje dlouhodobe nejnizsí hodnotu tohoto ukazatele.

V grafu c. 6 je zaznamenán vývoj hodnot problematického ukazatele prumerné délky trvání prípadu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v  územích pusobnosti jednotlivých IBP.

Graf c. 6: Vývoj prumerné délky  trvání prípadu v území pusobnosti IBP pro kraj
 

 

Z grafu c. 6 je patrné, ze v územích pusobnosti vetsiny IBP doslo v roce 2003 ke zvýsení hodnot tohoto ukazatele a to zejména v území pusobnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Ke snízení doslo pouze v území pusobnosti IBP pro Jihoceský kraj a Vysocinu.
I pres výrazný pokles zaznamenaný v roce 2001 jsou trvale nejvyssí hodnoty tohoto ukazatele zaznamenávány v území pusobnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Jeho hodnoty jsou o 35% az 54% vyssí nez hodnoty tohoto ukazatele zaznamenávané v území pusobnosti IBP pro Jihoceský kraj a Vysocinu, v nemz jsou, s výjimkou roku 2000, vykazovány nejnizsí hodnoty.
Nejnizsí hodnoty ukazatele prumerné délky trvání prípadu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz jsou trvale vykazovány v území pusobnosti IBP pro Jihoceský kraj a Vysocinu a IBP pro Plzenský a Karlovarský kraj, který se vsak po zvýsení ukazatele v roce 2002 i v roce 2003 dostal az na úroven vykazovanou v území pusobnosti IBP pro Stredoceský kraj.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM