Prevence havárií

Poskození strech v dusledku zatízení snehem lze predcházet

26.01.2007 | ZDROJ: 112 | AUTOR: Pivovarník Ján

V minulém zimním období doslo celkem k 258 prípadum kolapsu strechy vlivem zatízení snehem. Clánek radí, co je potrebné udelat v prípade vetsího mnozství snehu na strese stavby, aby nedoslo k jejímu poskození.

KLÍCOVÁ SLOVA: stavebnictví, bremena, situace mimorádné, havárie

Jak vyplývá z "Prehledu staveb, u kterých doslo ke kolapsu strechy", zpracovaného na základe hlásení HZS kraju k 3. breznu 2006, doslo v CR v uplynulém zimním období celkem k 258 prípadum kolapsu strechy. Z uvedeného prehledu je zrejmé, ze ne vsechny události, týkající se kolapsu strech byly HZS kraju nahláseny. Majitelé nekterých soukromých objektu pády strech, nehlásili a HZS kraje nezádali o pomoc. To znamená, ze uvedený pocet prípadu není konecný, a ze techto prípadu bylo ve skutecnosti mnohem více.

Kdyz se podíváme na druhy staveb, u kterých doslo k poskození strechy v dusledku záteze snehem, najdeme zde napr. sál kulturního domu, muzeum, budovu Ceské posty, restaurace se spolecenským sálem, telocvicnu základní skoly, plavecký bazén, zimní stadion, obchodní centrum, dum detí a mládeze, rodinné domy a celou radu dalsích staveb. Z toho vyplývá, ze vlivem kolapsu strechy muze dojít nejenom k obrovským ztrátám na majetku, ale vzhledem k charakteru výse uvedených staveb (stavby, kde se muze nacházet vetsí pocet osob) velmi casto i ke ztrátám na lidských zivotech.

Úcelem tohoto clánku je poskytnout uzitecné informace pro rozhodnutí zda strecha vydrzí nebo nevydrzí zatízení snehovou pokrývkou. Mel by být pomocníkem pri zorientování se v uvedeném problému, mel by majitele stavby zbavit strachu z pádu jeho strechy a mel by mu usetrit problémy, zacne-li na základe následujících informací uklízet sníh ze strechy vcas.

Zatízení snehem je hlavní slozkou zatízení, na které jsou navrhovány stresní konstrukce (vlastní váhou konstrukce a místními pritízeními se tento clánek nezabývá).

Normovým zatízením strechy snehem se zabývají normy CSN s trídícím znakem 73 00 35 (CSN EN 1991-1-3 katalogové císlo 72773, CSN EN 1991-1-3 katalogové císlo 73559, CSN P ENV 1991-2-3).

Normové zatízení strechy snehem je urceno v závislosti na míste výstavby podle mapy snehových oblastí, která je prílohou CSN 73 00 35. V závislosti na normovém zatízení snehem je území CR rozdeleno do peti snehových oblastí. Pres 90 % území CR se nachází v 1. az 4. oblasti, kde je normové zatízení snehem od 50 do 150 kg snehu/m2 strechy. V 5. oblasti urcuje zatízení snehem príslusná pobocka Ceského hydrometeorologického ústavu.

Co je tedy potrebné delat, máte-li obavy z mnozství snehu na strese stavby? Zjistete podle mapy snehových oblastí (viz CSN), v jaké oblasti zatízení snehem stavba lezí. Podle zarazení do oblasti muzete urcit na jaké zatízení snehem (kg/m2) je strecha vasí stavby navrzena. Poté zmerte nebo odhadnete výsku vrstvy snehu (cm) tam, kde je na strese snehu nejvíce a pokuste se urcit typ snehu (cerstvý - ulehlý - starý - mokrý) a z tabulky normového zatízení dle snehových oblastí (viz tabulka nebo CSN) urcete výsku vrstvy snehu odpovídající normovému zatízení pro daný typ snehu a oblast zatízení snehem. Porovnejte výslednou hodnotu (výsku snehu odpovídající normovému zatízení) a skutecnou výsku snehu na strese. V prípade, ze vrstva snehu na strese bude vyssí nez vrstva snehu odpovídající normovému zatízení ve vasí oblasti, doporucujeme zacít sníh ze strechy odhazovat. Dále doporucujeme, abyste ze sedlových strech odstranovali sníh symetricky z obou stresních ploch - nejlépe soucasne!

Obecne platí, ze kdyz vrstva snehu odpovídá nebo mírne presahuje vrstvu odpovídající normovému zatízení, není duvod k obavám. Výpoctové zatízení (to znamená zatízení, kterému má strecha odolat) je vzhledem k zahrnutí bezpecnostních koeficientu do výpoctu únosnosti konstrukce priblizne o 40 % vyssí, nez zatízení normové.

V prípade pochybností doporucujeme vzdy stát na strane bezpecnosti a uvazovat nepríznivejsí variantu, napr. pri urcení typu snehu se pri pochybách priklonte k tezsímu snehu.

V prípade pochybností je dobré kontaktovat dodavatele nebo projektanta stavby a pozádat je o informaci, na jaké zatízení byla konstrukce navrzena.

Pri kontrole vrstvy snehu na strese venujte pozornost snehovým kapsám. Jsou to místa, ve kterých muze být nafoukaná vyssí vrstva snehu, nez na plose strechy (napr. napojení strechy na vedlejsí vyssí budovu, mezistresní zlaby apod). V takovýchto místech muze být vrstva snehu (a tím i zatízení konstrukce) daleko vyssí, nez na zbytku strechy.

Konstrukce strechy by v míste snehové kapsy ve 2. az 5. oblasti zatízení snehem mela být zesílená. V 1. oblasti toto zesílení norma nevyzaduje.

Pro odstranování snehu ze strechy stavby je výhodné stavbu vybavit vhodným zarízením a pomuckami (viz obrázky), napr. stenovým (fasádním) zebríkem, u dlouhých zebríku ochranným kosem, hrebenovým (okapovým) zábradlím, pomocí kterého lze jistit pracovníka proti pádu ze strechy s vyuzitím bezpecnostního lana a zachycovacího postroje.

 

Úplná mapa snehových oblasti je soucástí normy CSN 73 00 35 a autorská práva k této mape má Ceský normalizacní institut.

Tento clánek byl napsán s vyuzitím materiálu, které zpracoval kolektiv pracovníku spolecnosti LLENTAB, spol. s r. o. - viz www.ocelovehaly.cz. Autor clánku jim touto cestou dekuje za jejich vstrícnost a ochotu ke spolupráci.

Normové zatízení budov v jednotlivých snehových oblastech pro jednotlivé typy snehu

	Snehová oblast (viz mapa snehových oblastí CR)	Objemová hmotnost snehu	I	II	III	IV	V
	Normové zatízení v kN/m2		0,5	0,7	1,0	1,5	1,6
	Normové zatízení v kg/m2		50	70	100	150	160
DRUH SNEHU	Cerstvý	100 kg/m3	50 cm	70 cm	100 cm	150 cm	160 cm
	Ulehlý (nekolik hodin nebo dnu po napadnutí)	200 kg/m3	25 cm	35 cm	50 cm	75 cm	80 cm
	Starý (nekolik týdnu nebo mesícu po napadnutí)	300 kg/m3	17 cm	23 cm	33 cm	50 cm	53 cm
	Mokrý	400 kg/m3	13 cm	18 cm	25 cm	38 cm	40

ZDROJ:
Pivovarník, Ján. Poskození strech v dusledku zatízení snehem lze predcházet. In 112 [online]. Praha : MVCR, 2007 [26-01-2007]. Dostupný z WWW: <http://www.mvcr.cz/casopisy/112/2006/prosinec/pivovarnik.html>.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM