Prevence havárií

Kategorie nouzových situací

17.04.2003 | ZDROJ: Environmentální aspekty podnikání | AUTOR: Procházková D.

Nouzové situace vyvolané prírodními a technologickými pohromami a pohromami, které narusují zivotní prostredí, lidskou populaci nebo celou spolecnost. Príklady nouzových situací a jak se s nimi vyrovnat

KLÍCOVÁ SLOVA: civilní ochrana, situace mimorádné

Jevy, které jsou prirozeným projevem planetárního systému Zeme, i jevy vyvolané cinnostmi lidí mají casto z pohledu cloveka a lidské spolecnosti skodlivá pusobení, tj. negativní pusobení na zivoty a zdraví lidí, na majetek, zivotní prostredí, lidskou spolecnost i stát. Tyto jevy dále oznacujeme pojmem „pohroma" a jejich skodlivá pusobení pojmem „dopad".

Nadsení, které ve vyspelých zemích panovalo v polovine minulého století, kdy se verilo, ze se blízí doba, kdy lidstvo bude ovládat pohromy (vítr, dést, zemetresení aj.), bylo postupne nahrazeno úctou k planetárnímu systému Zeme.

Do jednání lidstva se prosadil pragmatický prístup zalozený na hodnocení verohodných dat a lidstvo si uvedomilo, ze jeho znalosti a schopnosti jsou:

• malé k tomu, aby zabránily vzniku pohrom, které jsou projevem vývoje planetárního systému Zeme,
• primerené k tomu, aby zmírnily dopady pohrom, které jsou projevem vývoje planetárního systému Zeme,
• dostatecné k tomu, aby zabránily vzniku pohrom, které jsou spojeny s cinnostmi cloveka a s vývojem lidské spolecnosti.

Ze soucasných znalostí a zkuseností vyplývá, ze dopadum lze bud' zabránit nebo je lze zmírnit. Zabránit jim muzeme jen tím, ze zabráníme vzniku pohrom, které je vyvolávají nebo zabráníme jejich prícinám, napríklad zpevnením podlozí pod objektem zabráníme ztekucení podlozí pri zemetresení, sesuvu svahu, zvýsení hladiny podzemní vody apod.

Charakteristika pohrom

Pohromy (prírodní, technologické, sociální a spolecenské) i krize jsou jevy nevyhnutelné, protoze souvisejí s vývojem. Pohromy dle puvodu delíme na:

1. prírodní pohromy (laviny, horké vlhké letní dny, sucho, povodne a prílivové vlny, zemetresení, sopecné erupce, sesuvy svahu, rícení skal, lesní pozáry, vichrice, tornáda, nadmerné srázky destové ci snehové, výstupy plynu na zemský povrch),
2. technologické pohromy (v chemickém a jiném prumyslu, indukovaná zemetresení jako dulní otresy, otresy spojené s prehradami, premistováním hmot na zemském povrchu ci v jeho blízkosti, odstrely aj., havárie pri preprave a skladování chemikálií, pri doprave, radiacní havárie) a velká znecistení zivotního prostredí,
3. pohromy, které mají dopady na lidskou spolecnost tím, ze narusují rovnováhu:

• v zivotním prostredí (sírení poruch flóry „epifytie" a fauny „epizootie"),
• v lidské populaci (epidemie),
• ve spolecnosti (ekonomika, defekty v územní a spolecenské infrastrukture, vcetne informacních technologií, komunikace, verejná bezpecnost a verejný porádek, ozbrojené konflikty, válka, kriminalita, terorismus aj.).

Klasifikace nouzových situací

Pri výskytu pohromy dochází ke vzniku retezcu nezádoucích jevu (dopadu) externího a interního charakteru, primárních a sekundárních, které pusobí v ruzné intenzite a v ruzných casových okamzicích. Tím vzniká pro cloveka v postizeném míste nouzová situace, tj. narusení normálního zivota cloveka a popr. i cásti spolecnosti. Kritická situace (krize) je pak taková nouzová situace, pri které jsou ohrozeny prioritní hodnoty, zájmy nebo cíle státu.

V závislosti na dobe trvání, intenzite pusobení, velikosti zasazené oblasti a mnozství zasazených lidí, se nouzové situace trídí do kategorií takto:

• 0: zanedbatelné z hlediska zivota obcana,  
• 1: nedulezité z hlediska obcana,
• 2: dulezité z hlediska obcana,
• 3: závazné z hlediska spolecnosti,
• 4: velmi závazné z hlediska spolecnosti,
• 5: ohrozující existenci ci podstatu spolecnosti.

Príklady klasifikace a charakteristiky situací

A. Zemetresení:

• kategorie 0 — nouzová situace vyvolaná intenzitami zemetresení 1 — 2° MSK-64,
• kategorie 1 — nouzová situace vyvolaná intenzitami zemetresení 3 — 4° MSK-64,
• kategorie 2 — nouzová situace vyvolaná intenzitami zemetresení 5° MSK-64 v urcitém území s ojedinelými místy s intenzitou 6° MSK-64,
• kategorie 3 — nouzová situace vyvolaná intenzitami zemetresení 6° MSK-64 v urcitém území s ojedinelými místy s intenzitou 6.5° MSK-64,
• kategorie 4 — nouzová situace vyvolaná intenzitami zemetresení 7 — 7.5° MSK-64 v urcitém území,
• kategorie 5 — nouzová situace vyvolaná intenzitami zemetresení 8° MSK-64 a vyssích v urcitém území.

B. Povoden:

• kategorie 0 — nouzová situace vyvolaná intenzivními destovými srázkami trvajícími do 5 minut,
• kategorie 1 — nouzová situace vyvolaná intenzivními destovými srázkami trvajícími 5 — 10 minut,
• kategorie 2 — nouzová situace vyvolaná intenzivními destovými srázkami trvajícími 10 — 30 minut,
• kategorie 3 — nouzová situace vyvolaná intenzivními destovými srázkami trvajícími 1 — 5 hodin v urcitém území,
• kategorie 4 — nouzová situace vyvolaná intenzivními destovými srázkami trvajícími pul dne az den v urcitém území,
• kategorie 5 — nouzová situace vyvolaná intenzivními destovými srázkami trvajícími více nez den v urcitém území a poprípade kratsími a opakujícími se v nekolika vlnách jdoucích tesne po sobe.

C. Technologická havárie:

• kategorie 0 — nouzová situace vyvolaná únikem rizikových látek v dusledku netesnosti do pripravených nádob, které odizolují rizikovou látku od lidí a zivotního prostredí,
• kategorie 1 — nouzová situace vyvolaná únikem rizikových látek v dusledku poruchy technologického zarízení do pripravených urcených nádob nebo prostor, na které navazují tech-nologické postupy, které zajistí odizolování rizikové látky od lidí a zivotního prostredí a následne i likvidaci rizikové látky,
• kategorie 2 — nouzová situace vyvolaná únikem rizikových látek v dusledku poruchy technologického zarízení do prostor podniku v prípade, ze lze nastartovat technologické po-stupy, které zajistí odizolování rizikové látky od lidí a zivotního prostredí a následne i likvidaci rizikové látky. Technická a organizacní opatrení na ochranu zivotu a zdraví lidí v podniku jsou nutná jen u osob, které zajistují sanaci,
• kategorie 3 — nouzová situace vyvolaná projektovou havárií, jejíz dopady koncí na plote podniku a lze nastartovat technologické postupy, které zajistí odizolování rizikové látky od lidí a zivotního prostredí a následne i likvidaci rizikové látky. Technická a organizacní opatrení na ochranu zivotu a zdraví lidí v podniku jsou nutná u pracovníku z postizené cásti podniku a u osob, které zajistují sanaci,
• kategorie 4 — nouzová situace vyvolaná projektovou havárií, jejíz dopady koncí „na plote podniku", nelze nastartovat technologické postupy, které zajistí odizolování rizikové látky od lidí a zivotního prostredí a následne i likvidaci rizikové látky. Technická a organizacní opatrení na ochranu zivotu a zdraví lidí v podniku jsou nutná u vsech pracovníku podniku a u vsech osob, které zajistují sanaci,
• kategorie 5 — nouzová situace vyvolaná nadprojektovou (tezkou) havárií, jejíz dopady presáhnou „plot podniku", dostupné technologické postupy nezajistí odizolování rizikové látky od lidí a zivotního prostredí a následne i likvidaci rizikové látky. Je treba pouzít speciální technická a organizacní opatrení na ochranu zivotu a zdraví lidí v okolí podniku.
  

D. Dopravní havárie:

• kategorie 0 — nouzová situace vyvolaná poruchou vozidla, které se úcastní provozu nebo porusením dopravních predpisu bez moznosti vzniku srázky vozidel a jiných skod,
• kategorie 1 — nouzová situace vyvolaná poruchou vozidla nebo porusením dopravních predpisu, které mohly vést ke srázce vozidel, ale zustala bez materiálních skod a jiné újmy,
• kategorie 2 — nouzová situace vyvolaná poruchou nebo srázkou vozidel, pri které doslo k materiálním skodám a malým poranením zúcastnených osob,
• kategorie 3 — nouzová situace vyvolaná poruchou nebo srázkou vozidel, pri které doslo k újme na zivotech a zdraví úcastníku provozu a k materiálním skodám,
• kategorie 4 — nouzová situace vyvolaná poruchou nebo srázkou vozidel, pri které doslo k újme na zivotech a zdraví úcastníku provozu, k materiálním skodám a ke skodám v zivotním prostredí (napr. únikem rizikových látek). Je nutno aplikovat technická a organizacní opatrení na ochranu zivotu a zdraví ostatních úcastníku provozu a zivotního prostredí v bezprostredním okolí srázky vozidel. Následne je treba provést sanacní opatrení,
• kategorie 5 — nouzová situace vyvolaná poruchou nebo srázkou vozidel, pri které doslo k újme na zivotech a zdraví úcastníku provozu, k materiálním skodám a ke skodám v zivotním prostredí (napr. únikem rizikových látek) a jsou ohrozeny zivoty a zdraví lidí v okolí havárie. Je nutno aplikovat technická a organizacní opatrení na ochranu zivotu a zdraví ostatních úcastníku provozu, lidí v okolí a zivotního prostredí v sirsím okolí srázky vozidel. Následne je treba provést sanacní opatrení.

Shrnutí obecných podmínek klasifikace

Z výse uvedených príkladu vyplývají dále uvedené kvantitativní definice kategorií nouzových situací:

• kategorie 0 — dopady pohrom postihují jednotlivé osoby bez jakékoliv újmy,
• kategorie 1 — dopady pohrom postihují jednotlivé osoby bez trvalé újmy na zivotech a zdraví lidí, majetku a zivotním prostredí,
• kategorie 2 — dopady pohromy postihují jednotlivé osoby, jednotlivé objekty nebo jeho cásti, s výjimkou objektu, ve kterých jsou slozité podmínky pro zásah, jednotlivé dopravní prostredky osobní nebo nákladní dopravy nebo plochy území do 500 m,
• kategorie 3 — dopady pohromy postihují nejvýse 100 osob, více nez jeden objekt se slozitými podmínkami pro zásah, jednotlivé prostredky hromadné dopravy osob, cenný chov zvírat nebo plochy území do 10 000 m²,
• kategorie 4 — dopady pohromy postihují více nez 100 a nejvýse 1000 osob, cást obce nebo areálu podniku, soupravy zeleznicních preprav, nekolik chovu hospodárských zvírat, plochy území do 1 km, povodí rek, produktovody, jde o hromadnou havárii v silnicní ci zeleznicní doprave nebo o havárii v letecké doprave. Je nutno iniciovat radu slozek záchranného systému,
• kategorie 5 — dopady pohromy postihují více nez 1000 osob, celé obce nebo plochy nad 1kmz. Je nutno iniciovat systém krizového rízení.

Odezva spolecnosti na nouzové situace

V zájmu prezití lidí a zajistení trvalého rozvoje je treba:

• pohromám a krizím predcházet, pokud to jde, napríklad u prírodních pohrom to vetsinou nejde,
• odstranit príciny vzniku tezkých dopadu,
• zmírnit neprijatelné dopady pohrom preventivními opatreními, pripraveností, optimálním zvládnutím dopadu pohrom a jimi vyvolaných krizí (tj. vlastne zkrácením nouzové situace na prijatelnou míru),
• zajistit obnovu a nastartování dalsího rozvoje.

V soucasné dobe rízení státu zajistuje, ze:

• kazdý obcan je schopen zvládnout nouzovou situaci kategorie 0 a 1 vzhledem k predchozí výchove a príprave,
• stát má systém „nouzové rízení zahrnující nouzové plánování - k tomu, aby zajistil predcházení nouzovým situacím (prevence daná právními predpisy, technickými normami a standardy) a zvládnutí nouzových situací kategorie 2 — 4,
• stát má systém „krizové rízení zahrnující krizové plánování" k tomu, aby zajistil predcházení krizovým situacím (prevence daná právními predpisy, technickými normami a standardy) a zvládnutí nouzových situací kategorie 5 (tj. krize).

Z výse uvedeného vyplývá, ze stát má dva typy rízení:

• nouzové rízení opírající se o nouzové plánování (emergency planning). Jeho specifickou cástí je rízení pohrom (disaster control) ve smyslu ovládnutí ci zvládnutí nouzových situací (dopadu pohrom). Cílem nouzového rízení je správa státu, která garantuje, ze zvládne dopady pohrom (v bezné reci se pouzívají pojmy jako poruchy, nehody, havárie, kalamity ci katastrofy) pomocí standardních výkonných slozek, standardních prostredku a zdroju s prijatelnými ztrátami. V rámci nouzového rízení se provádí opatrení pro prevenci, pripravenost, zásah a obnovu s cílem zabránit vzniku nekterých dopadu a nebo je alespon zmírnit, aby se ochránily zivoty a zdraví lidí, majetek a zivotní prostredí,
• krizové rízení (crisis management) opírající se o krizové a nouzové plánování. Cílem krizového rízení je správa státu, která garantuje, ze stát zvládne krize tím, ze v prípade potreby upraví vazby ve spolecnosti tak, aby byly zvládnuty dopady pohrom, pri kterých jsou ohrozeny prioritní hodnoty, zájmy nebo cíle státu, pomocí nadstandardních výkonných slozek, nadstandardních prostredku a zdroju.

Za úcelem zvládnutí krizové situace jde o pouzití nadstandardních zdroju, sil a prostredku, a k omezení na nezbytne nutnou dobu a v nezbytne nutném rozsahu práv obcanu zarucených Listinou základních práv a svobod.

V rámci krizového rízení se provádí opatrení pro prevenci, pripravenost, zásah a obnovu s cílem zabránit vzniku nekterých dopadu a nebo je alespon zmírnit s cílem ochránit zivoty a zdraví lidí, majetek, zivotní prostredí a lidskou spolecnost.

ZDROJ:
Procházková, D.: Kategorie nouzových situací. Environmentální aspekty podnikání c. 1 (2003), s.  3–5.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM