Prevence havárií

K posuzování bezpecnostní dokumentace podle zákona c. 353/1999 Sb., o prevenci závazných havárií

21.10.2002 | ZDROJ: VÚBP | AUTOR: Malý Stanislav, Palecek Milos

Shrnutí poznatku z první etapy posuzování bezpecnostní dokumentace podle zákona c. 353/1999 Sb., o prevenci závazných havárií, vcetne komentáre k základním nedostatkum a problémum v dokumentech predaných k posuzování.

KLÍCOVÁ SLOVA: havárie

V roce 1999 schválil Parlament Ceské republiky  zákon c. 353/1999 Sb., o prevenci závazných havárií zpusobených vybranými nebezpecnými chemickými látkami a chemickými prípravky a o zmene zákona c. 425/1999 Sb., o okresních úradech, úprave jejich  pusobnosti a o nekterých dalsích opatreních s tím souvisejících, ve znení pozdejsích predpisu (zákon o prevenci závazných havárií). Uvedený zákon nálezí do skupiny legislativní úpravy prijaté k ochrane pred nebezpecnými chemickými látkami a stanovuje významné povinnosti v prevenci vzniku závazných havárií nekterým provozovatelum, kterí s temito látkami nakládají pri své podnikatelské cinnosti. Hlavním kritériem pro výber objektu nebo zarízení na jejichz provozovatele se vztahují povinnosti podle zákona je dosazení nebo prekrocení limitní hodnoty mnozství nebezpecných látek (na základe seznamu vybraných nebezpecných látek), nacházejících se v daných objektech nebo zarízeních. Dále se tyto objekty a zarízení zarazují do dvou skupin (do skupiny  A  v prípade mensího a do skupiny  B v prípade vetsího mnozství nebezpecné látky). Provozovatelum byla stanovena  povinnost oznámit zarazení objektu nebo zarízení do skupiny a zpracovat v urcitém termínu bezpecnostní dokumenty (bezpecnostní program pro skupinu A, resp. bezpecnostní zprávu pro skupinu B) a tyto si nechat schválit príslusným orgánem státní správy. Termínem k odevzdání dokumentace u vetsiny stávajících objektu a zarízení se stal 29. leden 2002. Uvedené bezpecnostní dokumenty obsahují informace o systémech rízení bezpecnosti, vcetne prevence závazných havárií, výsledky analýz a hodnocení rizika a preventivní bezpecnostní opatrení ke snízení rizik vzniku závazné havárie, prípadne u bezpecnostní zprávy dalsí pozadované informacní a popisné bloky. Tyto dokumenty vyzadují nejen pomerne vysokou odbornou úroven zpracování, ale i dostatecnou srozumitelnost, protoze v rámci jejich schvalování se vyjadruje k jednotlivým dokumentum rada orgánu státní správy, dotcené obce, verejnost v okolí rizikové aktivity, vcetne poverených odborných organizací.

Mechanismus posuzování bezpecnostní dokumentace na centrální úrovni

Ministerstvo zivotního prostredí CR, které je príslusným ústredním orgánem státní správy a jedním z orgánu, vyjadrujících se k bezpecnostní dokumentaci, zrídilo za úcelem jejího kvalifikovaného posouzení odborné pracoviste (OPPZH) na Výzkumném ústavu bezpecnosti práce v Praze. Tento akt byl proveden na základe dohody ministra zivotního prostredí a ministra práce a  sociálních vecí (ministerstvo práce a sociálních vecí je zrizovatelem VÚBP ).  Toto poverení vyplynulo z dlouholeté tradice, výsledku a zkusenosti odborníku, které ústav v problematice prevence prumyslových a závazných havárií má.  Pres vsechny predpoklady pro úspesné posuzování bezpecnostní dokumentace, stál pred odborným pracovistem nelehký úkol prostudovat v omezeném casovém prostoru desítky mnohdy rozsáhlých dokumentací o stovkách stran textu a doprovodných materiálu.  Aby bylo mozno situaci zvládnout a zároven byl do jisté míry vyloucen subjektivní pohled posuzovatelu z jedné organizace, probehlo za úcasti MZP CR výberové rízení na odborné firmy, které se za koordinace VÚBP mely podílet a spolupracovat na posuzování bezpecnostních dokumentací. Jedná se o organizace s velkou zkuseností, za nimiz je rada prací a referencí v daném oboru. Navíc pri resení dílcích specifických problému (napr. problematika pojistení, overování výsledku v oblasti dopadu na zivotní prostredí a dalsí)  byly výsledky nebo nejasnosti konzultovány s dalsími odborníky a firmami, címz byl celkový pohled dále diverzifikován.  S tímto aparátem bylo v prubehu 6 mesícu provedeno posouzení více jak stovky dokumentací, vcetne odborných setkání posuzovatelu a provozovatelu k ujasnení a resení sporných bodu a otázek.  K zajistení srovnatelné úrovne, pri daném poctu posuzovatelu a poradcu, bylo svoláno nekolik semináru a byly vytvoreny dalsí podpurné nástroje vedle platné legislativy, tj. kritéria splnení pozadavku na bezpecnostní program prevence závazné havárie a bezpecnostní zprávu. Tento materiál, zpracovaný na základe prístupu EU a nekterých clenských zemí, dále strukturoval a rozvíjel pozadavky zákona c. 353/1999 Sb., a provádecí vyhlásky c. 8/2000 Sb. Materiál urcený v první rade pro posuzovatele se dostal v príslusné úprave také ke zpracovatelum, címz doslo k optimálnímu sjednocení pohledu na úroven výsledného dokumentu. Tento fakt byl umocnen i tím, ze vlastní legislativní dokumenty, s ohledem na pozadovaný technický charakter a detail dokumentace, nemohly hrát v plné míre úlohu presného návodu, který by vedl k ocekávanému  výsledku. Urcitým nedostatkem byl casový nesoulad vzniku kritérií a termínových pozadavku na splnení povinností. Z mnoha duvodu nebylo mozné pripravit takový materiál pred vstupem legislativy v platnost. Na druhou stranu v 1. kole posuzování dokumentace nebyly uplatnovány, u vedomí uvedených nedostatku pri vytvárení systému, zádné sankce. Zároven s konecným vyjádrením byla vetsine zpracovatelu poskytnuta upravená kritéria, prípadne pri osobním jednání byly dovysvetleny nekteré vytýkané nedostatky a návrhy na jejich odstranení.  Tím bylo zaruceno sjednocení a vzájemné upresnení pohledu na výsledný dokument a zároven byly respektovány konkrétní podmínky a situace jednotlivých provozovatelu. V rámci pozadavku zákona a resení konkrétních problému pri zpracování dokumentace nutne doslo také k rozvíjení príslusných systémových oblastí v podnicích a zádoucí komunikaci, at uz pozitivní nebo negativní, mezi managementem ekonomickým a managementem bezpecnostním. Po katastrofálních povodních v srpnu letosního roku se také zreálnil obecný pohled na kvantitativní výsledky analýz rizik (predevsím u pravdepodobnostních císel), které byly do té doby vnímány mnoha lidmi spíse abstraktne. Pro posuzování dokumentací byl zvolen (s ohledem na casová a dalsí hlediska) zpusob práce s dokumenty pouze v písemné podobe. Nebylo tedy mozno provádet návstevy, overovat a upresnovat udávané informace a výsledky na míste (coz bylo nekterými predstaviteli podniku kritizováno). Tato overení príslusí inspekcním orgánum v cele s Ceskou inspekcí zivotního prostredí.  Proto mohla vzniknout situace, kdy provozovatel mel zavedeny vsechny pozadované subsystémy, informace a výsledky k dispozici, ale forma a zpusob jejich zapracování do dokumentu nebyly presvedcivé. V prubehu posuzování dokumentace se na strane zpracovatelu  ukázala rada problému a nedostatku, které nakonec vedly ke skutecnosti, ze pouze 
9 % procent dokumentací mohlo být uznáno (po odstranení formálních nedostatku) za odpovídající pozadavkum ke schválení. Ke konci srpna 2002 bylo odevzdáno a posuzováno celkem 132 dokumentu, 2 dokumenty byly vráceny bez vyjádrení a 2 dokumenty byly slouceny do dokumentu jednoho. Z uvedených 132 dokumentu bylo 70 bezpecnostních programu prevence závazné havárie a 62 bezpecnostních zpráv. 6 bezpecnostních programu prevence závazné havárie (skupina A) vykazovalo pouze formální nedostatky (z toho 4 pro nové objekty), a budou dále reseny pouze na úrovni príslusného orgánu státní správy (okresní nebo krajský úrad) a 64 dalsích musí být v nekteré cásti, bodu nebo polozce zásadne doplneno, dopracováno a prepracováno a nové verze musí být predány k novému posouzení príslusným orgánum. U bezpecnostních zpráv (skupina B) vykazovalo formální nedostatky 6 dokumentu  a 56 musí být predáno k novému posouzení.

Nedostatky bezpecnostních dokumentací lze rozdelit do ctyr základních problémových oblastí:

• nedostatky v analýzách a hodnocení rizika,
• nedostatky v posouzení preventivních bezpecnostních opatrení,
• nedostatky ve strukturální úplnosti, faktické , vecné a realizacní úrovni  bezpecnostního programu prevence závazné havárie,
• nedostatky v popisech, prehledech, charakteristikách a grafické dokumentaci (pouze u bezpecnostních zpráv).

Analýzy a hodnocení rizika v bezpecnostních zprávách

Hlavní problémy a nedostatky v této cásti bezpecnostní zpráv obsahuje následující výcet: 

• Celkove nebyla respektována metodologická struktura podrobného hodnocení rizika závazné havárie.
• Analýza a hodnocení rizika nebyly provedeny podle pozadavku na podrobné  hodnocení rizik.  Byly pouzity  pouze relativní metody analýzy nebo metodika, urcená vyhláskou c. 8/2000 Sb. pouze pro  úcely oznámení.
• Nebyl dolozen postup pri výberu zdroju rizika závazné havárie.
• Popis identifikovaných zdroju rizika byl prílis strucný a nekonkrétní nebo nebyl proveden vubec, coz znemoznilo praktickou orientaci posuzovatelu.
• Chybely ruzné nezbytné  informace (napr. o zeleznicních a silnicních cisternách jako potenciálních zdrojích rizik a dalsí).
• Neprijatelné zdroje rizika stanovené relativní metodou nebyly dále analyzovány.
• Byly uvedeny pouze dosahy havárií bez specifikace metod matematického modelování.
• Nebyly uvedeny mozné príciny vzniku havárií.
• Nebyly sestaveny scénáre havárií.
• V rámci tvorby scénáru nebyly uvazovány místní meteorologické podmínky.
• Nebyla provedena analýza spolehlivosti a chybování lidského cinitele, bud vubec nebo byla provedena nedostatecne, tj. chybely nekteré dulezité aspekty této problematiky.
• Nebyly uvedeny následky havárií na osoby, majetek a zivotní prostredí.
• Následky havárie pro osoby byly stanoveny pouze v rámci relativní analýzy napr. metodou IAEA-TECDOC 727.
• Nebyly kalkulovány pravdepodobnosti havárií a zhodnoceno riziko podle daného kritéria prijatelnosti.
• Pravdepodobnosti byly uvedeny pouze v rámci relativní analýzy napr. metodou IAEA-TECDOC 727, nebyly vsak uvedeny pravdepodobnosti havárií nutné pro podrobné hodnocení rizika (napr. pravdepodobnost poruchy zarízení, pravdepodobnost povetrnostních podmínek, pravdepodobnost selhání bezpecnostních systému atd.).
• Nebylo provedeno ocenení rizika.
• Nebyla provedena analýza rizika v souvislosti s únikem vsech relevantních  nebezpecných látek provozovatele (nekterá z látek nebyla analyzována).
• Nebyly posouzeny nebezpecné reakce pri nezádoucím kontaktu chemických látek nebo za nezádoucích provozních podmínek, vcetne moznosti vzájemného kontaktu chemikálií pri vzniku havárie.
• Nebyly posouzeny mozné havarijní situace mimo objekt nebo zarízení, které mohou zpusobit závaznou havárii.
• Nebylo jasne vyznaceno umístení zdroju rizik na plánu podniku.
• V nekterých prípadech, které to vyzadovaly, nebylo provedeno grafické znázornení dosahu následku jednotlivých havárií do mapových podkladu.
• Chybel plán omezování rizik s termíny a zpusobem kontroly plnení úkolu.
• Nekteré analýzy byly provedeny pred radou let a v dokumentu byly pouzity bez aktualizace, i kdyz bylo mozno predpokládat významné zmeny v prostorech pod kontrolou provozovatele (napr. pronájmy prostoru jiným firmám manipulujícím s nebezpecnými látkami nebo jinak ovlivnujících cinnost provozovatele, zmeny organizacní struktury podniku).
• Nekteré dokumenty se odkazovaly v detailu na prílohy, které nebyly soucástí predané dokumentace.

  Analýza a hodnocení rizika v bezpecnostních programech prevence závazné havárie

U bezpecnostních programu nebyla vyzadována hlubsí analýza rizika, pokud byla rizika vyhodnocena odpovídajícím metodickým postupem v oblasti prijatelnosti. V opacném prípade byla tato hlubsí analýza vyzadována vzdy. Hlavní problémy a nedostatky v této cásti bezpecnostních programu obsahuje následující výcet: 

• Pro hodnocení rizika byla pouzita metoda, která je urcena pouze pro hodnocení rizik závazné havárie pro úcely oznámení.
• Nebyly uvedeny informace o vsech relevantních nebezpecných látkách.
• V popisu nebezpecných látek chybely podstatné vlastnosti potrebné pro analýzu a hodnocení rizika.
• V textu byla uvedena pouze celková mnozství urcité látky bez informací o zádrzích v jednotlivých zásobnících atd.
• Byla pouzita metodika IAEA-TECDOC 727 pro urcování absolutních hodnot rizika (tato metodika má slouzit jen pro serazení zdroju rizika a urcení priorit  pro dalsí podrobnejsí analýzu a hodnocení rizik, nikoli pro urcování absolutních hodnot rizika).
• Klasifikace pravdepodobnosti a závaznosti následku byla vyjádrena v rade prípadu pouze verbálne semikvantitativne (napr. jako malá, strední, vysoká) a riziko nebylo tedy mozno zjistit, zda je prijatelné nebo neprijatelné.
• Nebyly stanoveny scénáre mozných závazných havárií s vyhodnocením následku a pravdepodobností techto událostí s návaznými opatreními k omezení nebo vyloucení rizik.
• Nebyl popsán zpusob a postup identifikace scénáru uvedených v dokumentu.
• V prípade výbusných látek nebyl uveden rozsah tlakové vlny a dosah rozletu trosek.
• Nebylo analyzováno riziko havárie ve vsech relevantních prostorech (napr. na nakládacích rampách apod.).
• Pri hodnocení rizik závazné havárie nebyl brán v úvahu bod 4.2 b) prílohy c. 2 vyhlásky c. 8/2000 Sb., kde se uvádí „stanovení a hodnocení zdroju rizik se provádí pro normální i mimorádné provozní podmínky, vcetne mozného selhání lidského cinitele“.
• Velice casto chybelo posouzení spolehlivosti a mozného chybování lidského cinitele pri ruzných nebezpecných manipulacích (napr. s cisternami u profesí cerpacu a dalsích, které se ukazují jako velmi rizikové).
• Chybely i základní grafické prílohy se zakreslením zdroju rizik na mapách a pláncích areálu, ve kterých se objekt nebo zarízení nachází.
• Byla nedostatecne popsána provozní zarízení, ve kterých probíhají manipulace s nebezpecnou látkou.
• Nebyly uvedeny následky na zdraví lidí (napr. pomocí hodnot ERPG ci IDLH) a dosahy úniku látek, v prípadech kdy nedojde k úmrtí, ale jen ke zranení lidí atd.
• Chybela i nejjednodussí hodnocení následku závazné havárie na zivotní prostredí a majetek.
• Nebyly uvedeny plány omezování rizik, vycházející z analýz a hodnocení rizika,  vcetne sledování úcinnosti opatrení k jejich omezování.

Nedostatky v posouzení preventivních bezpecnostních opatrení (bezpecnostní zpráva, bezpecnostní program)

Posouzení preventivních bezpecnostních opatrení uvádená provozovateli v dokumentech,  vyjadrovala presvedcení o primerenosti a dostatecnosti techto opatrení.  Vetsinou vsak nebylo provedeno jejich podrobné hodnocení a v kontextu nedostatku analýz a hodnocení rizik byla jejich primerenost neverohodná. Ve vyjádreních bylo proto pozadováno, aby problematika preventivních bezpecnostních opatrení byla znovu resena na základe dopracování a doplnení príslusných analýz a hodnocení rizik v dalsí verzi dokumentu.  Posuzovaná dokumentace dále postrádala prehledný, odpovídající popis a zhodnocení preventivních bezpecnostních opatrení a zpravidla nebylo pochopeno jejich základní clenení na opatrení organizacní (tvorící obsahovou cást  programu) a technická (tvorící obsahovou cást „hodnocení rizik - prehled a zhodnocení technických bezpecnostních opatrení“).

Nedostatky v bezpecnostním programu prevence závazné havárie

Nedostatky ve strukture tématických polozek a bodu, vecném obsahu, míre detailu informacního a popisného aparátu i v souvislosti s jasným a srozumitelným vysvetlením funkce subsystému prevence závazné havárie jako nadstavby stávajících bezpecnostních systému v podnicích, se ukázaly jako hlavní a zásadní problém bezpecnostních dokumentací.  S ohledem na beznou dostupnost zahranicních materiálu k  problematice prevence závazných havárií (SEVESO II), je úroven výsledných dokumentu zarázející, i kdyz je nezbytné v souvislosti s programem znovu zduraznit, ze príslusný metodický materiál se tvoril casove soubezne s legislativou nebo v nekterých aspektech dokonce az po jejím vstupu v platnost. V predlozených programech je mozno nalézt napr. formy jakýchsi cestných prohlásení o plnení, splnení, zavedení  nebo stanovení povinností a subsystému k jednotlivým polozkám a bodum. Tato konstatování nebyla casto doprovázena odkazy na konkrétní  vnitropodnikové predpisy. Pokud byly tyto odkazy uvedeny, citovaný dokument nebyl zpracován v programu takovým zpusobem,  aby bylo mozno vetsinu informací z pozice posuzovatele odpovedne posoudit a overit. Pouze cestné výjimky zpracovatelu predlozily vyvázený materiál, který citlive (tedy s vedomím okruhu orgánu, posuzovatelu, organizací a osob, kterým je dokument urcen) strídal pasáze, ve kterých byla vhodne pouzita forma vetsího detailu (napr. skolení k prevenci závazných havárií jako doplnek stávajícího skolení zamestnancu) s obecnejsími popisy subsystému prevence závazných havárií. Argumenty provozovatelu, ze pri takových pozadavcích posuzovatelu je nutné poskytovat v príloze k dokumentu veskerou i marginální a rozsáhlou podnikovou legislativu v plném znení, nelze prijmout.  Z hlediska dobré prehlednosti,  srozumitelnosti a verohodnosti pro posuzovatele a dalsí ctenáre dokumentu, by postacilo zpracovat textové bloky jako radu shrnujících informací, které vysvetlují podnikové mechanismy a subsystémy, pozadované ve strukture tématických polozek.       V souvislosti s podnikovou legislativou bylo casto shledáno, ze provozovatel nevytvoril zádný zvlástní vnitropodnikový dokument na úseku zákona
c. 353/1999 Sb., ani neaktualizoval v tomto smyslu zádný ze stávajících predpisu. Potom nebylo mozno uvádený systém prevence závazných havárií povazovat za duveryhodný a odpovídající. Totéz platí i o prípadech, kdy získání ruzných certifikátu, napr.  ISO rady 9000 a 14 000 a dalsích, bez doplnení a  aktualizace, bylo vydáváno za kompletní zavedení a splnení systému prevence závazné havárie,  i kdyz je vseobecne známo, ze tyto jiste významné certifikáty jsou nekdy spíse na papíre nez úcinné a efektivní.   V nekterých prípadech byly vydávány subsystémy BOZP podniku, zavedené podle jiné legislativy, za resení urcitých specifických polozek v prevenci závazných havárií, napr. pod názvem „Riziková místa podniku“ se skrývala kategorizace pracovist podle Vyhlásky MZd c. 89/2001 Sb., atd. 

Nejvýznamnejsí nedostatky programu jsou uvedeny v následujícím výctu:

• Nebyl dodrzen strukturální a vecný obsah programu, v dokumentu nebyla zmínena, nebo zcela nedostatecne, rada významných polozek, takze posuzovatel nemohl posoudit a overit, zda jsou tyto dulezité mechanismy zavedeny a realizovány (pouze mizivé procento provozovatelu doplnilo u nekterých polozek vysvetlení, proc daná polozka chybí a je tedy s ohledem na daný typ objektu nebo zarízení, konkrétní situaci a podmínky irelevantní).
• Existence nekterých subsystému a resení nebyla dolozena dostatecným zpusobem, tj. vysvetlujícím a shrnujícím popisem, výpisem z príslusného dokumentu atd. s odkazem a citací vnitropodnikového predpisu.
• V dokumentu byly nekonkrétní (nebo chybely) údaje o termínech a funkcní odpovednosti u závazku k zavedení a stanovení ruzných subsystému, mechanismu a opatrení programu prevence závazné havárie.
• V dokumentu nebylo mozno nalézt klícovou polozku, tj.  „písemné prohlásení provozovatele o politice prevence závazné havárie“ a „celkové cíle a zásady prevence závazné havárie“.
• Z informací k „systému rízení bezpecnosti“ vyplynulo, ze stávající systém nebyl doplnen a rozsíren ve smyslu prevence závazné havárie.
• Informace k „organizaci prevence závazných havárií“ nebyly dostatecné predevsím v polozkách „stanovení úkolu, povinností a odpovednosti pracovníku podílejících se na omezování rizik závazných havárií“, „zajistení odpovídajícího rízení lidských zdroju“, „cinnosti vyzadující zvlástní výcvik“ a „úcast zamestnancu na príprave programu a pri jeho zavádení“.
• V rámci „rízení provozu objektu nebo zarízení“ chybely predevsím dostatecné informace ke „zpracování a zavedení bezpecných postupu pro identifikované rizikové cinnosti“,  „zavedení a zdokumentování bezpecných postupu – instrukce pro výkon provozních cinností významných z hlediska bezpecnosti“.
• Mnohé informacní nedostatky, nejasná a nesrozumitelná vysvetlení, príp. zámeny s jinými subsystémy se ukázaly také v bodech „rízení zmen v objektu nebo zarízení“, „havarijní plánování“, „sledování plnení programu“ a „kontrola a  audit“.

Informace, popisy, prehledy, charakteristiky a grafické prílohy bezpecnostních zpráv

V techto cásti dokumentu se vyskytovaly nedostatky v podobe chybejících a nejasných výstupu, které jinak dobre zpracovaný dokument zbytecne degradovaly. Zpracovatelé si mnohdy neuvedomili, ze posuzovatelé nemohou znát jim notoricky známá fakta a skutecnosti. Navíc pokud nekterí z posuzovatelu urcité skutecnosti znali, meli za povinnost posuzovat úroven  zpracování a nálezitostí, vcetne srozumitelnosti pouze na základe predlozeného dokumentu. Zásadní nedostatky se vyskytovaly v „popisu organizacní struktury provozovatele“  (v rámci popisu objektu nebo zarízení s rizikovým potenciálem), kdy byla sice casto uvedena organizacní struktura, ale nejasne a v nedostatecném detailu. V rámci „popisu umístení objektu nebo zarízení“ chybela v plánech (schématech) napr. vy­zna­cení míst významných pro rí­zení provozu (napr. dulezité velíny) a význam­ných objektu infrastruktury podniku (napr. lékar, HZS, místa koncentrace vetsího poctu zamestnancu atd.). Chybely také zákresy prubehu hlavních kanalizacních a  potrubních systému, re­cipientu  v prípadech, kdy se tyto informace ukázaly jako dulezité. Pod bodem „informace o technologii“ vznikaly problémy s dostatecností nezbytných informací o materiálových bilancích a tocích energií, vcetne problému s príslusnými grafickými prílohami (postupové diagramy, schémata) atd. Nízkou vypovídací úroven mely i polozky „popis cástí zarízení a jejich vzájemné ovlivnování“, a „popis provozních cinností a procesu spojených s rizikem závazné havárie“. Samostatnou kapitolou byl bod „popis okolí a zivotního prostredí“. V rámci „demografické a geografické charakteristiky“ byly uvedeny prílis obecné nebo strucné popisy, které s ohledem na vzdálenost obytných zón od objektu nebo zarízenínemohly být povazovány za odpovídající.  Podobná situace byla také v rámci polozky „prumyslové a skladové objekty, prepravní cesty“, kde rada nezbytných informací chybela zcela (informace o objektech prumys­lové nebo skladové cinnosti, zivocisné a rostlinné výroby, o prepravních cestách v okolí podniku, které mohou být postizeny následky havárie vzniklé u provozovatele atd.). Casto chybely také nezbytné informace o meteorologické, vodohospodárské, hydrogeologické a geologické charakteristice ve strukture, která by odpovídala  typu rizik, podmínkám a situaci daného místa, vcetne príslusných prehledných map a grafických výstupu. Nedostatky na první pohled spíse formálního charakteru (i kdyz v mnoha prípadech mohly významne ztízit posuzování nebo ovlivnit pohled a vnímání posuzovatelu) byly nekompletnost predané dokumentace (chybející stránky, prílohy atd.) a neprehlednost grafických výstupu, zpusobená cernobílým zkopírováním puvodne barevného originálu (trasy potrubí, toky médií, vyznacení zón a dalsí) atd. 

Záver

Podcenení nárocnosti zpracování dokumentací a termínu jejich odevzdání se ukázalo jako zásadní problém zavádení systému prevence závazných havárií a harmonizace smernice „SEVESO II“  v CR. Rada subjektu spoléhala na provedené práce a analýzy, které byly zadávány v devadesátých letech nebo i dríve a nevzala v úvahu casový faktor a nekterá specifika ceského prístupu.  Tyto podniky ovsem nepredstavují zásadní problém, protoze základ jejich systému je dobrý a dotazení a zavrsení dokumentace v pozadované forme a výstupu je pouze otázkou relativne krátkého casu. Mnohem vetsím problémem jsou ovsem provozovatelé, kterí se podobnou problematikou prakticky nezabývali, není tedy na co navázat a radu problému je nutno resit od zacátku. U techto podniku by bylo vhodné, aby príslusné orgány státní správy stanovily termíny pro odevzdání nových verzí dokumentu uvázlive a s vedomím, ze jejich kvalitní zpracování vyzaduje urcitý minimální  cas, který nelze byrokraticky zkracovat. Výsledkem neuvázene stanovených termínu by potom mohlo být pozadavek na dalsí prepracování dokumentu se vsemi z toho vyplývajícími dusledky.    Konecne je treba se vyjádrit také k otázce „kritérií splnení pozadavku“, u nichz bylo v nekterých prípadech kritizováno, ze neberou v úvahu ruzné typy objektu a zarízení.  U techto kritérií se neprepokládalo, ze budou mechanicky aplikována ve vsech prípadech v plném rozsahu, ale vzdy s ohledem napr. na organizacní strukturu podniku, pocet zamestnancu, typ rizik atd.  Ve vetsine vyjádrení bylo také v príslusné cásti v doporucení k doplnení a dopracování uvedeno cit: „…podle podmínek a konkrétní situace provozovatele“.  Takze maximální rozsah „kritérií“ (cca 240, resp. 500 polozek)  byl urcen velkým chemickým instalacím s rozsáhlými nebezpecnými technologiemi a stovkami zamestnancu. Odborné zdroje pro tvorbu „kritérií“ vycházely ze zahranicních metodik pro tento typ podniku. Autori verí, ze i toto sdelení prispeje k prohloubení komunikace mezi provozovateli a orgány státní správy, protoze spolecným cílem není formální splnení jakési nepríjemné povinnosti, ale predevsím maximální bezpecnost techto vysoce rizikových zarízení a ochrana jejich okolí. Na VÚBP se pripravuje internetové diskusní fórum k této problematice v rámci informacního serveru www.bozpinfo.cz . Nez bude toto fórum vytvoreno je mozno príspevky zasílat na mailovou adresu oppzh@vubp-praha.cz .        

Zdroj:
RNDr. Stanislav Malý, Ing. Milos Palecek, CSc., VÚBP Praha

TISKNOUT | POSLAT MAILEM