Prevence havárií

Metody hodnocení rizik závazných havárií v podmínkách nezarazených zdroju rizik

02.02.2006 | ZDROJ: 112 | AUTOR: Bernatík Ales

Hodnocení rizik závazných havárií vyzaduje integrovaný prístup zalozený na znalosti technických, prírodních a spolecenských ved. Clánek predkládá metodický postup pro hodnocení rizik a doporucuje provozovatelum zarízení s nezarazenými zdroji rizika vhodný prístup.

KLÍCOVÁ SLOVA: rizika, havárie, metody

V dnesním technickém svete se objevují prumyslové havárie stále casteji a oblast prevence závazných havárií se stala dynamicky se rozvíjejícím oborem reflektujícím fakt, ze s rostoucím technickým pokrokem je potreba snizovat rizika prumyslových havárií. V soucasnosti probíhá výber zarízení, pro které je vyzadována bezpecnostní dokumentace z oblasti prevence závazných havárií, na základe limitních mnozství nebezpecných látek uvedených v zákone o prevenci závazných havárií, který je implementací evropské smernice známé jako Seveso II.

Tento pomerne jednoduchý postup podle souctového vzorce prinásí své klady i zápory. Na jednu stranu jednoznacným zpusobem rozhodne o zarazení podniku do skupiny A nebo B, ale z druhé strany nic neríká o riziku vyplývajícím pro okolí. V nekterých prípadech muze zdroj rizika s podlimitním mnozstvím nebezpecných látek umístený napríklad v huste obydleném území predstavovat vetsí ohrození, nez vetsí zdroj s nadlimitním mnozství umístený mimo obytná území. Proto se práce na tomto tématu soustredily na návrh jednoduché metodiky stanovení spolecenského rizika, která bude pouzitelná i pro nezarazené zdroje rizika.

Cílem metodického postupu je navrzení mozného zpusobu hodnocení rizik nezarazených zdroju rizika, predevsím v malých a stredních podnicích SMEs (Small and Medium-Sized Enterprises), protoze identifikace a hodnocení rizik je nezbytný predpoklad pro úcinné snizování a rízení rizika. Metodika si klade za cíl napomáhat provozovatelum nezarazených zdroju rizika pri dobrovolném hodnocení rizik, kdy doporucuje vhodný postup resení a nabízí dostupné nástroje. Resení otázek prevence závazných havárií u nezarazených zdroju rizika muze prinést i uzitecné informace pro Hasicský záchranný sbor CR a ostatní slozky integrovaného záchranného systému, aby se zlepsila pripravenost na potenciální havárie a zvýsila komunikace mezi hasici a prumyslovými podniky.

Charakteristika nezarazených zdroju rizika

Nezarazené zdroje rizika jsou definovány pro úcely predkládané metodiky jako technologická zarízení obsahující mensí mnozství nebezpecných látek, nez jsou dány v limitech zákona c. 353/1999 Sb. Prevence havárií techto zdroju rizika tak není v soucasnosti legislativne zabezpecena, proto není vytváren patricný tlak na rízení a snizování rizik pri provozování takovýchto zarízení.

Nezarazené zdroje rizika jsou charakterizovány podle vlastností a mnozství umístených nebezpecných látek. Jde predevsím o toxické, horlavé nebo výbusné látky. Jako príklady typických nezarazených zdroju rizik lze uvést zarízení s amoniakem do 50 t, s chlorem do 10 t nebo LPG do 50 t. Uvádí se, ze takovýchto nezarazených zdroju rizika se vyskytuje na území CR rádove stovky az tisíce. Tabulka c. 1 podává príklady casto se vyskytujících nezarazených zdrojích rizika.

Tabulka c. 1: Príklady typických nezarazených zdroju rizika

Nebezpecná látka	Príklad zarízení	Poznámka
cpavek	pivovary, mlékárny, chladírny, masokombináty, zimní stadióny	cpavek ve strojovnách chlazení
chlor	úpravny vod, bazény, koupaliste	chlor v 500 kg sudech nebo 45 kg láhvích
acetylén	sklady tlakových láhví	nejcasteji 50 l láhve s obsahem 8 kg C2H2
LPG	cerpací stanice, domácí zásobníky, sklady láhví	nejcasteji zásobníky 5 m3 nebo láhve 10 kg

Predstavení vhodných metod pro nezarazené zdroje

Klícovou otázkou pro hodnocení rizik je volba vhodné metody. Metody hodnocení rizik lze rozdelovat na kvalitativní a kvantitativní. Dalsí delení metod muze být rozlisováno do trí kategorií:

• deterministické - zalozené na kvantifikaci následku havárie;
• probabilistické - zalozené na pravdepodobnosti nebo frekvenci havárie;
• kombinace deterministického a probabilistického prístupu.

Obecne lze konstatovat, ze deterministické metody se pouzívají pro analýzu celého prumyslového podniku, kdezto probabilistické metody pro analýzu vybrané cásti podniku vyzadující podrobnejsí a tím i nárocnejsí analýzu. Trendem pri hodnocení rizik je hierarchizace výsledku, kdy predevsím u jednoduse aplikovatelných metod jsou výsledky predkládány jako indexy úrovne rizik (tzv. indexové metody). Pro zdroje rizik s nejhorsími indexy je poté doporuceno provést podrobnou analýzu nárocnejsími metodami. Podobným novým prístupem pri hodnocení rizik celých prumyslových podniku je nejprve výber závazných zdroju rizik a az v druhé fázi detailní kvantitativní hodnocení rizik (QRA) takto vybraných nejzávaznejsích zarízení. Oba tyto prístupy mají za cíl omezit pocet detailne hodnocených zarízení v prumyslovém podniku, zjednodusit tak celou analýzu rizik a soustredit pozornost predevsím na nejzávaznejsí zdroje rizika. Je potreba poznamenat, ze doposud neexistuje jedinecná metoda pro realizaci celé analýzy rizik, v praxi je nezbytné kombinovat nekolik metod. Na techto skutecnostech byla zalozena i príprava vhodného postupu hodnocení rizik pro nezarazené zdroje rizika.

Pro potreby metodiky pro nezarazené zdroje rizika byly overovány predevsím následující jednodussí screeningové a indexové metody:

• Metoda výberu (podle CPR 18E - Purple Book)
• Metoda IAEA-TECDOC-727
• Metoda Dow's Fire And Explosion Index
• Metoda Dow's Chemical Exposure Index
• Modelování následku toxických úniku programem ALOHA.

Výse uvedené metody jsou pouzitelné pro hodnocení nezarazených zdroju rizik za predpokladu správného pochopení principu metod a vhodné interpretace výsledku. Pro vzájemné srovnání metod pro hodnocení rizik nezarazených zdroju bylo vybráno nekolik kritérií, výsledky srovnání jsou uvedeny v tabulce c. 2.

Tabulka c. 2: Srovnání dílcích metod hodnocení rizika pomocí vybraných kritérií

	Omezení v mnozství	Dalsí zásadní omezení	Interpretace výsledku	Odborná nárocnost	Casová nárocnost
Metoda výberu	není	není	snadná	nízká	nízká
TECDOC-727	od 200 kg	není	snadná	nízká	nízká
F&E Index	od 454 kg	jen horlavé látky	snadná	strední	nízká
CEI	není	jen toxické látky	obtízná	strední	nízká
Aloha	není	jen toxické látky	snadná	strední	nízká

Návrh postupu hodnocení rizik

Na základe získaných poznatku byl navrzen predkládaný postup hodnocení rizik nezarazených zdroju rizika. Návrh metodického postupu je zalozen na následujících ctyrech úrovních hodnocení a managementu rizik:

1. identifikace nezarazených zdroju rizika - porovnání prítomného mnozství nebezpecných látek v objektu s limitním mnozstvím;
2. predbezné hodnocení rizik pro okolní obyvatelstvo a zivotní prostredí - výber závazných zdroju rizika na území objektu a zjistení vzdálenosti nejblizsí obytné zástavby a významných prvku zivotního prostredí;
3. detailní hodnocení spolecenského, ekonomického nebo environmentálního rizika;
4. management rizik závazných havárií a opatrení pro snízení rizik.

Pro první krok metodického postupu - identifikaci nezarazených zdroju rizik, která se provádí podle prítomného mnozství nebezpecných látek v zarízení, byly nejprve srovnávány prístupy v ruzných zemích. Základní limity mnozství nebezpecných látek v CR jsou dány v zákone o prevenci závazných havárií, které jsou prevzaty z evropské direktivy Seveso II. Tyto limitní hodnoty ovsem postihují jen nejvetsí zdroje rizik (v CR asi 150 prumyslových podniku) a nezahrnou tak mensí zarízení, které za urcitých podmínek mohou rovnez predstavovat významná rizika závazné havárie. Proto byly nase limity porovnány s holandským prístupem v metodice Purple Book CPR 18E, s americkým limity stanovené organizací EPA pro zarazení do programu RMP (Risk Management Program), dále v pruvodci integrovaným hodnocením rizika IAEA-TECDOC-994 a s limity uvedenými v evropském projektu ARAMIS, v rámci kterého byla pripravena nová harmonizovaná metodika ARAMIS. Výsledky srovnání pro tri vybrané látky nejcasteji se vyskytující v nezarazených zdrojích rizika jsou uvedeny v tabulce c. 3.

Tabulka c. 3: Srovnání limitních mnozství nebezpecných látek (v tunách)

Nebezpecná látka	Zákon c. 353/1999 Sb.	Purple Book	US EPA	IAEA-994	ARAMIS
Amoniak	50	3	cca 4,5	3	1
Chlor	10	0,3	cca 1,1	0,3	1
LPG	50	10	cca 4,5	10	1

Z tabulky vyplývá, ze limity ceského zákona o prevenci závazných havárií (a stejne tak limity evropské direktivy Seveso II.) jsou priblizne desetinásobne vyssí nez zákonné limity v USA a nekolikanásobne vyssí nez doporucované limity uznávaných mezinárodních metodik. Z tohoto rozdílu je zrejmé, ze v CR existuje reálná potreba hodnocení rizik zarízení s mensím mnozstvím nebezpecných látek nez je stanoveno v legislative.

Záver
Cílem predkládaného projektu bylo jednak zvýsení povedomí o nezarazených zdrojích rizika, protoze jednou ze základních podmínek prevence havárií je vnímání rizika, a dále návrh vhodného postupu hodnocení rizik pro tyto nezarazené zdroje rizik. Jako zdroje rizika nezarazené pod úcinnost zákona o prevenci závazných havárií byly identifikovány napríklad potravinárské komplexy (pivovary, mlékárny, masokombináty), sportovní areály (zimní stadióny, koupaliste) a dále úpravny vod, sklady tlakových láhví, cerpací stanice a zásobníky LPG. Získávané výsledky hodnocení rizik poukazují na nutnost rízení rizik i techto nezarazených zdroju rizik, které v soucasnosti nejsou z hlediska prevence havárií podchyceny právními predpisy, ale presto mohou predstavovat významná rizika závazných havárií. Zvýsený zájem o hodnocení rizik nezarazených zdroju rizik lze predpokládat v souvislosti s novelizací zákona o prevenci závazných havárií, kdy se predpokládá snizovaní limitního mnozství nebezpecných látek a zarazení tak i mensích podniku pod úcinnost tohoto zákona.

Celkové resení otázky hodnocení rizik závazných havárií vyzaduje integrovaný prístup, který vychází ze znalostí technických, prírodních a spolecenských ved. Predlozený metodický postup hodnocení rizik nezarazených zdroju rizika doporucuje provozovatelum techto zarízení vhodný prístup pomocí nekolika úrovní, kdy se postupne zvysuje hloubka a nárocnost hodnocení. Cílem bylo zajistení co nejsirsí vyuzitelnosti metodického postupu v prumyslové praxi. Tato metodika muze slouzit rovnez jako nástroj pro státní správu, pomocí které lze provést prioritizaci zdroju rizik pro detailní analýzu.

Tento príspevek vznikl jako soucást resení grantu GACR 104/02/D070 s názvem "Návrh metodiky hodnocení rizik závazných havárií v kontextu evropské direktivy IPPC a novely SEVESO II.". Cílem grantu bylo vytvorení metodického postupu pro hodnocení rizik nezarazených zdroju rizik.

ZDROJ:
Bernatík, Ales. Metody hodnocení rizik závazných havárií v podmínkách nezarazených zdroju rizik. In 112 [online]. Praha : MV-generální reditelství HZS CR, 2006 [cit. 02-02-2006]. Dostupný z WWW: <http://www.mvcr.cz/casopisy/112/2005/prosinec/bernatik.html>.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM