Prevence havárií

Geografický informacní systém v krizovém managementu

22.08.2002 | ZDROJ: 150 Horí | AUTOR: Bobek K.

Místo informacních technologií v krizovém managementu: popis Geografického informacního systému (GIS), postup budování graficky orientované informacní technologie, její význam a dosavadní zkusenosti akciové spolecnosti NOVÁ HUT, a.s.

KLÍCOVÁ SLOVA: havárie

NOVÁ HUT, a.s. (NH) je nejvetsí hutní spolecnost v Ceské republice, zameruje se na produkci profilu, trubek, dlouhých a plochých výrobku. Vnitrní cást území zaujímá plochu cca 3x4 km, zájmová oblast spolu s hygienickými pásmy tvor( asi 3000 ha. Pro predstavu o geografické velikosti spolecnosti nekolik císel: celková délka zeleznicní vlecky je kolem 220 km, hlavní kanalizacní kmenové stoky mají nekolik desítek km, celková délka pruchozích kabelových kanálu je 24 km. Spolecnost HOVÁ HUT - Projekce, spol. s r.o. je dcerinou spolecností NH, poskytující inzenýrské sluzby. Mezi tyto cinnosti patrí i tvorba a správa geografického informacního systému (GIS) pro NH.

Geografický informacní systém je územne orientovaný informacní systém, vedený prostredky výpocetní techniky, slouzící jako informacní podpora pro provozní, plánovací a rozvojové aktivity na zájmovém území. GIS umoznuje propojit grafické informace s dalsími informacemi (texty, fotografie, videozáznamy, výkresy, atd.) v jednom interaktivním prostredí. Na základe tohoto propojeni je mozno zobrazovat a vyhledávat objekty, cinit dotazy, analýzy, apod.

Proc pouzívat GIS v krizovém managementu

Zájmové území akciové spolecnosti NOVÁ HUT se vyznacuje velmi intenzivní prumyslovou zástavbou a koncentrací vysoce nebezpecných látek. Toto území je nutné ochránit pred prumyslovými haváriemi a pozáry. Bylo proto rozhodnuto, v rámci probíhajících legislativních zmen pro potreby havarijního plánování a krizového managementu, vytvorit vhodný informacní systém. Z podstaty havarijního plánování a krizového managementu plyne, ze vsechny tyto cinnosti vyzaduji jednak informace o prostorovém umísteni (polohopisu) objektu, jednak dalsí pruvodní popisné informace o objektu (textové dokumenty, dokumentace zdolávání pozáru, fotografie, videosekvence, výkresová dokumentace). Ulození techto informací do jednoho interaktivního prostredí prinásí následující výhody:

• informace jsou soustredeny na jednom míste, je tedy zarucena jejich presnost a aktuálnost,
• casové úspory — zainteresované osoby rychle najdou potrebnou informaci,
• financní úspory — není nutno tisknout a kopírovat radu dokumentu a map, které uzivatelé naleznou v prostredí GISu.

Po analýze problému jsme se rozhodli prenést znacnou cást aplikací havarijního plánování a krizového managementu do geografického informacního systému. Pri výberu vhodné technologie jsme definovali základní pozadavky na systém:

• pouzití standardních technologií na bázi PC, intranetové nástroje a prostredí v rámci podnikové datové síte, rezim klient-server,
• pouzití standardních datových formátu (Word, Excel, Autocad),
• rychlá odezva systému v rezimu klient-server i pri velkých objemech dat,
• moznost rychlé implementace,
• cenová dostupnost systému,
• moznost propojení s centrálním informacním systémem NH.

Po rozsáhlém testování byl pro nase potreby zvolen systém MapGuide firmy Autodesk. S budováním geografického informacního systému v NH jsme zapocali v cervnu 1999. Byly stanoveny následující priority:

• vytvorení podkladu pro tvorbu interaktivních havarijních plánu realizovaných v prostredí GIS, dispecerských sluzeb pro hasice a záchrannou sluzbu, evakuacní plány, rízení likvidace a velení pri rozsáhlých haváriích,
• správa nemovitého majetku - evidence pozemku a budov, správa právních informací o území,
• správa technologických sítí rozvodu médií, kanalizace, kabelových kanálu, komunikacních vedení,
• rízení dopravy a správa dopravních tras,
• moznost územních analýz pro rajonizaci, územní plánování, zivotní prostredí a rozvoj území.

Datové zdroje a prostredí

Jako datové zdroje pro GIS byly pouzity následující podklady:

• bezesvá základní mapa závodu v digitálním tvaru,
• ortofotomapa zájmového území NH,
• dalsí podklady: mapy, schémata (schémata dopravních tras, rozvodu energií, podklady a dokumenty havarijního plánování, výkresová dokumentace, katastrální informace).

Díky pouzití standardních datových formátu a propracované technologii byl systém velmi rychle implementován. Systém je implementován v prostredí intranetu podnikové datové síte. Uzivatelé disponuji vesmes standardními PC s operacním systémem Windows 9x. Casová odezva systému v rezimu klient-server je velmi dobrá, pohybuje se v rozsahu 2 az 10 vterin v závislosti na druhu cinnosti.

Subsystém krizový management je v soucasnosti spolu se subsystémy správa majetku, vseobecná mapa a rozvody a verejné mapy soucástí rozsáhlého informacního systému GIS NH.

Prehled aplikací subsystému krizový management

Subsystém krizový management v soucasnosti obsahuje zejména tato data a aplikace:

1. ortofotomapa
Ortofotomapa zájmového území NH (plocha 5x6 km) s rozlisením 0,2m/pixel umoznuje uzivatelum zobrazit území s vysokým rozlisením vsech detailu.

2. základní technická mapa
Grafické objekty ze základní technické mapy NH: stavební objekty, rozvody médií, koleje, silnice, hranicní linie terénu a technologii, ploty, atd. (cca 400 000 grafických objektu).

3. aplikace orientacní body
V NH je pro rychlou orientaci pro potreby krizového managementu zrízen systém cca 150 orientacních bodu, nacházejících se na význacných a známých místech, oznacených príslusnou tabulkou. Tyto body slouzí napríklad jako místo pro príjezd vozidla rychlé lékarské pomoci pri pracovních úrazech, setkávají se zde pri zásahu hasici se zodpovednými pracovníky provozu, atd. Aplikace obsahuje polohopis orientacního bodu, název, popis príjezdu k bodu od brány a fotografie bodu.

4. aplikace kabelové objekty
Aplikace v soucasné dobe obsahuje:

• polohopis vsech kabelových kanálu, mostu, prostoru, vstupu do kanálu a mostu, protipozárních prepázek v kanálech a mostech,
• vypínací dokumentace ke vstupum do kabelových objektu. Vypínací dokumentace je rízený dokument, obsahující úplnou a platnou informaci o tom, jak zajistit, aby v daném vstupu do kabelového objektu byl zajisten beznapetový stav a bylo mozné, v prípade nutnosti, hasit objekt elektrovodivými prostredky (voda, pena). Dokument obsahuje mj. tabulku s názvy rozvoden, císly kabelu a kobek, které je treba vypnout, spolu s príslusnými telefonními císly a jmény zodpovedných osob,
• rezy kabelovými kanály s popisem, umístením a císlováním kabelu,
• detailní informace o metrázi a rozmerech vstupu, nejblizsích orientacních bodech, nejblizsích vstupech,
• pro rychlé vyhledání vstupu v terénu slouzí fotografie okolí vstupu a detailní fotografie vstupu nebo videozáznam prístupové cesty,
• informace o adresných i neadresných hlásicích EPS umístených v kabelových objektech. Pripravujeme propojení ústreden EPS s GIS; po aktivaci hlásice GIS automaticky zobrazí na displeji detail umístení cidla se vsemi pruvodními informacemi.

Úcelem aplikace je zejména rychlé vyhledáni vstupu do kabelového kanálu v mape GISu v prípade pozárního poplachu spusteného hlásicem EPS. Podarí-li se hasicum dostat rychle k ohnisku pozáru, mohou vetsinou ohnisko zlikvidovat ve stádiu doutnání prenosnými hasicími prístroji pod napetím a není nutno pouzívat elektrovodivé hasicí prostredky a odstavovat technologii s následnými ekonomickými ztrátami.

5. databáze nebezpecných chemických látek
Aplikace obsahuje soupis chemických látek, pouzívaných v NH spolu s obsahy jejich bezpecnostních listu.

6. aplikace pozární voda
Aplikace obsahuje informace o vnejsích a vnitrních zdrojích pozární vody (místo, typ, vydatnost, tlak, datum poslední revize, fotografie, atd.).

7. aplikace vetrné rukávce
Aplikace obsahuje informace o vsech vetrných rukávcích, instalovaných na území NH, pro sledování smeru vetru v prípade výronu CO.

8. aplikace prírucní dýchací prístroje
Aplikace obsahuje informace o umístení a typech prírucních dýchacích prístroju, instalovaných na pracovistích se zvýseným nebezpecím výronu plynu.

9. aplikace cidla CO
V hutních provozech se pouzívají nebezpecné plyny s vysokým obsahem CO. V prípade úniku techto plynu hrozí akutní nebezpecí pracovníkum provozu. NH proto realizovala systém sledování úniku CO na místech se zvýseným nebezpecím. Pripravujeme propojeni monitorování CO se systémem GiS. V prípade aktivace cidla systém automaticky zobrazí umístení cidla s okolím.

10. aplikace drencerová skrápecí zarízení
Aplikace obsahuje údaje o polohopisu a pozárne-technické parametry drencerových skrápecích zarízení.

11. aplikace civilní ochrana
Aplikace obsahuje data o umísteni stálých tlakove odolných krytu, výdejních stredisek civilní ochrany, shromazdistích, únikových cestách a dalsích objektech.

Záver

Krizový management v prostredí GIS v NH provozujeme více nez 2 roky. Behem této doby jsme pri zavádení systému získali radu zkuseností. Patrí k nim zejména tyto:

• systém je mozné zavést velmi rychle v horizontu nekolika mesícu. Podmínkou je, aby realizaci systému provádel zkusený tým, orientovaný v problematice krizového managementu a technicky zdatný v oblasti informacních technologií,
• systém je nutné zavést velmi rychle, jinak uzivatel ztrácí o systém zájem. Realizátor musí postupovat tak, aby co nejdríve byly k dispozici základní aplikace,
• systém je mozné realizovat s relativne nízkými náklady. Podmínkou je, aby realizátor dokázal vyuzít znalostí a mozností samotných uzivatelu a dokázal tyto skutecnosti zuzitkovat pri porizování a aktualizaci dat,
• systém musí být uzivatelsky prívetivý a jednoduchý pri pouzívání. Slozitá obsluha systému a nadbytecné funkce uzivatele odrazují. Presto je vhodné zajistit krátké proskoleni vsech uzivatelu,
• nejcennejsí v informacním systému jsou data. Kazdodenní péce o aktuálnost a úplnost dat musí být samozrejmostí jak pro uzivatele, tak pro realizátora systému,
• systém má být navrzen tak, aby byla mozná jeho integrace do vyssího informacního systému,
• díky skutecnosti, ze získané informace jsou soustredeny v aktuálním stavu na jednom míste, mizí problém institutu tzv. pametníku, kdy s odchodem zamestnance ze spolecnosti s ním odcházely i informace, které mel v hlave a ne vzdy se podarilo je predat svému nástupci.

Pri implementaci systému jsme museli prekonat radu prekázek — pocátecní neduveru nekterých zamestnancu, nutnost zvládnout zcela nové informacní technologie a problematiku porizování a aktualizace rozsáhlého objemu dat, vybudováni datového skladu pro radu odlisných datových formátu, atd. Nicméne pri vyhodnocení soucasného stavu vyuzívání systému muzeme konstatovat, ze nase puvodní zámery a predstavy se podarilo beze zbytku splnit — zamestnanci, zabývající se krizovým managementem, mají k dispozici výkonný nástroj, umoznující mimo jiné rychle vyhledat a zobrazit aktuální informace, dulezité pro rozhodováni v krizových situacích.

Zkusenosti pri implementaci krizového managementu do GIS jsme vyuzili pri realizaci dalsích subsystému: ve správe majetku, vseobecné mape a rozvodech a v rade dalsích aplikací. Budování systému GIS v NH stále probíhá intenzivním tempem. Geografický informacní systém se stal neoddelitelnou soucástí informacního prostredí pracovníku NH.

Budováni graficky orientovaných informacních technologií v krizovém managementu je relativne novou oblastí a prinásí radu nových poznatku. Zkusenosti z akciové spolecnosti NOVÁ HUT potvrzují, ze informacní technologie mají v krizovém managementu své místo a pri správné implementaci mohou být rychle vyuzívány. Jsme pripraveni se o nase zkusenosti podelit s dalsími zájemci o uvedenou problematiku.

ZDROJ:
Bobek, K.: Geografický informacní systém v krizovém managementu.150 Horí c. 6 (2002), s. 12-13.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM