Prevence havárií

Novodobé formy ohrození prumyslových podniku

06.04.2006 | ZDROJ: 112 | AUTOR: Smetana Marek - Kovácová Dana

Prumyslové podniky bezne zpracovávají celou radu dokumentu, které mají za cíl snízit mozné následky havárií. Havarijní plány ci plány fyzické ochrany vsak vetsinou pocítají pouze s nechtene zavinenými haváriemi a nejsou pripraveny na prevenci ci ochranu pred úmyslnými teroristickými ciny.

KLÍCOVÁ SLOVA: havárie, podniky, prevence

Prumyslové podniky zpracovávají celou radu dokumentu vycházejících z platné legislativy, a které mají za cíl snízit mozné následky havárií. Nove je zpracováván v podnicích spadajících pod gesci zákona c. 353/1999 Sb., o prevenci závazných havárií také dokument týkající se fyzické ochrany objektu. Svetové události posledních let vsak ukazují na nové formy ohrození prumyslových podniku, jejich zamestnancu a jejich okolí.

Hlavní motivy teroristických cinu:

• ideologie,
• zisk,
• afekt,
• experiment,
• vandalismus,
• uznání.

Aspekty ovlivnující výber cíle:

• koncentrace lidí,
• koncentrace nebezpecných látek,
• rozsah skod,
• psychologický efekt.

 
Dejiny lidstva jsou protkány událostmi, které mely za následek smrt mnoha lidí, velké materiální skody a poskození zivotního prostredí. Postupem casu se menil pomer mezi událostmi, jejichz prícinou byly prírodní jevy a událostmi, které zaprícinil clovek. Az do doby nedávno minulé byly prícinou nechtené události.

Hlavní cíle terorismu:

• reklamní cíl,
• strategický cíl,
• jednorázový násilný akt.

V posledních nekolika letech, vsak dochází ke stále vetsímu mnozství mimorádných událostí, které byly zpusobeny úmyslne. Významným faktem je, ze vsechny významné dokumenty a cinnosti na poli bezpecnosti, jsou odrazem nekteré z velkých havárií v minulosti.

Havárie v minulosti
Díky svým následkum jsou nejvíce sledovány havárie spojené s únikem chemického nebo radioaktivního materiálu do pudy, vody nebo ovzdusí. Tyto havárie pritahují zájem verejnosti nejen smerem k výrobe a skladování samotnému, ale také k doprave nebezpecných materiálu. Na první pohled by se mohlo zdát, ze se jedná pouze o vyspelé zeme, není to vsak pravdou. Dusledky významných havárií casto prekracují národní hranice. Pro jejich zvládnutí je tedy mezinárodní spolupráce nezbytností.

V rámci EU vedly nekteré významné havárie k vytvorení povinných nebo dobrovolných opatrení. Mezi nejvýznamnejsí takovéto havárie bezpochyby patrí havárie z roku 1976 v mestecku Seveso nedaleko Milána. Jako odpoved predevsím na tuto havárii byla v roce 1982 prijata evropská direktiva o rizicích a nebezpecných látkách. Podobne tomu bylo v prípade havárie v indickém Bhopálu v roce 1984, pozárem v Basileji ve Svýcarsku z roku 1989, výbuchem skladu pyrotechniky v Enschede (2000) a nebo posledním velkým výbuchem v Toulouse z roku 2001.

Toto vsak byly havárie z oblasti chemické výroby.

Také oblast zpracování a uzívání radioaktivních látek má své velké havárie. Jako první velká havárie je udávána havárie v jaderné elektrárne Three Mile Island ve Spojených státech amerických z roku 1979. K tem nejvetsím haváriím a mozná nejvetsí vubec patrí také havárie z roku 1986. Byla to havárie jaderné elektrárny v Cernobylu v Sovetském svazu. Dusledkem techto havárií bylo omezení a v mnoha zemích sveta dokonce prerusení vyuzívání jaderné energie v elektrárnách.

Po techto významných haváriích byly prijaty v rámci EU významné mezinárodní smlouvy. Predevsím "Konvence o pomoci v prípade jaderné havárie nebo radiologické nepredvídané události" (Convention on Assistance in the Case of Nuclear Accident or Radiological Emergency), "Konvence o vcasném oznámení jaderné havárie" (Convention on Early Notification of Nuclear Accident) a "Konvence o jaderné bezpecnosti" (Convention on Nuclear Safety).

Výse jmenovaná opatrení zdánlive pokrývají vsechny významné zdroje ohrození v prumyslu. Bohuzel v roce 1989 doslo k havárii supertankeru Exon Valdez na Aljasce a k úniku ropy do more, který zpusobil rozsáhlé skody na zivotním prostredí a rozsáhlé ekonomické skody. Tato havárie vedla k obnovení diskuzi o omezování následku prumyslových havárií a k vypracování "Valdezských principu", dobrovolných pravidel pro zodpovedné chování k zivotnímu prostredí.[3]

Podniky a soucasnost
Soucasné podniky ve svetle minulých havárií a v souladu s legislativou zpracovávají v rámci prípravy na resení podobných havárií celou radu dokumentu. Jiz pred sesti lety nabyl v Ceské republice úcinnosti zákon c. 353/1999 Sb. (zákon o prevenci závazných havárií). Tento zákon behem let prosel nekolika zmenami (poslední znení tohoto zákona bylo vydáno pod c. 349/2004 Sb.). Prestoze doslo k nekolika zmenám, podstata zákona zustala zachována. Zákon se vztahuje na objekty a zarízení, v nichz se vyskytuje nebezpecná chemická látka v mnozství prekracujícím zákonem stanovené limity. Objekty a zarízení se pak dále delí na dve kategorie A a B, podle vyskytujícího se mnozství nebezpecné chemické látky. K 1. únoru 2005 bylo ve ctrnácti krajích v Ceské republice evidováno 73 podniku zarazených do kategorie A a 81 podniku zarazených do kategorie B. Obe kategorie podniku mají povinnost zpracovávat dokumentaci, která resí bezpecnost podniku z hlediska preventivních opatrení, ale i cinnosti po vzniku závazné havárie. Mezi hlavní takovéto dokumenty patrí havarijní plány, bezpecnostní programy a bezpecnostní zprávy.

Havarijní plány jsou dokumenty, v nichz jsou uvedeny popisy cinností a opatrení po vzniku závazné havárie vedoucí ke zmírnení jejich dopadu. Havarijní plány delíme na vnitrní havarijní plány, které mají pusobnost v areálu podniku a vnejsí havarijní plány s pusobností v zóne havarijního plánování, tedy vne podniku. [1]

Havarijní plány se skládají ze trí základních cástí: informativní cásti, operativní cásti a plánu konkrétních cinností. V informativní cásti jsou informace o objektech a zarízeních provozovatele, nebezpecných látkách vyskytujících se na území provozovatele, rizicích a osobách, které mají poverení provozovatele realizovat preventivní bezpecnostní opatrení a jsou ve spojení s krajským úradem a jím poverenými organizacemi. V operativní cásti jsou rozebrány scénáre mozných havárií vcetne popisu událostí po jejich vzniku a zajistení havarijní pripravenosti informacních, materiálních, lidských a ekonomických zdroju pro prípad vzniku závazné havárie. V poslední kapitole havarijních plánu jsou jednotlivé plány pro daný (konkrétní) stav, plány konkrétních cinností.

Mimo havarijní plány zpracovávají tyto podniky plán fyzické ochrany. Plán fyzické ochrany se zpracovává dle vyhlásky c. 373/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o rozsahu bezpecnostních opatrení fyzické ochrany objektu nebo zarízení zarazených do skupiny A nebo skupiny B. Plán fyzické ochrany a jeho zmeny zasílá provozovatel objektu nebo zarízení krajskému úradu a územne príslusné správe Policie Ceské republiky. Tento plán byl do zákona pridán pri jeho novele, jako reakce na teroristické ciny.

Novodobé ohrození

Z pohledu výse popsaných zákonných pozadavku a z nich vyplývajících povinností by se mohlo zdát, ze dnesní podniky jsou dostatecne pripraveny na jakoukoli situaci smerující k ohrození lidí, majetku a zivotního prostredí. Jak jiz bylo v úvodu clánku napsáno, v poslední dobe se vsak stále casteji setkáváme s haváriemi v prumyslu zpusobenými úmyslne. Jednou z prícin jsou úmyslné ciny jednotlivcu nebo skupin s jasnými cíli zpusobit skodu a velký dopad na myslení lidí. Obecne je tato cinnost nazývána terorismem. Podniky spadající pod gesci zákona c. 353/1999 Sb. jsou aspon cástecne pripraveny na prípadný teroristický útok. Ovsem zcela jiná situace je u ostatních podniku. U tech je príprava na teroristický cin dána pouze uvedomelostí managementu. Napsat definici terorismu vsak není snadné. Podíváte-li se do odborné literatury, najdete celou radu definicí, které vsak mají jednotný základ. Nekterí autori nazývají terorismem kriminální cin zpusobený jedním pachatelem ve svém okolí. Okolím muze být mysleno opet jeden clovek anebo více lidí. Jiná literatura mluví v souvislosti s terorismem o boji mezi nábozenstvími, ale v podstate se zase jedná o to, aby bylo nekomu ublízeno.

Stejne tak, jako jsou ruznorodé motivy teroristických cinu, ruzní se i formy jejich provedení. Tyto formy vychází ze spolecenské a vedecko technické úrovne útocníku, financních zdroju a dostupnosti potrebného materiálu.

Nejpopulárnejsí formou teroristických útoku, díky výraznému efektu pri malých nákladech a nízké technické nárocnosti, je zhárství. Za posledních 20 let bylo vsak ze vsech teroristických útoku 70 % pumových. Bomby jsou umístovány v dopravních prostredcích, v zájmových objektech, postovní bomby; k aktivaci dochází dálkove, manipulací nebo casove. Do této kategorie lze zaradit také vyhrozování pumovým útokem.

Mezi dalsími formami útoku, které u nás nepatrí k nejvíce uzívaným, jsou únosy osob a dopravních prostredku. Je k nim potreba peclivá príprava a vysoký stupen koordinace v prípade více útocníku. Jako poslední uvádíme útok biologickými, radiologickými nebo chemickými látkami. Tato forma útoku má nejvetsí následky, avsak vyzaduje vysokou úroven vedeckých znalostí, dlouhou prípravu a vysoký stupen koordinace. Z tohoto duvodu patrí tato forma k výjimecným jevum. Díky jejím následkum se jí vsak musíme zabývat.

Výber cíle
Predpokládáme, ze pujde o prumyslový podnik, který bude vyuzit jako prostredek k dosazení nekterého z cílu útoku. Obecne je za takovýto cíl povazováno vyvolání reakce co nejsirsí verejnosti ci presneji upoutání pozornosti. V prípade prumyslového podniku se bude s nejvetsí pravdepodobností jednat o zpusobení co nejvetsí skody s co nejvetsími dopady na okolí. Pravdepodobnost resp. úcinnost prípadného teroristického útoku a tím také výber cíle bude ovlivnen nekolika dulezitými faktory. Mezi ty nejdulezitejsí patrí zejména:

• koncentrace lidí,
• koncentrace nebezpecných chemických látek,
• zpusobené skody vzhledem k vynalozenému úsilí,
• psychologický efekt.

Prumyslových objektu, splnujících nekterý nebo více z techto faktoru které by se mohly stát tercem teroristických útoku je v nasí republice celá rada. Avsak pouze cást z techto podniku, resp. objektu se muze, pri príprave na úmyslnou neoprávnenou cinnost smerující k vyvolání havárie, oprít o platnou legislativu. Otázkou vsak zustává, jak dalece nutí dokumenty tvorené podle techto zákonu podniky pripravovat se na moznost úmyslného útoku. Nejblíze k tomu zcela urcite má plán fyzické ochrany se vsemi jeho cástmi. I ten vsak resí pouze pasivní ochranu objektu. Neresí likvidaci mimorádné události. Dusledek úmyslného cinu totiz bude mít zcela jiné charakteristiky nez "bezná" havárie. Bude se lisit v rychlosti vzniku, moznosti predchozí detekce vlivem postupného zhorsování stavu, rozsahem apod. Nehlede na fakt, ze tento cin muze být zpusoben zcela cílene tak, aby jednoduché resení zcela vyloucil nebo prinejmensím ucinil obtízným. Zde muze patrit pravdepodobná snaha zasáhnout rídicí mechanismy místo vlastního zarízení, skladu nebo zásobníku.

V tomto okamziku se nabízí dalsí úvaha. V prípade, ze podnik splnuje nekteré z výse uvedených kritérií "prijatelnosti" pro mozný teroristický cin a pritom nespadá do gesce zákona c. 353/1999 Sb., pripravuje se systematicky na tuto moznost? Podniky s velkou koncentrací lidí musí splnovat spoustu hygienických, pozárních a technických norem. Zádná z nich vsak není zavázána k príprave na eventualitu úmyslného cinu. I kdyz se nekteré podniky touto problematikou zabývají, jsou k tomu donuceny bud obchodními partnery, zájmem verejnosti nebo jinými pohnutkami souvisejícími spíse se zachováním dobrého jména nez se snahou o kvalitní prípravu.

Záver
Záverem lze konstatovat, ze príprava materiálu pro predcházení a resení mozného teroristického útoku je podle stávající legislativy pouze cástecná. Pricemz v prípade podniku spadajících pod dikci zákona c. 353/1999 Sb. je tato situace výrazne lepsí, díky zpracovávanému plánu fyzické ochrany. Je otázkou, zda by v budoucnosti nebylo prínosem pro celou oblast, zaclenit nekteré pozadavky týkající se prípravy na úmyslné útoky s cílem vyvolat paniku, ohrození, financní ztráty organizaci apod.(at jiz jim budeme ríkat teroristické nebo ne) do pripravovaných právních úprav. Na jedné strane by se tím sice zvýsilo zatízení firem v oblasti, která neprinásí prímý financní zisk, avsak zároven by se zvýsila bezpecnost zamestnancu a okolního obyvatelstva.

ZDROJ:
Smetana, Marek - Kovácová, Dana. Novodobé formy ohrození prumyslových podniku. In 112 [online]. Praha : MVCR, 2006 [cit. 06-04-2006]. Dostupný z WWW : <http://www.mvcr.cz/casopisy/112/2006/unor/smetana.html>.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM