Prevence havárií

Analýza rizik prumyslových cinností

30.12.2002 | ZDROJ: | AUTOR: Mila J. O.

Analýzy rizik jsou prvním a zcela zásadním krokem v komplexním zabezpecení prevence závazné havárie. Prehledná informace o metodách proidentifikaci a kvantifikaci rizika pouzívaných v GSA a v Evropské unii.

KLÍCOVÁ SLOVA: rizika, havárie

V soucasném období  roste potreba analýz rizik, vyplývajících z prumyslových cinností pro lidi, zivotní prostredí a majetek. Integrace bezpecnosti a její rozvoj úzce souvisejí se sociálním a ekonomickým rozvojem spolecnosti a mají prioritu ve vetsine státu. Stejne tak existuje potreba vyuzít úcelné a optimálne omezené zdroje pro hodnocení rizika a rízení bezpecnosti. Identifikace, klasifikace a priorizace rizika predstavuje otázku zásadního významu.

Prumyslová cinnost prinásí krome uspokojování narustajících potreb lidstva i radu negativních projevu. Jedním z nich je moznost vzniku závazné havárie, která muze být spojena s únikem nebezpecných látek toxického, horlavého nebo výbusného charakteru. Z historie je známa celá rada závazných prumyslových havárií, které mely nejruznejsí negativní dopady na zivoty a zdraví lidí, na zivotní prostredí a na majetek. Ke zjistení rizika ruzných technologií a jejich ocenení se pouzívají analýzy rizika, které jsou zamereny na identifikaci a kvantifikaci zdroju, ohrozujících zivoty a zdraví osob, zivotní prostredí a majetek. Výsledky analýz  slouzí k hodnocení rizik, tzn. k urcení závaznosti a prijatelnosti rizik podle urcitých kritérií.

Proto se v inzenýrské praxi zacaly vyvíjet metody analýzy rizik, jejichz cílem je odhalit rizika — tj. objekty, zarízení a technologie, které mají vysoký potenciál ohrozit své okolí, a následne navrhnout dodatecná technicko-bezpecnostní opatrení ke snízení rizik, a tím ke zvýsení bezpecnosti.

Analýzy rizik byly vyvinuty v druhé polovine minulého století predevsím v USA a ve vyspelých západoevropských zemích, mají tedy anglosaský puvod. To prinásí v technické praxi nekdy ruzné problémy, nebot se vyskytují nepresné, zkrácené nebo nekorektní preklady, nejsou respektována autorská práva podle platného autorského zákona. Euroatlantický prostor se vyvíjel od konce druhé svetové války do pocátku 90. let minulého století velmi dynamicky, respektoval nové pozadavky doby, vcetne analýz rizik, které se staly významným nástrojem pro podstatné zkvalitnení tzv. havarijní pripravenosti.

Metody analýzy rizik

Pro identifikaci a kvantifikaci rizika se pouzívá v GSA a v Evropské unii rada metod, které se navzájem lisí. Tyto metody analýzy rizika postupne pronikají i do Ceské republiky. Analýzy rizik je mozné provést metodami relativními, kvalitativními nebo kvantitativními. V technické praxi se pak pouzívá kom-binace nekolika metod. Nesmí být opomenuto, ze analýzy rizika jsou mnohdy velmi pracné a casove nárocné.

Analýza rizik technických, technologických a jiných procesu je v Ceské republice pomerne nová disciplína. Celá problematika je znacne rozsáhlá, nelze ji z prostorových duvodu uvádet v plném rozsahu, proto je zde predlozena pouze základní informace.

Analýzy rizik prumyslových zarízení (v souladu se zákonem c. 353/1999 Sb.) se zpravidla zamerují na identifikaci a kvantifikaci zdroju, ohrozujících zivoty a zdraví osob, hospodárská zvírata, jednotlivé slozky zivotního prostredí, a v neposlední rade i na majetek. Zdrojem rizika je oznacována kazdá skutecnost, cili podmínka nebo situace, která má reálný potenciál zpusobit havárii. V prumyslových technologiích je za typický zdroj rizika povazován objekt nebo zarízení, obsahující nebezpecnou látku, která je prítomna v dostatecném mnozství. Jedná se o látky toxické, horlavé a nebo výbuchu schopné. Soucasná ceská legislativa neuvádí jmenovite, jaké metody analýzy rizika je nutno pouzít, jejich výber znacne závisí na charakteru podniku, provozovaných technologiích, druhu a mnozství pouzívaných nebezpecných chemických látek a prípravku atd.

Ke zjistení a popisu rizik je mozné pouzít radu metod. Kazdá metoda má své jisté výhody i nevýhody. V technické praxi se proto casto pouzívá kombinace nekolika metod. Vypovídací schopnost je tak podstatne umocnena. Analýzy rizik se ve velkých prumyslových podnicích a regionech, kde je mozno identifikovat mnoho zdroju rizika, obvykle zahajují vhodnými relativními metodami, které slouzí predevsím pro priorizaci zdroju rizik a poté se pro závazné zdroje rizika pouzijí dalsí metody analýzy rizik. Ty potom slouzí k odhalení a konkretizaci prícin a následku havárií pro analyzované zdroje rizik.

Podle soucasné platné legislativy je jiz analýza rizik vyzadována v souladu se zákonem o prevenci závazných havárií pro zpracování následující zákonem predepsané dokumentace:

• oznámení o zarazení objektu nebo zarízení do skupiny (skupina A, B),
• program prevence závazné havárie (skupina A, B),
• bezpecnostní zpráva (skupina B),
• vnitrní havarijní plán (scénáre havárií vycházejí z analýzy rizik - skupina B),
• podklady pro státní správu, nebo-li podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnejsího havarijního plánu (skupina B).

Relativní metody

IAEA-TECDOC-727: Metoda je zamerena na kvantitativní hodnocení zdroju rizika z hlediska ohrození zivota osob a príslusné relativní pravdepodobnosti. Je vhodná pro provozovatele s rozsáhlým výrobním zarízením a pro analýzy zdroju rizik na území správního celku. Výsledky umoznují priorizaci zdroju rizik.

Dow´s Fire l Explosion Index a Chemical Exposure Index: Metody indexové klasifikace ohrození, zdroje rizik jsou indexove hodnoceny na základe nebezpecnosti, mnozství látek a technologických podmínek za pouzití rady korekcních faktoru. Výsledky umoznují relativní kategorizaci zdroju rizik.

Kvantitativní a kvalitativní metody

Kontrolní seznam (Check List):

Systematická kontrola splnení predem stanovených podmínek a opatrení. Velmi jednoduchá metoda pro rychlou provozní kontrolu.

Bezpecnostní prohlídka (Safety Audit/Review):

Zahrnuje tzv. bezpecnostní prohlídky vybraných technologií, které jsou provádeny inspekcními pochuzkami. Tato prohlídka se zameruje na mozné rizikové situace, vcetne návrhu opatrení na zvýsení bezpecnosti.

Co se stane, kdyz ... („ What — If?" Analysis):

Metoda je hlavne zamerena na hledání mozných následku vybraných poruch zarízení.

Predbezná analýza zdroju rizika (Preliminary Hazard Analysis):

Hledání nebezpecných stavu, jejich prícin a následku, které jsou kategorizovány na základe predem stanovených kriterií. Zpravidla se vyuzívá jako prostredek pro výber jiné, podrobnejsí metody.

Identifikace zdroju rizika a provozuschopnosti (Hazard and Operability Study):

Pomocí systému klícových slov jsou metodicky identifikovány mozné odchylky jednotlivých prvku od správné funkce, dále pak príciny a následky odchylek. Zároven jsou navrhována nebo overována opatrení, která zabrání nezádoucímu rozvoji události nebo zmírní nezádoucí dusledky.

Analýza kvantitativních rizik chemických procesu (Chemical Process Quantitative Risk Analysis):

Proces kvantitativního hodnocení rizika dosáhl nejvetsího rozvoje v jaderném prumyslu. Príslusná metodologie, aplikovaná na podmínky chemického prumyslu predstavuje komplexní studii bezpecnosti. Resení analýzy rizik probíhá po jednotlivých etapách, zahrnuje radu identifikacních a hodnotících metodik.

Analýza lidské spolehlivosti (Human Reliability Analysis):

Jejím úkolem je zahrnout vliv lidského faktoru z hlediska operátorské a rozhodovací cinnosti v rámci rozsáhlých automatizovaných technologických systému. Vychází se z predpokladu, ze rozhodování operátoru probíhá v krizových situacích a za stresových podmínek.

Analýza stromu událostí (Event Tree Analysis):

Metoda sleduje prubeh procesu od iniciacní události pres konstruování událostí vzdy na základe dvou mozností — príznivé a nepríznivé.

Analýza poruch a jejich úcinku (Failure Mode and Effects Analysis):

Analýza zpusobu poruch a jejich dusledku, která umoznuje hledání následku a prícin na základe systematicky a strukturovane vymezených poruch zarízení.

Analýza stromu poruch (Fault Tree Analysis):

Systematická zpetná analýza rozvoje událostí za vyuzití retezce prícin, které mohou vést k vybrané vrcholové události.

Konsekventní analýza:

Jsou stanoveny odhady dosahu nejzávaznejsích potenciálních havárií na príslusných zarízeních. Pritom se berou v úvahu podmínky vzniku havárie, vlastnosti nebezpecných látek, technologické podmínky, bezpecnostní prvky, meteorologické podmínky, clenitost a zástavba terénu. Výsledkem jsou stanovené dosahy havarijních projevu.

Daleko podrobnejsí popis jednotlivých metod analýz rizik je dostupný na webové stránce ( www.vubp.cz/oppzh/metodiky.htm ), proto jsou zde uvedeny jen základní charakteristiky. Kazdá metoda má své specifické vlastnosti, které predurcují její pouzití. Její volbu ovlivnuje (krome jiného) predevsím cíl analýz (napr. vytvorení seznamu odchylek, které vedou k ohrození; posouzení bezpecnosti zarízení apod.). V prípade komplexní analýzy rizika, která vede k objasnení jak prícin havárií (kvalitativní hledisko), tak i k ocenení následku a frekvencí havárií (kvantitativní hledisko), je treba metody vhodné kombinovat. Zádná metoda totiz neposkytuje vsechny potrebné údaje, nutné pro komplexní ocenení rizika. Výjimkou je metoda Analýzy kvantitativních rizik chemických procesu, která v sobe zahrnuje kombinaci nekolika metod.

Relativní metoda IAEA — TECDOC — 727 byla po urcitých úpravách a zjednoduseních implementována do právního systému Ceské republiky ve forme vyhlásky Ministerstva zivotního prostredí c. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závazné havárie, rozsah a zpusob zpracování bezpecnostního programu prevence závazné havárie a bezpecnostní zprávy, zpracování vnitrního havarijního plánu, zpracování podkladu pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnejsího havarijního plánu a rozsah a zpusob informací, urcených verejnosti a postup pri zabezpecování informování verejnosti v zóne havarijního plánování.

A na záver ...

Analýzy rizik jsou prvním a zcela zásadním krokem v komplexním zabezpecení prevence závazné havárie. Výberu vhodné metody, respektive lépe vhodné kombinaci nekolika metod analýzy rizik, je proto nutné venovat zvýsenou pozornost. Jiz tento první krok vyzaduje tým zkusených specialistu. Vlastní provedení analýzy rizika, vcetne interpretace jejich výsledku, je vysoce nárocná specializovaná cinnost, obvykle casove nárocná, vyzadující prohlídky hodnocené technologie, technologických a jiných podmínek, a hlavne kvalifikovanou spolupráci s technology a dalsími odborníky hodnocené technologie.

Takováto analýza rizika a její výsledky jsou pak vhodným podkladem pro zcela konkrétní organizacní opatrení a zduvodnené investice do oblasti bezpecnosti, ale také argumentacním nástrojem jak vlastního podnikatelského subjektu, tak i orgánu státní správy ve vztahu k verejnosti. Zvláste pak pro obyvatelstvo, zijící v okolí objektu a zarízení, kde se nacházejí nebezpecné chemické látky a prípravky.

ZDROJ:
MIKA, O. J.: Analýza rizik prumyslových cinností. 112 c. 3 (2002), s. 18-19.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM