Pri samotném uzívání topidel bychom nemeli zapomenout na dodrzování nekolika bezpecnostních zásad.

Zvýsenou pozornost je treba venovat správné instalaci a údrzbe topidel. Vzdy se ridte návodem výrobce, který musí být pripojen k výrobku. V zádném prípade neinstalujte topidla bez odborné pomoci. Topidla nepodrobujte jakýmkoliv domácím "vylepsením" nebo úpravám, zvysuje se tím riziko vzniku pozáru, výbuchu ci jiného nestestí. Vzdy je treba dodrzovat zásadu bezpecné vzdálenosti topidla od dalsích predmetu v místnosti, stavebních konstrukcí a podlahových krytin. Podrobnosti lze nalézt v príloze vyhlásky c. 23/2008 Sb. na www.hzscr.cz/vyhlaska Pokud není mozné bezpecný odstup dodrzet, musíte zajistit alespon kvalitní tepelnou izolaci. Jakékoliv horlavé látky a predmety, které se mohou vznítit, (ba i obycejný hadr), skladujte pokud mozno co nejdále od topidel. V zádném prípade neodkládejte na topné ci ohrevné plochy jakékoliv horlavé predmety. Pozor zejména na barvy nebo laky!

Topné teleso na pevná paliva zabezpecte ochrannou (nehorlavou) podlozkou pod topidlem, které znemozní vznícení podlahy tvorené horlavými materiály a zabrání také zhavým uhlíkum vypadlým z kamen zapálit okolní predmety. Ochranná podlozka by u vsech spotrebicu na pevná paliva mela presahovat pudorys spotrebice nejméne o 30 cm pred prikládacím a popelníkovým otvorem a 30 cm na bocních stranách, v prípade tepelného spotrebice k varení se jedná o 60krát 30 cm. U krbu jsou zásady jeste prísnejsí (izolacní podlozka o 80 a 40 centimetru).

Pokud máte plynové vytápení, dodrzujte lhuty revizí plynových spotrebicu (zpravidla 1 krát za 3 roky) a pravidelne kontrolujte, zda správne fungují. Nebezpecí hrozí zejména u otevrených spotrebicu, kde pri samovolném uvolnování plynu muze dojít k otrave. Uzivatelé plynového kotle musí minimálne jednou rocne zajistit kontrolu celého spalovacího procesu, cistotou horáku pocínaje a funkcí pojistkového ventilu ci termostatu konce.

Topidla potrebují pro svou správnou funkci dostatecný prívod vzduchu. U nekterých druhu topidel (napr. u karmy) hrozí v prípade nedostatecného odvetrání otrava oxidem uhelnatým. Kazdé topidlo a komín je konstruováno na urcitý druh paliva a jeho pouzívání je nutné dodrzovat. Pokud prejdete z jednoho druhu paliva na druhý (napr. z plynového vytápení na topení drevem), vzdy si nechte u odborníku zkontrolovat, zda je vás komín pro tuto zmenu vhodný. Pro topení nepouzívejte nic, co do kamen nepatrí - napr. biologický ci jiný odpad (sláma, umelohmotné lahve apod.). Má to nejen nezanedbatelné ekologické dusledky, ale zvysuje se i riziko poskození kotle, kamen, kourovodu nebo komína, címz roste také nebezpecí vzniku pozáru.

Dávejte si pozor i na spalování vlhkého dreva, komín se pritom zanásí vetsím mnozstvím sazí a tím se zvysuje i riziko pozáru. Klesá jeho výhrevnost, odparená voda navíc negativne pusobí na tepelnou techniku a proces spalování. Kamna na pevná paliva nesmíte nikdy zapalovat pomocí vysoce horlavých kapalin (napr. benzínu), vzdy hrozí vznícení horlavých par a vázné zranení.  V prípade topidel na pevná paliva dávejte bedlivý pozor na zhavý popel. Nechte jej zcela vychladnout a pak ulozte do nehorlavých nádob (napr. kovu), které jsou neporusené, uzavíratelné a umístené v bezpecné vzdálenosti od horlavých látek a stavebních konstrukcí z horlavých hmot. Vyvarujte se ukládání zhavého popela do plastových popelnic, ty se totiz mohou pak zárem zdeformovat. Kvuli spatnému ulození popela kazdorocne dochází k pozárum nejen popelnic a kontejneru, ale i obytných a hospodárských budov.

Pamatujte, ze zkontrolovaný a dobre vycistený a serízený tepelný spotrebic prinásí nejen spolehlivejsí provoz a pozadovaný výkon, ale i významnou úsporu paliva. Nesmí se vsak zapomínat ani na k tepelným spotrebicum pripojené komíny (zpravidla svislá konstrukce s jedním nebo více otvory, které slouzí k odvodu koure z tepelných spotrebicu) a kourovody (roura spojující kamna se spalivovou cestou, respektive komínem). Komíny a kourovody s pripojenými tepelnými spotrebici se musí udrzovat v rádném stavebne technickém stavu. Konkrétne to znamená napríklad udrzování celistvosti a neprodysnosti komínového pláste, i starsí komín by mel být rádne vyspárován a pokud mozno omítnut. Pozáry casto vznikají napríklad zhnutím trámu zazdených v komíne ( obvyklé zejména u starsích staveb). Kourovod vedoucí z topidla do komínového telesa musí být správe izolován.

Dbejte na rádné zaústení kourovodu do komína, dodrzujte návody a technické podmínky stanovené výrobcem tepelných spotrebicu. I v prípade komína muze mít zanedbání neblahé následky. Spatné (netesné) zaústení kourovodu do komínového telesa muze díky nekontrolovatelnému uvolnování zplodin zpusobit vázné poskození zdraví. Neudrzovaný komín rovnez zvysuje riziko výbuchu kamen. Pamatujte, ze sebemensí necistota v komíne muze zpusobit velké nepríjemnosti, at jiz dlouhodobé zhnutí a následný otevrený pozár nebo otravu lidí jedovatým oxidem uhelnatým. Pravidelné vymetání sazí v komíne a vybírání odpadu by melo být proto samozrejmostí, stejne jako kontrola jeho technického stavu. Pro jeste prijatelné zajistení bezpecnosti byste meli provést cistení a kontroly komínu a topidel alespon pred zacátkem topné sezóny a po jejím skoncení. Pryc jsou ty doby, kdy kominík obcházel dum od domu a sám si hlídal svuj rajón. Dnes rádné cistení a kontrolu komínu si prostrednictvím kominické firmy musí zajistit majitelé objektu sami.

Ackoliv cistení vlastních komínu lze teoreticky provádet svépomocí, lepsí je se spolehnout na odborníky - kominíky. Ti by meli provést revizi komínu i v prípade, ze se chystáte ke komínu pripojit jakýkoliv spotrebic, nebo hodláte zmenit druh paliva. O provedení cistení vydá kominík doklad. K pozáru muze dojít i od nedostatecne zajistených ci netesných komínových dvírek, z nichz pak mohou vylétat jiskry ci zhavé materiály. Vybírací dvírka u paty komínu by nemela být nikdy umístena v obytných místnostech, pevne uzavrena musí být i vymetací dvírka na pude.Pouzívání komínu, u nichz byly zjisteny závady, je zakázáno. Zásada bezpecné vzdálenosti platí také pro komínové teleso, horlavé látky by od nej mely být v pudních prostorách vzdáleny nejméne 1 metr - riziko zvysují zejména textil a seno. Do komínového zdiva nesmí zasahovat ani k nemu tesne priléhat zádné horlavé stavební prvky (jako konstrukce rovu, stropu, oblození apod.). Pamatujte, ze za nezávadný stav komínu nese odpovednost správce nebo majitel objektu, ne kominík.

Hasici mohou za spatne vycistený komín nebo jiné porusení zásad bezpecného provozu topidel a komínu udelit i desetitisícové pokuty.

V prípade vzniku pozáru sazí v komíne urychlene odstrante veskerý horlavý materiál z blízkosti komínového telesa. Zavolejte hasice na linku 150 nebo 112. Pozár sazí v komíne nikdy nehaste vodou, mohlo by dojít k jeho popraskání nebo dokonce výbuchu. Do príjezdu hasicu se muzete pokusit zkrotit plameny pomocí vhazování písku vymetacími dvírky nebo ze strechy do komína.

Pokud pozár vznikne od topidla na plyn nebo elektrinu, musíte ze vseho nejdríve vypnout prívod energie. I kdyz se vám podarí ohen uhasit vlastními silami a budete chtít uplatnit náhradu zpusobené skody u pojistovny, meli byste zavolat hasice-vysetrovatele. Pamatujte, ze cas venovaný pozornému dodrzování pravidel bezpecného nakládání s topidly a komíny se vám mnohokrát vyplatí. Dusledná preventivní opatrení ochrání zdraví vase i vasich detí a zabezpecí vás majetek pred pozáry. Pri uskladnování uhlí, briket a dalsích topných látek dejte pozor na riziko samovznícení. Tyto materiály byste meli skladovat tak, aby nenavlhly nebo nebyly uskladneny v prílis velkých vrstvách (nad 1,5 m). Jen v roce 2007 doslo kvuli samovznícení uhlí k 91 pozárum, celková skoda dosáhla témer 22 mil. Kc. Skladovací plocha musí být pred naskladnením rádne vycistena a nenavlhlá. Steny uhelny rádne omítnuté, protoze napr. cihlová drt prokazatelne urychluje proces samovznícení. Uhlí skladujte oddelene od ostatních paliv a vzdy zvlást novou navázku od staré. V jeho blízkosti zamezte umístení zdroju tepla - rozvody trubek od topení, páry nebo teplé vody. Pozor také na manipulaci se zdroji otevreného ohne (svícka, cigareta, zapalovac) v blízkosti topiva. Pravidelne kontrolujte, zda nedochází k nárustu teploty uvnitr uskladneného topiva. Pokud zjistíte, ze se teplota výrazne zvýsila (za kritickou mez je povazováno 65 °C), uhlí preházejte nebo preneste na volné místo, kde ho uskladnete do vrstvy vysoké maximálne nekolik desítek cm a nechte ho vychladnout.