Ochrana zdraví

Nedostatecné vyuzití pracovních ochranných obleku

30.05.2002 | ZDROJ: Inovace | AUTOR:

Cím argumentují zamestnavatelé pokud jde o vybavování zamestnancu ochrannými pracovními odevy. Jaké duvody vedou k nepouzívání tohoto druhu OOPP samotné zamestnance.

KLÍCOVÁ SLOVA: oopp

Zamestnavatel je povinen chránit své zamestnance pred ohrozením zdraví na pracovisti a pri práci. Pokud není mozné existující nebezpecí na pracovisti zcela odstranit, je nutné vybavit zamestnance odpovídajícími OOPP. Jejich volba a zpusob pouzití vsak nejsou vzdy zcela správné, at uz z duvodu nepochopení funkce OOPP, z duvodu úspor financních prostredku, nebo proste z duvodu nedostatecné informovanosti, týkající se predevsím aktuálních zákonu a smernic. To vse platí zejména pro ochranné odevy, kde je dulezitá znalost alespon tech základních informací, které se týkají úcelnosti i vlastností ochranného odevu, a predevsím jeho schopnosti chránit nase zdraví.

Duvody nízkého zájmu o OOPP

Jako hlavní príciny nízké akceptance ochranných odevu jsou nejcasteji udávány:

• „vysoké náklady"
• „nepohodlné nosení"
• „porízení není nutné"
• "porízení prílis slozité" (z organizacních duvodu).

Náklady, otázka pohodlí pri nosení, nízká motivace, resp. neinformovanost a dalsí komplikace, spojené s pouzitím ochranných odevu — to jsou zjevne nejcastejsí duvody nízké akceptance.
Zádná z techto prícin se vsak nevztahuje na ochranné odevy, s nimiz bychom vás v následujícímtextu rádi seznámili.

Oduvodnení „prílis vysoké náklady" Ochrana zdraví neco stojí, o tom jisté nelze diskutovat. Odpovídající opatrení na pracovisti chrání zdraví pracovníku a vedle toho prispívají ke snízení poctu pracovních úrazu. Proto bychom meli financní prostredky, investované do ochrany zdraví, porovnat s náklady, které nám vzniknou v prípade úrazu nebo poskození zdraví zamestnancu:

• náklady na provedení první pomoci (napr. pouzití ocní sprchy a dalsích soucástí první pomoci, náhrada léciv, náhrada vysetrení a osetrení pacienta u lékare)
• náklady vzniklé po dobu onemocnení nebo úrazu (napr. pojistné)
• náklady na náhradu pracovní síly (náhrada platu, úhrada zapracování nového zamestnance) 
• náklady vzniklé z duvodu následného omezení provozu podniku (napr. omezení dodávek)
• náklady na zjistení prícin - analýzu nehody nebo úrazu (napr. úhrada znaleckého posudku)
• náklady na prípadnou dekontaminaci nebo obnovení puvodního stavu pracoviste.

Vetsina techto nákladu zatezuje bezprostredne podnik a muze za urcitých okolností dosáhnout mimorádných rozmeru. K tomu je nutno pripocítat i poskození „image" podniku, coz zpusobuje dalsí náklady ( snízený odbyt, zvýsené náklady na reklamu...)

Na zajistení bezpecnosti práce se vsak nelze dívat pouze z financního hlediska. Podle filosofie firmy DuPont je mozné jakékoliv nehode zabránit - nebo jí predejít. To znamená, ze zajistení ochrany zdraví má i morální — vlastne ten hlavní — aspekt: chránit cloveka pred nebezpecím, pred bolestí, utrpením, které vetsinou do jisté míry postihuje i celou jeho rodinu. Zamestnavatel tedy nese dpovednost jak z hlediska morálního tak i právního. Proto nelze absenci ochranných odevu duvodnit pouhým financním argumentem. Nestací vsak ochranné odevy pouze porídit -pokud v dané situaci nevykazují dostatecnou ochrannou bariéru, nesplnují svuj úcel. Prestoze mají zamestnanci v této situaci pocit zajistení ochrany zdraví, ve skutecnosti chránení nejsou, a to se vsemi výse uvedenými dusledky.

Náklady na zajistení bezpecnosti práce sice nelze zcela vyloucit, je mozné je vsak ptimalizovat volbou správného ochranného odevu. To lze provést napríklad porovnáním ceny, provedení a kvality obleku. K tomu patrí vedle srovnání technických údaju ochranných vlastností obleku i zajistení servisních sluzeb výrobce, poradenství, hotline, event. dispozice databanky s údaji o bariére - ochranné schopnosti odevu.

Duvod „málo pohodlí pri nosení"

Takto argumentují zejména pracovníci, kterí jsou nuceni oblek nosit. Cástecne mají pravdu : ochranné oblecení je skutecne nepohodlné: clovek ho musí pracne obléknout, dát pozor, aby vsechny uzávery byly dokonale uzavrené, a cím je bariéra obleku vyssí, tím snáze se uzivatel zacne potit. Tyto faktory hovorí spíse proti pouzití ochranného obleku, a to jsme se jeste nezmínili o chrane hlavy, obliceje a dýchacích cest. Casto lze slyset argument: neprodysné obleky nechceme, to nikdo neoblékne ....

Neresitelný problém?
Nase odpoved zní: nikoliv.

Na jedné strane by meli výrobci materiálu a výrobci ochranných odevu prispet k tomu, aby byly ochranné obleky i pri zachování maximálních ochranných vlastností pohodlné. Toho lze dosáhnout druhem materiálu, ale predevsím odpovídajícím strihem a designem obleku. I volba spodního oblecení muze ovlivnit celkový pocit pohodlí. Od urcitého stupne bariéry materiálu není mozné zajistit propustnost vzduchu a vodních par. V tomto prípade by mel být pouzit materiál, který zajistuje pozadovanou ochranu— bariéru pri zachování minimální hmotnosti. Hmotnost obleku lze snízit i prostrednictvím speciálních doplnku — jako jsou zdrhovadla apod.

Na druhé strane je úkolem zamestnavatele, resp. nadrízeného, zajistit takovou organizaci práce, pri níz jsou pracovníci v ochranných oblecích vystaveni jen minimálnímu fyzickému zatízení, coz lze resit i individuálne. To lze dosáhnout napríklad porízením lehkého ochranného obleku, jehoz design omezuje pohyb pracovníku jen minimálne. K nízké únave pri práci prispívá vedle pohodlnosti obleku i jeho odpovídající velikost, ale nelze opominout ani dodrzování pracovní prestávky a vhodnou pracovní dobu

Argument „ochranný oblek není zapotrebí"

Odpovední pracovníci v nekterých firmách stále jeste nepochopili, ze v urcitých situacích je zavedení ochranného obleku nezbytné. Nezájem o nasazení ochranného oblecení je Casto dusledkem nedostatecné informovanosti a chybející argumentace. To se týká jak vztahu zamestnavatel (nadrízený) — zamestnanec, tak vztahu mezi výrobcem (prodejcem) a rozhodujícím cinitelem v podniku. Casto se stává, ze pracovníci (ani jejich nadrízení) o daném ohrození zdraví nevedí, nebo ochranná funkce odevu není správne odhadnuta. Zde pomuze pouze intenzivní komunikace a informace vsech zúcastnených a zainteresovaných. Vseobecne známá zkusenost - ani dobrá myslenka, ani vynikající výrobek se neprosadí sám — platí i pro ochranu zdraví na pracovisti a zejména pro ochranné obleky. Zde je treba vyvíjet iniciativu, presvedcovat ostatní, a to napríklad:

• poskytnutím OOPP, které jsou funkcní a pohodlné pri nosení
• informovat o smyslu a zpusobu jejich uzití, o zkusenostech s jejich pouzitím
• príkladným postojem nadrízeného — sírením informacních materiálu výrobcu OOPP i odborové organizace
• srozumitelnými podnikovými narízeními
• o dosazení pozitivních zkuseností informovat ostatní (pokud napr. nejaký podnik dosáhl vysoké úrovne vybavení OOPP a soucasne nízké nemocnosti, nebo nízkého poctu úrazu, je vhodné a uzitecné tyto informace prezentovat verejnosti).

Argument "prílis slozité - organizacne neproveditelné“

Nedostatecný zájem o pouzití OOPP byl doposud zjisten jak u zamestnavatelu (nadrízených), tak u zamestnancu, a to proto, ze správný výber, zajistení potrebného poctu, nasazení a uzití ochranných obleku — to vse je spojeno s nutnou dodatecnou cinností a námahou, která narusuje nejen „zabehaný" pracovní proces, ale predevsím osobní pohodlí. V daném podniku musí být napríklad k dispozici urcitá infrastruktura pro skladování zásob, prostory pro prevléknutí, pro likvidaci / cistení a dekontaminaci ochranných odevu. Pokud tyto prostory nejsou k dispozici, je nutno je vytvorit. Pracovní proces je nutné prizpusobit pouzití OOPP. Pracovníci, jejichz pracovní cinnost je „multifunkcionální" a kterí ochranné obleky potrebují jen po dobu krátkých casových úseku, budou zcela jiste argumentovat tím, ze pri prevlékání ztrácejí mnoho casu.

Na tyto námitky lze odpovedet prakticky jen neoddiskutovatelnou morální a právní odpovedností zamestnavatele za zdraví svých zamestnancu. Nelze prehlédnout skutecnost, ze pozadavky bezpecnosti práce nekdy prispívají i k racionalizaci práce: v nekterých prípadech je nová organizace zastaralých pracovních postupu prínosná.

Ochranné obleky bývají casto pouzity nesprávne nebo se nepouzijí vubec. Duvodem jsou financní náklady, nepohodlné nosení, nízká motivace, event. slozitejsí organizace práce. Náklady nezbytné na zvýsení bezpecnosti práce lze snáze akceptovat, pokud je srovnáme s podstatne závaznejsími — morálními i financními — následky mozného úrazu nebo onemocnení. Pohodlnost ochranného obleku lze zvýsit inovací technologie bariérového materiálu, jakoz i funkcností a designem obleku.

Nevyhnutelnou zátez, která vznikne pri pouzití ochranného obleku, lze snízit na minimum racionalizací pracovního procesu - predevsím dodrzováním prestávek a prizpusobením pracovní doby. Zájem o pouzití ochranných odevu lze podporit predevsím vlastním príkladem, skolením a sírením informací. Akceptance ochranných odevu se vseobecne zvýsí, pokud:

• je uznána potreba pouzití ochranných odevu
• pohodlnost ochranného odevu je prijatelná
• náklady na pozadované OOPP jsou povazovány za rozumné investice do ochrany zdraví spolupracovníku.

ZDROJ:
Nedostatecné vyuzití pracovních ochranných obleku. Inovace, c. 1 (2002), s. 8-10.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM