Mezinárodní a evropská tendence k liberalizaci poskytování sluzeb predstavuje závazný úkol pro orgány zabývající se normováním. Na význam norem pro poskytování sluzeb se upozornuje v Mezinárodní úmluve o obchode a sluzbách Svetové obchodní organizace (WTO-GATS, IMC-AGCS – General Agreement on Trade and Services, Accoird général sur le commerce des services, World Trade Organisation, Organisation mondiale du commerce). Konkrétní podporu získala tato snaha k vypracování norem od Evropské komise (dekrety M 340 a 371) pro CEN a CENELEC (European commitee for standardization, European committee for electrotechnical standardization).

CEN vyvíjí speciální normy napr. pro dopravu, úklid budov, turismus, postovní sluzby, management budov, prekladatelskou sluzbu, pohrebnictví, zdravotnictví, bezpecnost apod. Rovnez ISO (International Standardization Organisation) a národní normativní ústavy se zabývají normami pro sluzby. Tyto normy podporují i mezinárodní organizaci sluzeb, nesmí vsak kolidovat s národními predpisy týkajícími se bezpecnosti práce.

Pro sluzby je charakteristické, ze jejich kvalita závisí do znacné míry na osobách, které je provádejí. Proto je uzitecné k zajistení kvality vyuzívat i normy pro sluzby týkající se napr. oblecení a výstroje, pozadavku na kvalifikaci, predpisu pro výkon sluzby apod. Soudí se, ze otázky bezpecnosti práce a ochrany zdraví pri výkonu sluzeb by mely být navíc reseny i národními predpisy, napr. pracovnelékarské prohlídky, skolení v otázkách bezpecnosti práce, pouzívání osobních ochranných prostredku, zabezpecení pracovist z hlediska bezpecnosti práce, stanovení hranicních hodnot týkajících se konkrétních pracovist, zabezpecování otázek ochrany zdraví ze strany managementu podniku atd.

Literatura:

Janowitz, A. Dienstleistungen - Normung und Arbeitchutz, KANBrief, 2006, 13, c. 3, s. 18-20

Zdroj:

Naus, A.: Normy a bezpecnost práce pri zamestnání v oblasti sluzeb, Pracovní lékarství, 2007, c. 4, s. 166