KDE JSEM: Hlavní strana > Knihovna BOZP > Cítárna > Clánky > Ochrana zdraví > Které kraje jsou nejvíce postizeny emisemi a hlukem?
Nejctenejsí
Smernice v EU k BOZP a hygiene práce - [65657 ctenáru]
Rozhodnutí a narízení v EU k zivotnímu prostredí - ekoznacky - [21081 ctenár]
Dokumenty v EU k zivotnímu prostredí - Odpadové hospodárství, cisté technologie - [17458 ctenáru]
Informacní leták o SÚIP a jeho pracovistích - [6812 ctenáru]
Diskutované
Musí OSVC mít zpracovanou kategorizaci prací? - [24 príspevky]
Úraz cestou z místa výkonu práce do místa ubytování na SC. Je pracovní? - [21 príspevek]
BOZP osoby samostatne výdelecne cinné - [5 príspevku]
Nevíte si rady se situací z oblasti BOZP?
Pokud se Vám nase strany líbí, doporucte je kolegum:
Ochrana zdraví
Které kraje jsou nejvíce postizeny emisemi a hlukem?
03.04.2009 | ZDROJ: Moderní obec | AUTOR: Geussová Milena
Podle názoru kraju by vsak tlak na snízení emisí nemel být pouze otázkou odbornou ci zálezitostí verejné správy, ale zálezitostí celospolecenskou.
KLÍCOVÁ SLOVA: hluk, fyzikální faktory
Dopravu lze od míst, kde bydlí hodne lidí, odvést o kus dál. Do ovzdusí se vsak skodlivé emise stejne dostanou, to odstraní pouze zavádení ekologictejsích pohonu vozidel. Nejvetsím problémem dopravy ve vztahu ke znecistování ovzdusí jsou emise oxidu dusíku, benzenu a dalsích organických sloucenin a prasných cástic, stejnou merou i hluk.
Vliv emisí je nejhorsí kolem pozemních komunikací. Je to znát i ve statistikách. Napríklad v Moravskoslezském kraji prekracují denní koncentrace polétavého prachu nekdy i více nez ctyrnásobne stanovený limit, který je 50 mikrogramu na metr krychlový. A nejvíc "zapráseným" místem v kraji bývá Bohumín, ale i jiná mesta.
Moznosti jsou omezené
V krajích vedí, ze s temito negativními jevy je treba neco delat, ale jejich moznosti jsou omezené. "Z hlediska vlivu dopravy na zivotní prostredí vycházíme predevsím z vlastnictví a odpovednosti za provozování silnic II. a III. trídy a z odpovednosti za regionální verejnou dopravu," ríká Dagmar Pacutová z oddelení vztahu k verejnosti Krajského úradu Moravskoslezského kraje. Nejvetsí dopravní výkony se pritom prenásejí po síti dálnic a silnic I. trídy - k tomu lze pripocíst místní komunikace ve vlastnictví obcí, které se nacházejí ve mestech a obcích. Podle Pacutové ciní zmínená cást dopravní síte 62 % z její celkové délky, kraj na ni nemá ani prímý vliv, ani prímé nástroje, jak ji ovlivnit.
Podívali jsme se blíze do Moravskoslezského, Plzenského a Zlínského kraje. Napríklad ve Zlínském kraji loni zpracovali Akcní plán snizování hlukové záteze z dopravy. V Plzenském kraji dokoncili koncepci dopravy, kterou predlozili k vyhodnocení zejména z hlediska hodnocení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptací oblasti.
Moravskoslezský kraj zpracoval nekolik dokumentu. Akcní hlukový plán resí problematiku hluku na pozemních komunikacích ve vlastnictví kraje, po nichz rocne projede víc nez 6 milionu vozidel - nacházejí se pritom v aglomeraci s více nez 250 tisíci trvale bydlícími obyvateli. Dále je to Program zlepsení kvality ovzdusí a Program snizování emisí, který se problémem zabývá predevsím s ohledem na krajské emisní stropy a kvalitu ovzdusí. Vsechny jsou zverejneny na webu Moravskoslezského kraje.
Co je trápí nejvíc
Kdyz se zeptáte obcanu v krajích, tak stejne jako jejich zastupitelé jmenují standardní problémy, které se darí jen velmi pomalu resit. Jako zádoucí opatrení jsou jmenovány silnicní obchvaty mest a obcí, omezení automobilové dopravy v centrech mest, podpora verejné dopravy a ekologizace - coz je obnova vozového parku. Specificky proti hluku lze uplatnit obnovu vozovek, omezení tranzitní dopravy i ochranu jednotlivých sídel protihlukovými opatreními.
Ve Zlínském kraji je nedostatek dálnic a rychlostních komunikací, chybející prutahy hlavních silnic centry obcí a mest. Jak ríká vedoucí tiskového odboru Krajského úradu Zlínského kraje Patrik Kamas, vubec nejhorsí stav je zrejme na silnici I/55 v Hulíne, který odstraní az zprovoznení dálnice D1 a navazující R 55 do Otrokovic, coz má být v roce 2011. Spatná situace je také na prutahu silnice I/49 Zlínem a silnice I/57 Valasským Mezirícím. Tam se stavba obchvatu plánuje, konkrétní termín vsak zatím nemá. V soucasné dobe se podle Kamase pripravuje výstavba terminálu v Otrokovicích, snad casem i ve Zlíne. Byla zahájena výstavba obchvatu obce Bánov, plánuje se výstavba obchvatu Lhotsko, Jablunka, Holesov (JV obchvat), Otrokovice (obchvat JV).
V Plzenském kraji je kvalita ovzdusí celkove dobrá, zhorsená situace je predevsím v krajském meste a nekterých mestech a obcích, kde komunikace procházejí prímo jejich centry. Zatízené je okolí krajského mesta a Plané, Domazlice, Klatovy, Stankov, Horsovský Týn a Tachov. Obyvatelé zijící v techto sídlech s vysokou intenzitou dopravy trpí také silným hlukem. Zlepsit se to muze jedine vybudováním obchvatu mest a obcí, jak jsou jiz navrzeny: napríklad obchvat Klatov, Prestic, Tremesné, Plas a Kralovic na silnici I/27 a jinde. Hlavním problémem je samozrejme také hluk. "V návrzích existuje mnoho ruzných úprav a prelozek na silnicích nizsích tríd, vse je obsazeno v Zásadách územního rozvoje Plzenského kraje," ríká Jana Filípková, tisková mluvcí Plzenského kraje.
Moravskoslezský kraj se aktivne podílí na zvýsení atraktivity verejné dopravy jako jeden z gestoru integrovaného systému dopravy, ale také jako investor dopravní infrastruktury. Tuto roli plní napríklad pri príprave a realizaci terminálu Ostrava-Svinov. Zásadní príspevek z hlediska moderní dopravní infrastruktury tvorí napríklad krajem chystaný jihozápadní obchvat Opavy, rekonstrukce ulice Ceskobratrské v Ostrave apod.
"Provádená opatrení muzeme rozdelit na tzv. mekká a tvrdá," ríká Dagmar Pacutová z Moravskoslezského kraje. "V lonském roce jsme napríklad prímou subvencí ve výsi 25 milionu korun zvýsili cistení silnicní síte (vcetne státních silnic I. trídy) ve mestech, a to na sestinásobek standardu stanoveného zákonem o pozemních komunikacích. V období od 15. 5. do 15. 10. se nám pravidelným ctrnáctidenním cistením silnic podarilo prispet k omezení plosného zdroje sekundárního prachu z komunikací víreného dopravou, který se významne podílí na imisním zatízení PM10 v nasem kraji."
Podle názoru kraju by vsak tlak na snízení emisí nemel být pouze otázkou odbornou ci zálezitostí verejné správy, ale zálezitostí celospolecenskou. Jedna vec jsou organizacní opatrení samosprávy, verejné investice do dopravní infrastruktury. Lze je vsak snízit i úcelnými legislativními ci danovými nástroji, podporou zavádení technologií elektromobilu, plynných paliv, jako jsou LPG, CNG i limitu technické zpusobilosti individuálního vozového parku.
ZDROJ: Emise a hluk: Kde je v krajích nejhur?. In EnviWeb [online]. Brno: Enviweb, 2009 [cit. 30-03-2009]. Dostupný z WWW: <http://www.enviweb.cz/?env=hluk_archiv_hfdgg/Emise_a_hluk_Kde_je_v_krajich_nejhur.html>.
TAKÉ SI MUZETE PRECÍST
Úvodní strana | Rady pro Vás | Legislativa | Veda a výzkum | Knihovna BOZP | Akce a semináre | Pracovní místa | Casopis JOSRA
ISSN 1801-0334 © 2002 - 2012 Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i.
Kontakty na redakci BOZPinfo.cz | Informace o portálu BOZPinfo.cz | Právní výhrada portálu BOZPinfo.cz
RSS kanál | Mapa webu


