Ochrana zdraví

Zdraví a pocítace

10.01.2007 | ZDROJ: Státní zdravotní ústav | AUTOR: Hlávková Jana

Vliv rizikových faktoru pri práci s pocítacem na zdraví cloveka - elektromagnetické pole generované zobrazovací jednotkou, zrakové obtíze, obtíze pohybového aparátu a psychosomatické potíze.

KLÍCOVÁ SLOVA: pocítace, pracovní podmínky, zdraví, ochrana zdraví

Práce s pocítacem ( zobrazovací jednotkou, VDU ) je dnes beznou zálezitostí. S pocítacem se setkáváme prakticky vsude, stal se neodmyslitelnou soucástí naseho zivota. Jiz deti ve skole se ucí základum práce s výpocetní technikou, v rade domácností je pocítac nepostradatelným clenem rodiny. Pocítac dnes patrí ke standardnímu vybavení vetsiny pracovist a práce s pocítacem je u rady pracovníku jejich hlavní pracovní náplní. Podle dnesních znalostí a zkuseností prakticky nelze pochybovat o tom, ze masové pouzívání pocítacu s sebou prinásí i radu zdravotních potízí, které s prací s pocítacem souvisejí. První zprávy, at uz populární clánky nebo odborné studie, zabývající se vlivem práce s pocítacem na zdraví se objevily uz v sedesátých a sedmdesátých letech. Rada z nich vyvolala obavy z mozného poskození zdraví pri práci s pocítacem zejména s ohledem na zobrazovací jednotku jako zdroj elektromagnetického pole.Od té doby byla této problematice venována velká pozornost. Pozdeji se ukázalo, ze rada puvodních domnenek nebyla opodstatnená a problém mozného poskození zdraví pri práci s pocítacem byl ponekud zredukován

Zdravotní problematiku práce s pocítacem lze rozdelit na:

1. problematika elektromagnetického pole generovaného zobrazovací jednotkou
2. Zrakové obtíze
3. Obtíze pohybového aparátu
4. Psychosomatické obtíze

1. problematika elektromagnetického pole generovaného zobrazovací jednotkou

Dominantní cást elektromagnetického pole generovaného VDU je tvoreno radiofrekvencní oblastí elektomagnetického pole.
Této problematice je venována samostatná zpráva uvedená pod názvem Hygienické hodnocení pocítacových monitoru

Ostatní frekvencní slozky elektromagnetického pole jsou velmi malé a patrí mezi ne :

Optické zárení - bylo potvrzeno, ze ojedinelé prípady katarakty vyskytující se u pracovníku s VDU nebyly zpusobeny optickým zárením. Úrovne infracerveného ultrafialového zárení jsou velmi nízké a nebylo prokázáno, ze by byly prícinou zdravotních problému.

Rentgenové zárení - jeho hodnoty jsou u pocítace rovnez velmi nízké a lze je prirovnat k prirozenému pozadí celkového prostredí.

2. Zrakové zdravotní obtíze pri práci s pocítacem

Subjektivne pocitované zrakové obtíze byly první oblastí, které byla v souvislosti s pouzíváním zobrazovacích jednotek venována pozornost. Podle posledních výzkumu si na potíze se zrakem stezuje pri práci s pocítacem témer 75% osob. Hlavní prícinou techto obtízí je zraková nárocnost práce, která je zpusobená trvalým prizpusobením ocí na videní do blízka, námahou svalu ovládajících vyklenutí ocní cocky, sbíháním os obou ocí a rozdílné jasy ruzných ploch, na které se clovek dívá.

Zrakové obtíze vyskytující se pri práci s pocítacem, jak jsou popisovány, mají ruzný charakter a projevují se pocitem zrakové i celkové únavy spojené s bolestmi hlavy, zvýsenou suchostí ci slzením a pálením ocí, tlakem v ocích popr. rozostreným videním. Je treba zduraznit, ze jsou znacné individuální rozdíly v intenzite obtízí i v délce doby práce predcházející jejich vzniku.

V problematice vlivu práce s VDU na zrak byla provedena rada studií. Výzkum v této oblasti je v soucasné dobe jiz uzavren se záverem, ze pocítacové obrazovky nekazí zrak, ale ze obtíze, objevující se pri práci s pocítacem, mají charakter zrakové únavy, která po odpocinku odezní.

Nejvýznamnejsí vlivy které ovlivnují vznik zrakových obtízí:

• individuální stav zraku - u lidí s chybnou korekcí zraku nebo se skrytou ocní vadou jsou obtíze castejsí a po kratsí dobe práce
• doba trvání práce u pocítace - cím delsí doba práce, tím vetsí výskyt obtízí, podle posledních výzkumu zraková únava u pocítace zacíná asi po 2 hodinách a zretelne se projevuje uz po 4 hodinách práce 
• svetelné podmínky na pracovisti - celkové i lokální osvetlení pracoviste musí zajistit dostatecné svetelné podmínky a vhodný kontrast mezi obrazovkou a pozadím s prihlédnutím k typu práce a individuálním zrakovým pozadavkum uzivatele
• jednou z nejcastejsích prícin zrakového diskomfortu je casté strídání pohledu na obrazovku, dokumenty a klávesnici.
• rusivé oslnování a odlesky na obrazovce
• oslnování pracovníku svetelnými zdroji (napr. okny)
• nevhodné ergonomické usporádání pracoviste a pracovního místa-
• roli hrají i psychologické faktory jako je motivace k práci, sociální klima na pracovisti, organizace práce apod.

Prevence:

• ergonomické usporádání pracoviste
• dodrzování zásad vizuální ergonomie, tj. zásad pro dobré videní a zrakovou pohodu, odpovídající osvetlení
• pro sezení pred obrazovkou není vhodná poloha proti oknu ani zády k nemu, okna je nutné osadit regulovatelnými stínidly
• pouzívání obrazovkové filtry, vhodné vizuální parametry obrazovky
• pracovní stul s dostatecne velkou plochou a nízkou odrazivostí,dostatecná vzdálenost pozorovatele od obrazovky a správné umístení obrazovky
• vhodná organizace práce spocívající v casovém omezení práce s obrazovkou a ve stanovení prestávek
• lékarské preventivní prohlídky zraku zamestnancu
• pozornost pri organizaci práce venovat i celkové pracovní zátezi zejména psychické
• dostatek místa pro umístení písemností, doporucuje se umístit písemnosti bud v jednom smeru mezi obrazovkou a klávesnicí nebo pomocí pridrzovacího mechanismu tesne vedle obrazovky

3. Obtíze pohybového aparátu pri práci s pocítacem

Práce s pocítacem je práce trvale vsede. Uvádí se, ze pri trvalém sezení trpí bolestmi zad 60 - 80 % lidí. Jde zejména o bolesti pátere a to hlavne v její bederní a krcní cásti a dále pak o bolesti ruky a paze, které jsou podmínené rychlými opakovanými pohyby prstu ruky nebo nadmerne castým pouzíváním mysi.. I kdyz incidence obtízí pohybového aparátu zejména pátere je velká, nelze je oznacit za specifické pro práci s pocítacem, nebot se vyskytují u vetsiny sedavých cinností, jak v kancelárích, tak v ruzných ekonomických odvetvích.

Obtíze pohybového aparátu jsou zaprícineny:

• dlouhodobým sezením ve strnulé poloze casto spojené se zvýseným tlakem na meziobratlové ploténky v oblasti bederní pátere pri tzv. kyfotickém sedu (nesprávné prohnutí bederní cásti pátere) a trvalým predklonem hlavy
• nevhodným ergonomickým usporádáním pracoviste (umístení obrazovky a klávesnice casto spojené s otácením poprípade predklonem a záklonem hlavy, nevhodná výska pracovní roviny, nedostatek místa na pracovním stole apod.)
• nevyhovujícím typem pracovního sedadla a casto i jeho nevhodným nastavením
• dulezitými prícinami obtízí horních koncetin z jednostranného nadmerného a dlouhodobého zatízení malých svalových skupin predloktí a ruky jsou vedle vlastního charakteru práce i nevhodné umístení a skon klávesnice, nedostatecná relaxace horních koncetin, prílis vysoké tempo pri obsluze klávesnice bez moznosti mikropaus, dlouhodobý lokální tlak pri opírání zápestí o ostrou hranu klávesnice ci stolu.
• je prokázáno, ze s pribývajícím casem práce se zvysuje pocet postizených osob. Vetsí výskyt obtízí je u zen, souvislost s vekem nebyla prokázána.

Prevence:

• ergonomická úprava pracoviste, individuální nastavení parametru pracovního místa, vyuzití ergonomických pomucek (podlozka pod nohy, drzák dokumentace, operky predloktí, bederní operky apod.)
• vhodné umístení monitoru ( horní cást monitoru by mela být zhruba ve výsce ocí a asi 50-70 cm od ocí ), klávesnice a dokumentu
• dulezitá je výska manipulacní roviny, na níz je umístena klávesnice (predloktí s nadloktím by melo svírat úhel 90°)
• velmi dulezité je kvalitní sedadlo s individuálne nastavitelnými prvky
• dostatek místa na pracovním stole a vhodné usporádání na pracovním stole podle charakteru práce
• pri sezení uplatnovat zásady tzv. dynamického sedu, tj. strídání poloh
• uplatnovat kompenzacní cvicení k predcházení obtízí
• intervence formou skoly zad
• vhodná organizace práce (prestávky po 2 hodinách 5 - 10 minut, celková doba trvání práce se zobrazovací jednotkou by nemela být delsí nez 6 hodin)
• omezení neuropsychické záteze
• zajistení správných zorných podmínek

4. Psychická zátez pri práci s pocítacem

Zavedení práce na pocítacích znamenalo ve srovnání s tradicními cinnostmi zásadní zmenu v obsahu práce a v podmínkách na pracovisti. Zvýsily se pozadavky na psychické procesy, jako myslení, rozhodování, predstavivost apod. Psychickou zátez pri práci se zobrazovací jednotkou ovlivnují krome obecných faktoru psychické pracovní záteze jako je casový tlak, sociální klima na pracovisti, motivacní faktory aj. i dalsí faktory jako jsou napr.:

• kombinace vysoké nárocnosti práce s nízkou mozností rozhodování
• vysoké nároky na tvorivost a myslení, casto zpracovávání velkého mnozství informací, vysoká koncentrace pozornosti
• monotónní a repetitivní úkoly
• casto konfliktní a nejednoznacné pozadavky na pracovní roli
• velké mnozství slozitých informací apod.
• casté zmeny typu úkolu
• speciálním druhem práce je vkládání dat do media pocítace, v cetných výzkumech bylo potvrzeno, ze je-li tato práce provádena jako celodenní zamestnání, tak predstavuje nejhorsí druh pracovní záteze u obrazovky. Jde o vysoce monotónní typ práce s vysokými nároky na soustredení a pozornost.

Vysoká psychická pracovní zátez muze vyvolat nekteré zdravotní obtíze jako neurotizaci pracovníku, chronickou nespokojenost, oslabení psychické vyrovnanosti, závaznejsí neurotické poruchy, psychosomatická onemocnení a vzdy snízení pracovní výkonnosti

Prevence:

• vhodný rezim práce a odpocinku (prestávky 5 - 10 minut po 2 hodinách práce, doba práce max. 6 hodin). Ideální je moznost individuálne volené prestávky dle potreby.
• dostatecný zácvik pracovníku na vsechny úkoly
• dodrzování ergonomických zásad pracoviste a pracovního místa

Základní zásady pro prevenci pri práci s pocítacem

/podle Smernice c. 90/270/EEC z roku 1990. o minimálních pozadavcích na bezpecnost a ochranu zdraví pri práci na zarízeních se zobrazovacími jednotkami, dále podle CSN EN ISO 9 241 (ISO 9241) Ergonomické pozadavky na kancelárské práce se zobrazovacími jednotkami /

Vzdy je treba volit komplexní prístup. Pri hodnocení je treba se zamerit i na ostatní faktory pracovního prostredí - mikroklima, osvetlení, hluk apod.

1. Pracovní podmínky - podle nasí nové i evropské legislativy jsou zamestnavatelé povinni analyzovat pracoviste, aby zhodnotili podmínky bezpecnosti a zdraví z hlediska jejich mozných rizik a jsou povinni provést príslusná ochranná opatrení Pracovní podmínky zahrnují vse, co muze nepríznive pusobit na zamestnance.
2. Informovanost zamestnancu - je stanovena obecná povinnost zamestnavatele informovat zamestnance o vsech zálezitostech týkajících se ochrany zdraví a bezpecnosti práce.
3. Zácvik - kazdému pracovníkovi musí být poskytnuto skolení o pouzívání pracoviste.
4. Ergonomická opatrení
5. Organizacní a rezimová opatrení - je nezbytné dodrzet zásady rezimu práce a odpocinku.
6. Zabezpecení lékarská preventivní péce

Legislativa 

• Smernice Rady EU 90/270/EEC z roku 1990, o minimálních pozadavcích na bezpecnost a ochranu zdraví pri práci na zarízeních se zobrazovacími jednotkami
• CSN EN ISO 9 241 (ISO 9241) cást 1 - 17: Ergonomické pozadavky na kancelárské práce se zobrazovacími jednotkami
• Narízení vlády c. 178/2001 Sb. kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zamestnancu pri práci a jeho novela nar. vlády c.523/2002 Sb.
• Zákon c. 65/1965 Sb. zákoník práce v platném znení  (od ledna 2007 nahrazen jiným predpisem)

ZDROJ:
Hlávková, Jana. Zdraví a pocítace [online]. Praha : Státní zdravotní ústav, Centrum pracovního lékarství, 2006 [cit. 10-01-2007]. Dostupný z WWW: <http://www.szu.cz/chpnp/index.php?page=computers>.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM