Nebezpecné látky

Prípustné expozicní limity chemických látek v pracovním prostredí

09.01.2007 | ZDROJ: Státní zdravotní ústav | AUTOR:

Návod, jak postupovat, kdyz pro chemickou skodlivinu nebo prach není legislativne stanoven prípustný expozicní limit.

KLÍCOVÁ SLOVA: nebezpecné látky, toxické látky, chemické látky, právní predpisy, skodliviny, informace

V pracovním prostredí se mohou vyskytovat ruzné rizikové faktory, mezi které patrí i chemické látky a prípravky (chemické skodliviny). Obecnou povinností zamestnavatelu je minimalizovat negativní pusobení techto skodlivých faktoru, coz predpokládá nejen znát charakter a míru rizika, ale i kontrolovat, zda nedochází k zhorsování stavu. Tyto povinnosti zamestnavatelu obsahuje zejména zákoník práce (zákon c. 65/1965 Sb., v platném znení), který v § 134c odst. 1 stanoví:

"Pokud se na pracovistích zamestnavatele vyskytují rizikové faktory, je zamestnavatel povinen merením zjistovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpecit, aby byly vylouceny nebo alespon omezeny na nejmensí rozumne dosazitelnou míru, a pri zjistování, hodnocení a prijímání opatrení k dodrzení nejvyssích prípustných hodnot postupovat podle zvlástních právních predpisu."

Tímto zvlástním právním predpisem je narízení vlády c. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zamestnancu pri práci, v platném znení. Opet ve zcela obecné poloze muze zamestnavatel k porovnání analyticky zjistených (namerených) koncentrací s výsí (mírou) rizika pouzít jen ty prípustné hodnoty, které jsou vyhláseny právním predpisem, v nasem prípade s tzv. prípustným expozicním limitem (PEL), resp. nejvyssí prípustnou koncentrací (NPK-P). Oba tyto termíny jsou definovány ve výse zmíneném narízení vlády v § 14 (Hodnocení zdravotního rizika chemických faktoru a prachu) kde odst. 2 definuje prípustný expozicní limit a nejvyssí prípustné koncentrace v pracovním ovzdusí takto.

"Prípustné expozicní limity (PEL) jsou celosmenové casove vázené prumery koncentrací plynu, par nebo aerosolu v pracovním ovzdusí, jimz mohou být podle soucasného stavu znalostí vystaveni zamestnanci pri osmihodinové pracovní dobe, aniz by u nich doslo i pri celozivotní pracovní expozici k poskození zdraví, k ohrození jejich pracovní schopnosti a výkonnosti. Výkyvy koncentrace chemické látky nad hodnotu prípustného expozicního limitu az do hodnoty nejvyssí prípustné koncentrace (NPK-P) musí být v prubehu smeny kompenzovány jejím poklesem tak, aby nebyla hodnota prípustného expozicního limitu prekrocena. Prípustné expozicní limity platí za predpokladu, ze zamestnanec je zatezován telesnou prací, pri které jeho prumerná plicní ventilace neprekracuje 20 litru za minutu, a doba výkonu práce nepresahuje 8 hodin."

Základní problém je v tom, ze v tabulce c. 1, prílohy 2, cásti A výse uvedeného narízení vlády jsou hygienické limity v ovzdusí pracovist stanoveny jen asi pro 300 látek a zamestnavatelé nemají zádnou moznost porovnat namerené hodnoty tech látek, které nemají PEL s „prípustnými hodnotami“ a tím zákonem predepsanou povinnost nemohou naplnit.

Jak tedy postupovat, kdyz pro chemickou skodlivinu nebo prach není legislativne stanoven PEL (NPK-P)?
 
Na centru hygieny práce a nemocí z povolání SZÚ pracuje jiz radu let komise pro expozicní limity v pracovním ovzdusí a pro kategorizaci prací (dále jen „komise CPL“), která – predevsím pro orgány ochrany verejného zdraví, ale i pro podnikající právnické a fyzické osoby doporucovala a stále doporucuje prípustné expozicní limity pro jednotlivé chemické látky v prípadech, kdy limit není stanoven.

Je treba doplnit, ze podle § 82 odst. 2 písm. m) zákona c. 258/2000 Sb., nálezí stanovení PEL a NPK-P pro CHL nebo prach, pro nez nejsou tyto hodnoty uvedeny ve výse uvedeném narízení vlády, krajské hygienické stanici.

Od ledna 2005 komise CPL postupuje podle metodického pokynu hlavního hygienika c. 17/2004 Vestníku MZ, k postupu stanovení PEL a NPK-P látek neuvedených v narízení vlády c. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zamestnancu pri práci, v platném znení.

Metodický pokyn má zajistit odbornou pomoc orgánum ochrany verejného zdraví a doporucuje KHS jak postupovat.
Postup je následující:

1. KHS pozádá CPL SZÚ o doporucení hodnot PEL a NPK-P pro konkrétní látku – v metodickém pokynu jsou vyjmenovány i nutné nálezitosti zádosti.
2. CPL SZÚ:
   - navrhne hodnotu PEL a NPK-P pro konkrétní pracoviste do 3 mesícu, ve slozitejsích prípadech do 6 mesícu ode dne obdrzení podkladu,
   - uvede metody stanovení CHL v ovzdusí a meze její detekce,
   - prípadne navrhne zpusoby stanovení CHL nebo jejích metabolitu v biologickém materiálu pokud jsou dostupné,
   - doporucí jak kategorizovat konkrétní práci v riziku nalezených koncentrací,
   - doporucí obsah preventivních prohlídek,
   - uvede pouzité zdroje,
   - výsledky hodnocení s návrhem pro PEL a NPK-P dané látky zverejní na intranetu hygienické sluzby.
3. KHS na základe tohoto doporucení stanoví hodnoty PEL a NPK-P rozhodnutím.
4. KHS bude sledovat pracoviste, resp. práce, pro které stanovila rozhodnutím PEL nebo NPK-P, po uplynutí 12 mesícu sdelí CPL SZÚ zkusenosti s uplatnením stanovených hodnot.

Komise CPL ocekává, ze tuto nabídku budou vyuzívat predevsím podnikající právnické a fyzické osoby; jejich povinností totiz je merením zjistovat a kontrolovat hodnoty koncentrací látek v ovzdusí pracovist.

ZDROJ:
Prípustné expozicní limity chemických látek v pracovním prostredí. Státní zdravotní ústav [online]. Praha : Státní zdravotní ústav - Centrum pracovního lékarství, 2005 [cit. 09-01-2007]. Dostupný z WWW: <http://www.szu.cz/chpnp/?page=PEL>. 

TISKNOUT | POSLAT MAILEM