Ergonomie a lidský cinitel

Jak se bránit potízím pri práci u obrazovky

30.11.2006 | ZDROJ: Sondy | AUTOR:

Potíze, jejichz prícinou je dlouhotrvající práce u obrazovky. Zduvodnení bolestí a dalsích projevu zatezování pohybové soustavy doprovází rady, jak jim celit.

KLÍCOVÁ SLOVA: pocítace, obrazovky, polohy vsede, hygiena práce, fyziologická zátez, fyziologické úcinky, pohybové ústrojí

Dlouhotrvající práce u obrazovky se nejvíce podepisuje v oblasti krku, pletence ramenního a lopatek. Fyziologické výzkumy ukázaly, ze nejzávaznejsí roli hraje poloha hlavy, ramen a loktu. Síjové svaly ovládající pohyby hlavy jsou pomerne slabé, a jakmile se teziste hlavy posune z ideální vertikální osy, zvysuje se napetí svalu, které pri dlouhodobém trvání muze vést k vývinu svalových kontraktur (krecovitý stah urcitých svalových vláken bránící prutoku krve). Dulezité tedy je nepredklánet ci nezaklánet hlavu, respektive nesetrvávat v podobné poloze prílis dlouhou dobu.

Trpí svaly, nervy i cévy

Stejný mechanizmus se odehrává pri nesprávné poloze ramena a pazí, kdyz jsou ramena zvednutá, lokty vysoko a záda shrbená. Paklize se podobná situace opakuje casto a trvá-li dlouho, bývají kontraktury velmi úporné, bolesti  se dostavují stále casteji a jsou cím dále intenzivnejsí. I kdyz je lécba techto funkcních poruch pohybové soustavy pomerne jednoduchá a úspesná, vetsinou nad ní vítezí nase lenost a zazité stereotypy nesprávného sezení, takze dochází k opakovaným potízím, jichz se prakticky nezbavíme.

Dalsím dusledkem práce u obrazovky jsou poruchy svalu, nervu, cév a pojivového ústrojí zatezované paze a ruky. K podobným potízím dochází ovsem zrídka, a to zpravidla u osob, které zamestnávají pouze jednu ruku na numerické cásti klávesnice. Vzhledem k tomu, ze ke stlacení kláves je potreba pouze nepatrná síla, lze ovládat klávesnici velmi rychlými pohyby. Jednostranná zátez prstu a zápestí jedné ruky pak muze vést k popsaným poruchám, které se mohou v dusledku drázdení prenáset az do oblasti krcní pátere. Lidé, kterí pouzívají velmi casto mys, pocitují po delsí práci bolesti svalu predloktí zpusobené neustálým drzením mysi ve stejné poloze prstu a ruky, jez umoznuje jen velmi málo strídání svalového napetí s potrebným uvolnením. Tím dochází ke zvýsení statického napetí svalu, k jejich zhorsenému prokrvení a k nárustu únavy.

Kvalitní zidle je základ

Pravidla, která slouzí k zábrane potízí a poruch hybné soustavy, jsou následující:

• Základem je mít dobrou zidli, která má výskove posuvné sedadlo a vysokou operku pres celá záda, jejíz sklon a výkyv lze nastavit. Operky pro ruce je nutno vyzkouset, neexistuje jednotné pravidlo, zda by je zidle mela ci nemela mít. Dulezité je nastavení správné výsky sedadla. Sedadlo má být tak vysoko, aby pri vzprímeném sedu s rukama volne polozenýma na klávesnici paze svíraly v loktech pravý úhel. Toto pravidlo není velmi casto dodrzováno, a ne práve levné zidle pak jsou nevyuzitým prepychem. chodidla mají pri takto nastaveném sedadle spocívat plne na podlaze s tím, ze nohy v kolenou mají opet svírat pravý úhel (anebo jeste vetsí). Vysocí lidé mívají kolena prílis vysoko a obrazovku prílis nízko, v dusledku cehoz hrbí hrbet. V takovém prípade nezbývá nez zvýsit plochu, na které je postavena klávesnice a monitor. Osoby mensího vzrustu mívají opacné problémy, nohy jim stezí dosáhnou na podlahu. Mohou si pak úcinne vypomoci podlozkou pro chodidla – ergonomicky dobre resených podlozek je na trhu jiz dostatecný výber.

Umístení monitoru a klávesnice

• Pro prevenci bolestí v krízi se osvedcuje mít pri sedu zvednutou pánev, podobne jako je tomu na klekacce. Klekacka je uzitecná práve tím, ze zvysuje polohu pánve a tím narovnává páter do prirozené polohy, takze tlak na meziobratlové ploténky se zmensí. Na druhé strane vsak postrádá operu zad a tlak na kolena je znacný, takze nelze doporucit její celodenní pouzívání. Je vsak velmi dobrým prostredkem na vystrídání.  Ke zvednutí pánve na zidli prispívá to, ze prední hrana sedadla je níz nez zadní. Kvalitní sedadla mají tento sklon nastavitelný. Dobre se  osvedcuje i vypodlození zadní cásti sedadla klínovitým polstárkem.
• Dalsí dulezitou vecí je umístení monitoru a písemností. Obrazovka nemá být ani prílis nízko, ani vysoko, písemné podklady mají být co nejblíze obrazovky. Umístení monitoru má vést k prirozenému vertikálnímu postavení hlavy a nemá nutit ke zvedání hlavy, ani k jejímu sklánení (písemné podklady rovnez tak), a uz vubec ne k otácení hlavy, poprípade i trupu.
• Pro polohu trupu a pazí je krome výsky manipulacní roviny dulezité téz umístení klávesnice, respektive moznost jejího posunu po stole. K tomu je treba mít dostatek místa. Je-li málo místa, clovek se musí prizpusobovat klávesnici a tím natácí paze, ramena a trup do ruzných, málo prirozených poloh. Výsuvné desky pro klávesnici u moderních stolu bývají dimenzovány zpravidla jiz dostatecne, avsak stále se lze setkat s velmi úzkými a málo prostornými polickami pro klávesnici. V takovém prípade je lepsí vrátit se ke starému dobrému psacímu stolu a nastavit si sedadlo zidle.
• Potízím spojeným s pouzíváním mysi lze zabránit dostatecným prostorem pro podlozku na mys a castým menením jejího umístení.

Za problémy nekdy muze horsí zrak

• Dobrou prevencí potízí pohybové soustavy ze sezení u monitoru je dostatek pohybu. Není správné celou pracovní dobu jen sedet u pocítace. Kazdý by mel co nejcasteji menit svou polohu vsede a obcas vstát, protáhnout se, uvolnit svaly i oci. Podobné prestávky jsou velmi uzitecné a je treba pamatovat na to, ze úcinnejsí jsou krátké a castejsí  nez dlouhé a málo casté.
• Jeden z výzkumu pracovního lékarství prinesl zajímavé zjistení, které lze vyjádrit jednoduse: „Bolí vás pri práci u obrazovky síje, za krkem a v horní cásti zad? Navstivte ocního lékare!“ Bylo totiz zjisteno, ze mezi poruchami zraku a temito potízemi pohybové soustavy je úzký vztah. Zrak má pri práci u obrazovky dulezitou roli a pohyb i poloha hlavy, trupu, ramen i pazí se mu prizpusobují.  Pomerne hodne lidí má potíze s pohybovou soustavou, protoze hure vidí na obrazovku, a napínají tudíz svaly v ne práve vhodných polohách.

ZDROJ:
Jak se bránit potízím pri práci u obrazovky – II. Sondy, c. 43, 2006, s. 12.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM