Ergonomie a lidský cinitel

Kam jsme dosli v ergonomii a oblasti spolehlivosti lidského cinitele?

23.01.2008 | ZDROJ: VÚBP, v. v. i. | AUTOR: Skrehot Petr

Nelze si nevsimnout, ze se pojem lidský cinitel stále casteji stává oblíbeným výrazovým prostredkem novináru, zejména pak v souvislosti s nejruznejsími mediálními kauzami.

KLÍCOVÁ SLOVA: ergonomie

Nelze si nevsimnout, ze se pojem lidský cinitel stále casteji stává oblíbeným výrazovým prostredkem novináru, zejména pak v souvislosti s nejruznejsími mediálními kauzami. Výmluva, ze duvodem toho ci onoho je selhání lidského faktoru, je jiz oblíbeným klisé. Ono totiz ne vzdy je záhodno urcit jednoznacného viníka ci spíse duvody, proc (vetsinou) k trestnému cinu doslo a to bez ohledu na to, zda se jedná o dopravní nehodu, pochybení úredníka anebo korupci v politických kruzích. Jenze, toto vsechno vytvárí zcela mylný dojem o tom, co vlastne pojem „lidský cinitel“ ve skutecnosti znamená.

Není jisté, kým a kdy byl pojem lidský cinitel (human factor) poprvé pouzit, nicméne jeho odborná definice, tak jak ji známe dnes, spatrila svetlo sveta nekdy pred druhou svetovou válkou v USA. V meziválecném období se totiz tesila velkému zájmu tzv. psychotechnika, coz je disciplína, která se zaobírá zkoumáním psychologických vlastností cloveka, na jejichz základe lze uskutecnovat výber pracovníku pro urcité profesní obory. Lidský cinitel byl tedy zkoumán spíse pro úcely nalézání zpusobu dosahování maximálního pracovního výkonu jednotlivcu, ci pro potrebu rízení lidských zdroju, nez pro posilování efektivity pracovního systému, tj. spolehlivosti výkonu, kvality a také bezpecnosti, tak jak jej vnímáme dnes. V soucasnosti tento pojem predstavuje soubor vlastností a schopností cloveka, posuzovaných predevsím z hledisek psychologických a fyziologických, které vzdy nejakým zpusobem v dané situaci ovlivnují výkonnost, efektivnost a spolehlivost pracovního systému.

I laik v tuto chvíli tusí, jak demagogické je pouzívání výrazu lidský cinitel v médiích. Ovsem nejen v médiích, ale i v odborných kruzích není vse tak jednoznacné. O lidském ciniteli se hodne mluví a neméne casto se o nem vedou debaty na nejruznejsích sympóziích. V techto prípadech jiz nastestí obycejne ve správných souvislostech – v souvislosti s pracovními systémy, bezpecností a efektivitou výkonu; v jaderné energetice, bezpecnostním inzenýrství, psychologii práce ci doprave. Jenze typicky ceské je to, ze se hodne mluví, ale málo se píse a o to méne pak na odborné úrovni. A také málokdo, kdo hlasite diskutuje, vsemu tak rozumí.

V prípade lidského cinitele se ale není cemu divit. Ergonomie, kam lze problematiku spolehlivosti lidského cinitele zaradit, je totiz vední disciplína, kterou u nás málokdo skutecne plne ovládá. Témer kazdý o ní neco slysel, leckdo absolvoval na vysoké skole i nejaký ten predmet s ní související a sem tam nekdo si neco na toto téma precetl v odborném zahranicním tisku. V ceském nemá ani smysl moc listovat, protoze tato problematika je na okraji zájmu a pokud uz se neco v tisku objeví, jedná se pouze o urcitý fragment odborné práce jednotlivce. Presto, jak se ale zdá, máme u nás nespocet odborníku na fenomén lidského cinitele. Priznám se, ze krome cca 40 clenu Ceské ergonomické spolecnosti a hrstky odborníku z príbuzných oboru, nevím, kdo jiný by mohl prohlásit, ze se v ergonomii vyzná. A to jsem zámerne nepouzil výraz, ze ergonomii „ovládá“. Tech je totiz tak málo, ze by na jejich spocítání stacilo deset prstu, a dost mozná i jen tolik prstu, kolik jich má jen jedna ruka.

Zvlástním a oblíbeným ceským fenoménem je izolacionizmus, lidove zvaný „vlastní písecek“. Známé rcení, ze kdyz dva delají totéz, není to totéz, krásným zpusobem vystihuje nase vnímání toho, ze ackoli existuje jeden smer, jedna filozofie, jeden zámer, presto k jeho naplnení existuje nekolik ruzných cest, po které je záhodno krácet osamocene nebo jen s malou skupinkou svých verných. Ve vede, resp. základním výzkumu, to muze být dobrá filozofie, ale v prípade ergonomie, která by mela plnit spíse roli nástroje pro aplikaci nejmodernejsích (sirokých) znalostí, si tím jistý nejsem. Zde totiz vsechny cesty vedou jedním smerem a vsechny mají tentýz cíl, kterým je integrace a vyuzití poznatku ved humanitních, prírodovedných a technických za úcelem ochrany zdraví pracovníku, vytvorení pracovního komfortu, optimalizace pracovní výkonnosti a vyuzití tvurcích schopností cloveka. Kazdá tato cesta se jen trosku jinak klikatí. 

Snahu integrovat soucasné znalosti z nejruznejsích vedních disciplín pro potreby ergonomie si klade za cíl Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i., kde je také sídlo sekretariátu Ceské ergonomické spolecnosti. V reakci na vzrustající zájem firem i odborné verejnosti zádajících praktická resení ergonomických otázek (spolehlivost lidského cinitele nevyjímaje) jsme se pokusili vytvorit nástroje pro transfer teorie do praxe. Jedná se napríklad o nové kurzy „Spolehlivost lidského cinitele“ a "Ergonomie a navrhování pracovních systému", projektové semináre k reseným výzkumným úkolum a grantum a také o nejruznejsí publikace a odborné clánky. Pouze s temito „beznými“ provozními aktivitami jsme se ale nespokojili a zasli jsme jeste dál. VÚBP, v.v.i. zahájil prípravu k vydávání nového odborného periodika „Journal of Occupational Safety Research and Applications“, který bude nositelem informací o výzkumu probíhajícím v oblasti BOZP a o nejnovejsích praktických aplikacích a zkusenostech z praxe. Casopis, jehoz obsah bude recenzován, bude otevrený vsem, kterí budou chtít prispet v oborech, jakými je:

• bezpecnost práce a rízení BOZP
• ergonomie a spolehlivost lidského cinitele
• bezpecnostní inzenýrství (prevence prumyslových havárií), environmentální rizika
• psychologie práce
• sociologie a socioekonomie
• pracovní prostredí, ochrana zdraví, hygiena práce
• vzdelávání, e-learning
• informacní zdroje a systémy v BOZP
• technická bezpecnost
• pracovní lékarství
• prevence rizik a ochranné prostredky
• normalizace a tvorba legislativy
• atd.

Casopis bude na rozdíl od jiných odborných periodik dostupný zdarma na internetu a jeho obsahová stránka bude garantována redakcní radou, kterou budou tvorit prední cestí odborníci z výse uvedených oboru a to jak z akademické obce, tak i odborných státních institucí.

Publikacní cinnost VÚBP, v.v.i. se vsak nebude soustredovat pouze na tento zdroj, ale i nadále budeme prispívat do ostatních odborných casopisu. Kupríkladu v soucasnosti je v tisku (v casopise Psychologie v ekonomické praxi) publikace presentující metodu Hierarchical Task Analysis, jejíz modifikovanou verzi vyvinuli práve odborníci z VÚBP, v.v.i.. Jedná se o progresivní metodu urcenou pro posuzování pracovního systému za úcelem nacházení jeho slabých míst, nedostatku v organizaci práce, pracovním prostredí a komunikaci uvnitr i vne pracovního týmu, které mohou iniciovat vznik lidské chyby s následkem v podobe havárie. Metoda byla navrzena pro potreby aplikace pozadavku zákona c. 59/2006 Sb., o prevenci závazných havárií, a proto byla také citována v metodickém pokynu Ministerstva zivotního prostredí venovaného zpusobu zpracování legislativou vyzadovaného dokumentu „Hodnocení vlivu lidského cinitele na objekt nebo zarízení v souvislosti s relevantními zdroji rizik“ (vztahuje se k podnikum spadajícím pod tzv. direktivu SEVESO). Krome této modifikované metody byl ve VÚBP, v.v.i. vyvinut také nový nástroj urcený pro vysetrování prícin selhání lidského cinitele – Metoda identifikace prícin selhání (MIPS). Jedná se o metodu urcenou predevsím pro nalézání prícin vzniku závazných havárií v chemickém prumyslu a energetice, která vychází z overeného kauzálního modelu WPAM (Work Process Analysis Model) pouzívaného pro hodnocení funkce pracovního systému. Konstrukce metody vychází z pravidel uzívaných u slozitých víceúrovnových metod, z tzv. procesu AHP (Analytical Hierarchy Process), do jehoz rámce je vlozeno 64 spolehlivostních organizacních faktoru (z literatury známých jako Performance Influencing Factors – PIFs). Metoda pomocí rízeného rozhovoru proveruje jejich úroven na daném pracovisti a pomocí manuálního nebo automatického zpracování podává hodnotiteli výsledek v podobe predlozeného seznamu mozných prícin selhání obsluhy. Predností metody MIPS je to, ze tento seznam je dále doplnen o tzv. pravdepodobnost príciny, coz je hodnota, která kvantifikuje pravdepodobnost, ze se v predlozeném vzorku nachází práve ta prícina, která skutecne vedla k rozvoji nezádoucí události. Jelikoz je metoda zpracována do SW podoby, zvládne její aplikaci i neodborník.

V praxi se krome ergonomických analýz a hodnocení vlivu lidského cinitele na bezpecnost provozu s výhodou uplatnují také nejruznejsí psychologické analýzy a audity determinant kultury bezpecnosti. Ty umoznují vytvorit ucelený obraz o kulture bezpecnosti ve firme prostrednictvím analýzy sirokého spektra sociálních a psychologických aspektu. Spolehlivost lidského cinitele, jakozto dominantního faktoru determinujícího spolehlivosti celého pracovního systému, je totiz ovlivnována nejen interakcí cloveka (jedince) s konkrétním strojem, jez se deje pres príslusné rozhraní (Human-Machine Interface) a vlastní spolehlivostí daného cloveka pri provádení zadaných pracovních operací, ale také jeho osobnostními charakteristikami (tj. zjednodusene, zda se vubec hodí pro výkon dané práce), jeho schopností být soucástí pracovního kolektivu, resp. jeho schopností komunikovat a kooperovat s ostatními pracovníky pri resení pracovních úkolu, a v neposlední rade také celkovou atmosférou ci klimatem panujícím ve firme, a to at uz ve vztahu k bezpecnosti jako takové, tak i s ohledem na interakci mezi zamestnanci firmy v horizontálním i vertikálním smeru.

S provádením techto komplexních analýz se u nás, bohuzel, ale v praxi témer nesetkáme, a to i pres to, ze idea provádení hodnocení vlivu lidského cinitele na bezpecnost v souvislosti s relevantními zdroji rizik je na výse uvedené filozofii postavena. Rozsah této komplexní analýzy je sice znacný, ale efekt, který muze dané firme prinést, muze být nevycíslitelný. Nemusí se jednat jen o snízení pravdepodobnosti vzniku závazné havárie (a s ním i nákladu vynalozených na její likvidaci a odskodnení), ale pri realizaci navrzených nápravných opatrení vzdy vede ke zvýsení pracovního komfortu zamestnancu, optimalizaci podávaných pracovních výkonu, jakosti produkce a tím i ke zvýsení profitu firmy jak z hlediska financního zisku, tak i v podobe dobrého jména na trhu. Jelikoz se ale jedná v penezích o tezko vycíslitelné prínosy, mnoho manageru u nás na tyto proklamace prílis nedá a ve vidine prímého zisku investuje do dílcích zlepsení, reklamy ci barevnejsích obalu svých výrobku. V zahranicí se ale jiz poucili a zejména v USA, Francii a Velké Británii se významné spolecnosti nebojí investovat do podobných nárocných studií, které prinásejí zisk az ve strednedobém nebo dlouhodobém casovém horizontu. Snad se toho dockáme i u nás.

Pro ty firmy, které tento clánek zaujal a rádi by zvysovali úroven firemní kultury, spolehlivost lidského cinitele, efektivitu pracovních výkonu ci pracovní prostredí, lze nabídnout siroké spektrum sluzeb Výzkumného ústavu bezpecnosti práce, v.v.i.. VÚBP, v.v.i. je jednou z mála institucí v CR, která dokáze kvalitne zpracovávat tyto nárocné analýzy, nebot disponuje kvalifikovanými odborníky i dlouholetými zkusenostmi z praxe. 

TISKNOUT | POSLAT MAILEM