Skolství

Hluk ve skolách – Ceská republika

07.02.2006 | ZDROJ: Svetová zdravotnická organizace, Státní zdravotní ústav | AUTOR: Markvart K.

Analýza akustických podmínek skolních budov v Ceské republice. Odhalení nejcastejsích prícin kontaminace skolního prostredí hlukem a doporucované zpusoby odstranení rusivých zvuku v závislosti na charakteru skolních prostor.

KLÍCOVÁ SLOVA: hluk, skolství, zdraví, ucitelé

Brozura Svetové zdravotnické organizace (SZO) Hluk ve skolách (sesit 38), jejímiz nekterými otázkami se budeme zabývat z hlediska stavu v CR, ukazuje, kudy by se mel ubírat trend ochrany záku a ucitelu pred hlukem a vibracemi.

Východiskem zpracování tématiky hluku ve skole jsou poznatky, k nimz dospela setrení úcinku hluku nejruznejsích hladin a trvání na zdraví hlukem ohrozovaného cloveka obecne.

Za nejpokrocilejsí oblast ochrany se povazuje ochrana pred hlukem a vibracemi pri výkonu povolání. Podle toho by meli být i ucitelé jako profesní skupina zkoumání z hlediska zvukových zátezí a chráneni pred nimi. V nasich podmínkách jsou ucitelé zkoumáni, i kdyz sporadicky, avsak prece jenom z hlediska rady zátezí, kterým jsou vystaveni, mezi rizikové skupiny vsak nebyli zatím zarazeni. V této souvislosti se v komentované brozure SZO dá najít zmínka o tom, ze ucitelé patrí do skupiny dlouhodobe exponované ruzným hladinám hluku z ruzných zdroju, coz se samozrejme odrází negativne na jejich zdravotním stavu a na kvalite jejich profesního zivota a zivota vubec. Zasluhovali by si vetsí pozornost a preventivní péci jeste z dalsího duvodu: nejen z hlediska expozice hluku, ale i proto, ze vetsinovým zdrojem hluku jsou zvukové projevy záku. Ty musí ucitel usmernovat a prekonávat, nemuze vuci nim být lhostejný. Pedagogické umení a úsilí, která musí v této hlukove nárocné situaci vynalozit, vyvolávají dalsí rizika záteze. Pokusíme se níze k této veci jeste neco doplnit.

Druhou oblastí, která je predmetem zkoumání a vytvárení preventivních opatrení k ochrane pred hlukem a vibracemi, je hluk z dopravy, prevázne z automobilové, ale také ze zeleznicní a letecké. Skolní budovy jsou postihovány zmenami ve vedení komunikací ve svém okolí, pri jejichz projektování není rán ohled na dusledky, které to pro jejich akustickou pohodu bude mít. Nekteré takové prípady byly zkoumány. Dva z nich jsou uvedeny níze.

Záci ve skolách u letiste

V návaznosti na zjistení, ze u souboru dospelých osob zijících v okolí vojenského letiste (max. hluku az 120 dB(A)), který byl porovnáván s kontrolním, je zdravotní stav významne horsí v rade ukazatelu (hypertenze, kardiovaskulární onemocnení, diabetes, ztráty sluchu, index neuroticismu), bylo provedeno jeste doplnkové setrení u záku 4. – 5. rocníku základních skol v okolí letiste. Výzkum zjistoval, jak se deti cítí ve skoly (hodnoty neuroticismu, skolní úzkostnosti, psychosomatických potízí). Ve srovnání s kontrolní skupinou byly zjistené hodnoty detí z okolí letiste horsí, avsak nikoliv významne. Tyto nevýrazné výsledky byly interpretovány v souvislosti se skutecností, ze ve skolách kontaminovaných hlukem byly pro záky príznivejsí podmínky, po stránce pedagogické. Slo o venkovské skoly s mensí budovou, nizsím poctem záku, kde ucitelé meli k detem blíz. Dovedli ve trídách vytvorit podporující prátelské klima. Záky stresované zivotem v hluku nestresovali skolou. Je otázkou, jaké výsledky by byly zjisteny, kdyby prístup ucitelu k zákum zde byl opacný nez v bezných prípadech.

Skola na rusné dopravní krizovatce

Základní skola, která sdílela starsí budovu celne umístenou na rusné dopravní krizovatce v Praze, byla postizena i pri zavrených oknech silne rusivým hlukem. V ucebnách byla namerena ekvivalentní hladina hluku 70 dB. Situace byla resena stavební úpravou. Vsechna okna v budove na stranách, kam hluk zasahoval, byla nahrazena trojitými okny. Po této úprave nastal útlum hluku o 29 dB. Prípustná hladina hluku v ucebnách se tudíz pohybovala v norme (45 dB pro ucebny). Na základe dobré zkusenosti s trojitými okny byla provedena stejná úprava v dalsích dvou skolních budovách v Praze 5.

Akustická pohoda je dulezitou soucástí celkové pohody prostredí ve skole a ve trídách. Její príznivý vliv na zúcastnené lidi, záky a ucitele, se týká prostredí vecného i sociálního soucasne. Zdravé zvukové prostredí ve skole má stimulující úcinky na výkon záku a ucitelu. Podílí se na pocitu bezpecného sociálního klimatu. Jenomze ve skole, která je institucí zalozenou na seskupení spíse stovek nez jen desítek záku k hromadne organizovaným cinnostem, obvykle pod strechou jedné vetsí ci velké budovy, je vzdy prítomno riziko, ze v jejím organizmu nekde a nekdy dojde k narusení az ztráte zvukové pohody kontaminací hlukem.

Zdroje hluku ve skole

Hluk, který se muze vyskytovat ve skolách, vzniká z kombinovaných zdroju, které jsou velmi nesourodé:

Vnejsí zdroje hluku:

• dopravní provoz u skolní budovy, blízkost letiste, stavební práce
• skolní hriste (polohou vnejsí, obsahem z oblasti lidské cinnosti)

Vnitrní zdroje hluku:

• chod technických zarízení: lednic, topení, ventilací, výtahu

Lidské cinnosti:

• manipulací lidí s predmety (pomuckami, herním náradím, nábytkem)
• lokomoce: kroky, skoky, údery
• sportovní a telocvicná cinnost (telocvicna, skolní hriste)
• ústní komunikace, hlasové projevy

Pokud jde o hluk pocházející z dopravy a stavebních prací, stejne jako o hluk z chodu stroju umístených uvnitr v budove skoly (topení, vetrání, lednice apod.), je ochrana pred ním opatrena vládním narízením 502 z roku 2004, k jehoz naplnení lze vyuzít i platnou technickou normu CNT 73 0532 Akustika z roku 2000. Dodrzení norem pro hluk je sledováno hygienickou sluzbou pri schvalování staveb nových skolních budov a stavebních úprav budov stávajících.

Tyto zdroje hluku samozrejme vyzadují pozornost hned v prvním poradí. jestlize narusují pohodu a poskozují zdraví, musí být jejich hlucnost snízena ci odstranena. Na druhé strane se vsak na pozadí zájmu ocitá ochrana pred hlukem, který zpusobuje ústní komunikace a cinnost lidí, coz jsou zdroje, jichz je kazdá skola plná.

Vzhledem k trendum prohlubování a rozsirování péce o zivotní a pracovní prostredí po stránce jeho zvukové pohody, které jsou zrejmé v brozurách SZO o hluku a zdraví a o hluku ve skolách, se dostává ke slovu ohled na jemnejsí zdroje hluku a zprostredkovaneji vyvolané skodlivé dusledky na zdraví cloveka. Jsou tak brány v úvahu zdravotní dopady pusobícího hluku nejen specifické, jako je narusení sluchového ústrojí, a tím i komunikace postizeného, nebo dopady v oblasti neuropsychické, jako jsou poruchy spánku a vegetativních funkcí, ale i poruchy kardiovaskulární a predevsím vliv hluku na výkon, produktivitu a sociální chování. Poslední tri charakteristiky jiz mají blízko k tomu, aby jejich prevrácením v kladnou charakteristiku mohlo být receno, ze zdravé zvukové prostredí ci zvuková pohoda prostredí pusobí stimulacne na výkon, efektivitu cinností, sociální chování a bezpecné klima. Tento trend je zvlást cenný pro ochranu pred hlukem ve skolách, a to z duvodu, které jsou pro skolu specifické.

Specifickým a také nejcastejsím zdrojem hluku ve skole je hluk pocházející z lidské cinnosti. Nejzávaznejsí z techto zdroju je ústní komunikace, která má zároven ambivalentní charakter, jak bude vysvetleno níze.

Jelikoz z brozury SZO celkove vyplývá, ze péce o akustickou pohodu zivotního prostredí je trendem, který je ve zdravotní politice evropských zemí nastoupen, bude nutné venovat vytvárení podmínek pro akustickou pohodu v nových stavbách skolních budov a úpravám staveb stávajících vetsí péci i z toho hlediska, jak se v takovém prostredí budou chovat zvuky, jejichz zdrojem je lidská komunikace a cinnost, v daném prípade cinnost vzdelávací. Hlavní pozornost bude v následujícím textu proto venována hluku z cinnosti záku a ucitelu ve vzdelávací cinnosti.

Ústní komunikace a i dalsí druhy lidské cinnosti jsou pritom cinnostmi jsou pritom cinnostmi ve skole zádoucími a ve skutecnosti jsou v prímé souvislosti s hlavním posláním skoly., vzdeláváním. Jsou prevázne prímo jeho nástrojem, jako je uciteluv výklad a odpovedi záku pri frontálním vyucování nebo ucitelovy pokyny a pracovní komunikace záku mezi sebou pri skupinovém a kooperativním vyucování. Manipulace s predmety a pomuckami zpusobuje hluk, který prirozene doprovází radu cinností záku. Ve jmenovaných prípadech jde o zvukovou produkci, kterou muzeme povazovat za úcelnou.

Na druhé strane se ve skole vyskytuje hluk z lidské cinnosti, který je nezádoucí a rusivý. Jeho zdrojem se mohou stát samy úcelné cinnosti, jestlize zvuky z nich pocházející jsou nadmerné a presahují prijatelnou hladinu hluku (u bezné konverzace se uvádí hodnota hladiny hluku 45 – 50 dB). Dalsím zdrojem rusivého hluku jsou spontánní projevy záku, jako je krik az rev, dupot a dalsí hluk z jejich pohybu, které jsou z hlediska cílu skoly neúcelné, ale skola s rizikem jejich výskytu musí pocítat a predcházet mu vytvárením optimálních podmínek akustické pohody.

Obe tato rizika hlukové kontaminace vznikají v dusledku akusticky nevhodného architektonického resení budovy nebo nekterých jejích prostor, chodeb a místností, prípadne i vnitrního stavebního vybavení budovy (materiály pouzité na steny, podlahy, okna, dvere). Podílí se na nem i nevhodné resení interiéru, výber nábytku a nedostatek dekorací.

Protihlukové kvality stavebního resení jednotlivých prostor ve skolní budove se rídí jejich úcelem.

V ucebnách

jde o to, aby bylo snadné rozumet artikulaci recového projevu ucitele i záka bez mikrofonu z kteréhokoliv místa. V místnosti o velikosti jako bývá ucebna pro trídu by melo být samozrejmé, ze zde nevzniká ani ozvena, ani útlum zvuku. Obe krajnosti jsou rusivé. Pri první je znesnadnena analýza toku reci a o porozumení jejímu smyslu, které jsou predpokladem výuky a ústní komunikace mezi ucitelem a záky a mezi záky navzájem. Pri druhé krajnosti je znesnadnena slysitelnost reci, a tím i zachycení obsahu sdelovaného. Dusledkem je v obou prípadech zvýsené úsilí ucitele i záku o prekonání akustického nedostatku prostredí. Ucitele to nutí k podávání nadmerného hlasového výkonu, který predstavuje jednu ze stálých zátezí ucitelské profese. Bezprostredním následkem je únava, predrázdenost, ale také nespokojenost s vlastním výkonem. Dlouhodobé prepínání hlasového ústrojí pak v rade prípadu vede k jeho chronickému onemocnení. Záci, kterí se akustické potíze snazí prekonat a nejaké úsilí vyvíjejí, jsou vystaveni riziku následné únavy, casto jeste pred ukoncením vyucování. Nekterí záci tomuto riziku predcházejí tím, ze v sebeobrane vypnou pozornost, coz je ve vyucování zcela kontraproduktivní. Predrázdenost jednech a nepozornost druhých  záku ve vyucovací hodine následne zhorsuje klima ve tríde, protoze záci se zacnou mezi sebou bavit. Vzniká dalsí zdroj hluku, který se tím násobí. Pozadavky ucitele, které z takové situace vyplývají na disciplinovanost záku, jsou pak víc nez nadmerné. Stací, ze i v dobrých akustických podmínkách uceben ucitel musí zámerne udrzovat pozornost a pracovní aktivitu záku. Prekrikování hluku ve tríde je pro nekteré ucitele traumatem, které rozhoduje i o tom, ze mení zamestnání nebo odcházejí do duchodu pri první prílezitosti.

Resení: u nových staveb skolních budov by stavební konstrukce a povrchová úprava uceben mely odpovídat kritériím zvukové kvality, s jejímz dosazením by mel kazdý projekt pocítat jiz od zacátku. U jiz uzívaných skolních staveb pak nezbývá, nez prikrocit ke stavebním úpravám a zmenám v zarízení uceben. Ve zde komentované brozure SZO Hluk ve skolách se poukazuje na to, ze z ekonomického hlediska se zajistení odpovídajících akustických podmínek v nové stavbe vyplatí, protoze je významne levnejsí nez stavební úpravy v hotové budove.

Docasne nebo i v prípadech, ze zatím nejsou prostredky na radikální stavební úpravy, v nekterých skolách ucitelé spolu s záky vylepsují akustické podmínky v ucebnách jednoduchou svépomocí. Snazí se, aby ucebna nebyla stroze hladká, v níz se zvuky odrázejí od zdi ke zdi, nýbrz aby se zarázely o clenite usporádané prekázky. Zavesují ke stropu a po stenách výrobky z lehkých materiálu, rozmistují v prostoru trídy police, na nez pokládají knihy, casopisy a jiné pomucky. Premenují strohou tvár ucebny v co nejrozmanitejsí.

Chodby

jsou dalsím zdrojem hluku, který bývá slyset zejména o hromadných prestávkách. Prestávka je protiváhou pracovní cinnosti, prílezitostí k relaxaci, volnému pohybu a neformální komunikaci mezi záky. To platí stejne pro ucitele. Casto je vsak temito aktivitami produkován nadmerný hluk, který snizuje odpocinkový a spolecenský význam prestávky. Krome toho jde vetsinou o hluk, který je vyvoláván hranicními aktivitami záku, kterými ohrozují fyzickou bezpecnost svou i nezúcastnených spoluzáku. Ve skolách, kde není resen pohyb záku na chodbách jinak, nez je bezné, jsou ucitelé povinni provádet tzv. dozor. Dozor na chodbách je pro ucitele jednou z nejneoblíbenejsích povinností ve skole.

Resení: krome výse uvedené základní moznosti, která se týká prímo stavební konstrukce nebo jejích úprav, si nekteré skoly pomáhají od kontaminace prestávek hlukem na chodbách úpravami rezimu.

Zacaly ochranu proti hluku a celkové zpríjemnení klimatu ve skole tím, ze se ve skole nezvoní zacátek a konec vyucovacích hodin. Zato jsou v kazdé ucebne a chodbe nainstalovány hodin. Ucitelé se rídí reálným casem jako pri mnohých jiných cinnostech. Záci se postupne naucili vracet se do trídy z vlastního popudu, kdyz vidí, ze je cas. Zvuk zvonku, který je sám o sobe povazován jiz za stresující hluk, prestal být signálem dalsího hluku, který zpusobí uvolnená energie davu záku, kterí na tento signál vybehnou z ucebny na chodbu, vetsinou nikoliv mlcky a pomalu. Dalsím opatrením, jehoz pomocí nekteré skoly dosahují zvukové a dalsí pohody o prestávkách, je zrízení a vybavení koutku na chodbách k ruzným zájmovým cinnostem. Usmernení spontánní aktivity a potreby pohybu záku nabídkou smysluplné odpocinkové cinnosti prineslo zmenu v chování záku a ulevilo ucitelum od povinnosti bezobsazného dozoru na chodbách. Namísto toho asistují v koutcích, podle situace se úcastní cinností s záky nebo jen vsede odpocívají (v poradí druhá stálá profesní zátez ucitelu spocívá v tom, ze vetsinou pri práci musí stát, zatímco záci naopak vetsinou sedí). Koutky na chodbách se hodí vytváret tam, kde jsou rozsáhlé chodby, protoze práve tam hluk bývá také problémem.

Skolní jídelny

vyzadují zvlástní péci o akustické podmínky. Jsou velké, nejsou rozhodne konstruovány jako koncertní sály (parabolický tvar stropu). V dobe obeda se v nich vystrídá vetsina záku skoly, nekdy i s dalsími pridruzenými strávníky. Materiály podlahových krytin a nábytku, které jsou voleny v souladu s pozadavky na snadné udrzování hygieny, akustické podmínky jeste zhorsují. Zvuky se trístí, nábytek a nádobí delají hluk, komunikace je nesrozumitelná, je treba pridat na síle hlasu. Tato situace je zpusobená dlouhou dobou dozvuku. namerit v dobe vydávání obeda v takovém prostredí hodnoty okamzité hlukové hladiny témer jako na zivé ulici (60 – 70 dB, nekdy az 80 dB) by nebylo nic neobvyklého, avsak hodnoty merení hladiny hluku ve skolních jídelnách nejsou u nás zádné k dispozici. Pritom doba obeda je pro záky a ucitele naplnením jejich stravovacího rezimu dulezitou slozkou výzivy, teplým obedem, který navíc muze být pripravován podle principu zdravé výzivy. Krome toho je prílezitostí ke kulturne strávenému odpocinku a ke konverzaci mezi kamarády nebo mezi kolegy.

Resení: vedomo si zdravotní a výchovné role skolní jídelny v tomto smeru, resí vedení nekterých skol akustické podmínky  v prostoru skolní jídelny stavebními úpravami. Investují do výstavby podhledu, který tvorí závesné stropnice z porézní hmoty, a do zmeny nábytku z kovu a umakartových desek na prevázne drevený nebo plastový. V nekterých skolách namísto stavební úpravy stropu clení velký prostor jídelny na mensí boxy oddelené zástenami. Ve vsech skolních jídelnách, které byly podobne upraveny, zaregistrovali ucitelé ihned zmenu ve snízení hluku, nekterí uvádeli, ze ted je to pri obede snesitelnejsí, nekterí dokonce, ze se to nedá srovnat. Objektivní zmerení hodnot hladiny hluku chybí, protoze dotázané skoly nepozadovaly na stavebních firmách zmerení hladiny hluku v dobe podávání obeda. Hygienické stanice v dusledku platného narízení vlády, které ohrození hlukem z lidí a zivých tvoru nezná, se merením temito zdroji zpusobeného hluku nezabývají. Ve skolních jídelnách by mozná stacilo zmerit dobu dozvuku, jejíz délka bývá prícinou nadmerného hluku, jakmile se naplní záky. V kazdém prípade by stavební firmy mely zmerit stav pred úpravou a po ní, aby bylo evidentní, zda doslo k výraznému snízení hodnot.

Brozura SZO nabízí inspiraci, kterou by bylo mozné prohloubit a rozsírit aktivity k ochrane záku a ucitelu pred skodlivými úcinky hluku ve skole a vytvorením zdravého zvukového prostredí skoly z nej ucinit nástroj výchovy a podpory vsech slozek zdraví.

ZDROJ:
Hluk ve skolách. Prel. Markvart, K. Praha: Státní zdravotní ústav, 2002. 25 s. ISBN 80-7071-210-4. Svetová zdravotnická organizace - Série c. 38 - informacní materiály pro místní samosprávu.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM