Skolství

Akustika ve skolních budovách

06.02.2006 | ZDROJ: Svetová zdravotnická organizace, Státní zdravotní ústav | AUTOR: Markvart K.

Pozadavky na akustiku a odhlucnení ve skolních prostorách, které mají zajistit, aby výuka probíhala v podmínkách, jez umoznují plné vyuzití potenciálu ucitele i záka bez zdravotních rizik.

KLÍCOVÁ SLOVA: hluk, skolství, zdraví, ucitelé

Skoly jsou místem, kde lidé získávají znalosti, ucí se chování a získávají urcité dovednosti. Casto jsou umísteny v centru mest a v prubehu mnoha let jimi projde vetsina populace. Ucitelé stráví v tomto prostredí celý svuj profesionální zivot. Stavba nové skoly ve meste nebo nejblizsím sousedství je krome jiného i problém ochrany verejného zdraví.

Materské skoly, s programem plným her a smíchu strídajícím se s chvílemi odpocinku, nabízejí nejmensím detem vhodné podmínky pro vytvárení jejich prvních spolecenských vazeb. Skoly prvního stupne, které jiz zavádejí první formální ucební hodiny, kolektivní hry a stravování ve skolní jídelne by mely podporovat vytvárení celozivotních prátelských vztahu a probudit v detech touhu se dále ucit. Skoly druhého stupne, kde jej jiz zavádena výuka jazyku a vyucují se prírodovedné obory a venuje se pozornost telesné výchove, by mely zajistit, ze vsechny tyto aktivity budou probíhat v pokud mozno nejlepsích podmínkách, s vedomím toho, ze nekterí záci jsou hlucnejsí nez ostatní. Odborné skoly by mely nabídnout výukové prostory, knihovnu atd. co nejblíze místu, kde probíhá odborný výcvik.

Vsechny vyjmenované aktivity vyzadují pro svoje provozování vhodné prostory, které poskytují príslusnou dispozicí a rozlohou s jasne definovanými pozadavky na akustiku a odhlucnení.

Proto byla v mnoha vedeckých studiích identifikována celá rada fyzikálních parametru a vypracována doporucení, která zajistí, aby výuka jednotlivých disciplin probíhala v nejlepsích podmínkách, jez umoznují plné vyuzití potenciálu jak ucitele, tak i záka.

Dulezité principy akustiky

Hladiny hluku jsou mereny v decibelech (dB). Merení mohou být upravena nebo „vázena“ tak, aby odrázela co nejverneji hladinu hluku vnímanou lidských uchem. Takto zpracovaná merení slouzí jako vázené A decibely (dB(A)). K vyjádrení hladin hluku, které se merí v case, se pouzívá predstava o ekvivalentní hladine hluku. Její velikost odpovídá prumerné akustické energii v daném casovém úseku. Oznacení LAeq,T vyjadruje ekvivalentní hladinu hluku v dB(A) behem casového intervalu T.

 

Nejdulezitejsím charakteristickým rysem decibelu je, ze dve hodnoty se aritmeticky nescítají. Napríklad soucet 50 dB a 50 dB není roven 100dB, ale pouhým 53 dB. Naopak platí, ze snízením energie hluku v daném prostredí na polovinu dosáhneme redukce hladiny hluku pouze o 3 dB. Z toho vyplývá, ze pozadavek na snízení hladiny hluku napr. z 65 dB(A) na 35 dB(A) muze vyzadovat velmi nákladná opatrení. Snízení hladiny hluku o 30 dB(A) odpovídá energii zvuku na 1/1000 puvodní hodnoty.

Nekteré akustické charakteristiky jsou významné zejména ve skolním prostredí – doba dozvuku, pokles hladiny zvuku v prostoru.

Doba dozvuku

Doba dozvuku místnosti je cas, za který klesne hladina zvuku o 60 dB od okamziku, kdy je vypnut zdroj zvuku standardizovaný a pouzívaný k tomuto merení.

 

Cím je doba dozvuku delsí, tím snáze lze vnímat ozvenu, a tím hlucnejsí je místnost. Doba dozvuku je funkcí, která je dána objemem príslusné místnosti a kvalitou vnitrních povrchových materiálu: je prirozené, ze nádrazní hala bude mít hodnoty dozvuku vyssí nez bezná kancelár a podlaha s dlazbou bude snáze vytváret ozvenu nez podlaha pokrytá kobercem.

 

Zjednodusene recen, k vyjádrení doby dozvuku je pouzíváno jedné hodnoty, která je aritmetickým prumerem dob dozvuku merené pri frekvencích 500 Hz, 1 kHz a 2 kHz.

Pokles hladiny zvuku v prostoru

K vyjádrení akustických vlastností telocvicny nebo krytého plaveckého bazénu  se namísto doby dozvuku pouzívá míra poklesu hladiny zvuku v prostoru. Tyto budovy jsou zpravidla velmi rozlehlé, mají rovnobezné steny a pevnou podlahu, takze pouhá hodnota doby dozvuku je pro jejich charakteristiku nedostatecná.

Míra poklesu hladiny zvuku v prostoru slouzí k vyjádrení akustických vlastností místnosti. Stanovuje se merením poklesu hladiny zvuku, k nemuz dochází pri vzdalování se od referencního zdroje zvuku. Zjistovaný pokles je srovnáván s poklesem hladiny zvuku, který by nastal na otevreném prostranství (beze sten nebo prepázek – v otevreném prostoru klesá hladina hluku o 6 dB pri kazdém zdvojnásobení vzdálenosti od zdroje hluku). Z toho je odvozeno, do jaké míry je zvuk v príslusné místnosti silnejsí, nez by byl na volném prostranství.

Z míry poklesu hladiny zvuku v prostoru muze být stanoveno, jaká protihluková opatrení mají být provedena, aby bylo vytvoreno optimální akustické prostredí, v nemz by bylo dobre rozumet reci.

Zvuková izolace

Stupen zvukové izolace jedné místnosti od druhé lze vyjádrit celkovou hodnotou dB(A), která je potom oznacována jako DnAT. Je definována jako rozdíl mezi hladinou zvuku u zdroje a hladinou zvuku v míste jeho vnímání, pricemz obe hodnoty jsou vyjádreny v dB(A).

 

Ústní komunikace

Výuka ve skolách je velkou merou zalozena na ústní komunikaci. Existují standardní metody pro hodnocení efektivity ústní komunikace. Vyuzitím techto metod se vedcum podarilo stanovit radu funkcních charakteristik, které musí místnost pro výuku (ucebna) mít.

Vetsina energie vynalozené pri mluvení pripadá na zvuky o frekvenci od 100 az 6000 Hz, ale nejdulezitejsí frekvence pro komunikaci recí lezí v pásmu od 300 – 3000 Hz.

Hluk emitovaný soucasne s mluveným slovem má maskovací efekt, a ciní rec nesrozumitelnou. Cím vyssí je hladina tohoto hluku a cím více se jeho frekvence blízí frekvenci mluveného slova, tím je rec pro posluchace nesrozumitelnejsí.

Krome toho mohou ruzné hluky v prostredí maskovat zvukové signály, které jsou velmi dulezité v bezném zivote (telefony, poplasné signály atd.).

Rusivý efekt hluku interferujícího s mluveným slovem predstavuje problém zejména pro osoby s poruchami sluchu. Jeste horsí situace nastane, kdyz rusivým hlukem je konverzace. Proto ucitelé dbají, aby behem výuky byl ve tríde klid.

Srozumitelnost mluveného slova závisí na hlasitosti reci a výslovnosti recníka, charakteru rusivého hluku, typu budovy / místností, kde se prednásí (doba dozvuku v dané místnosti – platí pro vnitrní prostredí). Z dalsích faktoru, které mohou ovlivnit srozumitelnost reci, jsou to i dobrý sluch posluchace a pozornost, s jakou prednásku sleduje, a jeho vzdálenost od recníka. Ve vnejsím prostredí se hladina zvuku snizuje priblizne o 6 dB(A) pri kazdém zdvojnásobení vzdálenosti mezi recníkem a posluchacem.

Jestlize je hladina rusivého zvuku relativne nízká, je rec a diskuze ve vetsine prípadu srozumitelná. Nicméne i pri nízké hladine rusivého zvuku musí posluchac vynakládat urcité úsilí, aby proneseným slovum správne porozumel. Studie ukázala, ze jsou-li hladiny zvuku reci a interferujícího hluku konstantní, je sdelení prednesené hlasite hure srozumitelné, nez kdyby byla rec tissí.

Srozumitelnost reci také závisí na dobe dozvuku prednáskové místnosti. Tak napr. doba dozvuku vyssí nez jedna vterina zcela urcite snízí schopnost posluchacu prednásce porozumet. I ve velmi tichém prostredí je treba, aby doba dozvuku nebyla delsí nez 0,6 vteriny.

Aby byly jednotlivé vety dobre srozumitelné, musí být rozdíl mezi hladinou zvuku reci a rusivým hlukem nejméne 18 dB(A). Pro srozumitelnost komplexnejsího slovního projevu, napr. prednásky pronesené v cizím jazyce nebo telefonní konverzace se doporucuje, aby byl shora uvedený rozdíl alespon 15 dB(A).

ZDROJ:
Hluk ve skolách. Prel. Markvart, K. Praha: Státní zdravotní ústav, 2002. 25 s. ISBN 80-7071-210-4. Svetová zdravotnická organizace - Série c. 38 - informacní materiály pro místní samosprávu.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM