Bezpecnost práce

Nenechte se sikanovat kolegou

26.08.2008 | ZDROJ: Personál | AUTOR: Svobodová Lenka

Ve vydavatelství Grada Publishing vysla v edici Poradce pro praxi publikace PhDr. Lenky Svobodové Nenechte se sikanovat kolegou - Mobbing skrytá hrozba. Publikace se zabývá mobbingem/sikanou ze vsech mozných úhlu, venuje se historii, teorii mobbingu, poskytuje návod jak mobbing poznat, jak urcit jeho príciny i dusledky, a zejména prinásí i moznosti prevence mobbingu.

KLÍCOVÁ SLOVA: sikana, mobbing

Redakce  casopisu Personál (roc. XIV, c. 7-8). oslovila autorku a polozila jí nekolik otázek.

Proc jste si, paní doktorko, zvolila práve toto téma? Myslíte, ze je mobbing v nasich firmách tak velkou hrozbou? Ze je to problém aktuální?

Vzdy  me  zajímala  problematika  vztahu, téma konfliktu, stresu apod. Navíc jsem 10 let pracovala ve skolství a nejednou jsem resila prípady sikany mezi detmi. A kdyz jsem se setkala se sikanou mezi dospelými na svém bývalém pracovisti, zacala jsem se touto  problematikou  blíze  zabývat. Zajímalo me, co lidi k takovému jednání nutí a zda má sikana mezi dospelými stejné znaky jako sikana detská...

Pozoruji obecný nárust zhorsování mezilidských vztahu, coz se logicky musí promítnout i na pracoviste. Mobbing rozhodne není  zádným  novým  jevem  -  konflikty, neshody a spory existují od té doby, co existuje práce. Nicméne útoky mezi kolegy jsou stále castejsí a agresivnejsí.  Ve své knízce publikujete i radu konkrétních, byt pod fiktivními jmény uvádených, prípadu mobbingu.

Kde jste tyto príklady cerpala?

Vsechny mnou uvedené príklady se skutecne staly, velká cást mne a ostatní mým kamarádum ci známým. Nechtela jsem opisovat prípady jiz nekde uvedené. Ale rozhodne nejsou ojedinelé, chování mobberu má podobné znaky, takze se do podobných situací dostávají desítky lidí.

Nechci tady  nahrazovat vasi knihu, která opravdu stojí za prectení, ale pojdme si chvilku povídat o tech základních otázkách souvisejících s mobbingem. Kde se mobbing vlastne bere? Kdo je mobber a dá se predem poznat, treba pri výberovém rízení?

Mobbing  má  svuj  puvod  ve  zvírecí  rísi. Kdyz  Konrád  Lorenz  pozoroval  chování zvírat,  vsiml  si,  ze  se  jinak  chovají  ve svém  teritoriu  a jinak  mimo  nej.  Pozdeji na  neho  navázal  profesor  Leyman,  který aplikoval  jeho  zkusenosti  do  lidské  ríse. Aby odlisil mobbing od ostatních, predevsím  jednorázových  strategií,  stanovil základní podmínku - útoky musí probíhat minimálne jednou týdne po dobu alespon pul roku. Tento dlouhodobý proces nicení vyhlédnutého  jedince  by  vsak  nevznikl, kdyby nemel svého strujce. Ackoliv literatura popisuje, ze neexistuje typický profil pachatele,  preci  urcité  charakteristické rysy  vysledovat  muzeme. 

Mobberi  jsou predevsím  zdatní  manipulátori,  kterí  své jednání  dokází  obratne  skrývat.  Mají sklon  k prehnané  soutezivosti,  nadrazenosti, povazují se za nejdulezitejsí osoby a predevsím  se  vyznacují  absencí  empatie,  sociálního  cítení,  morálních  zábran a pocitu  viny. Mobber nesnásí konkurenci, coz bývá jedna z hlavních prícin mobbingu. Vsechny tyto vlastnosti lze vhodne zvolenými otázkami pri výberovém rízení rozkrýt. Dulezité je se mobbera zeptat na jeho predchozí zamestnání, vztahy s kolegy,  pocit  docenenosti  apod.  Nicméne mobberova  prítomnost  na  pracovisti  by sama o sobe ke vzniku mobbingu nestacila. O tom, zda se mobbing rozvine výrazne,  rozhoduje  prostredí,  resp.  atmosféra na  pracovisti.  Výrazne  tomu  napomáhá atmosféra ostrých loktu, nezdravé konkurence  ci  podporování  individualismu. Pokud je správne nastavená firemní kultura,  pak  mobbing  sanci  nedostane. V neposlední rade celou situaci dokresluje vedoucí pracovník, který svým spatným postojem  muze  mobbing  zastavit  anebo mu dát tzv. zelenou.

Kdo bývá obetí mobbera?

Na  rozdíl  od  klasické  sikany,  v prípade mobbingu neexistuje typický profil obeti. Nicméne  lze  vysledovat  urcité  charakteristické znaky. Tercem mobberu se stávají lidé  odlisní,  necím  nápadní,  neobvyklí. A bohuzel je mobberovi jedno, zda se jedná o odlisnost fyzickou nebo psychickou, stejne tak nehraje roli, zda se potenciální obet lisí v pozitivním ci negativním slova smyslu.  Obetí  se  stejne  dobre  muze  stát clovek handicapovaný jako zdravý,  pasivní  jako  aktivní,  líný  anebo  naopak  velmi schopný. Velmi castými obetmi se stávají zamestnanci noví.

Jak se bránit mobbingu?

Alespon v této otázce panuje mezi autory mobbingové literatury shoda. Nejlepsí obranou proti mobbingu je totiz PREVENCE. Rejstrík preventivních opatrení u jednotlivce je bohuzel dosti omezený. Lze jen doporucit zjistit si co nejvíce informací o novém pracovisti. Pokud vsak jiz mobbing nastal, je situace jiná. Zde zcela jednoznacne musí zasáhnout vedoucí pracovník. Bohuzel se to ne vzdy deje. Obet si musí polozit otázku, zda chce i nadále setrvat ve svém zamestnání a pokud se rozhodne, ze ano, nesmí zustat pasivní. Obrana je pochopitelne velmi závislá na osobnostních charakteristikách obetí, nicméne jejich moznosti jsou omezené - mobbingem jsou tak vycerpané,ze jim na obranu nezbývá prílis sil. Málokdo také zvládá bojovat stejnými zbranemi jako mobber. Kolektivní obrana má mnohem vetsí nadeji, proto je dobré oslovit kolegy a hledat u nich nejen podporu, ale i pomoc. Ideální stav je samozrejme dostat na svou stranu nadrízeného. To je tezký úkol, protoze mobbing se opravdu obtízne dokazuje. Nezanedbatelnou roli má tzv. mobbingový deník, do kterého je dobré zaznamenávat vse, co se prihodilo.

Dá se mobbingu ve firme predcházet? Jak ho rozpoznat? Jak muze pomoci treba personalista, mistr, liniový manazer, proste nadrízený?

A zde jsme opet u prevence. O tu se vsak predevsím musí postarat práve zamestnavatelé, vedoucí pracovníci, manazeri apod. Základním  pravidlem  prevence  je  riziko vzniku mobbingu  neignorovat  a nepodcenovat. Klícem k boji je správne nastavená firemní  kultura,  která  nepostrádá  etiku a je  postavena  na  pevných  morálních základech. Dulezitou roli hrají vedoucí pracovníci,  jez  by  meli  pravidelne  sledovat dení na pracovisti, rozvíjet pozitivní vztahy mezi zamestnanci, budovat atmosféru spolupráce,  nikoliv  konkurence  a predevsím v prípade jakéhokoliv náznaku sikany okamzite jednat. Jedním ze signálu mobbingu je, kdyz nekterý pracovník zacne být vyclenován  z kolektivu,  zvýsene  pomlouván, prestane fungovat spolupráce, coz má casto  za  následek  snízení  výkonnosti  celého kolektivu.

Mobbing vetsinou koncí odchodem obeti z firmy, je vsak mozné, aby se firma po odhalení mobbingu rozloucila s mobberem? Jak to osetrují právní predpisy?

Já osobne bych si velmi prála, aby odhalených  mobberu  pribývalo  a aby  se s nimi  firmy  dokázaly  rychle  vyporádat. Bohuzel jsou to prípady dosti ojedinelé. Problém  je,  ze  mobbing  casto  odhalen nebývá.  Vse  se  provalí  tím,  kdyz  se  na obeti vlivem mobbingu zacne projevovat mnoho  psychických  a fyzických  príznaku, coz má za následek jak výse zminovaný pokles výkonnosti, tak nevedomé únikové strategie, jako casté absence ci pracovní  neschopnosti.  V této  chvíli  se z obeti  stává  problémová  osobnost a nikdo  nemá  zájem  o pravý  stav  veci. Obet tak bývá dríve nebo pozdeji a více ci  méne  dobrovolne  donucena  k odchodu z pracoviste.  Právní obrana je u nás dosti problematická,  bohuzel  takrka  zádná.  Zatímco v nekterých  státech  existují  antimobbingové zákony nebo alespon antimobbingová ujednání, u nás se musíme spolehnout pouze  na  slusnost  zamestnavatele.

Bohuzel  upozornení  na  dodrzování Listiny základních lidských práv a svobod anebo na nekolik málo paragrafu zákoníku  práce  ci  obcanského  zákoníku,  týkajících  se  napr.  tzv.  dobrých  mravu,  prílis nepomáhá.  Nicméne,  já  to  urcite nevzdám  a budu  dále  aktivním  bojovníkem proti mobbingu.  Písi  clánky,  zúcastnuji se konferencí, jsem pozvána do rádia i do  televize  a pred  nejakou  dobou  jsem se dokonce seznámila  s paní poslankyní, která  slíbila,  ze  se  spolu  pokusíme  nejakou cestu z tohoto bludného kruhu negativních lidských vztahu nalézt.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM