JOSRA 4 - 2009

Nevsední místa mimorádných událostí na americkém stredozápade

31.01.2010 | AUTOR: RNDr. et Mgr. Petr Skrehot

remarkable places of unexpected events in american midwest

Petr Skrehot¹

¹Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i., Jeruzalémská 9, Praha 1, skrehot@vubp-praha.cz

Abstrakt

Clánek je cestopisem, který podává zprávu o zajímavých místech navstívených v srpnu 2009 v amerických státech Nové Mexiko, Arizona, Nevada a Utah. Spolecným jmenovatelem navstívených míst bylo to, ze jsou spjaty s mimorádnými událostmi (prírodními i antropogenními), které se zde v minulosti staly. Úcelem tohoto putování bylo nejen tato místa poznat, ale predevsím dozvedet se více o procesech, které se na jejich vzniku podílely, a také o následcích, které mely na lidi a zivotní prostredí. Zmínené putování navázalo na návstevu univerzity v Denveru, kde se za prispení mladých ceských vedcu provádí výzkum v oblasti supramolekulární chemie.

Klícová slova: mimorádné události, následky, USA, americký stredozápad

Abstract

This article reports on the interesting places visited in August 2009 in the U.S. states - New Mexico, Arizona, Nevada and Utah. The common sign of these places is that they are connected with unexpected events (natural and anthropogenic) that happened in the past. The purpose of this trip was not only to know these places, but also learn more about the processes that are involved in their development, as well as their consequences on humans and the environment. This trip started with visit of the University of Denver, where the research in the field of supramolecular chemistry has been carried out with the contribution of young Czech scientists.

Keywords: unexpected events, consequences, USA, U.S. Midwest

Ve dnech 20.8. az 28.8. 2009 jsem mel moznost zúcastnit se pracovní návstevy na University of Denver, kam jsem byl pozván RNDr. Miroslavem Kvasnicou, Ph.D., ceským zástupcem v mezinárodním týmu profesora Purseho na Faculty of Natural Sciences and Mathematics (viz obrázek 1). Toto pracoviste se zabývá predevsím syntézou tzv. cavitandu – velkých organických molekul s dutinou uvnitr své struktury, které jsou schopné vázat urcité specifické látky. Jedním z jejich vyuzití je napríklad extrakce organických sloucenin z vody, coz lze s úspechem vyuzít pri dekontaminacních pracích zalozených na selektivním odstranování konkrétních polutantu, aniz by doslo k nezádoucím reakcím s prirozenými organickými látkami prítomnými v povrchových vodách ci k sekundární kontaminaci vodního prostredí.

Navstívené laboratore na první pohled vypadaly stejne jako ty, které známe z nasich výzkumných pracovist (viz obrázek 2). Co vsak na první pohled odborníka na bezpecnost zaujalo bylo, jak poctive a odpovedne se zde pristupuje k bezpecnosti práce. Dukazem toho bylo nejen rozmístení nejruznejsích bezpecnostních znacek, pokynu a smernic (vse na dobre viditelných místech) (viz obrázek 3), ale predevsím dodrzování bezpecnostních predpisu, príkazu a zákazu samotnými zamestnanci (napr. se mi nestalo, ze bych byl svedkem toho, ze by nekdo v laboratori jedl nebo pil). Zdá se, ze ackoli jsou v USA bezné multietnické pracovní týmy, v nichz mají jednotliví clenové ruzné kulturní a sociální zvyky, je bezpecnost vsemi vnímána jako dulezitá a nedílná soucást práce, pracovních návyku a firemní kultury. Samozrejme nelze jednoznacne tvrdit, ze tuto skutecnost muzeme nalézt na vsech amerických pracovistích, nicméne mne osobne americká zkusenost presvedcila, ze Americané mají k zavedeným pravidlum respekt a bezvýhradne je dodrzují (vcetne dopravních predpisu apod.). Ackoli nejsem prívrzencem prebírání západních zvyku jakozto vseobjímajících a nejlepsích návodu, presto se domnívám, ze z prístupu k bezpecnosti v USA, bychom si v Ceské republice rozhodne mohli vzít príklad.

V rámci cesty, která mela za cíl otevrít moznosti spolupráce se zahranicním partnerským pracovistem, byla naplánována také exkurze na místa, kde se v minulosti prihodily nejruznejsí mimorádné události. Snahou bylo nacerpat poznatky, které by nám poslouzily pro lepsí pochopení prubehu vybraných typu událostí (at jiz prírodních, tak i antropogenních). Daná místa byla peclive vybrána at uz vzhledem ke své povaze, tak i k vzdálenosti od Denveru. Z cestopisu vsichni dobre víme, ze jsou Spojené státy obrovskou zemí, ale kdo si tuto skutecnost neoverí na vlastní kuzi, ten nepochopí. Ackoli jsme peclive zvazovali trasu naseho putování, presto jsme ani zdaleka netusili, kolik hodin jízdy monotónní krajinou budeme muset strávit, nez dosáhneme kýzeného cíle.

První zastávkou bylo místo výbuchu první atomové bomby Trinity, které se nachází ve vojenském prostoru White Sands Missile Range v Novém Mexiku. Bohuzel prímo k epicentru, které se nachází asi 10 kilometru od vstupní brány vojenské základny (viz obrázek 4 a 5), není bezne vstup umoznen (pouze 2x rocne na den otevrených dverí), avsak je mozné vystoupat na nekterý z okolních kopcu a panoramaticky si prohlédnout celou bývalou jadernou strelnici (dnes výcvikový prostor amerických vzdusných sil), na které se uskutecnilo ve 40. a 50. letech nekolik pokusných jaderných testu (viz obrázek 6). Ackoli se jedná o poust, charakter krajiny tomu prílis nenasvedcuje. V rovinaté krajine, ze které se tycí pohorí Sierra Blanca, roste pomerne bohatá subtropická vegetace – trávy, pelynek, juka, ruzné kere a sem tam kaktus. Rozhodne se nejedná o vyprahlou krajinu bez zivota, avsak puda zde je skutecne písecná a snadno zde s autem na nezpevnených "polních" silnicích zapadnete.

Jelikoz jsem svým puvodním vzdeláním jaderný chemik, samozrejme mne zajímalo, zda zdejsí kameny, na které se pred 65 lety deponoval radioaktivní spad po prvních jaderných testech, jsou stále radioaktivní. Provedl jsem proto sber vybraných vzorku, které byly po mém návratu podrobeny zkoumání na gama-spektrometru v radiochemické laboratori Fakulty jaderné a fyzikálne inzenýrské CVUT v Praze. Puvodní predpoklad, ze zbytková aktivita ¹³⁷Cs a ⁹⁰Sr kamenu bude jeste dobre detekovatelná (jedná se o dobu odpovídající pouhým dvema polocasum rozpadu techto radionuklidu), se vsak nepotvrdila. V prípade, ze by byla ale aktivita jeste meritelná, bylo by mozné zpetne vypocítat aktivitu radioaktivního spadu v dobe po výbuchu bomby. Místo, na kterém jsem vzorky sbíral, ale patrne nebylo zasazeno radioaktivní stopou, která se po výbuchu bomby Trinity táhla spíse severovýchodním smerem od epicentra, zatímco my jsme stanuli západne od epicentra.

Z Nového Mexika nase cesta mírila do Arizony, kde jsme meli v programu návstevu kráteru po velkém arizonském meteoritu, který se se Zemí srazil priblizne pred 50 tisíci lety. Díra je to úctyhodná – na sírku merí 1,2 kilometru a dosahuje hloubky 170 metru. Kráter vznikl po výbuchu, který je srovnatelný s explozí 30 megatunové vodíkové bomby. Zajímavé je, ze dokud nestojíte na jeho okraji, nemáte absolutne tusení, ze kopec, který z dálky vypadá jako stolová hora (a kterých jsou v rovine východní Arizony tucty), skrývá tento neobycejný geologický útvar. Jako vsechno v Americe, i tato díra v zemi je bájecne logisticky zvládnutým byznysem. Krome moznosti prohlédnout si kráter z ochozu, zde funguje také doprovodný program v podobe naucného multimediálního studia, ve kterém se líbí hlavne detem. Za jednotný poplatek 30 dolaru tak muzete mít zázitek skutecne na celý zivot (me osobne naprosto uchvátila velikost samotného kráteru, která me az vyrazila dech) (obrázek 7).

Poslední zastávka pri putování za místy mimorádných událostí byla ve Flagstaffu. Ackoli se jedná o hlavní mesto Arizony, svým rázem pripomíná spíse vetsí vesnici, z níz dýchá atmosféra dobývání divokého západu. V severozápadní cásti mesta se tycí pomerne mohutná hora (jejíz jméno se mi nepodarilo zjistit), kde v roce 1894 bohatý obchodník z Bostonu a nadsený amatérský astronom Percival Lowell postavil hvezdárnu. Observator byla ve své dobe zcela unikátní a mela nejmodernejsí prístrojové vybavení. Lowellovým hlavním zájmem byla planeta Mars, které zasvetil témer celý svuj zivot. Jeho mapy zachycující kanály na Marsu nebyly az do druhé poloviny 20. století prekonány a vedly USA k velkému zájmu o výzkum rudé planety, v nemz dominují dodnes. Jak dobre víme, kanály se na Marsu ale nikdy nepotvrdily, avsak výzkum této planety prinesl celou radu jiných, mnohem zajímavejsích objevu. Flagstaff a jeho okolí vsak krome Lowellovy observatore skrývá jeste jedno velice zajímavé místo. Je jím sopecná oblast Sunset Crater. Jedná se o místo plné cerného sopecného popela, lávy a také pemzy, vzniklých priblizne pred 1000 lety erupcí zdejsí sopky (obrázek 8). Z geologického hlediska je to velmi mladý útvar, na kterém se ale jen velmi pomalu usazuje vegetace a zivot. Skutecnou zajímavostí tohoto místa je lávové pole Lenox, které je vytváreno prírodní pemzou roztodivných tvaru a podob (obrázek 9). Osobne jsem v prírode nikdy nic tak podivného a úchvatného nevidel.

Nase cesta vedla dále do Nevady. Na hranici mezi Arizonou a Nevadou jsme meli moznost obdivovat monumentální vodní dílo Hoover Dam, která prehrazuje tok reky Colorado, je vodní elektrárnou a také zásobuje vodou asi 60 km vzdálené Las Vegas. Prehrada se zacala stavet v roce 1931 z duvodu katastrofických následku povodní vznikajících pri tání snehu ve Skalistých horách, a do roku 1949 byla nejvetsím vodním dílem na svete. Jezero, které tvorí vodní plochu tohoto díla je nazýváno Lake Mead (pres 600 km2) a je dlouhé témer 190 km. Maximální hloubka dosahuje az 180 metru. Dále jsme pak pokracovali pres Las Vegas do Utahu, který jsme prejeli celý od západu k východu, a vrátili se tak zpet do Colorada, resp. Denveru.

Krome nevsedních zázitku, které si v pameti uchovám po celý zivot, umoznila tato cesta získat celou radu velice zajímavých informací a podnetu, z nichz mnohé (napr. informace o dosazích následku výbuchu jaderných zbraní a o stopách radioaktivního zamorení) byly zakomponovány do nasí nové knihy Prevence nehod a havárií, která vysla na prelomu roku (viz obrázek 10).

Obrázek 1: Kampus Denverské univerzity

Obrázek 2: Pohled do laboratore environmentální chemie

Obrázek 3: Bezpecnostní znacky a pokyny pred vstupem do laboratore

Obrázek 4: Vjezd do vojenského prostoru White Sands Missile Range

Obrázek 5: Upozornení na kontaminaci areálu vojenského prostoru radioaktivními látkami

Obrázek 6: Místo výbuchu atomové bomby Trinity (cerná sipka)

Obrázek 7: Pohled do kráteru „Meteor Crater“ v Arizone

Obrázek 8: Sopecná oblast okolo vulkánu Sunset, prohluben na obrázku byla kdysi jedním z vedlejsích sopouchu sopky, nyní zcela pokrytý erodovanou lávou v podobe hladkého obrouseného sterku

Obrázek 9: Lávové pole Lenox tvorené kompaktní pemzou

Obrázek 10: Nová dvoudílná monografie VÚBP a T-SOFT „Prevence nehod a havárií“

Vzorová citace:

SKREHOT, Petr. Vysla nová kniha Prevence nehod a havárií. Casopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpecnosti [online], 2009, roc. 2, c. 4. Dostupný z WWW: <http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-04-2009/usa_skrehot.html>. ISSN 1803-3687.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM