JOSRA 3 - 2011

Nejen bolest, ale i zbytecné ekonomické ztráty - nedostatecná kultura bezpecnosti mladých zamestnancu prijde nasi spolecnost témer na 2 miliardy korun rocne

31.10.2011 | AUTOR: Ing. Lenka Svobodová

Not only pain, bul also needless economic losses - lack of safety culture of young employees costs our society almost 2 billion per year

Ing. Lenka Svobodová¹

¹Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i., Praha, svobodovaL@vubp-praha.cz

Abstrakt

Rocne více nez sest tisíc mladých lidí má v prvním zamestnání spatnou a zcela zbytecnou zkusenost. Utrpí pracovní úraz, který si vyzádá pracovní neschopnost delsí nez tri dny. Neznalost a nezazitost zásad bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci, pracovní nezkusenost, spatne odhadnutá a podcenená rizika mají za následek jak zdravotní tak i ekonomické újmy. Zamerení na mládez a její výchovu je dulezité predevsím proto, ze budou v blízké budoucnosti tvorit znacnou cást pracovní síly a navíc u této skupiny je výskyt úrazu více nez dvojnásobný proti jiným skupinám. Výskyt pracovních úrazu nejmladsí vekové kategorie zamestnancu je mozné výrazne ovlivnit predevsím prevencí a realizací souboru úcinných protiúrazových opatrení. Nejúcinnejsím nástrojem je kvalitní výchova a vzdelávání (proces celozivotního ucení) v oblasti BOZP. Snízení pracovní úrazovosti zamestnaných mladých lidí je výzvou nejen pro uchování jejich zdraví, ale také pro snízení kazdorocní, zbytecné dvou miliardové ekonomické ztráty.

Klícová slova: bezpecnost a ochrana zdraví pri práci, mladá generace, náklady a ztráty, pracovní úrazy, rizikové chování, výchova a vzdelávání

Abstract

Every year more than six thousand young people have bad and totally unnecessary experience at their first job. They suffer an accident at work, which will take sick leave exceeding three days. Ignorance and breach deep-rooted occupational safety and health (OSH) principles, work inexperience, poorly estimated and underestimated risks have resulted in both health and economic harms. Focusing on youth and their education is especially important because in the near future they will constitute a significant portion of the workforce and also in this group; the incidence of injuries is more than doubled against other groups. The incidence of occupational accidents of youngest age category of employees could be significantly affected primarily by the prevention and effective implementation of measures. The most effective tool is a quality education and training (lifelong learning process) in the field of OSH. Reduction of occupational accidents of employed young people is a challenge not only to preserve their health, but also to reduce the annual, two billions unnecessary economic losses.

Keywords: occupational safety and health, young generation, costs and losses, occupational accidents, risk behaviour, education

Úvod

Na ceském trhu práce se pohybuje cca 350 tisíc osob ve veku 15 az 24 let. Tito nejmladsí zamestnanci mají jeden obrovský hendikep. Jsou nejvíce ohrozeni pracovními úrazy. Nemají dostatecné pracovní zkusenosti, zazité správné pracovní návyky, podcenují i spatne zacházejí s riziky. Znalosti z oblasti bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci (BOZP) mají chabé. Zrejme je nemeli ani kde nacerpat. Vstupní skolení BOZP, casto nudne a formálne vedené, povazují dle jejich terminologie za zbytecný „vopruz“.

Z analýz vyplývá, ze vzbuzení zájmu mladé generace o BOZP bude problematické a cím dál více obtíznejsí. Téma BOZP není témer mediálne komunikované. Bezpecnost a zdraví predstavují trvalejsí hodnoty, coz mládez nepritahuje. Chovat se bezpecne znamená pro ne omezování. V Ceské republice dochází k znacnému podcenování rizik a mládez podle rady provedených domácích i zahranicních výzkumu vykazuje vyssí míru rizikového chování nez mládez v ostatních zemích EU.

Jaká jsou fakta?

V roce 2009 bylo v národním hospodárství zamestnáno 354 tisíc osob ve veku do 24 let, z toho bylo 60 % muzu (213 tisíc) a 40 % zen (141 tisíc). Pracovní úraz, který si vyzádal pracovní neschopnost delsí nez tri dny, utrpelo 6 109 mladých lidí. V osmdesáti procentech se prihodil muzum (4 866 prípadu) a ve dvaceti procentech zenám (1 243 prípadu). Extrémní cetnost výskytu pracovních úrazu na 100 zamestnaných (pojistencu) byla zaznamenána u nejmladsí vekové kategorie (15-19 let) zamestnancu, a to v hodnote 2, 96 (3,81 u muzu; 1,70 u zen). Porovnání cetnosti pracovních úrazu u jednotlivých vekových skupin zamestnancu zobrazuje tabulka
c. 1. V roce 2010 doslo k mírnému poklesu pracovních úrazu ve sledované cílové skupine zamestnaných mladých lidí. Celkem bylo vykázáno 6 060 PÚ, coz je o 49 méne nez v roce 2009. Pro kompletní vyhodnocení roku 2010 zatím chybí oficiální statistické údaje Ceského statistického úradu o poctu zamestnaných v NH. Proto jsou dále analyzována data z roku 2009.

Zdroje pracovních úrazu

Struktura zdroju pracovních úrazu u muzu a zen

Zdroj pracovního úrazu

Graf c. 1: Struktura zdroju PÚ u muzu a zen ve veku 15-24 let v roce 2009 (v %) (Zdroj: Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i. a Státní úrad inspekce práce, 2009)

Shodne u mladých muzu i zen do 24 let dochází k nejvetsímu poctu pracovních úrazu pri manipulaci s materiálem a bremeny (45,3 % z celkového poctu PÚ
u muzu; 33 % z celkového poctu PÚ u zen), na druhém míste jsou zdrojem PÚ pracovní a dopravní prostory (jedná se o pády) a na tretím míste jsou zdrojem úrazu rucní nástroje a náradí (cca 13 % PÚ muzu i zen).

Odvetví

Graf c. 2: Rozlození pracovních úrazu podle odvetví (Zdroj: Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i. a Státní úrad inspekce práce, 2009)

Nejrizikovejsím odvetvím pro obe pohlaví je zpracovatelský prumysl. Zde doslo v roce 2009 k 3 106 pracovním úrazum (2 651 muzi, 455 zeny), coz je více nez polovina z celkového poctu úrazu. U muzu následuje stavebnictví, kde doslo k 593 pracovním úrazum (12,2 % z celkového poctu). Na druhém míste u zen nejcasteji dochází k úrazum v odvetví velkoobchodu a maloobchodu (28,9 % pracovních úrazu). Mladé zeny mají také vysokou úrazovost v ostatních odvetvích (25,9 %), z nich dominuje odvetví zdravotnictví a sociální péce a také dalsí sluzby jako jsou ubytování, stravování a pohostinství.

Ohniska rizik

Z výse uvedených údaju muzeme identifikovat kritická ohniska rizik pravdepodobnosti vzniku pracovních úrazu:

MUZI

Mladí muzi ve veku 15-19 let, zamestnaní ve zpracovatelském prumyslu a ve stavebnictví, manipulující s bremeny a materiálem, pracující s rucními nástroji a náradím a neopatrne se pohybující v pracovních a dopravních prostorách.

ZENY

Mladé zeny ve veku 15-19 let, zamestnané ve zpracovatelském prumyslu, v maloobchode a velkoobchode, ve zdravotnictví a sociálních sluzbách, ubytování a stravování, shodne jako muzi manipulující s bremeny a materiálem, pracující s rucními nástroji a náradím a neopatrne se pohybující v pracovních a dopravních prostorách. Navíc castejsím zdrojem úrazu u zen je kategorie lidé, zvírata a prírodní zivly.

NEZÁDOUCÍ DOPADY

Nízká úroven bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci, pracovního prostredí a pracovních podmínek, kultury práce, spatné sociální klima, vysoké sociální napetí apod. jsou faktory, které mají vliv na výkonnost a celkovou produktivitu práce. Dusledkem je nezádoucí fluktuace a absence. Zvysují se personální náklady (získávání a výber nových zamestnancu), náklady na zapracování, skolení apod. Cetnost výskytu pracovních úrazu je prvním roce zamestnání vysoká a stojí firmu i celou spolecnost nemalé náklady a výdaje.

Pracovní úrazy, nemoci z povolání, invalidita, nemocnost predstavují zátez pro jedince, rodinu, podnik i celou spolecnost. Vyvolávají vyssí výdaje státního rozpoctu. Zatezují zdravotní a sociální systém. Pro jednotlivce mohou znamenat ukoncení aktivní pracovní cinnosti, prípadne snízení pracovní schopnosti, nezamestnanost, ohrození príjmu rodin.

Vývoj souhrnných nákladu a ztrát, vzniklých celé spolecnosti z pracovních úrazu nebo nemocí z povolání je dokumentován v grafu c. 3.

Graf c. 3: Vývoj celospolecenských nákladu a ztrát (v mld. Kc) dle metodiky a propoctu VÚBP, v.v.i. v uvedených letech (Zdroj: Náklady a ztráty vyplývající z pracovních úrazu a nemocí z povolání za rok 2008, VÚBP, v.v.i.)

Vezmeme-li v úvahu, ze prumerné náklady na jeden pracovní úraz dosahují výse 322 498 Kc, potom 6 109 prípadu pracovních úrazu mladých zamestnancu predstavuje celospolecenskou ekonomickou ztrátu ve výsi témer dvou miliard korun. (1 970 140 282 Kc).

Kazdý den je v Ceské republice z pracovního procesu vylouceno v dusledku úrazu pracovních i mimopracovních více nez 20 tisíc osob, tj. tolik obyvatel, jako mají napríklad mesta Kutná Hora ci Náchod.

Graf c. 4 – Prumerný denní stav práce neschopných pro pracovní úrazy a mimopracovní úrazy v letech 2004 – 2009 (osoby) (Zdroj: ÚZIS, www.uzis.cz)

V podnicích se negativní jevy z titulu pracovních úrazu mohou promítnout do zvýsení objemu nevyuzitého casu a poklesu produktivity práce, snízení konkurencní schopnosti podniku i celé ekonomiky. Nízká úroven BOZP a nedostatecná prevence je snadnou cestou ke zvýsení pravdepodobnosti vzniku nehodových událostí - od skoronehod az po havárie, ke ztrátám na lidských zivotech, zdraví i majetku (poskození stroju, zarízení, materiálu, objektu, skody v okolí podniku apod.). Vysoká nemocnost, úrazovost kazdý podnik zatezuje. Ne vzdy si vedení uvedomuje vsechny dopady a dusledky. Nejen z dlouhodobého, ale i z krátkodobého hlediska pujde zejména o vetsí objem nevyuzitelného produktivního casu, snízení vyuzívání a efektivnosti investic a vetsinou drahých výrobních zarízení, zvýsení potreby vyssího poctu pracovníku ci zvýsení intenzity a pracovního zatízení stávajících zamestnancu, snízení celkové produktivity práce, vyssí nároky na organizaci a rízení pracovního procesu, ztrátu dobré povesti (image, goodwill), ohrození trzních pozic domácích i zahranicních, narusení vztahu se subdodavateli, s místní komunitou, problémy se získáváním kvalifikovaných pracovníku, plýtvání znalostmi a dovednostmi stávajících pracovníku, snizování pracovní morálky, spory s odborovými organizacemi, pokuty od inspekcních orgánu, moznost uzavrení provozu a odnetí povolení k cinnosti. Zanedbávání bezpecnosti ochrany zdraví zamestnancu se více méne odrází v hospodarení podniku, ve vyssích nákladech a ztrátách z titulu placení náhrad, príplatku za ztízené pracovní prostredí, vyssích sazeb pojistného, resení soudních sporu, sankcí a pokut apod.

Pracovní úrazovost je v prímém vztahu s obecným povedomím, se stavem výchovy a vzdelávání ve spolecnosti. Nabývání a rozvíjení potrebných kompetencí, dosahování základní kvalifikace pro výkon práce, její prohlubování a zvysování, získávání vedomostí, dovedností a cenných zkuseností pro komercní i zájmové pracovní aktivity realizované od nejútlejsího detství po celý zivot jsou základní podmínkou pro uvedomování si rizik spojených s prací, vnímání jejich nebezpecnosti pro zdraví a zivot cloveka a k formování aktivního postoje cloveka k ochrane svého zdraví i zdraví druhých osob. Výskyt úrazu je mozné výrazne ovlivnit predevsím prevencí a realizací souboru úcinných protiúrazových opatrení. Výchovu a vzdelávání v oblasti BOZP je nutné povazovat za nezbytnou soucást prevence úrazu i jako proces celozivotního ucení.

Zamerení na mládez a její výchovu je dulezité predevsím proto, ze budou v blízké budoucnosti tvorit znacnou cást pracovní síly a navíc u této skupiny je výskyt úrazu více nez dvojnásobný proti jiným skupinám. Postoje mladé generace k zivotním hodnotám, vztah k riziku, jeho podcenování apod. jsou duvody proc je nutné zavést do skolních osnov otázky etiky, morálky a zodpovednosti za jednání k vlastní osobe a spolecnosti.

Vývoj úrazovosti závisí predevsím na postojích k riziku a míre rizikového chování. Postoje ke zdraví a spolecenským hodnotám se vytvárejí výchovou v rodine, skole a pusobením prostredí. Rizika jsou pritom neodmyslitelnou soucástí kazdodenního zivota, avsak rada odborníku dokazuje, ze rizikovost moderní spolecnosti se neustále zvysuje a mozné dopady jsou stále váznejsí.

V rámci reprezentativního setrení ekonomicky aktivní populace CR^[1] byla respondentum pokládána otázka, zda prijmou rizikovou práci s vyssím mzdovým ohodnocením. Výsledek setrení je uveden v grafu c. 5. Je zrejmé, ze 37 % ekonomicky aktivní populace je ochotno za peníze vykonávat nebezpecnou práci.

Graf c. 5 – Prijímám rizikovou a nebezpecnou práci, kdyz je dobre placená

V soucasnosti lze definovat sest komponent dulezitých pro vývoj postoju ve spolecnosti:

• reálný nárust rizik, dokumentovaný statistikami,
• siroká publicita dríve latentních forem,
• rust nároku a ocekávání v souvislosti s novým prostredím,
• odstup jedince od problému související s rozpadem komunity,
• reflexe na zivotní nejistoty,
• negativní vliv medií.

Je treba uvést, ze riziko se v dnesní spolecnosti mladých lidí stává zdrojem jisté zábavy. Stoupá oblíbenost adrenalinových sportu a sociálního exhibicionismu. Symbolickou podporu rizikovým situacím zajistuje sféra médií svým vztahem ke svetu „vítezu a porazených“.

Rizikovým chováním se myslí mimo jiné nebezpecné zdravotní návyky, jako je treba pití alkoholu, kourení ci uzívání drog. Za sociálne rizikové se pak povazuje delikventní chování jedincu. Na psychologické úrovni se proto zkoumá, jak deti a posléze dospívající vnímají, co je správné a nesprávné, legální a nelegální, jak si vytvárejí predstavy o dobru a zlu, o hodnotách a normách jednání. O poruchách identity u adolescentu zacali informovat na pocátku devadesátých let nasi dorostoví psychiatri. Jejich klienti meli vetsinou dobrý ci nadprumerný intelekt. Charakteristické je, ze skola a vzdelávání nenaplnují jejich predstavy a ideály. Jejich prozívání bylo intenzivní, vnejsí prostredí bylo pro ne málo srozumitelné. Pro problémové skupiny je typické, ze zazívají informacní chaos zpusobující úzkost a stres. Spolecenská nabídka jejich mozné budoucí kariéry je neuspokojuje. Obvykle mají negativní vztah
i k dospelým autoritám. Vlastní rodice casto vnímají jako morálne zdiskreditované osobnosti. Jejich práním je co nejdríve získat vlastní nezávislost. Mají-li vsak o sobe rozhodovat, casto se necítí dostatecne kompetentní. Touzí prozít zajímavý a intenzivní zivot. U dívek se objevují casté poruchy príjmu potravy (mentální anorexie, bulimie). Nekterí z techto jedincu hledají prostredek k snízení vlastní úzkosti v orientaci na peníze, luxus a pohodlný zivot (z nich se casto stávají mladiství delikventi).

Sociální deviace se staly v posledním desetiletí mnohem viditelnejsími nez v predchozím období. Od pocátku devadesátých let zaznamenáváme nárust problémového a rizikového chování adolescentu. V sirsích souvislostech prispela k této zmene nizsí institucionální kontrola chování obcanu, a tedy i mládeze, jakoz i vetsí benevolence, tolerantnost a prehnaný respekt k specifické „subkulture teenageru“. Mezi dalsí príciny lze napr. zaradit i duraz na zvýsenou preferenci materiálních hodnot, tlak na vlastní rozhodování, názorovou pluralitu a osobní nezávislost. Nekteré projevy problémového chování, které jsou nyní zjevné, byly v minulosti latentní.

Zajímavé je vedet, co sami adolescenti vnímají jako rizikové, nebezpecné a ohrozující. Napr. v rámci terénních setrení bylo zjisteno, ze z nabídky sedmi predlozených problému povazovali mladí respondenti za nejzávaznejsí problém uzívání tvrdých drog (celkem 51 % dotázaných). Strídání sexuálních partneru vnímalo jako nevhodné 14 %, hrací automaty 12 %, alkoholismus 9 %, mekké drogy 3 %, kourení 2 %, nadmerné uzívání léku 1 % dotázaných. Spolecenská nebezpecnost urcitého typu rizikového chování vzdy prímo nekoresponduje se subjektivní predstavou rizika u mladých lidí, napr. v prístupu k mekkým drogám a k alkoholu.

Rizikovejsí chování ceské mládeze ve srovnání s vrstevníky z jiných zemí potvrzuje rada výsledku mezinárodních výzkumu. Britská organizace „Child Poverty Action Group“ zabývající se bezprávím a chudobou detí se v roce 2009 zamerila na Evropu a pomery uvnitr sedmadvacítky, Norska a Islandu. Zpracovaná studie se opírá o celou radu ukazatelu vcetne zdravotního stavu ci vzdelání detí. Z výsledku vyplývá mimo jiné, ze ceské deti mají v rámci EU mimorádne spatný vztah ke svým rodicum i ke spoluzákum. Negativne hodnotí svuj zivot, postrádají pocit pohody. Ze srovnání s ostatními státy EU vyplývá, ze mladí lidé v Ceské republice zaujímají 23. místo v hodnocení svého vztahu ke spolecnosti. Neprílis dobre na tom jsou i z hlediska násilí a rizikového chování, kdy Cesko skoncilo na dvacátém míste, zatímco nejlépe si vedli Svédové, Norové a Islandané.

V roce 2009 byla VÚBP, v.v.i., mimo jiné provedena série besed se záky 2. stupne základních skol a víceletých gymnázií k problematice BOZP. V rámci nich bylo provedeno dotazníkové setrení. Dotazník byl zameren na dve oblasti postoju mládeze k riziku. Na otázky mezilidských vztahu, napr. „Dávás pozor na sebe i na ostatní?“ odpovedelo 34 % NE a na dotaz „Chovás se casto neopatrne a zbytecne riskujes?“ odpovedela více nez polovina detí ANO.

Jak jiz bylo uvedeno, dochází k podcenování rizik, a mládez v CR vykazuje vyssí míru rizikového chování nez mládez v Evrope. Chovat se obezretne znamená omezování. Zarázející je, ze polovina dotazovaných detí si není vedoma svého nebezpecného chování. Tyto postoje se také odrázejí v poctu detských úrazu. Pro nápravu tohoto stavu je nutné zavést do skolních osnov otázky etiky, morálky a zodpovednosti za jednání k vlastní osobe a spolecnosti. Vedle rodinné výchovy zde mají nezastupitelnou roli rovnez verejnoprávní média a osveta.

Zvlástní péce by mela být venována jiz detem ve skolách vytvárením návyku bezpecného chování. To je nutné zejména v soucasné dobe plné adrenalinové zábavy, která vede mládez k prekonávání prirozeného pudu sebezáchovy. To vede pozdeji k pohrdání zásadami bezpecné práce, k riskování a k podcenování nebezpecí po zarazení do pracovního procesu. O pohrdání pávem, pokyny a radami nemluve.

Mladí a nove nastupující zamestnanci

Do této kategorie by meli spadat zamestnanci uvedení v § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce, tedy: zamestnanci v pracovním pomeru na dobu urcitou, zamestnanci agentur práce, mladiství zamestnanci a dále noví zamestnanci, zamestnanci pracující na základe dohod o pracích konaných mimo pracovní pomer, cizinci a rovnez OSVC pracující pro zamestnavatele na základe smluvního vztahu (smlouva o dílo). Zvlástní kategorii by pro prevenci budoucím pracovním úrazum mely tvorit mladé osoby, které se na povolání pripravují, resp. se pro povolání teprve rozhodují. Zamestnavatel má povinnost zamestnance vybavit znalostmi potrebnými pro bezpecný a zdravý výkon jejich pracovní cinnosti. Tato povinnost je ulozena v § 103 zákoníku práce jako teoretická príprava ve forme skolení o právních a ostatních predpisech k zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikum, s nimiz muze prijít zamestnanec do styku na pracovisti, na kterém je práce vykonávána. Mimo povinnost zajistit zamestnancum takové skolení, je zamestnavateli ulozena povinnost zajistit zamestnancum podle potreb vykonávané práce dostatecné a primerené informace a pokyny o bezpecnosti a ochrane zdraví pri práci podle zákoníku práce a podle zákona o ochrane verejného zdraví, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatreními na ochranu pred pusobením techto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviste. Tato druhá povinnost, i kdyz to ze zákona prímo nevyplývá, by mela být splnena ve forme praktické aplikace a pokynu prímo na konkrétních pracovistích. Pokyny mají pro prevenci úrazu podstatne vetsí význam nez mentorování právních predpisu, norem apod. Podmínkou ale je, ze pokyn k bezpecnému výkonu práce muze dát pouze ten, kdo k tomu má potrebné znalosti. Vydat konkrétní pokyn, prípadne úkon predvést, je nárocnejsí, nez predcítat zamestnancum z právních ci ostatních predpisu. Míra efektivnosti skolení a praktické instruktáze muze být posouzena jen za predpokladu soustavné kontroly uzívání a dodrzování získaných vedomostí a návyku. U mladých zamestnancu a u mládeze obecne je treba obnovit výchovou respektování práva, k radám a pokynum zkusených osob a ke zvýsení úcty k vlastnímu zivotu a zdraví.

Obecným cílem je zvýsit informovanost a motivovanost mládez k bezpecnému a zdraví neohrozujícímu chování pri výkonu budoucího pracovního uplatnení. Tím prispet k naplnování dlouhodobého cíle - snizovat cetnost výskytu pracovních úrazu mládeze a zvysovat celkovou kulturu bezpecnosti v CR. Rodice a ucitelé mohou deti a mládez správne nasmerovat a ukázat jim význam i místa ci zdroje, kde vsude je mozné získat potrebné informace. Skola je obecne hlavním prostredkem sírení sdelení a presvedcování pro cílovou skupinu záku a studentu, kterí koncí skolní docházku ci studium a pripravují se na vstup do zamestnání. Podstatné je, aby pred ci bezprostredne po vstupu na trh práce se mladým lidem dostalo do povedomí a byly objasneny následující oblasti:

• dulezitost a významu BOZP (humánní, etické, ekonomické hledisko),
• význam prosazování kultury bezpecnosti a formování pozitivního vztahu k fyzickému a dusevnímu zdraví,
• nutnost bezpecného chování a jednání pri pracovních cinnostech (dodrzování urcených pracovních postupu),
• základní právní normy týkajících se bezprostredne BOZP,
• základní povinnosti zamestnavatele v BOZP a v prevenci rizik,
• základní práva a povinnosti v oblasti BOZP z pozice budoucího zamestnance,
• nejzávaznejsí rizika a zásady jejich prevence (skodlivé faktory pracovního prostredí, vhodné zpusoby ochrany),
• význam osobních ochranných pracovních pomucek (OOPP),
• dulezitost ergonomie jako významné oblasti prevence muskuloskeletálních poruch (MSD),
• dulezité informacní zdroje z oblasti BOZP apod.

Nálezitá péce a zvysování úrovne BOZP vede k vyssí kulture práce a kvalite pracovních míst, zvysování spokojenosti zamestnancu, zkvalitnování lidského kapitálu a lidských zdroju, snizování nemocnosti a úrazovosti (absence) a v neposlední rade ke snizování zbytecných ztrát a nákladu. Pohybujeme se v trzní ekonomice, proto je nutné stále posilovat vedomí, ze zvysování úrovne BOZP se ekonomicky vyplatí. To vsak neznamená, ze bychom meli poustet se zretele povysování BOZP na hodnotu (morální pravidlo), na nedílnou soucást kvality zivota jedince, neodmyslitelnou soucást prosperity a dlouhodobého rozvoje kazdého podnikání.

Právní, ekonomické nástroje, vzdelávání, osveta a propagace jsou dulezité prvky pro ovlivnování postoju a jednání zamestnancu a zamestnavatelu v oblasti BOZP. V zemích EU i v dalsích ekonomicky vyspelých zemích sveta je výchove, osvete a propagaci BOZP venována znacná pozornost. Zpracování a vydávání informací o rizicích a zpusobech jejich odstranování nebo omezování je organizováno na komercních základech s významnou financní podporou státu, pojistoven, odborových organizací, podnikatelských svazu a dalsích organizací. K zvýsení úrovne BOZP a postoju verejnosti k ní realizují systematickou práci s médii, která mají nejvetsí vliv na verejné mínení. Dulezitou skutecností je, ze vedle okamzitých reakcí mediálního zásahu lze ocekávat skutecne trvalejsí efekty výchovne vzdelávacích, osvetových a mediálních aktivit v oblasti BOZP v dlouhodobejsím horizontu, podle povahy a charakteru pusobení i v rádu desítek let, nebot se jedná o ovlivnování hodnot a postoju lidí. Dalsí zvysování úrovne bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci je determinováno a soucasne limitováno postoji a prístupy managementu podniku, úrovní právního vedomí obcanu, vnímáním rizik i informovaností o pozadavcích BOZP a o osvedcených zpusobech jejich splnení.

Literatura

[1] MRKVICKA, P. Náklady a ztráty vyplývající z pracovních úrazu a nemocí z povolání za rok 2008. Praha : VÚBP, 2009.

[2] MRKVICKA, P. Pracovní úrazovost v Ceské republice v roce 2009. Praha : VÚBP, 2010.

[3] SAK, P.; SAKOVÁ, K. Mládez na krizovatce : sociologická analýza postavení mládeze ve spolecnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. Praha : Svoboda Servis, 2004. ISBN 80-86320-33-2.

[4] SVOBODOVÁ, L. Cílová skupina : mladá generace a mediální pusobení : výzkumná studie, 2007 : projekt c. 4 „Mediální a osvetové nástroje kultivace lidských zdroju“, Výzkumný zámer VÚBP, v.v.i. Praha : VÚBP, 2007.

[5] Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v Ceské republice v roce 2004 – 2009 [online]. Ústav zdravotnických informací a statistiky CR, c. 30/05, 24/06, 31/07, 49/09, 43/10. Dostupné z WWW: <http://www.uzis.cz/rychle-informace/tematicke-skupiny>.

Vzorová citace

SVOBODOVÁ, Lenka. Nejen bolest, ale i zbytecné ekonomické ztráty : nedostatecná kultura bezpecnosti mladých zamestnancu prijde nasi spolecnost témer na 2 miliardy korun rocne. Casopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpecnosti [online], 2011, roc. 4, c. 3. Dostupný z WWW: <http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-03-2011/bezpecnost-mladych-zamestnancu.html>. ISSN 1803–3687.

[1] Setrení kvality pracovního zivota, VÚBP, v.v.i. a Sociologický ústav AV CR, v.v.i.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM