JOSRA 2 - 2009

Stavebnictví - príciny pracovních úrazu

31.07.2009 | AUTOR: Ing. Jakub Marek, RNDr. et Mgr. Petr Skrehot

building industries - Analysis causes of work injuries

Jakub Marek¹, Petr Skrehot²

¹Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i., marek@vubp-praha.cz

²Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i., skrehot@vubp-praha.cz

Abstrakt

Stavebnictví je jedním z neustále rozvíjejících se ekonomických odvetví a jiz od pradávna patrí k základním pilírum spolecenského rozvoje. S touto cinností jsou vsak spojeny cetné pracovní úrazy nebo i úmrtí, díky cemuz stavebnictví ve statistice pracovní úrazovosti nepríznive vycnívá nad ostatními ekonomickými odvetvími. Snahou snízit úrazovost bylo i zavedení funkce koordinátora BOZP na stavenistích. Doposud vsak nejsou známy jednoznacné závery, zda tato skutecnost vedla ke zlepsení. Proto se VÚBP, v.v.i., pokusil v rámci resení výzkumného zámeru získat predbezné ohlasy ze stavebních firem, které práce koordinátoru vyuzívají. Tento príspevek prezentuje predbezné výsledky tohoto setrení a analýzou prícin úrazu ve stavebnictví se pokousí zodpovedet na základní otázku, proc k nim vlastne dochází.

Klícová slova: pracovní úrazovost, príciny úrazu, lidský cinitel, koordinátor BOZP

Abstract

The construction sector is a steady developing economic branch and has laid the foundation of societal development. Frequent injuries or fatal accidents at work that are associated with construction adversely protrude from other economic branches. An effort to lower the accident rate was associated with the appointment a health & safety coordinator on construction sites. Not a definite conclusion on whether this had led to an improvement has been reached so far. Under the research scheme which is underway the Occupational Safety Research Institute has therefore attempted to gain tentative reactions from the building companies that use coordinator work under the research scheme. The paper sums up preliminary results of the survey and by an analysis of accident causes in the construction sector and attempts to answer the pivotal question, why this is actually happening.

Key words: work injury rate, causes of accident, human factor, health and safety coordinator

Tento clánek prezentuje výsledky projektu „Pracovní pohoda a spolehlivost cloveka v pracovním systému“ reseného v rámci Výzkumného zámeru VÚBP, v.v.i., c. MPS0002595001.

Úvod

Stavebnictví je jedním z neustále rozvíjejících se ekonomických odvetví. S touto cinností jsou vsak spojeny cetné pracovní úrazy (PU), vcetne úrazu smrtelných. Vzhledem k temto skutecnostem stavebnictví nepríznive vycnívá, ve statistice pracovní úrazovosti, nad ostatními ekonomickými odvetvími.

Práce na stavenisti je spojena s radou cinností, jejichz výkonem jsou zamestnanci vystavováni zvýsenému nebezpecí vzniku PU. Pomineme-li práce, u kterých je riziko vzniku PU vyssí, jako jsou napríklad práce ve výskách, ve výkopech, s pracovními nástroji a stroji, tak k úrazu muze dojít jiz pri pouhé chuzi po stavenisti (stoupnutí na ostré predmety, uklouznutí, spatné doslápnutí, srazení ci prejetí pracovním strojem apod.). V kazdé fázi výstavby urcité stavby musí mít zainteresované osoby (investori, projektanti, zhotovitelé, osoby poverené BOZP, vcetne koordinátoru BOZP na stavenisti atd.) vzdy na pameti, ze kazdá vznikající stavba je jedinecná (odlisné pracovní postupy, klimatické podmínky, velikost stavby, pouzité pracovní stroje, náradí apod.). Tento fakt se musí vzít v úvahu predevsím pri vyhodnocování rizik, nebot jakékoliv zanedbání nebo podcenení specifik pracovních operací, i vnejsích faktoru, muze mít fatální následky.

Ze standardních povinností, vyplývajících z clenství v Evropské unii, zavedla Ceská republika do své legislativy novou odborne zpusobilou osobu a to koordinátora BOZP na stavenistích (dále jen koordinátor), jejímz hlavním úkolem je zvednout úroven BOZP. Témer po dvou letech od nabytí úcinnosti zákona c. 309/2006 Sb. [1], který koordinátora zrizuje, se z praxe ozývají první ohlasy o tom, zda tento krok vedl ke zlepsení ci nikoliv. Podle zkuseností ze zahranicí má funkce koordinátora v tomto ohledu svuj pozitivní dopad, avsak je zrejmé, ze k výraznému zlepsení neuteseného stavu v pracovní úrazovosti ve stavebnictví nemuze postacovat. Zvláste pak, stane-li se pouze lukrativním podnikatelským zámerem, jak jsme toho u nekterých koordinátoru svedky jiz nyní. Pro úcinné snizování jakýchkoli ztrát je klícové predevsím odhalovat, z jakých duvodu k nim vlastne dochází. Ne jinak je tomu i u pracovních úrazu. Odpoved na tuto otázku proto musíme hledat u samotné podstaty nehodového deje a to u lidského cinitele. Je proto dulezité venovat dostatecnou pozornost chování osob pohybujících se po stavenisti, ústními pohovory zjistovat duvody jejich chování a v konecném dusledku se tak dopátrat, zda jsou za vznik pracovních úrazu zodpovední pouze samotní pracovníci nebo k této skutecnosti prispívají i jiné faktory, vcetne organizacních. Bohuzel, i pri vysetrování prícin úrazu se na tyto skutecnosti casto zapomíná, takze se ze statistik pracovní úrazovosti o korenových prícinách úrazu mnoho nedovíme.

Statistika pracovní úrazovosti

Stavebnictví patrí dle statistik k ekonomickým odvetvím s nejvetsí pracovní úrazovostí. I kdyz od roku 2006 dochází k poklesu poctu PU a v roce 2008 doslo dokonce k poklesu poctu smrtelných pracovních úrazu (SPU), jejichz statistika je dlouhodobe velmi nepríznivá, stavebnictví i presto vykazuje jedny z nejhorsích úrazových statistik. V posledních letech navíc negativne vzrustá ukazatel prumerné doby trvání jednoho prípadu. Tato skutecnost poukazuje na to, ze následky vzniklých PU jsou oproti minulým rokum závaznejsí.

Zamestnanci Výzkumného ústavu bezpecnosti práce, v.v.i., ve spolupráci s Ceským statistickým úradem, Ceským bánským úradem a Státním úradem inspekce práce, kazdorocne zpracovávají kvalitní a velmi podrobnou statistiku pracovní úrazovosti v Ceské republice za vsechna ekonomická odvetví, která je mimo jiné, prístupná i verejnosti v síti internet. Tato statistika je následne vyuzívána pri resení mnoha výzkumných úkolu a v potrebné míre byla vyuzita i pro vytvorení tohoto clánku. 

Celkový pocet PU s pracovní neschopností (dále jen PUsPN) ve stavebnictví za rok 2008 je uveden v tabulce 1, vcetne rozdelení dle pohlaví. V tabulce jsou uvedeny PU ostatní, tj. PUsPN do a nad 3 dny (dále jen PUsPN 3+) a dále jsou zde uvedeny závazné PU, tj. PU spojené s pobytem v nemocnici po dobu delsí nez 5 dnu (dále jen PUsPN5+) [5].

Tabulka 1: Pocet PUsPN ve stavebnictví u muzu a zen v roce 2008

Vzhledem k veku zamestnancu muzeme v roce 2008 pozorovat nejvetsí pocet PUsPN 3+ u zamestnancu ve vekové kategorii od 31 do 35 let, kde se jejich pocet pohybuje v prumeru kolem 130 za rok. U zamestnancu ve veku 21 az 25 let a 26 az 30 let, kde doslo v prumeru ke 119 PUsPN 3+ za rok a u zamestnancu ve veku 51 az 55 let doslo v prumeru ke 118 úrazum za rok. Prumerné hodnoty poctu PUsPN 3+ u ostatních vekových kategoriích jsou uvedeny v Grafu 1.

Graf 1: Podíl poctu smrtelných pracovních úrazu ve vybraných odvetvích v roce 2008 [6]

Je potreba uvedomit si, ze hodnoty poctu PUsPN v tomto grafu jsou prumerné, avsak skutecné hodnoty pro jednotlivé vekové skupiny se mnohdy znacne lisí. Napríklad u vekové kategorie 18 az 20 let jsou údaje následující: u zamestnancu ve veku 18 let dochází rocne ke 39 prípadum poskození zdraví s pracovní neschopností nad 3 dny, u zamestnancu ve veku 19 let dochází k 78 úrazum a u 20letých zamestnancu dochází rocne ke 118 úrazum! Zamestnancum v nízkém veku (18 az 20 let, studentum pripravujícím se na budoucí povolání, nebo brigádníkum) je potreba venovat zvýsenou pozornost, nebot nemají dostatek praktických zkuseností a mnohdy ani jejich fyzická zdatnost nemusí být dostatecná pro výkon dané práce v daných podmínkách.

V roce 2008 bylo ve stavebnictví evidováno o 8 SPU méne (46 prípadu) nez ve statisticky nejhorsím roce 2007 (54 prípadu). Tak jako v minulých letech doslo i v roce 2008 k nejvíce SPU ve zpracovatelském prumyslu (49 prípadu) a ve stavebnictví, které dohromady tvorí více jak polovinu SPU v CR (95 prípadu ze 174, tj. 54,6 %). Statistiky SPU v techto dvou ekonomických odvetvích jsou nejhorsí za posledních nekolik let.

Príciny úrazu

Znalost prícin PU hraje klícovou roli pri odhalování, proc k úrazum dochází a tudíz i definování systémových opatrení pro jejich predcházení. Tak jako v minulých letech i v roce 2008 vzniklo nejvíce PU pri manipulaci s materiálem, bremeny a predmety (1996 prípadu) a druhou necetnejsí skupinou úrazu jsou pády (1653 prípadu). Následující statistiky uvádejí pracovní operace, pri kterých v techto dvou skupinách ke vzniku úrazu doslo.

Ve skupine „Materiál, bremena, predmety“ dochází ke vzniku úrazu následkem:

• poranení pri manipulaci s predmety a výrobky (556),
• jejich premístování (490 úrazu),
• poranení o ostré hrany (430 úrazu),
• poranení pri styku s matriálem a bremeny (337 úrazu),
• odletující drobné úlomky z materiálu nebo nástroju (123 úrazu),
• zavalení zeminou, horninou, kontakt s kamenem, kusovým a sypkým materiálem (60 úrazu).

Ve skupine „Pády“ dochází ke vzniku úrazu následkem:

• pádu ze zebríku, schodu a výstupu (501 úrazu),
• pádu spojených s dopravou, pohybem po silnici a cestách (413 úrazu),
• pádu spojené s pohybem po vnitropodnikových pracovistích (345 úrazu)
• pádu ze zvýseného pracoviste (167 úrazu),
• pádu z pracovního prostoru ci jiné komunikace (161 úrazu),
• pádu do prohlubní, jam a nezakrytých otvoru (66 úrazu) [5].

Kompletní analýza SPU, vcetne jejich prícin za rok 2008, jeste není vyhotovena, proto budou v následujícím textu uvedeny údaje za rok 2007. Dá se vsak predpokládat, ze údaje budou rozdílné pouze v poctu SPU u jednotlivých prícin, avsak následky budou stejné.

V roce 2007 bylo v CR evidováno 54 SPU a docházelo k nim spíse u remeslníku, kvalifikovaných stavebních delníku a zpracovatelu (zaznamenáno 29 prípadu), jejichz odbornost a zkusenosti by mely spíse podporovat úcinnou prevencí vzniku úrazu. U pomocných a nekvalifikovaných zamestnancu bylo evidováno 11 SPU, a to i pres to, ze v celkové strukture pracovníku ve stavebnictví tvorí tito nejpocetnejsí skupinu. Smrtelné pracovní úrazy vznikaly nejcasteji následkem:

• pádu ze stavby (11 prípadu),
• pádu ze strechy (10 prípadu),
• pádu z lesení (9 prípadu), pricemz prumerná výse pádu osob byla 8,5 m a maximální 30 m,
• kontaktu se strojem (8 prípadu),
• prejetí nákladním/osobním automobilem (8 prípadu),
• pádu bremene na osobu (4 prípady),
• zasypání ve výkopu (2 prípady),
• zasazení elektrickým proudem (1 prípad) [4].

Okolnosti ovlivnující vznik úrazu

Jak jiz bylo zmíneno, stavebnictví vykazuje nejhorsí statistiky úrazovosti, predevsím co se týce poctu SPU. Kde hledat prícinu tohoto nepríznivého stavu? Muze to být nízká úroven BOZP v jednotlivých podnicích anebo lze prícinu nalézt u nekdy slozitých ci nepresne formulovaných právních predpisu, které jsou casto nesprávne chápány? Pokud se vsak zamyslíme nad tím, kdo konstruuje stroje, které jsou zdrojem úrazu, kdo je ovládá, rídí a manipuluje s nimi, kdo porusuje stanovené pravidla, u koho lze hledat prícinu vzniku PU na nevhodne zajisteném lesení apod.? V prevázné vetsine prípadu dojdeme k jednoznacnému záveru, ze hlavní prícinou vzniku jakéhokoliv úrazu je vzdy lidský faktor, který je neoddelitelnou slozkou pracovního systému a je proto nutné zamerit se predevsím na nej.

Odhalit okolnosti, jez podminují vznik PU, je nelehký úkol. Staveniste je pracovistem, kde muze kdykoliv dojít ke vzniku PU. Jak jiz bylo zmíneno v úvodu, uz pouhá chuze po stavenisti znamená urcité riziko. Uvedomují si to vsak samotní pracovníci? Objektivne muze na tuto otázku odpovedet pouze sám pracovník. Samotné sledování toho, jak probíhají práce na stavbe a jak se pritom pracovníci chovají, pomuze odhalit úroven kultury bezpecnosti, ale to jsou pouze viditelné dusledky pusobení prícin skrytých mnohem hloubeji. Muze se jednat o nedostatecnou odbornou kvalifikaci (napr. nevhodný pracovní postup spojený s nebezpecným konáním) ci nízkou pracovní morálku (úmyslné nedodrzování pracovních predpisu), stejne jako neuvedomení si rizik, ci jejich vedomé podcenování (napr. ve snaze zjednodusit si práci). Pokud tedy uvidíme, ze pracovník nemá napríklad ochrannou prilbu, nebo ze se pohybuje v nebezpecné blízkosti pracujícího stroje, tak pouze odhalíme nedostatky, za které ho muzeme pokárat. Nedostaneme vsak odpoved na otázku, proc tomu tak je. Z jakého duvodu nepouzil ochrannou prilbu? Bylo to vedomé porusení bezpecnostních predpisu, nebo prilbu jakozto povinný ochranný pracovní prostredek vubec nedostal?

K základním prícinám vzniku PU (vcetne SPU) lze priradit:

• Nedostatecnou kvalifikaci pro danou pracovní cinnost
• Nedostatecné skolení zamestnance pro výkon pracovní cinnosti (neznalost pracovních postupu, neznalost bezpecnostních pravidel a predpisu, neznalost rizika v míste výkonu práce)
• Nevyhovující zdravotní stav
• Vstup na pracoviste pod vlivem alkoholu ci jiných návykových látek nebo jejich uzívání behem pracovní cinnosti
• Nevyhovující predpoklady zamestnance
• Neposkytnuté príslusné osobní ochranné pracovní prostredky (OOPP)
• Jazykovou bariéru
• Nedostatecne odhadnuté riziko
• Nadmernou pracovní zátez
• Nedodrzování pracovních postupu
• Nerespektování bezpecnostního znacení
• Pracovní nekázen (nebezpecné chování, neuposlechnutí príkazu nadrízeného, nepouzívání pridelených OOPP, nedbalost apod.)
• Nepríznivé pracovní podmínky
• Vznik mimorádné události (napr. výbuch tlakové láhve, zrícení konstrukce lesení, sesuv pudy apod.).

Snahou Výzkumného ústavu bezpecnosti práce, v.v.i., (dále jen VUBP) je proto získat informace od pracovníku samotných a to pomocí dotazníkových setrení a ústních pohovoru s nimi vedených. Z predbezných setrení vyplynulo následující:

• Vzhledem k veku pracovníku se bezpecneji chovají starsí zkusení pracovníci, kterí si uvedomují rizika spojená s pracemi na stavenisti a jejich mozné následky (pracovní neschopnost spojená se vznikem PU, poskození zdraví az trvalé následky, závazky vzhledem k rodine). Mladí pracovníci, a to prednostne osoby samostatne výdelecne cinné (OSVC), si rizika uvedomují rovnez, ale vzhledem ke svému veku je více podcenují (není problém preskocit metrový výkop, rychle se vyhnout blízícímu se stroji, stát nezajistený na okraji strechy apod.).
• Pracovníci prosperujících zamestnavatelu (predevsím velké a strední firmy se 100 a více zamestnanci), jsou vybaveni príslusnými OOPP, nástroji i náradím a znají pracovní postupy. Pracovníci mensích zamestnavatelu ci pracovníci pracující jako OSVC jsou velmi casto nedostatecne vybaveni pro svou práci (nemají potrebné náradí, nástroje nebo príslusné OOPP) a taktéz casto nemají dostatecnou kvalifikaci pro výkon dané práce. Nejcasteji se lze setkávat s tím, ze neznají své povinnosti na úseku BOZP stanovené legislativou, bezpecné pracovní postupy ani rizika spojená s danou prací. Svým chováním tak mohou ohrozit nejen své vlastní zdraví, ale i zdraví ostatních pracovníku na stavenisti.
• Na stavenistích je prílis mnoho podzhotovitelu, coz se ve vetsine prípadu negativne odrází na úrovni BOZP na stavenisti. V jednotlivých podnicích muze být BOZP na rozdílné úrovni a tedy i samotní pracovníci mohou k bezpecnosti pristupovat rozdílne. Problémy casto nastávají v prípadech, kdy se na stavenisti vyskytují pracovníci velkých i malých podniku soucasne. Castým problémem na stavenistích jsou OSVC, které si BOZP zajistují sami a to obvykle na velmi nízké úrovni. Následkem toho mohou vznikat nebezpecné situace, ve kterých ohrozují nejen své zdraví, ale i zdraví ostatních pracovníku vyskytujících se na stavenisti. 
• Nekterí stavbyvedoucí nemají dostatecnou kvalifikaci pro výkon své práce. Jako príklad lze uvést staveniste, kde bylo nevhodne postaveno lesení (bez zarázek u podlahy, podlahy nemely minimální prípustné sírky a navíc se u nich vyskytovaly nebezpecné mezery, mezi jednotlivými patry nebyly zebríky apod.) a pro výstup na lesení byl pouzit cca 4 metrový drevený zebrík, bez jakéhokoliv zajistení proti pohybu. Zarázející skutecností pak bylo, ze zmínený stavbyvedoucí kolem lesení chodil jiz druhým týdnem, aniz by si zmínené nedostatky uvedomoval – povazoval daný stav za normální. Na daném stavenisti se dále vyskytovaly nebezpecné výkopy kolem betonových pilíru, které nebyly ani minimálne oznaceny (napr. bezpecnostní páskou). I v tomto ohledu byly zjisteny nedostatky. Stavbyvedoucí na daném stavenisti tedy nemel dostatecné povedomí o BOZP, coz mohlo být duvodem pro vznik PU u nekterého z pracovníku. Tyto skutecnosti tedy poukazují na to, ze i stavbyvedoucí, osoba, která má zásadní vliv na dodrzování bezpecnosti pri práci, muze pochybit a proto je nutné zjistit, proc pochybil a zda-li má vubec povedomí o vyskytujících se nedostatcích. Pátrání po prícinách vzniku PU tak musí být vzdy systémové, nikoli reseno pouze ad hoc u jednotlivých pracovníku, jako tomu obvykle bývá pri kontrolách BOZP provádených na pracovistích bezpecnostními techniky.

Úcelem dotazníkového setrení je zjistit úroven kultury BOZP ve stavebních firmách. Dotazníky aplikované v praxi jsou dvojího druhu a to dotazník s názvem „25 pohledu na mou práci“ a dotazník ODKB (odvetvový determinant kultury bezpecnosti). Dotazník „25 pohledu na mou práci“ zahrnuje strucný informacní prehled o klícových zvycích, hodnotách a chování zamestnancu ve firme. Dotazník ODKB obsahuje 24 tvrzení. Z tvrzení lze zjistit kritéria, jako jsou: Hodnocení mé práce, Vztahy s kolegy, Moje perspektiva ve firme, Komunikace o BOZP, Vedení a dohled nad BOZP, Postup podle predpisu BOZP, Povedomí o BOZP, BOZP jako hodnota, Duslednost uplatnování BOZP, Skolení BOZP, Úcinnost BOZP nebo Stav provozu z hlediska BOZP. Nekteré polozky inventáre jsou formulovány záporne, coz vyzaduje od hodnotitele více pozornosti nez bezné (sociologicky pojaté) nástroje. Dotazníky jsou zcela anonymní s výjimkou uvedení pracovního zarazení (napr. stavbyvedoucí nebo delník). Jejich vyplnení není nárocné ani na cas, ochotu a „dotazníkovou gramotnost“.

S aplikací techto dotazníku má VÚBP mnohaleté zkusenosti a jejich vyhodnocení prineslo jiz v minulosti zajímavé a podnetné výsledky. V rámci tohoto dotazníkového setrení bylo do praxe prozatím aplikováno cca 150 dotazníku a toto setrení i nadále pokracuje ve snaze získat co nejobjektivnejsí pohled na kulturu bezpecnosti ve stavebních podnicích se sídlem v Ceské republice. Výsledky tohoto setrení mohou poskytnout dulezité informace o aktuálním stavu BOZP na stavenistích a na jejich podklade budou následne navrzena príslusná opatrení.

Funkce koordinátora BOZP na stavenisti

Nabytím úcinnosti zákona c. 309/2006 Sb., vznikla zadavatelum staveb povinnost zrídit pro dané staveniste koordinátora. V tomto zákone jsou stanoveny podmínky, za kterých se koordinátor musí zrídit a jaké jsou jeho úkoly v rámci prípravy i samotné realizaci stavby. Funkci koordinátora bylo nutné zavést do ceské legislativy v souvislosti s clenstvím Ceské republiky v Evropské unii, kde v nekterých clenských zemích jiz tato funkce zrízena byla. Od 1. 1. 2007 se tak tímto pozadavkem musejí rídit vsichni zadavatelé staveb, které splnují zákonem stanovené podmínky [1].

Koordinátor je osoba, která slouzí predevsím jako odborný poradce pres bezpecnost práce na stavenisti. Jeho úkolem není prikazovat ci organizovat, jakým zpusobem se mají dané práce provádet, ale predevsím organizovat soucinnost jednotlivých podzhotovitelu, vyhodnocovat a upozornovat na rizika spojená s výkonem jednotlivých prací. Úcelem zrízení této odborne zpusobilé osoby bylo predevsím zvýsení úrovne bezpecnosti práce a snízit tak pracovní úrazovost. V roce 2007 vsak stavebnictví vykázalo nejvíce SPU ze vsech ekonomických odvetví. Co to znamená vzhledem k rádnému plnení funkce koordinátora? Na strane jedné je znám vysoký pocet SPU, coz muze vést k domnence, ze koordinátori své funkce pravdepodobne neplní tak, jak se ocekávalo, avsak je potreba se na problém podívat i z druhé strany, z pohledu koordinátora, kdy zadavatel stavby si koordinátora najímá jen na pár hodin týdne, koordinátor nemá prakticky zádné pravomoci, jez by podstatným zpusobem mohly ovlivnit úroven BOZP na stavenisti apod. Je potreba mít také na pameti, ze objem stavebních prací rok od roku roste, avsak pocet kvalifikovaných koordinátoru je a nejakou dobu jeste bude zcela nedostatecný.

Z ústních pohovoru s bezpecnostními techniky ci stavbyvedoucími nekterých stavebních podniku, se kterými se nás tým setkal, vyplynulo, ze jejich dosavadní zkusenosti s koordinátory jsou spíse negativní. Mnoho osob vykonávajících tuto funkci nemá dostatecné znalosti a podvedomí o tom, co je náplní jejich práce. Navíc se snazí své povinnosti mnohdy prenést na bezpecnostní techniky, kterí pak musejí vykonávat nejen svou práci, ale i potazmo práci koordinátora, byt k tomu zádné oprávnení nemají. V hodnocení práce koordinátoru se také nejednou vyskytlo, ze koordinátori casto nejsou ochotni ani sdelovat povinné informace, které jim ukládá § 18 zákona c. 309/2006 Sb. s odkazem, ze tyto informace si mají osoby odborne zpusobilé v prevenci rizik (bezpecnostní technici) zajistit sami. Zdá se tedy, ze spolupráce mezi koordinátory a bezpecnostními techniky zhotovitelu staveb není mnohdy prílis dobrá a celkové bezpecnosti na stavbách výrazneji neprospívá. Jiste se ale najdou prípady, které zmínené zkusenosti nepotvrdí. Ve výse uvedeném textu jsou zmíneny poznatky z rozhovoru s nekolika bezpecnostními techniky z ruzných stavebních firem, tudíz nelze v obecné rovine tvrdit, ze kazdý koordinátor svou práci nevykonává rádne.

Úcelem tohoto clánku vsak není pouze zhodnocení funkce koordinátora ze strany bezpecnostních techniku, ci stavbyvedoucích, ale cílem je poukázat na aktuální problémy, jez jsou spojeny s výkonem této funkce a proto je potreba zmínit i pohled na vec ze strany koordinátoru. S Z pohovoru s nekolika koordinátory vyslo najevo, ze pro rádný výkon své funkce nemají dostatecnou podporu jak ze strany jednotlivých zhotovitelu, tak ani z hlediska právní úpravy, která tuto odborne zpusobilou osobu zavedla [1]. U zhotovitelu je hlavním problémem fakt, ze nechápou, jaká je vlastne úloha koordinátora a jak se vubec lisí od bezpecnostního technika. To, ze je koordinátor chápán jako dalsí bezpecnostní technik na stavenisti, je vsak chyba i nekterých koordinátoru, kterí svou práci provádejí práve tímto zpusobem a cehoz na druhou stranu mnohdy zneuzívají bezpecnostní technici. Pritom koordinátor má pouze koordinovat soucinnost jednotlivých podzhotovitelu na základe vyskytujících se rizik, které má za úkol vyhledávat a upozornovat na ne. Bezpecnostní technik nesmí brát koordinátora jako svého zástupce v dobe, kdyz se nevyskytuje na stavbe, ale musí s ním v potrebné míre spolupracovat a získávat od nej potrebné informace týkající se BOZP na stavenisti. Mnoho zadavatelu najímá koordinátora jen na minimální pocet hodin týdne a to pouze z duvodu, aby splnili zákonnou povinnost. Pritom jeho prítomnost na stavenisti nijak nevyzadují. Navíc se nás tým setkal v nekolika prípadech se situací, kdy nebyla ze strany zadavatele dodrzena povinnost vcasne najmout koordinátora pro realizaci stavby nebo mu s dostatecným predstihem poskytnout potrebné informace týkající se poctu podzhotovitelu, kterí se budou na stavenisti vyskytovat, jaký druh práce budou provádet apod.

Jak jiz bylo zmíneno výse, tak v rámci legislativních úprav jsou koordinátorovi svereny jen minimální pravomoci, coz se v nekterých prípadech v praxi ukázalo jako nedostacující. Zákon c. 309/2006 Sb., který osobu koordinátora zrizuje, vcetne jeho provádecích predpisu, je potreba jeste v nekterých ohledech doplnit a lépe zformulovat tak, aby jeho podoba co nejvíce odpovídala skutecnému stavu a podmínkám na stavenisti a predevsím v co nejvetsí míre byl kladen duraz na BOZP [1, 6].

Osoba zádající o udelení osvedcení, na jejímz podklade by mohla vykonávat funkci koordinátora BOZP na stavenisti, musí slozit zkousky z odborné zpusobilosti u osoby s pridelenou a platnou akreditací. V praxi jsme se mnohokrát setkali s faktem, ze nekteré osoby vykonávající funkci koordinátora nemají pro to potrebnou praxi, avsak úspesne slozili zkousku. Pritom pro úspesné absolvování zkousky, musí zadatel komisi predlozit doklad o nekolikaletém pusobení v praxi. Jak tedy získal potvrzení o absolvované praxi? Skutecnost je taková, ze praxi temto osobám potvrdil zamestnavatel bud z duvodu prátelských vztahu, anebo z duvodu potreby, aby jeho zamestnanec v co nejkratsí dobe zacal tuto funkci vykonávat. Otázkou vsak zustává, zda osoby, které takto dosáhly odborné zpusobilosti, mají pro její výkon dostatecné vedomosti a praktické zkusenosti a zda budou tuto práci vykonávat na pozadované úrovni. Tím, ze zadatel o udelení odborné zpusobilosti úspesne slozí príslusnou zkousku, prokáze, ze disponuje odbornými znalostmi. V praxi se vsak lze setkat s názory, ze nekteré akreditované osoby mají z této cinnosti (udelování osvedcení o odborné zpusobilosti) prevázne výdelecnou cinnost a z tohoto duvodu mnohdy udelí osvedcení i zadateli, který potrebné vedomosti neprokáze na pozadované úrovni. Tyto osoby pak mohou v praxi predstavovat spíse bezpecnostní riziko, nez-li stezejní clánek v otázce BOZP.

Obecne se ukazuje, ze velkým problémem ve zrízení funkce koordinátora je presné urcení jeho postavení vzhledem ke hlavnímu zhotoviteli stavby. Ackoli zrídit koordinátora má za povinnost zadavatel stavby, není výjimkou, ze jeho zajistení provádí hlavní zhotovitel, který tak povinnosti zadavatele supluje. Je pochopitelné, ze tímto krokem se vytrácí puvodní smysl funkce koordinátora, nebot takový koordinátor nemusí být prílis objektivní. Volba personálního obsazení této funkce je tedy klícová. Pokud bude totiz koordinátor klást prílis veliký duraz na bezpecnost (jak by dle jeho pracovní náplne mel), bude tím pádem „zdrzovat“ stavební práce (na zbudování bezpecnostních opatrení je potreba urcitého casu) a bude se prodluzovat termín dokoncení stavby. V soucasné dobe jde predevsím o dokoncení stavby v co nejkratsím termínu (neustále zvysující se nároky zadavatelu staveb) a jakékoliv nedodrzení termínu znamená pro zhotovitele nemalé sankce [2, 3]. Nastane-li tato situace, je to jen dokladem, ze BOZP není pro zhotovitele výraznou prioritou.

Záver

Predbezné výsledky setrení VÚBP, v.v.i., i ohlasy odborníku z praxe naznacují, ze úroven bezpecnosti práce ve stavebnictví stále nedosahuje pozadované výse. Zejména v mensích firmách prevládá povedomí o chápání bezpecnosti jako „nutného zla“, coz zhorsuje i to, ze ani vedoucí pracovníci v otázkách BOZP casto nedávají dobrý príklad svým podrízeným. Mnoho podniku (zatím víceméne jen tech vetsích) ale jiz pochopilo, ze bezpecnost je správným krokem do budoucna, nejen kvuli zdraví svých vlastních zamestnancu, ale i z hlediska prestize na presyceném pracovním trhu, kde je zavedení nekterého ze systému rízení bezpecnosti práce (napr. OHSAS 18001, Bezpecný podnik) konkurencní výhodou pri získávání velkých zakázek. Úkol presvedcit vedení podniku, ze bezpecnost práce je správným krokem k neustálému zlepsování a utvárení vhodných pracovních podmínek pro vlastní zamestnance, je na bedrech predevsím osob odborne zpusobilých v prevenci rizik (bezpecnostních techniku). Ty by v této snaze meli vhodne doplnovat koordinátori, jejichz posláním by melo být vytváret tlak ze strany zadavatele stavby, kterého zastupují. Zustává vsak otázkou, nakolik jsou ve své práci nezávislí a zda nejsou mnohdy zrizováni jen pro splnení zákonných pozadavku. Jejich úloha v oblasti BOZP na stavenistích je vsak nezastupitelná a doufejme, ze bude postupne více vnímána jako zásadní a to jak zhotoviteli, tak i koordinátory samotnými.

Literatura

1. Zákon c. 309/2006 Sb., zákon o zajistení dalsích podmínek bezpecnosti a ochrany zdraví pri práci
2. NOVOTNÝ, K. Bezpecnost práce pri dodavatelském systému realizace staveb [online]. Portál BOZPinfo.cz, 30.03.2009 [cit. 2009-04-17]. Dostupný na WWW: <http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/tema_tydne/dodastav09.html>.
3. NOVOTNÝ, K. Bezpecnost práce na stavenistích [online]. Portál BOZPinfo.cz, 10.12.2007 [cit. 2009-04-17]. Dostupný na WWW: <http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/tema_tydne/bpns_07.html>.
4. MRKVICKA, P. Pracovní úrazovost v Ceské republice v roce 2007 [online]. Praha : VÚBP, 2007. 34 s. Dostupný z WWW:<http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/publications/files/Urazy_2007.pdf>.
5. MRKVICKA, P. Pracovní úrazovost v Ceské republice v roce 2008. Praha : VÚBP, 2008. 34 s.
6. Narízení vlády c. 591/2006 Sb., o blizsích minimálních pozadavcích na bezpecnost a ochranu zdraví pri práci na stavenistích.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM