Clánek poskytuje statistický pohled na pracovní úrazovost zen a muzu do roku 2008. Srovnává pracovní úrazovost zen a muzu v zamestnáních, podle zdroju úrazu a nehod, v jednotlivých odvetvích. Graficky jsou znázorneny podíly poctu smrtelných pracovních úrazu zen a muzu v odvetvích v letech 2002-2008 a také podíl poctu pracovních úrazu s pracovní neschopností nad tri dny zen a muzu v odvetvích v letech 2004-2008.

Klícová slova: zeny, muzi, pracovní úrazovost, pracovní úrazy, smrtelné pracovní úrazy, pracovní neschopnost, Ceská republika

Abstract

The article provides a statistical look at the occupational accident rate of women and men by the year 2008. It compares the accident rate of women and men in occupations, according to sources of injuries and accidents and in different sectors. Graphically shows the share of fatal accidents at work between men and women in the sectors in the years 2002-2008 and the share of occupational accidents with sick leave over three days between women and men in sectors in 2004-2008.

Keywords: women, men, occupational accident rate, occupational accidents, fatal accidents, sick leave, Czech Republic

Úvod

V Ceské republice je prumerný pocet nemocensky pojistených osob priblizne 4,5 milionu. Pomer poctu zen a muzu je 47 : 53. Skladba pracovních úrazu s pracovní neschopností nad tri dny a smrtelných pracovních úrazu u zen a u muzu v uplynulých letech byla odlisná, nebot se lisila zejména v provádených cinnostech, odvetvích a zamestnáních. Z toho vyplynuly i odlisné zdroje nehod a úrazu. Zároven je pocet obou typu úrazu u zen výrazne mensí, nez odpovídá jejich zastoupení mezi vsemi nemocensky pojistenými osobami. Globální ukazatele tedy popisují vetsinové chování, urcené charakteristikami pracovních úrazu muzu.

Základním ukazatelem pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti je pocet nove hlásených prípadu v daném roce. Z grafu c. 1 vyplývá, ze pomer pracovních úrazu u zen a muzu v letech 2004 - 2008 byl roven priblizne:

1 : 2 u pracovních úrazu bez pracovní neschopnosti	(29,7 % : 70,3 %)
1 : 3 u pracovních úrazu s pracovní neschopností	(24,6 % : 75,4 %)
1 : 3 u pracovních úrazu s pracovní neschopností nad tri dny	(25,4 % : 74,6 %)
1 : 6 u pracovních úrazu závazných, tj. s hospitalizací nad 5 dní	(13,6 % : 86,4 %)
1 : 19 u pracovních úrazu smrtelných	(4,7 % : 95,3 %)

Pomer pracovních úrazu u zen a muzu se mení podle závaznosti a délky pracovní neschopnosti. Porovnáním vsech typu pracovních úrazu podle závaznosti a délky pracovní neschopnosti se ukázalo, ze nejvetsí podíl mely zeny na pracovních úrazech bez pracovní neschopnosti, tedy tech nejlehcích (30 %), a naopak nejmensí podíl mely na pracovních úrazech smrtelných (5 %). Cím byly pracovní úrazy závaznejsí, tím mensí podíl na nich zeny mely.

Graf c. 1 Relativní zastoupení poctu pracovních úrazu zen a muzu podle závaznosti v letech 2004-2008

Pracovní úrazovost zen a muzu v zamestnáních

Vliv dopravních nehod na smrtelnou pracovní úrazovost zen je patrný i v zamestnáních (KZAM). U zen to byly pracovnice provozní, technické, administrativní a vedoucí (73 %). Smrtelná pracovní úrazovost muzu se projevila v rizikových zamestnáních, nejvetsí zastoupení meli kvalifikovaní výrobci, remeslníci, opravári a zpracovatelé. Zamestnání zen a muzu se u pracovních úrazu s pracovní neschopností nad tri dny také lisila. Obdobne jako u smrtelných pracovních úrazu bylo u zen evidováno nejvíce prípadu u pracovnic provozních, technických, administrativních a vedoucích (41 %), ale u muzu to byli kvalifikovaní výrobci, remeslníci, opravári a zpracovatelé (50 %). Velký rozdíl byl i u ridicu a obsluhy pojízdných strojních zarízení. Zeny zde mely desetkrát mensí úrazovost nez muzi, a to u obou podrobne sledovaných typu pracovních úrazu.

Pracovní úrazovost zen a muzu ve zdrojích nehod a úrazu

K nejvetsímu poctu smrtelných pracovních úrazu zen doslo vlivem dopravních nehod. Dopravní stroje jako zdroje nehod byly u zen zastoupeny v 55 % prípadu a u muzu jen ve 32 % prípadu. U závazných pracovních úrazu (s hospitalizací nad pet dní) bylo toto procento u obou pohlaví podobné a to priblizne 20 %. U pracovních úrazu s pracovní neschopností nad tri dny zpusobily dopravní prostredky jako zdroje úrazu jen mizivé procento prípadu a to u obou pohlaví témer stejné (u zen necelá 4 %). Významný rozdíl vsak byl u dvou nejpocetnejsích skupin zdroju úrazu:

u zen to byla skupina „pracovní, dopravní prostory jako zdroje pádu osob“ (35 %),
u muzu pak skupina „materiál, bremena, predmety“ (42 %).

Pracovní úrazovost zen a muzu v odvetvích

Následující grafy (c. 2. az 5) zobrazují podíl poctu pracovních úrazu (smrtelných a s pracovní neschopností nad tri dny) zen a muzu v odvetvích (OKEC). Z grafu plyne, ze smrtelná pracovní úrazovost zen a muzu byla v letech 2002 - 2008 velice rozdílná. K nejvetsímu poctu smrtelných pracovních úrazu zen doslo v málo rizikových odvetvích. Zpusobeno to bylo tím, ze v techto odvetvích docházelo ke smrtelným pracovním úrazum prevázne v dusledku dopravních nehod. V rybolovu a v tezbe nerostných surovin k zádným prípadum nedoslo. U muzu doslo k nejvetsímu poctu smrtelných pracovních úrazu v rizikových odvetvích, zejména ve stavebnictví.

Odvetví, která výrazneji prispela k pracovním úrazum s pracovní neschopností nad tri dny, se u obou pohlaví v letech 2004 – 2008 také lisila. Nejvíce byl zastoupen zpracovatelský prumysl, u zen 42 % a u muzu 52 %. Dále to u zen byla odvetví prevázne neriziková (obchod, zdravotnictví), u muzu naopak zase odvetví riziková (stavebnictví).

Prípady smrtelné (2002-2008)

Graf c. 2 Podíl poctu smrtelných pracovních úrazu zen v odvetvích v letech 2002-2008

Graf c. 3 Podíl poctu smrtelných pracovních úrazu muzu v odvetvích v letech 2002-2008

Prípady s pracovní neschopností nad tri dny (2004 - 2008):

Graf c. 4 Podíl poctu pracovních úrazu s pracovní neschopností nad tri dny zen v odvetvích v letech 2004-2008

Graf c. 5 Podíl poctu pracovních úrazu s pracovní neschopností nad tri dny muzu v odvetvích v letech 2004-2008

Pouzité zdroje dat

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v CR (NemÚr). Praha : CSÚ.
Informacní systém o pracovních úrazech. Praha : SÚIP:
Databáze smrtelných pracovních úrazu. Praha : VÚBP.
Data z databáze úrazu pri dopravních nehodách. Praha : Dopravní policie CR.
Data z databáze Ceského bánského úradu. Praha : Ceský bánský úrad.

Vzorová citace

MRKVICKA, Petr. Pracovní úrazovost zen a muzu v CR do roku 2008. Casopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpecnosti [online], 2010, roc. 3, c. 1. Dostupný z WWW: <http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-01-2010/urazy-zeny_mrkvicka.html>. ISSN 1803-3687.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM

Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i. - provozovatel portálu

Kontakty na redakci BOZPinfo.cz | Informace o portálu BOZPinfo.cz | Právní výhrada portálu BOZPinfo.cz
RSS kanál | Mapa webu