Hromadná dekontaminace osob

Svět se po útoku na Světové obchodní centrum změnil. Teroristické útoky se musí považovat za potencionálně možné. Použití jaderných zbraní, radiologických zbraní, chemických a vysoce rizikových a rizikových biologických agens, průmyslově vyráběných toxických a vysoce toxických chemických látek, radionuklidů nebo vysoce infekčních materiálů, jakož i teroristické akce proti jaderným, chemickým, petrochemickým a biologickým zařízením.

I když hrozba terorismu je velmi reálná, pak je ve skutenosti ještě pravděpodobnější, že průmyslová havárie a následná kontaminace bude mít za následek ještě více obětí a zraněných.

Žádná prevence nemůže úplně eliminovat teroristickou hrozbu nebo havárii, a proto je třeba přijmout taková opatření, kterými bude možno takové události čelit. Po 11. září 2001 jsme si začali klást mnoho otázek o plánech pro mimořádné události, týkající se teroristických útoků. Následné "antraxové nebezpečí" nás utvrdilo  zejména v otázce, zda jsme schopni provádět hromadnou dekontaminaci osob.

Postupy při dekontaminaci
Máme-li úspěšně čelit potenciálnímu nebezpečí havárií a teroristických útoků, je nezbytné pochopit a porozumět tomu, jak se má postupovat při dekontaminaci, jak snížit škodlivý účinek kontaminace na bezpečnou úroveň a tím snížit zdravotnické a nenávratné ztráty, jaké správné vybavení a věcné prostředky se mají používat.

Provedeme-li si rozbor zásahů, musíme konstatovat, že způsoby a účinnost provádění dekontaminace u zasahujících hasičů je vcelku uspokojivá. Velkým problémem však zůstává provádění úplně dekontaminace většího počtu zasažených osob od nebezpečných látek. Na místě zásahu rozhoduje o provedení hromadné dekontaminace velitel zásahu. Současnými věcnými prostředky požární ochrany, kterými jednotky požární ochrany disponují, lze provést dekontaminaci pouze velmi omezeného počtu osob.

Další složkou integrovaného záchranného systému, která by byla schopna provádět dekontaminaci většího počtu osob od některých nebezpečných látek, avšak s určitým technickým omezením, je Armáda ČR. Uvedení sil do pohotovosti pro provedení dekontaminace je však řádově v mnoha hodinách. Proto se tento systém bude jen obtížně přizpůsobovat základním složkám IZS, neboť není schopen zajistit okamžitou reakci.

Základní odlišnost vojenských dekontaminačních pracovišť oproti civilním je v tom, že jsou budována pro provádění dekontaminace zejména v terénu při vojenských činnostech, kdy dekontaminovanými osobami jsou pouze vojáci. Z hlediska civilního využití není citlivě řešena zejména otázka vztahu k životnímu prostředí, a to jímání a likvidace kontaminované odpadní vody.

Koncem roku 2001 zpracovalo MV - generální ředitelství HZS ČR vizi prvního dekontaminačního stanoviště pro hromadnou dekontaminaci osob, které splňuje základní technické a taktické představy. Při zpracování bylo využito poznatků z provádění hromadné dekontaminace Armádou ČR i poznatků z provádění dekontaminace v evropských i mimoevropských zemích.

Stanoviště dekontaminace osob
Při zpracování zadání pro stanoviště dekontaminace osob (dále jen "SDO") bylo nutné vycházet ze současného stavu poznání metod provádění dekontaminace. V úvahu bylo třeba brát i druh nebezpečné látky, její formu (plynná,  kapalná, tuhá), skladbu zasažených osob (muži, ženy, děti, ranění nepohybliví), meteorologickou situaci. Do této problematiky je nutno zahrnout nebezpečí vzájemné, křížové kontaminace. Významným faktorem je i ochrana životního prostředí na dekontaminačním stanovišti.

Hlavní důraz byl však kladen na kapacitní propustnost osob stanovištěm dekontaminace, na kterou má zásadní vliv:

•  charakter kontaminace a způsob dekontaminace,
•  osoby pohyblivé, avšak neschopné provést si samostatně dekontaminaci,
•  nepohyblivé osoby,
•  denní doba,
•  meteorologická situace

Na základě předchozích úvah byly pro zadání výroby SDO stanoveny parametry:

•  velká kapacitní propustnost SDO,
•  liniové provedení dekontaminace řešit stanovou sestavou,
•  celou činnost dekontaminace osob provádět uvnitř stanů,
•  oddělené provádění dekontaminace mužů, žen a obsluhy dekontaminačního stanoviště,
•  dostatečný prostor pro provádění dekontaminace osob na nosítkách,
•  čas pro uvedení do pohotovostního stavu s využitím družstva 1+5 do 30 minut,
•  možnost okamžitého vytápění stanů a používání teplé vody,
•  nízké průtoky dekontaminačními sprchami používanými k nanášení dekontaminačního roztoku a oplachu vodou,
   jímání kontaminované odpadní vody,
•  možnost provádění dekontaminace i při teplotách slabě pod bodem mrazu,
•  kompatibilita stanů,
•  materiál použitý na stavbu stanů musí být neporézní, odolný proti mechanickému poškození a snadno
   dekontaminovatelný, včetně veškerého vnitřního vybavení,
•  poškození nosného dílu stanu nesmí mít zásadní vliv na funkci a kapacitní propustnost SDO,
•  jednoduchá stavba SDO i drobně provozní opravy.

Popis SDO
Pro výrobu SDO byla vybrána firma, která obdobné stany dodala v loňském roce i pro Armádu ČR, jež se osvědčily při nasazeni armádních jednotek v Kuvajtu. Dalším důležitým faktorem rozhodnutí byla i skutečnost, že stejnými stany začíná být vybavováno i chemické vojsko. V případě budoucího společného nasazení složek IZS je pak možno využít kompatibility stanů i stanových dílů.

Vlastní sestava stanoviště umožňuje provést všechny činnosti související s dekontaminací osob uvnitř stanů. Stanoviště dekontaminace osob sestává:

• ze třech stanů sestavených v linii,
• dekontaminačního pracoviště obsluhy,
• technologického zabezpečení.

Systém mobilních stanů je tvořen nafukovacími válci. Spojeny jsou pomocí spojovacích modulů. Každý nosný prvek má samostatný napouštěcí a vypouštěcí ventil. V případě poškození nosného prvku je stan schopen plnit svoji funkci. Poškozený nosný prvek je snadno vyměnitelný za provozu stanoviště. Plnění nosných prvků se provádí buď malými, velmi výkonnými elektrickými ventilátory, nebo stlačeným vzduchem z tlakových láhví. Elektrické ventilátory jsou využívány pro možnost reverzního chodu pro vysávání vzduchu z nosných válců při balení stanů.

Stan se skládá z nosné konstrukce, podlahy a pláště. Nosnou konstrukci tvoří dvouplášťové nafukovací válce s vnitřní vzdušnicí PUR folie ve tvaru lomeného oblouku, s plnicími ventily. Oblouky jsou v patkách spojeny s podlahou v kotevních bodech, které vymezují distanci patek a zároveň usnadňují stavbu stanu. Konstrukce stanu je v podélné ose vyztužena rozpěrnými tyčemi. Podlaha plášť stanu jsou vyrobeny z oboustranně nánosované textilie. Boční stěny stanu jsou vybaveny třívrstvými okny, které jsou tvořeny mřížkou proti hmyzu, průsvitnou okenní folií a vnějším krytím okna.
Rozměr stanu je 6 x 6 x 3,3 m, celková délka sestavy je W m.

Rozměr byl zvolen z prostorového důvodu pro liniové provádění hromadné dekontaminace, oddělené dekontaminace mužů a žen, důvodu kompatibility se stany, které jsou ve vybavení vojenských speciálních jednotek. V čelech stanů jsou umístěny větrací otvory, průchody pro elektrické kabely osvětlení, průchody pro přívod teplého vzduchu.

Elektroinstalace stanů - její provedení, včetně osvětlení stanů, odpovídá standardům NATO. Každý stan v sestavě SDO má řešen samostatný napájecí bod, který je chráněn rozvodnicí. Všechny vývody rozvodnic jsou soustředěny do hlavního rozvaděče v provedení IP 66, který je osazen i dalšími zásuvkami. Hlavní rozvaděč je připojen k elektrocentrále se jmenovitým výkonem 4,5kVA. Osvětlení stanu je řešeno dvojitými osvětlovacími tělesy určenými do mokrého prostředí. Propustnost denního světla přes materiál stanu je však dostatečná, a proto dovoluje v denní době osvětleni neinstalovat. Celá elektroinstalace je svým pro vedením shodná s technickým řešením ve stanech obdobného určení Armády ČR.

Vodní hospodářství SDO lze rozdělit na dvě samostatné části. Jednak prostor pro provádění dekontaminace obsluhy, jednak prostor pro nanášení dekontaminačního roztoku a oplachování vodou, který je umístěn v prostředním stanu.

Prostor dekontaminace obsluhy je tvořen dvěma nafukovacími záchytnými vanami se samostatným vypouštěcím ventilem, každá o rozměru 3 x 3m. První vana slouží k odkládání kontaminovaných předmětů. Druhá vana je vybavena rošty z lehké slitiny a pochozí gumovou rohoží, na které je umístěna dekontaminační sprcha s 16 tryskami o průtoku 40 l.min-1,  při vstupním tlaku vody 3,5 bar. Sprcha umožňuje provádění nánosu dekontaminačního roztoku i oplachu vodou. Přepínací kohouty pro obě kapaliny jsou umístěny mimo kontaminovaný prostor. Tento způsob sníží nároky na obsluhu v protichemickém oděvu. Aby byla zajištěna i dekontaminace obuvi, je sprcha vybavena i ruční rozstřikovací hubicí na volné hadici. Odčerpávání odpadní kontaminované vody je prováděno ponorným elektrickým čerpadlem se spínačem chodu do rámových nádrží o objemu 2 m3.  Nádrže jsou zakryté z důvodu odpařování a kryt je vybaven průzorem. Aby byla obsluha informována o naplnění nádrže kontaminovanou vodou, je nádrž vybavena elektrickým hladinovým spínačem.

Prostor pro nanášení dekontaminačního roztoku a oplachování vodou pro osoby je vybaven v obou částech stanu 6 tryskami a jednou ruční rozstřikovací hubicí na volné hadici, která může být využita k dekontaminaci osob na nosítkách nebo k dekontaminaci dětí. Množství odpadní vody je při vstupním tlaku 3,5 bar 50 l.min-1. Voda pro sprchovací stan je dodávána mobilním průtokovým ohřívacím agregátem. Tento agregát je schopen provádět i přimíchávání detergentu. Odčerpávání odpadní kontaminované vody ze sprchového stanu je prováděno buď odčerpáváním venkovním čerpadlem přes otvory v záchytné vaně stanu, nebo ponorným čerpadlem do venkovních rámových nádrží o objemu 2 m3. Nádrže jsou zakryty a vybaveny elektrickou signalizací stavu naplnění.

Vytápění stanů je řešeno základní vytápěcí jednotkou o výkonu 40kW s dieselovým hořákem, umístěným vně stanu. Rozvod teplého vzduchu je proveden stálotvarými, spirálovými, skládacími hadicemi do prvního a třetího stanu. Prostřední stan se nevytápí z důvodu prostupu tepla z obou krajních stanů a z důvodu ohřevu vzduchu od protékající teplé vody. Teplota ve stanech je plynule regulovatelná přenosným termostatem.

Postup provádění dekontaminace
V prvním stanu osoby svlékají kontaminované oblečení, které odkládají do igelitových pytlů o objemu 150 l.  Pytle jsou následně pro transport ukládány do přepravních barelů těsným uzavíráním. Osobní doklady a cennosti jsou ukládány zvlášť do malých igelitových pytlů o objemu 30 l. Ty jsou z důvodu manipulace a pro provádění případné dekontaminace označovány číslem totožným s číslem, které je vydáno i kontaminované osobě. K usnadnění svlékání je stan vybaven snadno dekontaminovatelnými židlemi. Pokud je osoba přinášena na nosítkách, které byly pro SDO vyrobeny ve speciální konstrukci a z materiálů, které jsou snadno dekontaminovatelné, je svlečena a číslo se jí napíše fixem na tělo. V další části prvního stanu je prováděn výplach očí speciálním roztokem a dutiny ústní pitnou vodou. K tomu slouží nádoby na pitnou vodu o objemu 50 l, barely na odpadní kontaminovanou vodu a na použité kelímky. Dále si zasažená osoba vytře vatovými tyčinkami dutiny nosní a dutiny ušní. Použité předměty odhazuje do igelitových pytlů umístěných v přepravních barelech. K výbavě stanu patří i l0 ks snadno dekontaminovatelných nosítek pro nepohyblivé osoby.

Druhý stan slouží k provedení vnější dekontaminace mokrým způsobem. Podle druhu a způsobu použití kontaminantu je provedena ve sprchovém stanu úprava, spočívající ve způsobu nanášení dekontaminačního roztoku. Tento stan je vybaven velkou záchytnou vanou na odpadní vodu. Na podlaze stanu jsou nerezové rohože, na kterých je položena gumová protismyková rohož.

Ve třetím stanu se dekontaminované osoby osuší ručníky na jedno použití, které odhazují do přepravních barelů. Pokud je to technicky možné, je provedena kontrolní detekce dekontaminované osoby. Následně je poskytnuto náhradní oblečení a boty. Podlaha stanu je vyložena sorbčními koberci na jimání vody.

SDO je možné uvést do pohotovosti družstvem o stavu 1+5 do 25 minut od vydání rozkazu. Kapacitní propustnost je 200 osob za hodinu, tzn. 100 osob v každé polovině SDO. Z důvodu mobility je celé stanoviště uloženo na čtyřkolový přívěs se stavitelnou výškou závěsu. V současné době je tímto stanovištěm vybaven HZS ČR v jednom provedení a je uloženo na stanici HZS hl. m. Prahy ve Strašnicích. Vzhledem k tornu, že HZS CR přikládá tomuto problému velký důraz, budou v dalších letech postupně vybavovány tímto SDO další stanice předurčené pro zásahy na nebezpečné látky.

Zdroj:
Kotinský, P.:Hromadná dekontaminace osob. 112 - časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva, č. 2, 2003. S. 15 - 17.